Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto 7 zákoně:
(1) Správných údajů v přiznání
(přihlášce) k dávce z majetkového
přírůstku a dávce z majetku podle
zákona ze dne ......................, č. .........../1946
Sb., o dávce z majetkového přírůstku
a o dávce z majetku, rozhodných pro vyměření
těchto dávek, nesmí býti použito
v oboru přímých daní na berní
rok 1945 a léta předchozí a daně z
obratu (daně přepychové) za vyměřovací
(daňové) období 1945 a předchozí
k vyměření, dodatečnému vyměření
ani k zavedení trestního řízení.
Totéž platí pro odvod zisku za hospodářské
roky 1941 (1940/1941) podle vládního nařízení
ze dne 18. září 1942, č. 327 Sb.,
o zachycení mimořádného zvýšení
zisku za války (druhé nařízení
o odvodu zisku).
(2) Amnestie podle odstavce 1 neopravňuje poplatníky
daní přímých (odvod zisku) k opravě
účetních závěrek sestavených
k 1. lednu 1939, po případě k jinému
rozhodnému dni počátečnímu
(§ 2, odst. 2 zák. č. ....../1946 Sb.).
(3) Daň z obohacení a s ní souvisící
poplatek nemovitostní z převodu mezi živými
a na případ smrti, které byly uskutečněny
před 1. lednem 1939, nebudou vyměřeny ani
doměřeny, je-li nabyvatel povinen dávkou
z majetkového přírůstku podle zákona
č. ...../1946 Sb. a hodnota majetku, kterého převodem
nabyl, byla pojata do jeho majetkového přírůstku.
Trestní řízení pro činy spáchané
před rozhodným dnem konečným (§
2 zákona č. ......./1946 Sb.) proti předpisům
daňovým, poplatkovým, celním, monopolním
a devisovým nebude zavedeno a řízení
o nich zavedené a dosud pravoplatné neskončené
bude zastaveno:
1. u daní; na něž se vztahuje amnestie podle
ustanovení § 1, odst. 1, bez další podmínky.
Amnestie se však nevztahuje na trestné činy,
pro něž bylo zahájeno trestní řízení
v době od 1. ledna 1946 do vyhlášení
tohoto zákona;
2. u daně z obohacení, poplatků, daní
dopravních, dávky za osobní dopravu na drahách,
dávky z telefonních poplatků, daně
z obchodu cennými papíry, daně směnečné,
daně z požární ochrany a daně
z přepravy kolejovými drahami, na něž
se amnestie podle ustanovení § 1 nevztahuje, za podmínky,
že poplatníci do 30 dnů od konce měsíce,
v němž tento zákon nabyl účinnosti:
a) dodatečně ohlásí dosud neohlášené
právní jednání nebo listinu a zaplatí
částku zkráceného nebo ohroženého
poplatku (daně) ve lhůtě, kterou stanoví
vyměřovací úřad nebo
b) oznámí, doplní nebo opraví údaje
potřebné k vyměření poplatku
(daně), který nebyl vyměřen nebo zaplacen
a tento poplatek (daň) zaplatí ve lhůtě,
kterou stanoví vyměřovací úřad
nebo
c) zaplatí poplatek (daň), který měl
býti zaplacen podle ustanovení poplatkových
zákonů bez úředního vyměření,
nebo tu jeho část, o kterou bylo zaplaceno méně.
Za týchž podmínek se amnestie vztahuje též
na činy (opominutí), které se stihají
podle předpisů o poplatcích (daních)
správním opatřením bez zavedení
trestního řízení;
3. u ostatních daní, cel, monopolů a u trestních
činů proti předpisům devisovým
za podmínky, že osoby, které se dopustily trestného
činu, nejpozději do 30 dnů od konce měsíce,
v němž tento zákon nabyl účinnosti,
oznámí okolnosti spáchaného trestného
činu, vydají předměty, které
podle zákona propadají nebo jejichž držení
je zakázáno a zaplatí daň nebo splní
zákonnou náležitost, která byla trestním
činem zkrácena nebo zatajena, případně
splní povinnosti uložené devisovými
nebo jinými předpisy.
(1) Byl-li kdo pravoplatně odsouzen pro činy uvedené
v § 2 a zaplatil-li stanovenou zkrácenou daň,
poplatek či důchodek, bude nevykonaný zbytek
trestu na penězích nebo na svobodě prominut,
trestní případ nebude veden dále v
úřední patrnosti a odsouzený bude
pokládán za osobu daňově, po případě
důchodkově bezúhonnou, pokud tomu nebude
překážeti ještě jiné neamnestované
odsouzení.
(2) Pokud v upouštěcím (podrobovacím)
řízení obviněný nezaplatil
zcela stanovenou upouštěcí (podrobovací)
částku, nebude za podmínek uvedených
v § 2 požadováno další plnění.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.
V době nesvobody zkracovali mnozí poplatníci
daně, veřejné dávky a poplatky pouze
proto, aby neplatili německému režimu. Mnohdy
se tak dálo s vědomím nebo i výslovným
souhlasem vyměřovacích nebo revisních
orgánů finančních úřadů,
při daném nebo předpokládaném
slibu poplatníkově, že zkrácené
daně, dávky a poplatky přizná a zaplatí
až v osvobozené republice. Vycházejíc
z těchto notorických skutečností,
poskytuje osnova trestní amnestii v oboru práva
daňového, poplatkového, celního, monopolního
a devisového, za podmínky, že poplatníci
dodatečně splní své povinnosti, uložené
jim v době nesvobody nebo později jednotlivými
normami, resp. že učiní správné
přiznání k dávce z majetkového
přírůstku a dávce z majetku.
Osnova má dále za účel jednotně
upraviti trestní amnestii v oboru všech daní,
dávek,. poplatků, když od jednotlivých
dílčích amnestií v těchto oborech
bylo v jednotlivých osnovách dekretů a zákonů,
normujících zmíněné daně
a poplatky, upuštěno.
Období, na něž se amnestie vztahuje, jest převážně
dobou nesvobody (ústavní dekret presidenta republiky
že dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst:
čsl. - příloha k vyhlášce č.
30/1945 Sb. - o obnovení právního pořádku
a vládní nařízení ze dne 27.
července 1945, č. 31. Sb., jímž se stanoví
konec doby nesvobody pro obor předpisů o obnovení
právního pořádku). Za konečný
den amnestovaného období byl však vzat z důvodů
časové a věcné souvislosti se zákonem
č. ...../1945 Sb., den 15. listopadu 1945, resp. 31. prosince
1945.
Amnestie podle tohoto ustanovení spočívá
v tom, že správných údajů v přiznání
k dávce z majetkového přírůstku
a dávce z majetku nesmí býti použito
pro účely daní přímých
a daně z obratu k vyměření, dodatečnému
vyměření ani zavedení trestního
řízení. Tím bude zároveň
podstatně zjednodušeno zjišťování
odečitatelných daňových nedoplatků
při vyměřování majetkových
dávek.
V tomto ustanovení jsou uvedeny modality, za nichž
trestní řízení nebude zahajováno
nebo trestní řízení již zahájené
bude zastaveno. Daňovými předpisy se rozumějí
ustanovení o dani důchodové, všeobecné
dani výdělkové, zvláštní
dani výdělkové, dani rentové, dani
z vyššího služného, dani z tantiem,
dani pozemkové, dani domovní, dani z majetku, dani
z obratu, o odvodu zisku a kartelovém poplatku, dále
předpisy o nepřímých daních,
jimiž jsou zejména daň z lihu, daň z
cukru, daň z piva, daň z droždí, daň
z masa, daň z uhlí, všeobecná daň
nápojová, daň z minerálních
olejů atd. Předpisy poplatkovými jsou předpisy
o poplatcích a daních obchodových, jimiž
se rozumějí poplatky podle zákona ze dne
9. února 1850, č. 50 ř. z. s jeho změnami
a dodatky, daň z obohacení, daň z obchodu
cennými papíry, daň směnečná,
daň z požární ochrany a daň z
přepravy kolejovými drahami. Státními
finančními monopoly jsou monopol lihový,
tabákový, umělých sladidel; výbušnin
a soli.