Podepsaní navrhují: Prozatímní Národní
shromáždění republiky Československé
rač se usnésti:
Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
1. Soudcům, soudcovským čekatelům
a úředníkům uvedeným v §
53 plat. zákona č. 103/26 Sb., v činné
službě přísluší zvláštní
přídavek měsíčně 700
Kčs, splatný se služným.
2. Zaměstnancům účetní, vyšší
pomocné soudní a kancelářské
(i pomocné) služby v činné službě
přísluší takový přídavek
ve výši měsíčně 500 Kčs,
zaměstnancům služby zřízenecké
v činné službě měsíčně
400 Kčs.
Tento zákon nabývá účinnosti
v zemích České a Moravskoslezské dnem
1. ledna 1946; provede jej vláda.
Ústavní listina zaručila soudcům zvláštní
postavení, zejména neodvislost vyslovenou v §
98 úst. listiny, dala jim však také - v zájmu
veřejném - určitá omezení,
která jiná zaměstnání ve státní
službě nemají, ku př. zákaz jiné
vedlejší honorované funkce (§ 100 úst.
listiny). Tyto zvláštní újmy byly zákonodárcem
uznány a náhradou za ně byl zákonem.
č. 186/37 Sb. soudcům přiznán zvláštní
do pense započitatelný přídavek, který
byl v době okupace zrušen.
Toto zvláštní postavení soudců,
a na druhé straně újmy z něho plynoucí
pro soudce se nezměnily. Situace je o to horší,
že personální stav soudců se snížil
kriticky oproti stavu systemisovanému, takže ku př.
v Čechách chybí u řádných
soudů (k 1. lednu 1946) 553 soudcovských úředníků
a poněvadž z různých důvodů
asi 186 sil službu nekoná, nedostává
se 739 sil, t. j. 45 - 46% systemisovaného stavu (1665).
Za této svízelné situace jsou soudcové
nuceni vykonávati nejen běžnou soudní
agendu (a to za zhoršených poměrů, jak
jest níže uvedeno), ale i zvláštní
mimořádné úkoly dané poválečnými
poměry.
Dekretem č. 79/45 Sb. nebyla řada soudů v
Čechách a na Moravě uvedena v činnost
a jejich obvody připojeny k soudům, které
v činnosti zůstaly. Při tomto větším
místním obvodu jsou však tyto soudy důsledkem
personální krise tak nedostatečně
obsazeny, že to znamená nejen další
pracovní zatížení zbylých zaměstnanců,
ale kdyby tento stav neměl býti v dohledné
době změněn, hrozilo by nebezpečí
porušení řádného chodu justice
a tím i vrcholných zájmů státu.
Tak na př. soud v Litoměřicích měl
v r. 1938 - 44 soudců, dnes při rozšířeném
obvodu o soudy Štětí a Úštěk
jen 20 soudců; Horní Litvínov v r. 1938 5
soudců, dnes při rozšířeném
obvodu o okresní soud Hora Sv. Kateřiny jen jednoho
soudce; okresní soud v Kadani v r. 1938 6 soudců,
14 kancelářských sil, 6 zřízeneckých,
dnes při obvodu rozšířeném o
okresní soud Doupov jen 1 soudce, 6 kanc. sil, 2 zřízenecké
síly; okresní soud Žatec v r. 1938 8 soudců;
19 kanc. sil, 6 zřízeneckých sil, dnes při
obvodu rozšířeném o okresní soud
v Postoloprtech 2 soudce, 7 kanc. sil, 3 zřízenecké
síly; Horšovský Týn, okresní
soud v r. 1938 5 soudců, 13 kancelářských
sil, 6 zřízeneckých sil, dnes při
rozšířeném obvodu o obvody okresních
soudů Hostouň a Poběžovice jen 1 soudce,
5 kanc. sil a 3 zřízenecké síly.
Zhoršení soudní agendy je spatřovati
především v jejím nadměrném
vzrůstu přivoděném válkou a
poválečnými poměry, zejména
v agendě poručenské a pozůstalostní
(vzrůst soudních chráněnců),
tak v agendě pozemkových knih a firemního
rejstříku.
Agenda pozemno-knižní vzrostla neobyčejným
způsobem majetkovými přesuny způsobenými
jak transakcemi Němců za doby okupace, tak důsledkem
porevolučních zákonů konfiskačních.
Je třeba pořizovati na tisíce výpisů
z pozemkových knih, poznamenávati národní
správy a vyčistiti pozemkové knihy od zápisů
za okupace, dnes neplatných, a uvésti stav pozemkových
knih ve shodu se stavem nových nabyvatelů. K tomu
přistupují další obtíže
vznikající tím, že Němci v pohraničním
území zavedli jiný způsob vedení
pozemkových knih, který bude nutno převésti
na náš způsob. Rozdělením některých
obvodů soudních vznikne nutnost vyhotovovati a postupovati
celou řadu výpisů z pozemkových knih.
Podobná situace jeví se také ve firemním
rejstříku, vedeném rovněž odlišně
v pohraničí od našeho způsobu vedení.
I tu dojde ze stejných příčin k celé
řadě výmazů, zápisů
německých a provedení zápisů
nových nabyvatelů.
Velmi obsáhlou a novou agendu přináší
také agenda prohlášení za mrtva.
V řízení trestním jest značný
vzrůst agendy. Již dnes možno říci,
že soudy zavalené agendou lidového soudnictví
a Národního soudu na normální trestní
agendu takřka nestačí a že jen s největším
vypětím sil se vyřizují nejnaléhavější
věci, zejména vazební.
Také v občanském soudnictví staví
likvidace býv. něm. soudnictví občanské
soudy před nové nebývalé úkoly.
Je to revise různých sporů i občanských,
které jsou vznášeny stranami poškozenými
německými rozhodnutími opírajícími
se o normy a smlouvy nejsoucí v souhlase s ústavou
a jejími demokratickými zásadami.
Mimořádné úkoly uložené
soudcům dekrety č. 16/45 Sb. (mimořádné
lidové soudnictví), č. 17/45 Sb. (Národní
soud), dekrety č. 105/45 Sb. a 108/45 Sb., znamenají
zvláštní zodpovědnost a ukládají
soudcům další břemena, zejména
nutnost, aby soudce získal si politické, hospodářské
a organisačně administrativní znalosti, potřebné
k rozhodování podle citovaných zákonných
ustanovení.
Tyto zvláštní povinnosti a toto zvláštní
pracovní vypětí v důsledku nových
úkolů daných soudům výše
cit. zákonnými ustanoveními, postihují
ovšem nejen soudce, ale též státní
zástupce a ostatní zaměstnance soudní.
Návrh je odůvodněn i pokud se týká
zaměstnanců Nejvyššího správního
soudu v Praze, kde skutečný stav neodpovídá
v celku vzato ani polovině stavu systemisovaného
a přihlíží-li se při této
systemisaci k Nejvyššímu správnímu
soudu v Bratislavě, - daleko nikoliv jeho dvěma
třetinám: Na př. z 13 míst senátních
presidentů jsou obsazena jen 3, ze 48 míst senátních
radů jen 25 a ze 17 míst sekretariátů
toliko 11 míst. Nejinak jest tomu u zaměstnanců
služeb ostatních. Nejvyšší správní
soud jest postaven před úkol zdolávati agendu
nejen kvantitativně značně vzrostlou, nýbrž
i řešiti nové otázky, které se
vyskytují při výkladu zákonů
revolučních, úkol to velmi nesnadný
a zodpovědný. Stačí uvésti
rozhodování v případech konfiskace
zemědělského majetku, znárodnění
podniků, odčinění křivd veřejným
zaměstnancům a pod. Na Nejvyšším
správním soudu bude tedy nejen úkol, aby
vyložil celou řadu nových právních
norem způsobem, odpovídajícím potřebám
nově formovaného státního zřízení,
nýbrž též, aby dal i starým právním
předpisům svým výkladem náplň
vystihující novodobé nazírání
a ideologii lidové veřejné správy.
Navrhovaný přídavek jest tudíž
jen spravedlivým zhodnocením mimořádných
úkolů, které jsou soudům uloženy
a poskytnutí tohoto přídavku jest nezbytné
tím spíše, že při provádění
těchto úkolů dostává se státu
(ku př. konfiskačním řízením
podle uvedených zákonných ustanovení)
majetkových hodnot značného rozsahu.
To, že soudní služba, zejména při
dnešním, mimořádném stavu, není
honorována způsobem odpovídajícím
jejich zvláštní povaze a naopak nese sebou
omezení, která jiná povolání
nemají - vysvětluje, proč v justičním
resortu jest nedostatek dorostu, zejména právnického.
Dnes zaměstnaní soudcovští čekatelé
jsou vesměs starší 30 let - zdržení
ve studiu válkou - většinou ženatí
s dětmi, mají plat jen něco přes 2.000
Kčs. Kancelářský soudní personál
- jako zvlášť kvalitní - jest od služby
soudní váben do průmyslu, do kanceláří
advokátních a pod., kde jest mu nabízen plat
mnohem vyšší.
Je proto nutné i s hlediska rozumné zaměstnavatelské
politiky upraviti platové poměr soudců a
soudních zaměstnanců tak, aby všem shora
vylíčeným neblahým zjevům mohlo
býti rychle a účinně čeleno
a aby služba soudní - třeba nyní velmi
namáhavá - stala se pro nový dorost a zdatné
síly opět službou přitažlivou.
Pokud jde o úředníky dle § 53 plat.
zák. platí o jejich pracovním zatížení
totéž, co řečeno shora o soudcích.
Mimo to doplňují se ze soudců a též
jejich služební příjmy jsou upraveny
zcela shodně s platy soudcovskými. Nelze jim proto
nepřiznati též tento přídavek,
poněvadž jinak by pro tato místa nebylo z řad
soudcovských uchazečů, kdyby soudce přestupem
ke službě uvedených úřadů
měl svůj přídavek ztratiti.
Pokud jde o předpokládané výdaje touto
osnovou vzešlé, jest možno je odhadnouti na částku
asi 40 mil. Kčs ročně. Tato částka
je však kryta úsporami vzniklými tím,
že dnešní zmenšený stav soudců
a soudních zaměstnanců koná práci,
určenou pro normální systemisovaný
stav, což jen u soudců představuje úsporu
asi 49 mil. Kčs ročně.
Poněvadž běžný rozpočet
ministerstva spravedlnosti na rok 1946 počítá
se stavem téměř systemisovaným, budou
výdaje touto osnovou způsobené kryty i v
rámci tohoto rozpočtu.