Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

256.

Interpelace

poslanců Kubína, Vodičky a Štětky

předsednictvu vlády

ve věci scentralisování pomoci pro obce, postižené živelnými pohromami.

Ve dnech 9. až 12. února 1946 při povodni řek Labe, Tiché Orlice, Chrudimky a jiných, byl pardubický kraj, hlavně okresy Pardubice, Chrudim a Ústí n. Orl., citelně postiženy.

Šetřením, které ovšem ještě dnes nemůže plně vystihnouti všechny ztráty, způsobené jen v pardubickém okrese zemědělcům, byly zjištěny a potvrzeny místními národními výbory obcí Počáply, Lhota u Přelouče, Brojany, Rosice n. L., Chvaletice, Trnávka, Melice, Opatovice n. L., Břehy, Kunětice, Opočinek, Němčice, Trnová, Pardubice, Dražkov, Hrobice, Labětín, Kladruby, Semín, Čeperka, Bohdaneč, Lány na Aůlku, Srnojedy, Vysoká n. L., Ráby, Svítkov, Černá u Bohdanče, Dřiteč, Řečany, Valy, Budovina, Živanice, tyto škody:

V uvedených obcích bylo postiženo 1238 zemědělců, při čemž plocha zatopených rolí činí 3.863 ha orné půdy. Škoda, odhadnutá místními národními výbory, činí 5,390.000 Kčs. Zemědělci budou pravděpodobně potřebovati 900 q pšenice, 500 q ječmene, 400 q ovsa, 50 q luštěnin, 10 q olejnin, 1500 q brambor, aby mohli nahraditi škody, způsobené na ozimech a na bramborech, které byly zničeny v krechtech. Podotýkáme, že dosud nemohly býti zjištěny škody ve všech obcích a celková škoda bude moci býti správně odhadnuta, až voda opadne a až se z jara projeví celkový rozsah škod.

V chrudimském okrese byla řada obcí, jako Trhová Kamenice, z polovice pod vodou a vznikla značná škoda.

V okrese Ústí n. Orlicí bylo postiženo několik obcí, jejichž škoda po předběžném odhadu činí 300.000 Kčs. Ani zde není možno provésti celkový odhad škod, jelikož pole leží pod sněhem a věcné škody občanů nebyly doposud zjištěny.

Na základě těchto předběžně zjištěných škod byly provedeny intervence zástupců ONV Pardubice, Chrudim a Ústí n. Orl. na ministerstvu sociální péče a ministerstvu zemědělství. Musíme kvitovat veliké porozumění hlavně pana ministra ochrany práce a sociální péče, který vyšel všemožně vstříc a přislíbil pomoc sociálně nejslabším a nejvíce postiženým, a to 200 rodinám v okrese pardubickém, 40 rodinám v okrese chrudimském a 30 rodinám v okrese Ústí n. Orl. Také kabinet ministra zemědělství vyšel zástupcům ONV všemožně vstříc a přislíbil, že udělá vše, aby zemědělci dostali náhradní osivo a umělé hnojivo, které nutně potřebují.

Poskytování náhrady je však zdržováno tím, že o náhradách mimo zmíněná ministerstva rozhoduje ještě ministerstvo vnitra, dále ministerstvo dopravy, které bude míti hlavně na starosti upravení a zvýšení železničních mostů přes Labe, zejména u Rosic n. L. Mimo to bylo by nutno zajistiti rychlý dovoz koksu pro výtop domů a bytů, dodání většího přídělu benzinu na odčerpání vody ve sklepích. Konečně bude o náhradách rozhodovati také ministerstvo průmyslu, neboť některé průmyslové objekty, zejména v Kerharticích, jsou zpravidla při jarních povodních poškozovány. 0 výši náhrady rozhoduje pak s konečnou platností ministerstvo financí.

Komplikovanost tohoto celého řízení je tedy jasná. Zástupcové lidu ztrácejí drahocenný čas, na jedné a téže věci je zainteresováno několik ministerstev, která jen v rámci své kompetence jsou oprávněna pomáhati. A tak nedostatek koordinace zaviňuje, že se dostává jen pomalu pomoci, která je nutná a nestrpí proto odkladu.

K tomu ještě uvádíme, že tak důležitá opatření, jako je vybudování řádných, moderních přehrad, správná regulace řek atd., náleží z velké části do kompetence Zemského národního výboru.

Tážeme se proto předsednictva vlády:

1. Jsou předsednictvu vlády tyto skutečnosti známy?

2. Je předsednictvo vlády ochotno učiniti opatření k zjednodušení celého procesu, a zejména jmenovati komisi ze zástupců ministerstva vnitra, ochrany práce a sociální péče, zemědělství, průmyslu a financí, která by jednotně poskytovala náhradu škod; způsobených živelnými pohromami?

2. Je předsednictvo vlády ochotno vytvořiti komisi, složenou ze zainteresovaných ministerstev a úřadů, která by bez zbytečných průtahů přezkoumala stav bezpečnostních opatření na řekách pardubického kraje?

V Praze dne 6. března 1946.

Kubín, Vodička, Štěka,

Harus; dr Bureš, Čihák, Zimáková-Zemanová, V. David, Koucký, Janouš, Svoboda, Kazimour, Holuša, Pich-Tůma; Václavů, Kubíček, Ledl, Fešák, Blaha, Kaleta, Mráček; Štekl.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP