Rozpočtový výbor projednal vládní
návrh ve své schůzi dne 2. dubna 1946 a schválil
jej s těmito změnami:
1. V § 6, odst. 1 vkládají se za slova "po
dohodě s Národní bankou" slova "a
po slyšení zájmových korporací";
2. v § 33, odst. 5 škrtají se slova "a podle
výdělečných, důchodových,
majetkových a jinakých osobních poměrů
vinníkových";
3. § 34, druhá věta, zní: "Při
výměře trestu jest však přihlížeti
k tomu, že zůstalo při pokusu, jako k polehčující
okolnosti, leč by k dokonání trestného
činu nedošlo pro překážku nezávislou
na vůli pachatelově";
4. v § 38, odst. 2 mění se slovo "pěti"
na "deseti";
5. v § 44 škrtají se slova "naříditi,
aby trestní řízení nebylo zaváděno;
nebo zavedené trestní řízení
bylo zastaveno; anebo může";
6. dosavadní §§ 46 až 49 se přečíslují
na §§ 47 až 50, a vkládá se nový
§ 46 tohoto znění:
Působnost, která přísluší
podle §§ 29, 30, 32 a 44 ministru, po případě
ministerstvu financí, se vykonává na Slovensku
po dohodě s pověřencem, po případě
s pověřenectvem financí.";
7. § 49 (dřívější §
48), písm. e, doplňuje se na konci těmito
slovy: "vládní nařízení
ze dne 4. prosince 1941, č. 17 Sb. z r. 1942, o odvodu
některých zlatých mincí a medailí,".
Rozpočtový výbor doporučuje plenu
Prozatímního Národního shromáždění,
aby osnovu přijalo ve znění, na kterém
se usnesl rozpočtový výbor.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Na ochranu československé měny a k zajištění
nerušeného platebního styku s cizinou podrobují
se majetkové vztahy mezi tuzemskem a cizinou úpravám
a omezením uvedeným v tomto zákonu.
(1) Devisovými tuzemci jsou fysické osoby, které
mají v tuzemsku své bydliště nebo se
zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují, jakož
i osoby právnické, sdružení osob, podniky
(firmy), které mají v tuzemsku sídlo nebo
místo správy. Za devisové tuzemce se pokládají
i tuzemské pobočky (representace, závody
a pod.) devisových cizozemců bez rozdílu,
zda jsou právně samostatné či nikoliv,
a to i tehdy, je-li místo jejich správy, po případě
ústřední správy v cizině.
(2) Devisovými cizozemci jsou jiné než v odstavci
1 uvedené osoby, sdružení osob a podniky (firmy),
jakož i cizozemské podniky a pobočky (representace,
závody a pod.) devisových tuzemců bez rozdílu,
zda jsou právně samostatné či nikoliv.
(3) Národní banka československá (dále
jen "Národní banka") může
v pochybných případech ve shodě s
ministerstvem financí, pokud se týká pověřenectvem
financí, závazně rozhodnouti, zda určitá
osoba nebo jiný útvar jest devisovým tuzemcem
nebo devisovým cizozemcem.
(1) Platidly podle tohoto zákona jsou:
a) peníze, t. j. bankovky, státovky, drobné
peníze papírové a mince,
b) ostatní platební prostředky, t. j. šeky,
směnky, poukázky, pověřovací
listy a jiné platební příkazy (výplaty).
(2) Cizozemskými platidly jsou:
a) peníze znějící na cizí měnu
(valuty),
b) ostatní platební prostředky (odstavec
1; písm. b) splatné v cizině, bez rozdílu
na jakou měnu znějí (devisy).
(1) Drahými kovy podle tohoto zákona jsou: zlato,
stříbro, platina, palladium, ruthenium, rhodium,
iridium a osmium ve stavu nezpracovaném, jakož i zlaté
a stříbrné mince vzaté z oběhu,
nebo oběhu neschopné, mince obchodní, mince
slavnostní a zlaté medaile.
(2) Nezpracovanými drahými kovy se rozumějí
slitky, plechy, pruty, granálie, dráty, zlomky,
staré zlato, stříbro a platina, odpadky a
pod., ve stavu ryzím nebo ve směsi, anebo ve slitině
s jinými kovy.
(1) Cennými papíry podle tohoto zákona jsou
vedle státních a jiných veřejných
a soukromých dílčích dluhopisů,
zástavních listů, pokladničních
poukázek, akcií, kuksů a jiných cenných
papírů také životní pojistky,
vkladní (spořitelní) knížky (listy),
depositní potvrzenky, úrokové a dividendové
kupony a talony.
(2) Cizozemskými cennými papíry jsou cenné
papíry, které jsou splatny v cizině, nebo
které znějí na hodnoty, jež jsou v cizině.
(1) Devisovými bankami podle tohoto zákona jsou
peněžní ústavy a peněžní
podniky, které ministerstvo financí, pokud se týká
pověřenectvo financí, po dohodě s
Národní bankou a po slyšení zájmových
korporací určí vyhláškou v úředním
listě. Rozsah oprávnění a povinností
devisových bank v rámci tohoto zákona stanoví
Národní banka.
(2) Ministerstvo financí, pokud se týká pověřenectvo
financí, může po dohodě s Národní
bankou mimo to pověřiti další peněžní
ústavy a podniky, cestovní kanceláře
a pod., aby za stanovených podmínek vykonávaly
určité úkoly devisových bank.
(1) Devisoví tuzemci jsou povinni dáti si uhraditi
své pohledávky vůči cizině,
ať jich nabyli jakýmkoliv způsobem, ihned při
splatnosti platem do tuzemska. Tento plat dlužno provésti
volnou výplatou v cizozemské měně
nebo způsobem stanoveným Národní bankou
podle §u 11, odst. 2. Devisoví tuzemci jsou povinni
na vyzvání prokázati, že vynaložili
řádnou péči, aby jejich cizozemští
dlužníci splnili své závazky bez průtahu
a způsobem předepsaným tímto zákonem.
(2) Přijímati úhrady z ciziny jinak než
podle ustanovení odstavce 1 jest zakázáno,
leč by Národní banka udělila k tomu
povolení.
(3) Příjemci úhrad z ciziny jsou povinni
prokázati Národní bance na její vyzvání
důvod úhrady. úhradu, která odporuje
zájmům devisového hospodářství,
Národní banka nepřipustí.
(4) Devisový tuzemec smí přijmouti v tuzemsku
plat v jakékoliv měně od devisového
cizozemce nebo ve prospěch devisového cizozemce
jen s povolením Národní banky.
(1) Devisoví tuzemci jsou povinni odvésti Národní
bance přímo nebo prostřednictvím devisové
banky nejpozději do deseti dnů po nabytí:
a) cizozemská platidla (valuty a devisy),
b) drahé kovy.
(2) Národní banka tyto hodnoty odkoupí za
podmínek jí stanovených, nebo je převezme
do nucené úschovy, anebo osobu povinnou odvodem
od této povinnosti na žádost zprostí.
(3) Kdo se stane devisovým tuzemcem, jest povinen hodnoty
jmenované v odstavci 1 odvésti Národní
bance do deseti dnů ode dne, kdy se stal devisovým
tuzemcem.
(4) Osoby povinné odvodem, které se zdržují
v cizině v době, kdy nabudou hodnot jmenovaných
v odstavci 1, splní odvodovou povinnost nejpozději
do deseti dnů po svém návratu do tuzemska.
(5) Je-li jisto, že hodnot jmenovaných v odstavci
1, které devisový tuzemec drží s povolením
Národní banky pro určitý účel,
nemůže nebo nemá býti použito k
povolenému účelu, nutno je odvésti
Národní bance nejpozději do deseti dnů
po uplynutí platnosti povolení. Národní
banka je oprávněna převzíti tyto hodnoty
za původní kurs (cenu) nebo za denní kurs
(denní cenu), je-li denní kurs (cena) nižší
než kurs (cena) původní.
(6) Národní banka může stanoviti výjimky
z odvodové povinnosti v případech, kde odvod
není nutný nebo vhodný s hlediska zájmu
na ochraně měny, zejména se zřetelem
na jejich povahu, určení nebo množství.
(1) Národní bance jest hlásiti:
a) pohledávky devisových tuzemců vůči
devisovým cizozemcům,
b) cizozemské cenné papíry, náležející
devisovým tuzemcům,
c) tuzemská platidla a tuzemské cenné papíry,
které jsou pro devisového tuzemce uloženy v
cizině,
d) jiné majetkové hodnoty a majetková práva
v cizině, která náležejí devisovým
tuzemcům,
e) závazky devisových tuzemců vůči
devisovým cizozemcům,
f) tuzemské majetkové hodnoty a majetková
práva, která náležejí devisovým
cizozemcům, a
g) změny týkající se hodnot a závazků,
hlášených podle písm. a) až f).
(2) Hlášením podle odstavce 1 jest povinen
vlastník (věřitel) po případě
držitel, pokud se týká dlužník.
V jejich zastoupení jest však povinna podati hlášení,
osoba, která v tuzemsku hodnoty nebo závazky spravuje,
u hodnot, které jsou v úschově tuzemského
peněžního ústavu (peněžního
podniku), tuzemský peněžní ústav
(peněžní podnik), a u hodnot uvedených
u písm. f) osoba, která je má v úschově
nebo se jinak o ně stará.
(3) Způsob a lhůty hlášení, jakož
i výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2 stanoví
Národní banka.
(4) Povinnost hlásiti pohledávku odpadá,
odvede-li osoba hlášením povinná Národní
banče ve lhůtě stanovené k hlášení
částku získanou vybráním pohledávky.
(5) Národní banka může přikázati,
aby hodnoty uvedené v odstavci 1, písm, a) a b)
se jí odvedly, nebo aby cizozemské cenné
papíry se prodaly v cizině a aby výtěžek
se jí odvedl nebo aby se ho použilo způsobem
jí určeným; může též
přikázati, aby pohledávky vázané
výpovědní lhůtou byly vypovězeny.
Stejně může Národní banka přikázati
majitelům pohledávek vůči devisovým
cizozemcům, aby tyto pohledávky postoupili buď
jí, anebo devisové bance, již označí.
Devisová banka jest povinna uvědomiti dlužníka
o postupu pohledávky a poukazem na tento předpis,
postoupenou pohledávku řádně a svědomitě
spravovati v dohodě s původním věřitelem
a uspokojiti jej po dojití úhrady. Ustanovení
§ 8, odst. 2 platí přiměřeně.
(6) Listina o postupu pohledávky podle ustanovení
předcházejícího odstavce jest osvobozena
od poplatků.
(7) Devisoví tuzemci, kteří se chtějí
vystěhovati nebo přeložiti do ciziny své
sídlo, jsou povinni vyžádati si od Národní
banky uvolnění hodnot jmenovaných v §
8, odst. 1, leč by je Národní bance odvedli,
jakož i hodnot jmenovaných v § 9, odst. 1, písm.
a) a b), jejichž jsou majiteli, a splniti příkazy
dané jim Národní bankou co do těchto
hodnot.
(8) Vláda může nařízením
stanoviti, že ustanovení odstavců 5 a 7 se
vztahují i na jiné majetkové hodnoty a práva
devisových tuzemců v cizině.
(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno
platiti v jakékoliv měně nebo jakýmkoliv
způsobem
a) do ciziny,
b) v tuzemsku devisovému cizozemci anebo ve prospěch
devisového cizozemce.
(2) Platy na cizozemské účty (§ 19,
odst.2) u peněžního ústavu nebo peněžního
podniku, jakož i výplaty z takových účtů
se posuzují jako platy podle odstavce 1, písm. b).
(3) Vláda může stanoviti nařízením,
že určité druhy závazků do ciziny
musí býti zaplaceny při splatnosti, po případě
i před splatností.
(1) Národní banka může stanoviti, aby
platy tuzemských dlužníků do ciziny
byly konány složením hodnoty v tuzemské
měně, buď u ní, nebo u některého
jiného místa.
(2) Národní banka, provádějíc
mezistátní ujednání o platebním
styku, stanoví, jakým způsobem jest podle
těchto ujednání vyrovnávati pohledávky
a závazky v platebním styku mezi republikou Československou
a smluvním státem. Devisoví tuzemci jsou
povinni sjednati tento způsob vyrovnávání
při všech právních jednáních,
jimiž nabývají pohledávek, nebo jimiž
jim vznikají závazky vůči cizině.
(3) Vláda může nařízením
stanoviti povinnost ujednávati určitou lhůtu,
ve které se úhrady mají uskutečniti.
(4) Závazek tuzemského dlužníka vůči
cizozemskému věřiteli zaniká podle
ustanovení mezistátních dohod o platebním
styku. Neobsahuje-li tato žádného ustanovení,
platí dohoda stran; není-li zde ani dohody stran,
zaniká závazek složením dlužné
částky podle odstavce 1, po případě
odstavce 2.
(5) Národní banka vyplatí hodnotu poukazu
z ciziny jen podle znění příkazu příslušného
platebního místa v cizině.
(6) Na platy převáděné z ciziny do
tuzemska a z tuzemska do ciziny nelze u Národní
banky vésti exekuci.
(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno
jakýmkoliv způsobem (na př. v cestovním,
pohraničním, poštovním, železničním,
lodním, leteckém nebo jiném dopravním
styku)
a) vyvézti do ciziny tuzemská i cizozemská
platidla, cenné papíry a drahé kovy,
b) dovézti z ciziny tuzemská platidla, cenné
papíry, drahé kovy a ta cizozemská platidla,
která Národní banka určí.
(2) Národní banka určí způsob,
jak naložiti s hodnotami uvedenými v odstavci 1, dovezenými
z ciziny bez jejího povolení.
(3) Průvoz hodnot uvedených v odstavci 1 jest přípustný
pouze způsobem stanoveným Národní
bankou.
(1) Pokud dovoz a vývoz zboží podléhá
povolení podle předpisů o řízení
zahraničního obchodu, bude Národní
banka prováděti devisové řízení
v souvislosti s dovozem a vývozem zboží zároveň.
(2) Vývozci zboží jsou povinni připojiti
k průvodním listinám zásilek "Hlášení
vývozní pohledávky" na tiskopisu, jehož
formu a obsah určí Národní banka.
Nebylo-li k zásilce připojeno hlášení,
nebo neshoduje-li se hlášení s průvodními
listinami, nesmí býti zásilka vyvezena do
ciziny.
(1) Jen s povolením ministerstva financí (na Slovensku
pověřenectva pro finance) nebo finančních
úřadů, které ministerstvo financí
určí, jest dovoleno vyvážeti do ciziny
v cestovním styku, v pohraničním styku nebo
v zásilkách, které nejsou určeny k
úplatnému zcizení:
a) věcné dary jakéhokoliv druhu,
b) stěhované svršky,
c) předměty z drahých kovů nebo ze
směsí obsahujících tyto kovy, dále
drahokamy, perly, skvosty, sbírky nebo jednotlivé
předměty sběratelské ceny, obrazy,
starožitnosti, kožišiny, anebo jiné předměty
značnější hodnoty.
Tím nejsou dotčeny jiné předpisy vyžadující
pro vývoz uvedených hodnot zvláštního
povolení.
(2) Za vydání povolení podle odstavce 1 vybírá
se přiměřeně k hodnotě vyváženého
předmětu manipulační a režijní
poplatek až do 50.000 Kčs; mimo to může
býti vydání povolení vázáno
na splnění určitých podmínek,
které by zabezpečily dosažení účelů
sledovaných tímto zákonem. O vymáhání
a zajištění platí předpisy zákona
o přímých daních.
(3) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě
s Národní bankou vyhláškou ve Sbírce
zákonů a nařízení podle potřeby
částečně nebo zcela uvolnil vývoz
předmětů uvedených v odstavci 1.
(1) Jen s povolením Národní banky smí
devisový tuzemec:
a) nabývati cizozemských platidel za platidla tuzemská,
leč by jich nabývala devisová banka,
b) nakládati jakýmkoliv způsobem s cizozemskými
platidly, leč by šlo o jejich odvod Národní
bance podle § 8.
(2) Cizozemská platidla, která jsou úředně
znamenána na tuzemské burse pro zboží
a cenné papíry, nesmějí býti
získávána nebo zcizována za tuzemská
platidla za jiný než posledně známý
kurs úředně znamenaný na této
burse, leč by Národní banka povolila výjimku.
(3) Kurs devis jest závazný též pro
obchody s valutami, není-li pro valuty znamenán
zvláštní úřední kurs.
(4) Cizozemská platidla, která nejsou úředně
znamenána na tuzemské burse pro zboží
a cenné papíry, nesmějí býti
získávána nebo zcizována za tuzemská
platidla při kursu jiném, než jej stanovila
Národní banka, nebo nestanovila-li ho, při
kursu jiném, než je kurs vypočtený na
podkladě jednak posledně známého cizozemského
záznamu dotčeného platidla, jednak posledně
známého, na tuzemské burse úředně
znamenaného kursu měny cizozemského bursovního
místa.
(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno
úplatně nabývati drahých kovů,
zcizovati a zastavovati je, leč by nabyvatelem byla! osoba
oprávněná podle odstavce 2.
(2) Osobami oprávněnými jsou osoby, které
v rámci svého živnostenského oprávnění
nebo při výkonu svého povolání
anebo provozu podniku drahé kovy opracovávají
nebo zpracovávají, anebo zboží z drahých
kovů prodávají (včetně zubních
lékařů, dentistů, zubních techniků
a příslušníků dentálních
živností) a jimž zároveň Národní
banka udělí všeobecné povolení
podle odstavce 1.
(3) Národní banka může:
a) vyhraditi si nabývání drahých kovů
vytěžených a vyrobených v tuzemsku a
vykupovati je proto od těžařů a výrobců,
b) stanoviti povinnosti; které mají osoby oprávněné
(odstavec 2) zachovávati při nabývání
drahých kovů a nakládání s
nimi, jakož i povinnost vésti záznamy a podávati
hlášení,
c) stanoviti cenu, za kterou smí býti drahých
kovů nabýváno nebo za kterou smějí
býti zcizovány; pokud drahé kovy ve tvaru
polotovarů, solí a zboží jsou určeny
k průmyslovým neb živnostenským účelům,
stanoví jejich cenu nejvyšší úřad
cenový v dohodě s Národní bankou,
d) stanoviti, že předpisy tohoto paragrafu se na určité
druhy drahých kovů nevztahují.
Jen s povolením Národní banky jest dovoleno:
a) převáděti tuzemské i cizozemské
cenné papíry s devisového tuzemce na devisového
cizozemce do vlastnictví, jako zástavu nebo z jiného
důvodu jakýmkoliv způsobem (úvěrním
převodem, vložením do úschovy, přepsáním
úschovy na jiné jméno, vydáním
a pod.),
b) převáděti tuzemské i cizozemské
cenné papíry s devisového cizozemce na devisového
tuzemce,do vlastnictví, jako zástavu nebo z jiného
důvodu,
c) převáděti cizozemské cenné
papíry s devisového tuzemce na devisového
tuzemce do vlastnictví, jako zástavu nebo z jiného
důvodu,
d) zřizovati a udržovati jakékoliv úschovy
(depositní účty) tuzemských a cizozemských
cenných papírů v tuzemsku ve prospěch
devisových cizozemců, aneb v cizině ve prospěch
devisových tuzemců, jakož i měniti práva
k těmto úschovám cenných papírů.
Jen s povolením Národní banky jest dovoleno
nakládati:
a) s pohledávkami vůči devisovému
cizozemci, leč by šlo o vybrání pohledávky
a odvedení vybrané částky Národní
bance podle § 8,
b) s pohledávkami devisového cizozemce vůči
devisovému tuzemci,
c) s pohledávkami mezi devisovými tuzemci ve prospěch
devisového cizozemce.
(1) Dobropisy a zatížení na cizozemském
účtě lze konati jen na podkladě povolení
Národní banky uděleného k úkonu,
kterého se dobropis nebo zatížení týká,
je-li podle tohoto zákona povolení k takovému
úkonu zapotřebí.
(2) Cizozemským jest účet, který se
vede na jméno devisového cizozemce, jakož i
účet vedený na jméno devisového
tuzemce, kterým jest oprávněn nebo spoluoprávněn
disponovati devisový cizozemec nebo kterým se disponuje
z ciziny.
(3) Cizozemské účty jest označiti
nadpisem "cizozemský účet".
(4) Cizozemské účty u peněžních
ústavů nebo peněžních podniků
mohou býti přeměněny na tuzemské
účty jen se souhlasem Národní banky.
(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno:
a) poskytovati devisovému cizozemci úvěry
všeho druhu jak v tuzemské, tak i v cizí měně,
b) přijímati úvěry všeho druhu
v tuzemské nebo v cizí měně od devisového
cizozemce, nebo dáti si je od něho přislíbiti,
c) zaručovati se a poskytovati jistoty jakéhokoli
druhu devisovému cizozemci za závazky kohokoli,
nebo devisovému tuzemci za závazky devisového
cizozemce,
d) přijímati záruky a jistoty jakéhokoliv
druhu od devisového cizozemce za závazky kohokoliv,
nebo od devisového tuzemce za závazky devisového
cizozemce.
(2) Povolení podle odstavce 1,-písm. a) a b) není
třeba k poskytnutí nebo přijetí úvěru
do výše částky účtované
za zboží a vedlejší výlohy; souvisící
s vývozem a dovozem zboží, nebo za služby,
pokud takové uvěření nepřesahuje
lhůty v obchodě obvyklé, po případě
lhůty stanovené vládním nařízením
vydaným podle § 11, odst. 3.
(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno:
a) devisovému tuzemci nabýti cizozemské nemovitosti
nebo práva na ni,
b) devisovému cizozemci nabýti tuzemské nemovitosti
nebo práva na ni,
c) devisovému tuzemci nabýti tuzemské nemovitosti
nebo práva na ni od devisového cizozemce.
(2) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno
nakládati právními jednáními:
a) s cizozemskou nemovitostí devisového tuzemce
nebo s právem devisového tuzemce na cizozemské
nemovitosti,
b) s tuzemskou nemovitostí devisového cizozemce
nebo s právem devisového cizozemce na tuzemské
nemovitosti;
c) s tuzemskou nemovitostí devisového tuzemce nebo
s právem na ni ve prospěch devisového cizozemce.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně
i pro nakládání s podniky (závody),
jakož i s podíly a účastmi na podnicích,
společnostech a pod.
Jen s povolením Národní banky lze uzavírati
pojišťovací a zajišťovací smlouvy,
ze kterých by vznikly přímé závazky
nebo pohledávky vůči devisovým cizozemcům.
Jen s povolením Národní banky jest dovoleno
uzavírati právní jednání, jimiž
vznikají, zanikají nebo se mění autorská,
licenční nebo patentní práva devisových
tuzemců vůči cizině, nebo devisových
cizozemců vůči tuzemsku.