Podle čl. 11, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 13. října 1945, č. 99 Sb., o úpravě přímých daní za kalendářní roky 1942 až 1944 a o úpravě poplatků a daní obchodových, platí předpisy přímých daní za kalendářní rok 1943, vydané na územích, jež byla v roce 1938 odtržena od zemí České a Moravskoslezské, bez nového vyměření a bez vydání nového platebního rozkazu nenaříkatelně i na berní roky 1944 a 1945. K přímým daním ve smyslu tohoto ustanovení patří i daň z majetku. Požadují tedy berní úřady v pohraničním území právem daň z majetku za rok 1945 i od osob, které má interpelace na mysli.

Přihlížejíc však k důvodům, které byly uvedeny v interpelaci, zmocnilo ministerstvo financí vyměřovací úřady v pohraničí podle čl. 14 svrchu citovaného dekretu, aby na žádost jednotlivých poplatníků upustily od předpisu daně z majetku za rok 1945, prokáže-li poplatník, že veškerý jeho majetek na území Československé republiky, po případě i v cizině, pokud by tento majetek byl podroben dani z majetku, nepřevyšuje daněprosté částky podle § 6 vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, na něž by měl podle stavu k 1.lednu 1945 nárok. Byla-li daň již zaplacena, bude zaplácená částka přeúčtována na eventuelní dlužné daně nebo vrácena.

Pokud jde o rok 1946, nařídilo ministerstvo financí již výnosem ze dne 29. ledna 1946, č. 89.500/45-V/5, aby daň z majetku za berní rok 1946 nebyla požadována.