Vládním nařízením č.
15 Sb. z. a n. z r. 1927 měly býti upraveny služební
a platové poměry železničních
zaměstnanců, a to podle zásad určených
zákonem č. 103 Sb z. a n. z r. 1926.
Toto vládní nařízení nejen
že odstranilo některé vymoženosti železničářů,
získané po prvé světové válce,
ale nadto pronikavě zhoršilo postavení četných
kategorií železničních zaměstnanců
tím, že se neřídilo zásadami
platového zákona č. 103/1926.
Tímto hrubým porušením samého
zákona byli postiženi zvláště:
1. Techničtí mistři, staniční
mistři, kancelářští úředníci
a strojvůdci.
Tato skupina nižších železničních
úředníků III. služební
třídy v počtu kolem 13.000 zaměstnanců
byla poškozena tím, že na místo zařadění
těchto zaměstnanců do skupiny úřednické
byla vymyšlena úplná rarita v státní
civilní službě, a to hodnost železničních
gážistů mimo služební třídu.
Tímto svévolným a protizákonným
postupem, touto nespravedlivou degradací, byl každý
z vyjmenovaných železničních zaměstnanců
poškozen okrouhle o částku Kčs 5.000.-
ročně. U všech těchto zaměstnanců
to činí ročně Kčs 65,000.000.-.
2. Vlakmistři, vozmistři, nádražní,
kancelářští zaměstnanci, skladmistři
a vlakvůdci byli rovněž poškozeni.
Tato skupina nižších úředníků
IV. služební třídy v počtu kolem
2.000 zaměstnanců byla kromě neúměrně
nízkého počtu systemisovaných míst
poškozena tím, že jim proti zásadám
platového zákona nebylo umožněno povyšování
do IV. služební třídy úřednické,
nýbrž toliko převod z podúřednické
platové stupnice do platové stupnice podúřednické,
tak zv. III. gážistické. Tímto protizákonným
opatřením byl každý z nich poškozen
okrouhle o částku Kčs 5.000.- ročně,
U všech těchto zaměstnanců to činí
ročně 10,000.000.- Kčs.
Dále byly poškozeny podúřednické
skupiny řemeslníků a zřízenci,
jimž povětšině bylo protizákonně
znemožněno jakékoli povýšení
a zákonem předepsané čekatelské
doby jim byly prodlužovány o deset a více roků
nesprávnou systemisací míst. Tím byli
na příklad výtopenští, staniční,
tiskařští, dílenští, zásobárenští
a tratoví pomocníci ustanoveni místo po 7
letech až po 18 až 22 letech. Při 35leté
službě činí toto poškození
u každého z nich 50.000.- až 70.000.- Kčs,
t. j. průměrně Kčs 1.700.- ročně.
U všech těchto zřízenců v počtu
19.000 činí to průměrně Kčs
3,230.0000.- ročně.
Platový zákon č. 103/26 dává
státním a veřejným zaměstnancům
možnost dvojího povýšení, avšak
většině kategorií železničních
gážistů, podúředníků
a zřízenců byla tato možnost vzata.
Hrubě byl porušen zákon. Dnes to přiznávají
nejvyšší úředníci ministerstva
dopravy. Je proto třeba rychle odčinit těm,
kteří v nové lidové republice tak
vynikajícím způsobem se zapojili do budování
nového státu.
Železničáři se domáhají
úpravy platových a některých služebních
poměrů podle zásad platového zákona.
č. 103/1926 Sb., při čemž žádají,
aby byly vzaty v úvahu normativní výnosy
z roku 1918 až 1924, jimiž byla poněkud spravedlivěji
hodnocena odchylná a těžká povaha železniční
služby.
Podepsaní se proto táží:
1. Jsou tyto poměry předsednictvu vlády známy?
2. Je předsednictvo vlády ochotno učiniti
opatření, aby žádaná novelisace
vládního nařízení č.
15/1927 Sb. z. a n. byla provedena?
3. Je předsednictvo vlády ochotno učiniti
opatření, aby tato novelisace byla provedena nejpozději
do konce května t. r.?