Pokládáme za nutné, aby vláda dala
kategorické příkazy, aby renominační
a nominační akce státních a veřejných
zaměstnanců byla v nejbližších
dnech ve svém celku projednána a nebyla již
odsouvána s poukazem na technické potíže.
Urychlené projednání těchto prací
jest možné, budou-li stanoveny přesné
zásady, které se ostatně v praxi úřadu
předsednictva vlády, ministerstva financí,
ministerstva vnitra a NÚKÚ stejně již
dodržují a bude-li při přezkušování
již předložených jmenovaných jednotlivých
návrhů tolik víry, že skutečně
správně zhodnotily předchozí služební
doby toho kterého zaměstnance a nebude-li každý
konkrétní případ přezkušován,
jako se tak až dosud děje.
Při dnešním stavu, kdy jest již nepochybně
zjištěno, že platový zákon 103/1926
Sb. byl hlavní příčinou nynějších
neutěšených personálních poměrů
ve státní a veřejné správě,
jest i nadále tvrdošíjně v jeho duchu
postupováno, zejména při stanovení
počtu služebních míst ve vyšších
platových stupnicích a určení t. zv.
funkcí.
V dnešní době by se již nemělo
mluviti o funkci v tom smyslu, že takovou vykonává
pouze úředník, nebo zřízenec,
který jest jmenován na příklad přednostou
úřadu, náměstkem přednosty,
dozorčím úředníkem, vedoucím
ve službě zřízenecké neb odborné,
nýbrž jediným a spravedlivým a věcně
odůvodněným kriteriem může býti
skutečnost, zda práce, kterou jednotlivý
zaměstnanec vykonává, může býti
hodnocena platovou stupnicí, do které jest navrhován.
Toto moderní a duchu doby odpovídající
řešení zdá se však pro některé
resorty, které o jmenovacích návrzích
rozhodují, ještě málo pochopitelné
a zůstávají při starém způsobu,
kdy porovnávají celkový počet zaměstnanců
jednotlivé kategorie s počtem tak zv. funkcí
a větší počet jmenování
do vyšších platových stupnic pokládají
za neúnosný, ježto neodpovídá
jimi stanovenému matematickému průměru
a mají námitky proti jmenování zaměstnanců,
kteří ve skutečnosti konají hodnotnou
služební činnost.
Při nynějším postupu při doporučování
jmenovacích návrhů ke schválení
hledá se určitá obdoba pro všechny resorty
státní a veřejné správy, kterou
má býti docíleno, aby při přestupech
z jednoho oboru státní a veřejné správy
do jiného nedošlo k personálním nesrovnalostem
a aby poměrně dosáhl každý zaměstnanec,
ať působí v kterémkoliv resortu, stejně
hodnotného služebního postavení. Tato
snaha jest naprosto správná.
Nelze však postupovati šablonovitě, poněvadž
nynější renominace resp. nominace má
odstraniti personální nesrovnalosti a připraviti
stav státních a veřejných zaměstnanců
pro převod do nových služebních poměrů
po vydání nového platového zákona.
Bylo by proto uvážiti, že v určité
části resortů bylo vůči zaměstnancům
postupováno odlišně. Velmi mnoho zaměstnanců
sloužilo po leta ve smluvních poměrech, kde
musili za velmi ubohých podmínek ztráviti
i 15 až 18 let a nemohli býti ustanoveni pragmatikálními
zaměstnanci, poněvadž jednotlivý resort
se neuměl nebo nemohl postarati o dostatečný
počet systemisovaných pragmatikálních
služebních míst. V jiných resortech
však zaměstnanec se stejnými předpoklady
vykonávající naprosto stejně hodnotnou
službu začínal svoji služební dráhu
ihned jako čekatel a po ztrávení poměrně
krátké čekatelské doby byl ihned ustaven
v definitivním pragmatikálním poměru,
byť i v nejnižší platové stupnici.
Nyní pak tito zaměstnanci dříve smluvní
- mají míti umožněno dosažení
platové stupnice za stejný počet služebních
let jaká zaměstnanci ostatní, kteří
sloužili za mnohem příznivějších
služebních podmínek a mají býti
nyní znovu postiženi tím, že budou posuzováni
obdobně, jako tito zaměstnanci. V těchto
případech, kdy jedině přiznání
optimálních povyšovacích lhůt
mohlo přinésti těmto zaměstnancům
alespoň částečně odčinění
křivd, kterými byli dříve stiženi
do budoucna, ani tak zdaleka nebudou vyrovnány škody
a újmy, vzniklé jim v minulosti.
Táží se proto podepsaní:
1. Jest vláda ochotna urychliti renominaci úředníků
státní a veřejné správy podle
shora uvedených zásad tak, aby opravdu rychle byla
provedena?
2. Jest vláda ochotna hodnotiti zaměstnance podle
skutečného výkonu a podle toho zařaditi
je do příslušné platové skupiny
a nikoliv podle toho zda zaujímají to neb ono systemisované
místo?
3. Jest vláda ochotna postupovati tak, aby postup při
renominaci byl u všech resortů zásadně
stejný a nebylo křiklavých rozdílů?
4. Jest vláda ochotna zároveň dbáti
toho, aby byly odstraněny křiklavé křivdy
vyplynuvší z platového zákona a připraviti
tak logický přechod do služebních poměrů
podle nového platového zákona?