Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

354.

Odpověď

ministra průmyslu

na interpelaci poslanců Děda, Křepely, Přeučila a Zemana

ve věci distribuce textilního zboží (tisk 234).

Ministerstvo průmyslu stanoví podle dekretu č. 109/46 Sb. z. a nař. o řízení výroby podíl metrového textilního zboží, určeného k průmyslovému a řemeslnému zpracování. V interpelaci uvedená procenta přídělu metrového zboží běžné výroby textilního průmyslu v I. čtvrtletí 1946 nejsou podílem oděvního průmyslu, nýbrž podílem výroby, t. j. výroby průmyslové i řemeslné. Řemeslné výrobě jest metrové zboží dodáváno prostřednictvím obchodu.

Tkaniny na pracovní šatstvo (skup. číslo 9011 až 9018) byly v rámci uvedené výrobní kvoty dávány řemeslnému zpracování k disposici případ od případu.

Pilotů na pracovní oděvy, skup. č. 9021, bylo dáno řemeslné výrobě 10%
Tkanin na pracovní šatstvo, skup. č. 9022, bylo dáno řemeslné výrobě 20%
Látek na pánské prádlo, skup. č. 9160 - 9171, bylo dáno řemeslné výrobě 30%
Flanelu na pánské prádlo, skup. č. 9141 a 9043, bylo dáno řemeslné výrobě 30%
Látek na zástěry, skup. č. 9151 a 9153, bylo dáno řemeslné výrobě 20%
Látek na dámské prádlo, skup, č. 9165 a 9172, bylo dáno řemeslné výrobě 15%
Oblekových látek pro muže, zimníkových látek a vlasových lodenů, skup. č. 9061/2, 9071, 9072, bylo dáno řemeslné výrobě 20%
Gabardinových látek na pláště do deště, látek na dámské pláště a dámských látek a látek na dívčí kostýmy bylo dáno řemeslné výrobě 20%.


Z látek na dámské a dívčí šaty (skup. č. 9090) bylo dáno průmyslové a řemeslné výrobě pouze 50% a nikoliv 70%; z toho připadlo na řemeslnou výrobu 5%.

Uvedená procenta, která se zdají absolutně vysoká, jsou relativně nízká, neboť stačí pouze k částečnému využití výrobnosti, zejména průmyslových firem oděvních, a musí býti posuzována s přihlédnutím k výrobnosti textilního průmyslu v zimních měsících, kdy nedostatek uhlí, zejména v přádelnách a úpravnách, hrál rozhodující úlohu. Běžnými dodávkami textilního průmyslu pro tuzemskou civilní výrobu byla na př. výrobnost průmyslu svrchních oděvů kryta pouze 26 - 30%.

S hlediska spotřebitele přistupuje k ceně metrového zboží nutně úhrada za řemeslné zpracování, neboť pouze malé procento spotřebitelů si zhotovuje některé z oděvních součástek podomácku.

Z uváděných množství 2,000.000 m kepru bylo v únoru a počátkem března 1946 uvolněno pro obchod cca 1,500.000 m ve zboží lněném, kotoninovém a vigoňovém. Z množství 1,200.000 m pilotu byly uvolněny veškeré skladové a hotové piloty nacházející se u firem textilního průmyslu, rovněž pro obchod. U t. zv. hornických barchetů bylo stanovené použití na košile pro horníky zrušeno a zboží určeno k normálnímu konsumu jako flanel na pánské košile. Byla tedy učiněna všechna nutná opatření, aby se zabránilo hromadění válečných jakostí ve výrobě.

Naproti tomu cajk a vlněné metrové zboží, jehož jsou velmi nepatrná množství, musí býti dále zajištěny průmyslovému a řemeslnému zpracování.

Některé méně jakostní druhy nacházejí se dosud ve výrobě a vydávají se textilním průmyslem postupně; dohotovení posledních zbytků lze očekávati v květnu až červnu.

K vzneseným dotazům podávám toto vysvětlení:

1. Uvedené skutečnosti jsou mi známy.

2. Byla a budou stále činěna veškerá vhodná opatření, aby bylo zabráněno národohospodářským ztrátám, které by vznikly zadržováním válečného zboží ve výrobě. Kvoty metrového zboží, určeného k průmyslovému a řemeslnému zpracování, budou nově upraveny s přihlédnutím k očekávané produkci textilního průmyslu v II. čtvrtletí 1946.

V Praze dne 2. dubna 1946.

Ministr průmyslu:

Bohumil Laušman v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP