Když Prozatímní Národní shromáždění
rozhodovalo o zákoně, jímž se upravoval
žold vojáků z počtu mužstva a schválilo
jej s navrženými zlepšujícími změnami,
činilo tak ve vědomí, že bylo nutné
vyrovnati peněžní náležitosti mužstva
s dnešní cenovou úrovní a zajistiti
těmto vojenským osobám žádoucí
slušnější životní základnu
po dobu vykonávané presenční služby.
Uskutečněná úprava byla přijata
v armádě s uspokojením.
Aby se mohlo zvýšení žoldu účinně
v očekávaném směru projeviti, počítalo
Prozatímní Národní shromáždění
jako se samozřejmostí s tím, že při
nové výměře žoldu bude vojákům
z počtu mužstva zachován mimo jiné zejména
bezplatný příděl kuřiva. To
jim přiznával i po zrušení branné
pohotovosti státu příslušný výnos
MNO.
Velmi však překvapilo, když za nedlouho po vydání
tohoto výnosu druhým výnosem MNO, čj.
18.557-III odb. z 31. I. 1946, bylo počínajíc
16. únorem 1946 bezplatné vydávání
kuřiva mužstvu zrušeno. Toto nové opatření
je proti intencím, které byly sledovány zákonnou
úpravou žoldu, neboť bude-li si musit voják
z počtu mužstva kupovat ze svých prostředků
ještě kuřivo, znamená to značné
znehodnocení celé úpravy jeho náležitostí.
A to vyvolává mezi mužstvem pochopitelně
velké znepokojení.
Podepsaní táží se proto pana ministra
národní obrany, zda si je MNO vědomo hmotného
poškození vojáků z počtu mužstva
způsobeného uvedeným výnosem a co
hodlá pan ministr zaříditi, aby bylo mužstvu
vydáváno zdarma kuřivo i nadále?