Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

369.

Interpelace

poslanců dr Neumana, dr Horákové a dr Buriana

ministru dopravy

o rozšíření dolování některých nerostů v jižních Čechách.

Hospodářské poměry v jižních Čechách jsou stále svízelné, ježto počínající hospodářská konjunktura se tohoto kraje dotkla v měřítku velmi malém. Není proto divu, že se všemi povolanými činiteli hledají usilovně cesty k záchraně tohoto kraje. Po názoru odborníků, k oživení hospodářství jižních Čech mohlo by značně přispěti rozšíření dolování na některé zvláštní nerosty, které se vyskytují v ostatních částech Československé republiky velice zřídka.

Jsou to v prvé řadě lignit, antracit, tuha, zlato a stříbro.

I. Dobýváním lignitu zabývá se Mydlovarský hnědouhelný důl Jihočeských elektráren a. s. v Českých Budějovicích. Lignit v Mydlovarech se spaluje převážně všechen pod kotli v Mydlovarské elektrárně. Mělo by se pomýšleti na rozšíření těžby lignitu a na využití lignitu briketováním, sušením, k výrobě generátorového plynu resp. k výrobě benzinu. Mnohé pokusy byly v tomto směru v Mydlovarech již konány a vyžádaly si značné náklady. K dalšímu výzkumnictví musel by podnikatel dostati přiměřenou podporu.

Dalším významným podnikatelem dobývání lignitu byla Česká obchodní společnost v Praze II., Panská č. 7, měla v jižních Čechách obsazena všechna významná místa, kde dříve byl odkryt lignit nebo kde se jeho výskyt dá očekávati. Zvláště tato společnost nebyla-li již zestátněna, potřebovala by povzbuzení, podpory ve své práci, neobyčejně významné pro získání paliva v jižních Čechách, které trpí vzdáleností od uhelných revírů.

II. Antracit dobýván jest na dole ve Lhoticích. Společnost jest kapitálově slabá a bez cizí pomoci těžko se vzpamatuje. Podle úsudků odborníků bylo by nejlépe, aby po vydobytí zbytku antracitu ve Lhoticích přeneslo se velmi zachovalé zařízení lhotického dolu do Hůr, kde se očekává vydatná antracitová sloj. Dobývání antracitu v Hůrách mohlo by se státi jen se svolením Československého státu, zastoupeného Státním báňským ředitelstvím v Příbrami. Náš stát má zde výhradná kutiště, v jejichž poli mohlo by se dobývání antracitu uskutečniti, buď přímo státem, nebo soukromým podnikatelem za přispění státu.

III. Dobývání tuhy, které mělo v dřívějších dobách světový význam, nyní uvázlo na mrtvém bodě. Před válkou s několika dělníky pracovala pouze úpravna krystalické tuhy u Netolic ve Chvalovicích.

Také v Černé na Šumavě pracovala před válkou pouze úpravna amorfní tuhy asi s 60 dělníky. V dole při výzkumném kutání pracovalo pouze 11 dělníků.

Tento průmysl, který jest významný pro obranu státu, měl by býti z veřejných prostředků podpořen alespoň pro výzkumné práce při hledání bohatějších ložisek tuhy.

IV. Zlatonosné území jest kryto v Kašperských Horách důlními mírami a výhradními kutišti Kašperskohorského těžařstva. Podél Otavy má Československý stát 143 povrchových měr na zlatonosné náplavy. Ve Vodňanech bylo před válkou pokryto velice slibné naleziště.

Co se týče stříbrné rudy jsou v jihočeské oblasti pouze doly v Ratibořských Horách u Tábora. Doly jsou přístupné, avšak mimo provoz. Poněvadž jsou doly v místech, kde rudní naleziště byla vytěžena starodávnými hornickými pracemi, vyžadovaly by k výzkumným pracem mnoho peněz. To platí také o dolech na Rudolfově. Při srovnání s Příbramí, kde ruda, těží se ještě v hloubce 1.300 metrů, jsou hloubky, které byly docíleny v jihočeských rudních dolech nepatrné a je naděje, že prohloubením starých dolů byla by dobyvatelná ložiska odkryta. Tyto výzkumné práce vyžádaly by si však značné náklady.

K oživení hornictví,v jižních Čechách bylo by třeba zvláště:

1. Prozkoumání jižních Čech Státním geologickým ústavem v Praze, se zvláštním zřetelem na nerosty významné pro hornictví. Bylo by třeba prozkoumati zvláštní jižní okraj permské pánve antracitové, okraje terciérní pánve Budějovicko - Třeboňské obsahující lignit. Zjištění původu zlatonosnosti Otavy. Dále geologické zmapování okolí starých hornických dolů na zlato a stříbro.

2. Rozšíření hornického podnikání Československého státu zastoupeného Státním báňským ředitelstvím v Příbrami, které spravuje v jižních Čechách přes 600 výhradních kutišť.

Výzkumné práce mohly by býti konány částečně v rámci prací internačních středisek, resp. mohly by se účelně spojiti s event. pracemi nutnými při vojenských stavbách.

Poukazujíce na tyto skutečnosti, táží se podepsaní:

1. Jest pan ministr dopravy ochoten naříditi prozkoumání jižních Čech Státním geologickým úřadem v rozsahu v interpelaci uvedeném?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi rozšíření státního podnikání na jihočeských státních kutištích?

V Praze dne 5. dubna 1946.

Dr Neuman, dr Horáková, dr Burian,

Zeminová, dr Krajina, Uhlířová, Žáčková-Batková, St. Novák, Bartoš, Vandrovec, Caňkář, dr Hobza, inž. dr Kameníček, dr Pátková, Urbánek, Vála, Břicháček, dr Šíp, Deči, Ulrich, Děd, dr Uhlíř, Mikuláš, dr Loubal, Křepela.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP