Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

319.

Interpelace

poslance Pavlíka

ministru vnitra

ve věci přeložení nezapracovaných zaměstnanců státní bezpečnosti do pohraničí.

Z příkazu Zemské kriminální úřadovny v Moravské Ostravě hlásili se dne 4. 3. 1946 u Okresní úřadovny státní bezpečnosti ve Frývaldově k nástupu služby 3 zaměstnanci Okresní úřadovny státní bezpečnosti z Bruntálu. Na jejich místa mají býti na trvalo přeloženy 3 zapracované síly státní bezpečnosti z Frývaldova.

Nynější stav zaměstnanců státní bezpečnosti ve frývaldovském okrese je jednou třetinou stavu z roku 1938. Nahrazením 3 zapracovaných sil úplnými začátečníky, by se zhoršil tento již stejně slabý stav zaměstnanců až k hranici ohrožení řádného výkonu státně bezpečnostní služby.

Všichni zaměstnanci úřadovny ve Frývaldově jsou znalci tamějších poměrů, ježto v tomto obvodu jednak již sloužili, jednak si místní znalosti získali a rozšířili již třičtvrtiletou službou od osvobození. Nově přeložení zaměstnanci od Okresní úřadovny státní bezpečnosti z Bruntálu nemají žádných místních znalostí a proto jejich výměna znamená ohrožení řádného výkonu státně bezpečnostní služby.

K řádnému výkonu státně bezpečnostní služby je v tamějším obvodu bezpodmínečně nutna slušná znalost němčiny. Ježto nově přidělení zaměstnanci z Bruntálu německy vůbec neumí, nelze s nimi do odsunu všech Němců z okresu pro samostatnou práci státně bezpečnostní vůbec počítati.

Jedním ze základů řádné a úspěšné práce je soudržnost a vzájemná shoda všech zaměstnanců. V tomto směru tvoří zaměstnanci tamější úřadovny naprostý kolektiv, který se v zájmu služby a státu velmi dobře doplňuje. Na tuto okolnost nejlépe ukazují četná úspěšná vyšetření různých důležitých případů, na příklad: vyšetření případu bunkru v Supíkovicích, dopadení gestapačky Gertrudy Winklerové z Moravské Ostravy, která utekla z vazby státní bezpečnosti v Mor. Ostravě, vypátrání a dopadení bestiálních vražednic SS dozorkyň z ženských koncentračních táborů a t. d.

Zaměstnanci tamějších úřadoven vyhověli svého času vydané vládní výzvě, aby nastoupili službu v zájmu státu na svých původních místech v pohraničí a tak pomohli zdárně budovati novou republiku a očistili pohraničí od nacistických zločinců. Dalo by se tedy očekávati, že i bývalí zaměstnanci státního policejního úřadu v Bruntále budou na svých místech. Je známo, že do Bruntálu se dobrovolně hlásili policejní zaměstnanci z Krnova, Olomouce i Brna. Jejich žádostem však nebylo vyhověno. Všichni tito zaměstnanci jsou dosud ve vnitrozemí, poněvadž je jejich úřady neuvolnili. Je jistě více v zájmu státně bezpečnostní služby, aby dobře pracující, místně znalý a spokojený kolektiv zaměstnanců v pohraničí nebyl se škodou pro státní bezpečnost trhán, ale aby potřební zaměstnanci byli vyžádáni od vnitrozemských úřadů, které jsou předimensovány a u nichž jejich místní a osobní znalosti jsou dosud nevyužity.

Téměř všichni zaměstnanci tamější úřadovny byli silně existenčně poškozeni v r. 1938, kdy museli utíkati z pohraničí, zanechavše tam většinou veškerý svůj majetek. Nyní v osvobozené republice, když si se značnými finančními obětmi zařídili novou slušnou existenci a přestěhovali své rodiny, mají znovu odejíti. Tím budou poškozeni nejen oni sami, jejich zájem o službu, ale také, a to ve značné míře i stát sám placením druhých stěhovacích výloh, odlučného a t. d. Vesměs všichni zaměstnanci tamější úřadovny jsou repatrianti, někteří političtí vězni a za svou práci vybudování nové republiky, po přežitých známých výsleších Gestapem, kde byli biti a trýzněni, jako odměna by se jim zato dostalo to, že by měli býti přeloženi do neznáma a tím finančně téměř zničeni.

V okrese frývaldovském je v důsledku nedostatečné funkce vyšetřující komise v internačních střediscích ještě několik set internovaných Němců, kteří jsou nyní tamější úřadovnou po vyšetření a vypracování trestního oznámení předáváni lidovým soudům. Kromě toho podle rozšířeného výnosu ministerstva vnitra čj. Z/II-31.366-45 ze dne 16. I., 1946 o potrestání nacistických zločinců v tamějším obvodě k předání k lidovým soudům ještě přes 3000 osob.

Tamější orgánové šli do pohraničí s vědomím největší povinnosti vůči státu, že je jich tam nutně zapotřebí a že nebudou již více překládáni a podrýván ani ničen jejich rodinný život, který si tam zařídili. Každý z těchto zaměstnanců je již syt stěhováním, které bylo naposledy neslavné v r. 1938, kdy museli z pohraničí utíkat a někteří z nich při hájení státních zájmů byli odvlečeni do Německa, kde zkusili do sytosti nacistickou botu. Dnes v osvobozené vlasti, kdy by se dal očekávat jiný poměr státní správy k zaměstnancům, je prováděno přeložení zaměstnanců bez návrhu jejich služebního úřadu a přes předchozí upozornění na velké existenční škody, které jim tím vzejdou, ačkoliv na druhé straně se do místa přeložení hlásili dobrovolně jiní zapracovaní zaměstnanci v daleko větším počtu než je dnes žádán. Nebere se ani ohled na poctivě vykonanou a konanou práci. Odměnou za ni je ničení získané prvé slušné existence. Škody vzniklé zaměstnancům překládáním jsou subjektivně tak významné, že zaměstnanci raději požádají o propuštění ze státní služby, aby se jich vyvarovali.

Místo, aby nadřízené úřady dbaly o zvýšení stavu zapracovanými silami alespoň na polovici stavu z roku 1938 vzhledem k nynějším poměrům, zeslabují i tento malý stav, který u tamějších úřadů nyní je. Na jedné straně dává se práci v pohraničí velká důležitost, na druhé straně se nechápe, že má-li být stát zajištěn, musí si napřed zajistiti pohraničí lidmi schopnými, kteří v každé situaci si ví rady. Pohraničí nemá býti pokusným ústavem, nebo internátem pro školení nových zaměstnanců, ale mají do něho přijíti jen zapracované síly a vysoce kvalifikované. Na školení je více místa a času ve vnitrozemí. Překládání nových neškolených sil do pohraničí je omylem, na který doplatí státní bezpečnost.

Rozhodnutí Zemské kriminální úřadovny v Mor. Ostravě je nutno přezkoušeti, ježto jeho provedení poškodí ve zvýšené míře zájmy služby, veřejné bezpečnosti a hospodářsky a finančně zničí zaměstnance samé.

Podepsaní se proto táží:

1. Je panu ministru vnitra znám nedostatečný počet zapracovaných sil státní bezpečnosti v pohraničí?

2. Je pan ministr ochoten dáti příkaz, aby zapracované síly státní bezpečnosti v pohraničí zůstaly na svých dosavadních místech?

3. Je pan ministr ochoten dáti příkaz, aby nezapracované síly státní bezpečnosti byly z pohraničí přeloženy do vnitrozemí?

V Praze dne 28. března 1946.

Pavlík,

Víšek, Chomutovský, Nermuť, Brukner, Křepela, dr Uhlíř, inž. Kopecký, dr Moravec, Červenka, dr Vošahlík, Holcman, Charvát, Vojanec, Polomský, Adámek, Šmehlík, Fusek, Váňa, Rolek, Kostelka.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP