Podepsaní navrhují: Prozatímní Národní
shromáždění republiky Československé
rač se usnésti na tomto zákoně:
Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Zřizuje se parlamentní úsporná
a kontrolní komise (v dalším komise).
(2) Komise dozírá na úspornost ve správě
a hospodářství státu včetně
národních podniků a podniků pod národní
správou, svazků územní samosprávy,
hospodářské, zájmové a odborové
samosprávy, jakož i nositelů veřejného
pojištění. Působnost komise vztahuje
se i na podniky, ústavy, fondy a jiná zařízení,
jež tyto subjekty spravují, dotují nebo jinak
podporují, na nichž jsou kapitálově
nebo i jinak účastny, nebo za něž se
zaručily, jakož i vůbec, kde toho vyžaduje
veřejný zájem.
(1) Komise se skládá ze 16 členů a
tolikéž náhradníků, zvolených
ze členů Národního shromáždění
podle ustanovení jednacího řádu o
volbě výborů. Náhradník se
volí pro určitého člena.
(2) Uprázdní-li se místo člena nebo
náhradníka v komisi, zvolí Národní
shromáždění k oznámení
předsedy komise jiného člena nebo náhradníka.
(3) Členové vlády, jakož i členové
sboru pověřenců Slovenské národní
rady nemohou býti členy komise.
(1) Pro komisi platí obdobně předpisy jednacího
řádu o výborech Národního shromáždění,
pokud tento zákon neustanovuje jinak.
(2) Ustanovení § 27, odst. 3 jednacího řádu
neplatí pro jednání komise.
(3) Komise je orgánem permanentním (§ 4, odst.
4 jednacího řádu) a jedná bez souhlasu
vlády i po ukončení zasedání
Národního shromáždění.
Prohlásí-li president republiky v dekretu, kterým
prohlašuje zasedání za skončené,
že se práce sněmovní přerušují,
nevztahuje se ustanovení o přerušení
na tuto komisi.
(4) Uplynulo-li volební období Národního
shromáždění nebo bylo-li rozpuštěno,
zůstanou členové (náhradníci)
komise ve svých funkcích a vykonávají
působnost komise do té doby, dokud se neustaví
nová komise. Národní shromáždění
zvolí nové členy (náhradníky)
do dvou měsíců po svém ustavení.
(1) Předseda Národního shromáždění
svolá komisi k ustavující schůzi do
14 dnů od jejího zvolení a řídí
ji až do zvolení předsedy komise.
(2) Komise zvolí si předsedu, dva místopředsedy
a zapisovatele. Předseda má právo hlasovací.
(1) Jednání komise, veškerý její
listinný materiál, jakož i vyžádané
spisy a písemné posudky znalců jsou důvěrné.
(2) Člen komise (náhradník), který
by porušil důvěrnost tímto zákonem
uloženou, může býti na návrh komise
zbaven členství (náhradnictví) Národním
shromážděním. Návrh na zbavení
členství (náhradnictví) podle tohoto
ustanovení musí býti schválen nejméně
dvoutřetinovou většinou členů
komise. Národní shromáždění
rozhodne o návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.
(1) Komise přihlíží v součinnosti
s vládou nebo s příslušnými členy
vlády, jakož i s nejvyšším účetním
kontrolním úřadem, bez újmy práv
a odpovědnosti vlády a jejích členů,
aby zásada úspornosti, vyjádřená
v § 1, odst. 2, byla vždy dodržována. K
tomu cíli provádí také kontrolu, při
čemž dbá toho, aby byly zjištěny
a odstraněny závady nebo nesprávnosti. Kontrolní
činnost komise se nevztahuje na zákonitě
povolené prostředky, nepodléhající
dozoru podle § 5, odst. 2 zákona ze dne 20. března
1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu. Komise také spolupůsobí
při sestavování státního rozpočtu.
(2) K zajištění součinnosti s nejvyšším
účetním kontrolním úřadem
může komise žádati, aby při schůzích
komise byl nejvyšší účetní
kontrolní úřad zastoupen stálým
zástupcem. Komise jest oprávněna požádati
nejvyšší účetní kontrolní
úřad o sdělení výsledků
jeho spisového šetření nebo dohlídkové
činnosti (§§ 5 a 8 zák. č. 175/1919
Sb.), jakož i žádati o výkon dohlídky
nebo o dobré zdání v rozsahu své působnosti
(§ 1). Dožádáním komise o sdělení
výsledků z oboru kontrolní činnosti
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu není dotčen postup podle §
8 zákona č. 175/1919 Sb. Dožádáním
o dobré zdání nejvyššího
účetního kontrolního úřadu
není porušena důvěrnost jednání
(§ 5, odst. 1).
(3) Subjekty uvedené v § 1 jsou povinny sdělovati
komisi k její žádosti pravdivě a úplně
veškeré údaje potřebné k plnění
úkolů jí uložených. Splnění
těchto povinností lze vymoci dozorčími
prostředky, a pokud jich není, politickou exekucí.
(1) Nejde-li o věc, která se vyšetřuje
z usnesení Národního shromáždění,
lze ustanovení § 28, odst. 2 jednacího řádu
o výslechu svědků užíti teprve
tehdy, když se na tom usnese komise dvoutřetinovou
většinou svých členů.
(2) Nejde-li o výslech dožádaným soudem,
vyslechne svědky zpravodaj komise za předsednictví
předsedy a v přítomnosti zapisovatele. Zpravodaje
i zapisovatele určí předseda komise. Předsedající
i zapisovatel mohou výslech doplňovati vlastními
otázkami.
(1) Komise podává o své činnosti zprávy
v Národním shromáždění
předsedou komise. Komise může prostou většinou
rozhodnouti, mají-li tyto zprávy býti vytištěny
a předloženy Národnímu shromáždění.
Týká-li se zpráva věci, vyšetřované
s použitím § 28, odst. 2 jednacího řádu,
může se komise nadpoloviční většinou
svých členů usnésti, aby zápisy
nebo těsnopisecké záznamy o tomto šetření
byly úplně nebo částečně
čteny.
(2) Obsahuje-li zpráva komise také návrh
usnesení, přikáže ji předseda
Národního shromáždění
příslušnému výboru a další
jednání Národního shromáždění
postupuje podle předpisů ústavy a jednacího
řádu.
Potřebné kancelářské, písemné
a těsnopisecké práce pro komisi obstarává
kancelář Národního shromáždění.
Zákon ze dne 28. prosince 1932, č. 205 Sb., o zřízení
parlamentní úsporné a kontrolní komise
se zrušuje.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové
vlády.
Rozpočtový výbor, projednávaje státní
rozpočet a finanční zákon na rok 1946,
dospěl k tomuto závěru:
Krátká lhůta, která byla rozpočtovému
výboru i plenu Prozatímního Národního
shromáždění k projednání
a k posouzení řečených zákonů
vyměřena, nedovolila, aby byly jednotlivé
kapitoly, tituly, paragrafy a položky podrobně zkoumány,
příp. měněny a doplňovány.
Z toho důvodu rozhodl se rozpočtový výbor,
uznávaje státní nezbytnosti, jak o tom mluvil
generální zpravodaj rozpočtového výboru
posl. Firt ve své zprávě, kterou zahájil
debatu o těchto zákonech v plenu Prozatímního
Národního shromáždění,
schválit návrh rozpočtu tak, jak byl vládou
předložen, beze změny.
Současně však naproti tomu nepovažuje
přijetí vládního návrhu za
splnění povinnosti Prozatímního Národního
shromáždění a pokládá
proto za nezbytné z důvodů věcných
i politických, aby ještě toto Prozatímní
Národní shromáždění usneslo
se na zákoně, kterým by se umožnila
pro budoucnost kontrola zákonodárného sboru
nad prováděním tohoto rozpočtu a hospodařením
státním. Navrhovatelé považují
tuto kontrolu za nutnou i z toho důvodu, že jest jak
Prozatímním Národním shromážděním
tak i vládou všeobecně uznáváno,
že rozpočet na rok 1946 byl sděláván
za okolností mimořádných bez předchozích
zkušeností a možností přesného
odhadu budoucího hospodářského vývoje.