Politický okres Mikulov má výměru
2300 ha plodících vinic. Po dobu skoro 6 let byly
vinice nedostatečně obdělávány
a ošetřovány, ba v některých
tratích byly úplně zanedbány a zpustošeny.
Při novém osídlení jihomoravských
vinařských krajů se situace mnoho nezlepšila,
protože ne všichni kolonisté rozumějí
pěstování vinné révy. Až
do srpna 1945 nebyl valný zájem o znovuobnovení
vinic a veškerá péče o vinice, na př.
v okrese mikulovském, spočívala na bedrech
Družstevních vinařských podniků
v Mikulově, které se tehdy počaly tvořit.
Byla to obrovská práce. Od května do srpna
minulého roku bylo zřízeno 23 poboček
Družstevních podniků, vedených odborníky
vesměs absolventy vin. škol. Skoro z 80% byly provedeny
nezbytné a nutné práce na vinicích
okresu mikulovského. Do bezvadného pořádku
bylo uvedeno sklepní hospodářství
téměř v 60 vinných sklepích
o celkové kapacitě 1800 vagonů vína.
Družstevní vinařské podniky okresu mikulovského
mají pod přímou kontrolou 2300 ha vinic,
ve vlastní režii obdělají v letošním
roce 3000-3500 měřic vinic, o které se nikdo
nestará, protože jsou to vinice mladé, dosud
neplodící. Družstvo pořádalo
ve 34 obcích kursy pro přípravy nových
usedlíků, vydržuje jako stálé
zaměstnance 26 absolventů vyšších
a nižších vinařských škol,
aby přeškolovali a obeznamovali novousedlíky
s pěstováním vinné révy. Na
řádné ošetření a udržení
vinic na okrese mikulovském bude letošního
roku potřebí 33,720.000 Kčs. Nově
usedlí občané jsou většinou bez
peněz a bude nutno poskytnouti jim finanční
pomoci, nemají-li vinice utrpěti nedozírné
škody.
Družstvo také uvedlo do pořádku sklepní
i sudovinnou kapacitu, která obnáší
v okrese mikulovském 352.000 hektolitrů. Jak byla
tato kapacita poškozena a zničena válkou, vysvítá
nejlépe z toho, že je zaplatit na obnovu 3,000.000
Kčs. Družstvo je de facto bez prostředků.
Má jen dostatek dobré vůle a pilné
práce všech svých zaměstnanců
a členů, což ovšem nestačí
k zaplaceni všech nutných investic a pohledávek.
Jihomoravští vinaři však nežádají
subvencí ani podpor, ale důrazně se domáhají
toho, aby mohli víno prodávat, a to přímo
konsumentům prostřednictvím svých
vinařských podniků bez zprostředkováni
velkoobchodu. Část zisku, o nějž by
se museli vinaři dělit s velkoobchodem, zůstane
tak pro zrestaurování vinařství v
jihomoravských okresích. Každý pracovník
má přece právo na výdělek či
zisk z produktů, který vytvořil nebo vypěstoval.
Družstevní vinařské podniky v Mikulově
vypůjčily si minulého roku od peněžního
ústředí 20,000.000 Kčs. Tím,
že víno neprodávají, utrpí z
uskladněného vína 60.000 Kčs škody
týdně a kromě toho musí platiti úrok
z 20,000.000 Kčs. Vinařství jižní
Moravy představuje miliardové hodnoty státního
majetku, který musí býti řádně
obhospodařován, aby nevznikaly nedozírné
škody. K získání finančních
prostředků je v prvé řadě nutno
začíti s prodejem vína.
Proto se táží podepsaní poslanci:
1. Je pan ministr výživy ochoten uvolniti prodej vína
z vinařských sklepů jižní Moravy?
2. Je pan ministr výživy ochoten zařídit,
aby NÚG stanovil ceny vína ve velkém i drobném
prodeji?
3. Je pan ministr vnitřního obchodu ochoten uvolnit
řádně distribuci vína a zařídit,
aby se tak stalo bez zprostředkování velkoobchodu?