Ministr školství a osvěty na dotazy v interpelaci
obsažené odpovídá takto:
1. Pokud jde o osnovu zákona na zřízení
"Studentského majetku".
Ministerstvo školství a osvěty zřídilo
výnosem ze dne 3. července 1945, č. j. A
49.389/45-VI/2 "Prozatímní správu studentského
majetku v Čechách" a výnosem ze dne
4. září 1945, č. j. A 91.742/45-VI/2
"Prozatímní správu studentského
majetku na Moravě".
Těmito výnosy zavedlo ministerstvo školství
pro správu veškerého majetku, sloužícího
sociálním, společenským a kulturním
účelům vysokoškolského studentstva
samostatné právnické osoby jako subjekty
práv a povinností, které mají vést
hospodářsky, finančně i administrativně
veškeré záležitosti objektů, jež
jim byly svěřeny.
Správa se skládá ze 16 členů,
z nichž je 9 zástupců vysokoškolského
studentstva, 3 zástupci profesorských sborů
vysokých škol a po 1 pak zástupci ministerstev
školství a osvěty, financí, ochrany
práce a sociální péče a výživy.
Zástupce jmenuje MŠO na příslušné
návrhy.
Tato 16tičlenná správa volí ze sebe
5tičlenné direktorium, v němž jsou 3
zástupci vysokoškolského studentstva, 1 zástupce
profesorských sborů vysokých škol a
1 zástupče MŠO.
Podle citovaných výnosů patří
do Prozatímní správy studentského
majetku především majetek býv. německého
"Studentenwerku" a další majetek, jenž
byl anebo bude dán Správě studentského
majetku nebo Svazu vysokoškolského studentstva k disposici
k účelům sociálním, společenským
a kulturním vysokoškolského studentstva, tak
zejména v Praze jmění býv. spolku
"Akademický dům", spolku "Masarykova
studentská kolej", spolku "Hlávkova kolej",
spolku "Studentské kolonie na Letné",
spolku "Záštita" atd.
Po vydání dekretu presidenta republiky ze dne 25.
září 1945, č. 81/45 Sb., oznámilo
MŠO svým dopisem ze dne 29. října 1945,
pod č. j. A 127.693/45 VI/2 ministerstvu vnitra a zem.
nár. výboru v Praze, že nemají být
obnoveny spolky, patřící do Prozatímní
správy studentského majetku v Praze a požádalo
tyto dva úřady, aby na stanovisko MŠO byl vzat
zřetel při obnovování spolků.
Ježto zemský národní výbor v
Praze dopisem ze dne 17. října 1945, č. j.
pol. M-1363/1/45 zaslal MŠO opis svého vyrozumění
Spolku A. D. v Praze, že zrušil ohledně domu
čp. 78 v Praze II. opatření z doby protektorátní
a vyzval jej, aby Spolek A. D. usiloval o shodu stavu faktického
se stavem knihovním, obrátilo se min. školství
svým dopisem ze dne 2. listopadu 1945, č. j. A 129.790/45-VI/2
znovu na min. vnitra a zem. nár. výbor, aby nebyl
obnoven spolek A. D. Při tom MŠO odůvodňovalo
své stanovisko tím, že zřídilo
Prozatímní správy studentského majetku
proto, aby byly sjednoceny instituce, sloužící
témuž účelu, t. j. sociálním,
kulturním a společenským účelům
vysokoškolského studentstva.
Nato odpovědělo min. vnitra svým dopisem
ze dne 13. listopadu 1945, č. j. IV-3.110/5/11-45-1 a zem.
nár. výbor dopisem ze dne 6. listopadu 1945, č.
j. pol. M-2.063/1-1945, že opatření z doby
nesvobody se ruší ex lege, t. j. dekretem presidenta
republiky č. 81/45 Sb. a že spolkový úřad
nemá zákonné možnosti oznámení
takových spolků o obnovení činnosti
odmítnouti a okresní národní výbor
jest podle § 2, odst. 1 cit. dekretu povinen zařídit,
aby zajištěný majetek byl těmto spolkům
vydán.
Dále sdělilo min. vnitra, že použití
ustanovení §u 2, odst. 2, písm. a) cit. dekretu
nemá tu místa, neboť u těchto spolků
nedošlo a vzhledem k jejich povaze (studentské spolky)
ani nemohlo dojíti k zániku v důsledku slučovacích
a jednotících akcí v odborovém hnutí
zaměstnaneckém, jež má řečené
ustanovení na zřeteli.
Dekretem presidenta republiky ze dne 27. října 1945,
č. 131/45 Sb., byla uzákoněna stavba Akad.
domu a stanoveno, že tento Akademický dům bude
vlastnictvím Svazu vysokoškolského studentstva
v Praze.
V §u 2 cit. dekretu se výslovně praví,
že čs. stát věnuje nemovitosti spolku
SVS v Praze za účelem vybudování Akademického
domu podle zákona ze dne 9. října 1919, č.
547 o vybudování a udržování
Akademického domu v Praze.
Tím ztrácí spolek Akademický dům
v Praze resp. důvod obnovení činnosti tohoto
spolku svůj raison d´etre, neboť provedením
stavby Akademického domu podle dekretu shora cit. bude
pověřeno kuratorium, jehož složení
stanoví vláda nařízením, vlastnictví
je pak podle cit. dekretu spolku Svazu vysokoškolského
studentstva v Praze.
Usnesením vlády ze dne 30. listopadu 1945 bylo potvrzeno
zřízení Prozatímních správ
studentského majetku v Praze a v Brně, a určeno,
aby dosavadní spolky a kuratoria kolejí a studentského
majetku, jenž má patřiti do Prozatímních
správ studentského majetku, neobnovovaly svou činnost.
MŠO se proto obrátilo opět svým dopisem
č. j. A 50.227/46-VI/2 ze dne 21. ledna 1946 na ministerstvo
vnitra, aby toto učinilo v rámci své kompetence
opatření ohledně spolků, jejichž
jmění patří do prozatímní
správy studentského majetku v Praze.
Na poradě konané dne 30. ledna 1946 na ministerstvu
vnitra bylo zástupcům MŠO sděleno, že
ministerstvo vnitra připravilo v této záležitosti
svůj výnos, jímž tuto otázku
vyřeší.
Ministerstvo školství všemožně podporuje
snahu Prozatímních správ studentského
majetku, aby znovuzřízením a provedením
oprav mohly obstarati pro vysokoškolské posluchače
bydlení v kolejích a stravování v
mensách. Jen k tomu cíli povolilo v roce 1945 min.
školství na subvencích 8,650.273,50 Kčs.
Ministerstvo školství a osvěty připravilo
osnovu zákona o zřízení studentského
majetku. Když pak Ústřední svaz čs.
studentstva svým podáním ze dne 2. listopadu
1945 předložil ministerstvu svůj druhý
částečně přepracovaný
návrh zákona této věci se týkající
a požádal, aby projednávání návrhu
bylo možno provésti ke dni 17. listopadu 1945, MŠO,
ztotožňujíc se v základních bodech
s tímto předloženým návrhem,
vypracovalo osnovu a rozeslalo ji pod číslem A 132.967/45-VI/2
již dne 15. listopadu 1945 všem ministerstvům
a ústředním úřadům do
připomínkového řízení.
Ale do konce roku sešly se připomínky pouze
od 10ti ústředních úřadů.
Ježto pak námitky některých ministerstev
byly vážného rázu, muselo min. školství
a osvěty probrati tyto připomínky se zástupci
příslušných ministerstev a se zástupci
studentských organisací a proto svolalo několik
meziministerských porad, na nichž projednalo jednotlivé
připomínky.
Na podkladě zmíněných porad byla vypracována
pozměněná osnova uvedeného zákona
a bude tyto dny předložena po ukončení
připomínkového řízení
vládě.
2. Pokud jde o návrh zákona "O státním
studijním stipendiu".
Ministerstvo školství a osvěty hned v prvních
týdnech po revoluci připravilo pro vyřizování
péče o vysokoškolské studentstvo Správní
komise v Praze a v Brně (výnos ze dne 7. června
1945, č. j. A 31.762/45-VI/2) a svými výnosy
ze dne 12. června 1945, č. A 35:406/45-VI/2 jmenovalo
členy Správní komise pro sociální
péči o vysokoškolské studentstvo v Praze
a ze dne 17. července 1945, č. j. A 54.957/45-VI/2
členy Správní komise pro sociální
péči o vysokoškolské studentstvo v Brně.
V každé z těchto komisí jsou 2 zástupci
vysokoškolských posluchačů, 2 zástupci
profesor. sborů vys. škol a 2 zástupci ministerstva
školství a osvěty.
Největším úkolem těchto Správních
komisí bylo, aby všichni studenti, řádně
studující, jejichž majetkové poměry
by jim znemožnily studium na vysoké škole, obdrželi
studijní podpory a mohli se potom plně věnovati
studiu.
V dohodě s min. financí a za součinnosti
zástupců vysokoškolských posluchačů
byly sjednány směrnice pro výši, odstupňování
jakož i způsob vyplácení stipendií.
Nejvyšší stipendijní částka
je 1.500 Kčs měsíčně, při
čemž stipendista na každé nezaopatřené
dítě dostává měsíčně
250 Kčs a v případech zvláštních
a zřetele hodných i na manželku měsíčně
až 500 Kčs.
Správní komise se zhostily plně úkolů
na ně vložených, neboť jenom na stipendiích
bylo vyplaceno:
v r. 1945 Správní komisí v Praze | 44,000.000 Kčs |
Správní komisí v Brně v r. 1945 | 21,400.000 Kčs |
V r. 1946, a to do 6. února vyplatila
Správní komise v Praze | 31,700.000 Kčs |
a Správní komise v Brně | 16,000.000 Kčs |
celkem | 47,700.000 Kčs |
dohromady tedy bylo od začátku činnosti Správních komisí v Praze a v Brně až do 6. 2. 1946 vyplaceno | 113,100.000 Kčs |
Žádosti o stipendia vyřídila | |
Správní komise v Praze | |
na letní semestr 1945 přes | 12.000 |
na zimní semestr 1945/46 přes | 16.500 |
Správní komise v Brně | |
na letní semestr 1945 přes | 5.000 |
na zimní semestr 1945/46 přes | 8.000 |
dohromady tedy vyřídily tyto dvě Správní komise přes | 41.500 |
žádostí. |
Všem žadatelům, kteří vyhověli
po stránce prospěchové a majetkové
dostalo se stipendií.
Mimořádný výkon dokresluje i to, že
tyto desetitisíce žádostí byly zpracovány
nepatrným počtem zaměstnanců (ve Správ.
kom. v Praze 15 zaměstnanců, ve Správ. kom.
v Brně 6, v ministerstvu školství většinou
zpracovávali žádosti 3 zaměstnanci).
Plné pochopení pro tuto akci projevují také
posluchači vysokých škol tím, že
spolupracovali na vyřizování těchto
žádostí. Posluchači vysokých
škol mají přímý vliv na rozhodování
žádostí tím, že jejich zástupci
jsou účastni nejenom při rozhodování
o jednotlivých žádostech, nýbrž
i tím, že každé vyřízení
žádosti spolupotvrzují. Totéž právo
při rozhodování mají i zástupci
profesorských sborů vysokých škol. Revisi
provádí min. školství svými referenty
nebo zástupci.
Když Ústřední svaz čs. studentstva
podáním ze dne 2. listopadu 1945 předložil
svůj druhý, přepracovaný návrh
zákona a požádal, aby projednání
návrhu bylo možno provésti ke dni 17. listopadu
1945, ministerstvo školství a osvěty, ztotožňujíc
se v základních bodech s tímto návrhem,
vypracovalo osnovu zákona o státním studijním
stipendiu a rozeslalo ji pod číslem A 2.886/45-VI/2
již dne 15. listopadu 1945 všem ministerstvům
a ústředním úřadům do
připomínkového řízení.
Ale i tu teprve po delší době podařilo
se ministerstvu školství a osvěty dostati připomínky
aspoň většiny ministerstev. O těchto
připomínkách rozhodne meziministerská
porada se zástupci studentských organisací,
jež bude svolána v nejbližších dnech.
Ministerstvo školství a osvěty věnovalo
péči o vysokoškolské studenty svrchovanou
pozornost od května 1945 a přikročujíc
k předložení návrhu na zákonitou
úpravu může se v tom opírati již
i o zkušenosti získané z dosavadního
řešení těchto otázek, což
dává záruku, že zákonitá
úprava bude v plné shodě se zájmy
jak studentstva, tak i státu.