Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

275.

Interpelace.

poslance Sedláka

ministru spravedlnosti a ministru financí

ve věci urychleného vydání prováděcího nařízení k dekretu presidenta republiky č. 94 Sb. z 1. října 1945 a úpravě spravedlivých služebních a platových poměr sbor u vězeňské stráže.

Dekretem presidenta republiky č. 94 z 1. 10. 1945 byl zřízen Sbor uniformované vězeňské stráže (SVS) a tento sbor by 1 postaven na roveň služebně i platově četnictvu a policii. V dekretu se dále praví, že prováděcí nařízení a úpravu provede vláda později.

Od vydání dekretu uplynulo již půl roku a prováděcí nařízení ještě nebylo vydáno. Vězeňská stráž již několikrát celou věc urgovala u patřičných činitelů a hlavně u ministerstva spravedlnosti.

Služba vězeňské stráže jest velmi těžká a odpovědná. Vyžaduje jednak člověka fysicky úplně zdravého a zdatného a jednak člověka duševně hluboce založeného. Dozorce vězňů nemá za úkol jen střežiti vězně, ale jeho povinností jest jámu svěřeného vězně podchytiti a převychovati. Dozorce vězňů musí být vojákem, psychologem a pedagogem, tím se liší podstatně jeho povolání od činnosti příslušníků ostatních ozbrojených sborů, jichž povinností je pachatele vystopovati a zatknouti. U příslušníků vězeňské stráže je odpovědnost za vězně mnohem větší. Svědomitý dozorce převychovává vězně, aby se tento mohl po odpykání trestu vrátiti polepšen do lidské společnosti. Pří takovém chápání funkce vězeňské stráže nemožno připustit, aby služby vězeňské stráže byly neuznávány, ponižovány a v porovnání s ostatními sbory na svých právech zkracovány. Zatím co sociální poměry u ostatních podobných sborů, zejména SNB; finanční stráže a vojska zásluhou jejich resortů byly postupně upravovány a stále přiměřeně zlepšovány, vězeňská stráž ve svém vývoji, zejména však ve věcech platových, organisačních, jakož i v úpravě jejího služebník o poměru ustrnula na nejnižší n. stupni vývojové fáze. Tento kritický stav je nutno odstraniti sjednáním potřebné nápravy; kterou vidíme ve -zrovnoprávnění s ostatními ozbrojenými sbory: Při dožadování zrovnoprávnění vycházíme z hlediska zájmu služby, státu a spravedlivých zájmů členů SVS.

Vězeňská stráž byla mezi prvními, kteří se zúčastnili se zbraní v ruce ozbrojeného povstání loni v květnu a neváhala i životy položit za osvobození vlasti. Vězeňská stráž pracovala za okupace v illegalitě, kde též zaplatila krvavou daň, jak o tom svědčí řada členů vězeňské stráže, kteří byli umučeni v koncentračních táborech. Vězeňská stráž jest si vědoma své odpovědné služby, zvláště v pohraničí, kde koná stejně těžkou služba jako SNB a finanční s ráž. Je všeobecně známo, že ihned v prvních dnech po revoluci se vězeňská stráž ujmula vedení věznic a trestnic a mnohdy za velmi svízelných podmínek. Jsou známy případy, že budovy věznic byly bombardovány, poškozeny, nebo při revoluci jinak demolovány a přesto vězeňská stráž musela s nedostatečným počtem stráže internovat a zajistit visíce nebezpečných gestapáckých zločinců. Taktéž při zřizování lidových soudů připadla nemalá práce SVS. Přes tyto potíže vězeňská stráž byla na svém místě a nadále se nebojí žádných obtíží, které se v budoucnu vyskytnou.

Většina z nás, kteří jsme prošli nacistickými kriminály, může podati svědectví o statečném chování českých členů SVS. Pronášením zpráv s velikými risiky se zabránilo často velikým obětem.

Je tedy v zájmu státu i v zájmu vězeňské stráže, aby zrovnoprávnění s ostatními ozbrojenými sbory bylo přijato, projednáno a schváleno. Bude tak vytvořen předpoklad úspěšné služby. Za takových spravedlivých podmínek pro SVS bude tato vykonávati službu vzorně a statečně. Takto vykonávaná služba bude pak nejlepším darem pro osvobozenou vlast.

Podepsaní táží se pana ministra spravedlnosti a pana ministra financí, zda jsou ochotni

a) připraviti urychlené provedení dekretu č. 94 Sb. z. a n. ze dne 1. října 1945,

b) úpravu nové systemisace,

c) povýšení všech členů SVS, kteří vyhovují předepsaným podmínkám,

d) schváliti závodními radami SVS předběžně provedené označení distinkcemi po vzoru SNB.

V Praze dne 14. března 1946.

Sedlák, dr Kratochvíl, Přibylová, Machát, Kaplan; Cipro; dr Hájek, dr Bernard, Straňák, Lindauer, dr Veverka, dr Peška; dr John; Hatina, Vaverka; Kubát; P. Nosek, Maleček, Holub, Görner, dr Erban, Hladký, Černo, Skaunic, Vaněk.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP