Jedním z nejtěžších problémů zemědělství v tak zv. historických zemích je nedostatek zemědělských pracovních sil. Zejména nedostatek stálých pracovních sil hrozí vystupňováním katastrofálních rozměrů. Typickým obrazem celkové situace jsou poměry v kraji jihlavském.

V důsledku odsunu Němců a stahování válečných zajatců nastala v zemědělské výrobě ve všech okresech župy jihlavské, které byly postiženy, t. j. Jihlava, Třešť, Telč, Dačice, Slavonice, Moravské Budějovice a Třebíč, kritická situace. Horské zemědělství jihlavského kraje má vesměs zemědělské závody v důsledku horší bonity půdy ve výměře kol 30 ha. Na těchto objektech zůstávají ve většině případů 2 lidé, kteří i při krajním vypětí všech fysických sil, nejsou s to zvládnout provoz podniku. Je celá řada kritických případů, kdy v hospodářství jsou lidé nemocní. Poněvadž zdravý chod zemědělského podniku je vázán na potřebný počet pracovních sil, je zde nebezpečí, že zemědělská výroba bude ochromena. V důsledku přípravy secích prací je nebezpečí, že bude váznout vnitřní provoz zemědělských podniků. Jde o bezpodmínečné denní práce v živočišné produkci. Již se dostavují důsledky: Zemědělci začínají zbavovat se dobytka za každou cenu, poněvadž při nejlepší vůli nemohou zastati potřebnou práci. Jsou postaveni před fakta: Buď se věnovati obsluze dobytka, nebo přípravě jarních prací. Obojí nelze zastati. Je zde nebezpečí, že seťové práce nebudou provedeny v takovém stavu, jak to výživa národa za daného stavu potřebuje. Poněvadž zemědělci jsou poměry nuceni nabízeti dobytek pro konsum, potřeba neodpovídá nabídce, dochází k prodeji chovného dobytka, specielně chovných krav dojnic. Toto vše v jihlavském kraji se projeví v poklesu dodávky mléka a ve výrobě tuku. Je ohrožena produkce vepřového dobytka pro výkrm.

Živočišná výroba je základem zemědělského podnikání. Zemědělci vděčně kvitují pomoc ostatního obyvatelstva při zemědělské výrobě, ale zůstává holou pravdou a skutečností, že bez stálých pracovních sil specielně v živočišné výrobě se neobejdou. Zde je potřebí okamžitého řešení. Každé provisorium je hazardem, neboť živočišná produkce je zvláště citlivým organismem, kde způsobené škody mají dlouholetou odezvu v celém zemědělském podniku. Situace je katastrofální. Je bezpodmínečně nutné okamžité řešení. Zemědělec je si vědom svých povinností k národu a ke státu, odhodlán věrně je plnit. Je však jasné, že bez pomocné síly, sám při nejlepší vůli nestačí. Bez okamžité pomoci a zajištění stálých pracovních sil je ohrožena plynulá výrobní cesta našeho zemědělství. Zemědělec potřebuje jistotu a podmínky k úspěšnému hospodaření. Je krajně nutný okamžitý zásah.

Zástupci zemědělců v Prozatímním Národním shromáždění již od zahájení parlamentních prací soustavně upozorňují p. ministra zemědělství a p. ministra ochrany práce a sociální péče, že zajištění stálých zemědělských pracovních sil pro střední i menší zemědělské usedlosti je velmi naléhavé, neboť je vážné nebezpečí, že bude ohrožena výživa lidu. Připravovaný vládní zákon o zabezpečení nutných zemědělských prací v r. 1946 není dostatečným prostředkem k zabezpečení stálých zemědělských pracovních sil.

Podepsaní se proto zdvořile táží:

1. Uvědomil si pan ministr zemědělství i pan ministr ochrany práce a sociální péče závažnost otázky nedostatku stálého zemědělského dělnictva?

2. Co učinil pan ministr zemědělství i pan ministr ochrany práce a sociální péče k vyřešení nedostatku zemědělských pracovních sil?

3. Má pan ministr zemědělství i pan ministr ochrany práce a sociální péče plán k řešení nedostatku zemědělského dělnictva v nejbližší době?

4. Kdy hodlá pan ministr zemědělství i pan ministr ochrany práce a sociální péče přikročit k účinným opatřením k zajištění dostatečného počtu zemědělského dělnictva a tím i zajištění jedné ze základních podmínek výživy lidu?