Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

249.

Návrh

poslanců Zápotockého, E. Erbana, A. Vandrovce, E. Vojance,

R. Dvorína, G. Weisse a druhů

na vydání zákona o jednotné odborové organisaci.

Podepsaní navrhují: Prozatímní Národní shromáždění rač se usnésti:

Zákon

ze dne.....................................

o jednotné odborové organisaci.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:

HLAVA PRVNÍ

Jednota odborová organisace.

§ 1.

Jednotná odborová organisace pracujícího lidu v republice Československé jest dobrovolnou demokratickou organisací, přístupnou všem zaměstnancům v republice Československé za podmínek úplné rovnosti a vzájemné solidarity. Účelem jejím jest organisovati život pracujícího lidu, vésti jej k aktivní účasti na výstavbě lidově demokratického státu; zajistiti mu práva z toho plynoucí a hájiti jeho hospodářské, sociální a kulturní zájmy.

§ 2.

Vedoucím orgánem jednotné odborové organisace, jež používá názvu Revoluční odborové hnutí (ROH) jest Ústřední rada odborů. Ústřední radu odborů volí a její pravomoc v rámci jednotné odborové organisace upravuje všeodborový sjezd. Tento sjezd jest oprávněn určiti název a organisační strukturu celé jednotné odborové organisace a vymeziti práva a povinnosti jednotlivých jejích orgánů.

§ 3.

Jednotná odborová organisace má právo zejména:

1. Říditi organisační výstavbu odborového hnutí a vydávati k tomu cíli organisační a pracovní regulativy.

2. Výlučně zakládati, uznávati, registrovati, po případě.rozpouštěti své odborové složky, orgány a pobočné spolky, vésti j e i ideově a kontrolovat jejich činnost.

3. Pečovati o to, aby každému pracujícímu bylo zajištěno právo na práci a podle jeho zásluh a schopností postavení odpovídající obecným zájmům, spravedlivá odměna za práci, právo na oddych a na kulturní život a vésti jej tak, aby mohl plniti své úkoly v lidové demokracii.

4. Zajistiti pracujícímu lidu účast na správě a budování kulturních a sociálních zařízení pro pracující lid, taková zařízení budovati a spravovati.

5. Sjednávati a udržovati přehled o celkovém stavu potřeb pracujícího lidu, sestavovati podle toho pracovní program, běžně jej doplňovati a pečovati o jeho uskutečnění.

6. V rámci svých úkolů sjednávati a udržovati styk a spolupráci s podobnými hnutími a organisacemi v jiných státech a se zařízeními mezinárodními.

§ 4.

Aby jednotná odborová organisace jako představitelka československého pracujícího lidu splnila úkoly shora vytčené, náleží jí zejména:

a) podávati návrhy a dobrozdání pří sdělávání a vydávání předpisů nositeli zákonodárné a výkonné moci, jakož i při výkonu veřejné správy sociální, hospodářské, zdravotní a kulturní, a to ve všech případech, týkajících se zájmů pracujícího lidu. Tyto orgány si proto musí včas vyžádati dobrozdání jednotné odborové organisace;

b) vysílati zástupce pracujících do všech kolegiálních orgánů s veřejnoprávní působností na místa pracujícím vyhrazená; pokud nebudou obsazena volbou podle předpisů o tom vydaných.

§ 5.

Úřady, soudy, nositelé pojištění, veřejné instituce a korporace; jakož i závodní orgány; zastupující podle zákona zaměstnance; jsou povinny podporovati jednotnou odborovou organisaci při plnění jejích úkolů a podávati jí bezplatně sdělení důležitá pro její činnost.

HLAVA DRUHÁ.

Prozatímní výstavba jednotné odborové organisace.

§ 6.

1. V přechodné době jsou vrcholnými orgány jednotného odborového hnutí: v českých zemích Ústřední rada odborů v Praze, na Slovensku Ústředí odborových sväzov Slovenska v Bratislave.

2. Oba tyto orgány řídí organisační výstavbu odborů až do doby provedení voleb statutárních orgánů celostátním všeodborovým sjezdem.

HLAVA TŘETÍ.

Všeobecná přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 7.

Přechod jmění.

1. Jmění odborových organisací nenárodních jako Deutsche Arbeitsfront, Kraft durch Freude, jakož i jiných takových organisací a zařízení, sledujících úkoly, k nimž je povolána ústřední rada odborů nebo některá z odborových organisací u ní registrovaných, přechází na jednotnou odborovou organisaci a jest jejím jměním, spravovaným Ústřední radou odborů.

2. Jmění ostatních odborových organisací, t. j. souhrn práv a závazků, jako Národní odborové ústředny zaměstnanecké, ústředí veřejných zaměstnanců, jakož i jiných organisací a zařízení, sledujících úkoly, k nimž je povolána ústřední rada odborů nebo některá z odborových organisací u ní registrovaných, přechází na jednotnou, odborovou organisaci a jet jejím jměním, spravovaným Ústřední radou odboru a použije se ho k dosavadním účelům.

3. Ustanovení odst. 1 a 2 platí na. Slovensku obdobně. Jde o majetek Slovenskej pracujúcej pospolitosti a jejich složek, tedy majetek Sdruženia príslušníkov priemyslu, živností a peňažnictva, Pôdohospodárského sdruženia, Sdruženia štátnych a verejných zamestnancov, Sdruženia prislušníkov slobodných povolaní jakož i zájmových sdružení národnostních skupin, zájmových složek Deutsche Partei, Kraft durch Freude, Deutsches Heimatswerk a Magyar Nemzeti Párt, jakož i jiných odborových organisací, které byly rozpuštěny nařízením Slovenské národní rady ze dne 1. září 1944, č. 4 Sb. nařízení SNR a jakéhokoliv sdružení podle §§ 1 a 2 nařízení Slovenské národní rady ze dne 25. května 1945, č. 51 Sb. nař. SNR.

§ 8.

1. ÚOSS ručí za pasiva Slovenskej pracujúcej pospolitosti a každého jednotlivého sdružení, jen do výše převzatého aktivního jmění.

2. Věřitelé musí přihlásiti své nároky, pokud nepocházejí z titulů, které jsou v rozporu se zásadami lidově demokratického zřízení, do 30 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona doporučeným dopisem Ústredie odborových sväzov Slovenska. Tato lhůta je preklusivní. Po jejím uplynutí zanikají všechny nároky. V případech hodných zvláštního zřetele může ÚOSS povoliti výjimku.

3. Lhůta pro plnění závazků (odst. 1) počíná 30 dní po skončeném převzetí všech podstatných částek jmění jednotlivých Sdružení do vlastnictví a držby ÚOSS, nejdříve však dnem 1. června 1946.

§ 9.

Pro případ pochybností, zda jmění některé organisace ve smyslu § 1 tohoto zákona přechází do vlastnictví Ústredia odborových sväzov Slovenska, rozhoduje o slyšení ÚOSS. Povereníctvo pre vecí vnútorné v dohodě s Poverenictvom pre sociálnu starostlivosť.

§ 10.

1. S výjimkou řízení soudního přísluší orgánům jednotného odborového hnutí v písemném styku s veřejnými úřady a ostatními v § 5 uvedenými orgány osvobození od poplatku kolkových a poštovného.

2. Převody jmění podle § 7 nepodléhají poplatkům převodním ani vkladním a jsou osvobozeny od daně z obohacení i od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Tato osvobození vztahují se též na ostatní převody jmění, uskutečňované mimo případy uvedené v § 7.

8. Ustanovení odstavce 2 vztahuje, se i na převody jmění, které byly provedeny na ústřední radu odboru před účinností tohoto zákona.

§ 11.

Veškeré orgány jednotné odborové organisace jsou dále osvobozeny:

1. Od poplatkového ekvivalentu u jmění movitého zcela a u jmění nemovitého podléhají sazbě 0,3%.

2. Od daně domovní u budov, pokud slouží trvale a skutečně účelům v tomto zákoně vytčeným. Tato výhoda vztahuje se též na služební byty zaměstnanců v těchto budovách, pokud jsou ve spojitosti s účely, které vynětí z daně odůvodňují a v míře, jak to spojitost vyžaduje.

Stejným způsobem jsou osvobozeny též od obecních dávek a poplatků vyměřovaných z nájemného.

§ 12.

Účinnost.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou ustanovení § 11, jež se vztahují i na dobu od 5. V. 1945. Jeho provedením se pověřuje vláda.

Důvodová zpráva.

Jednotná odborová organisace, jejíž základy byly položeny již v době okupace, vznikla jako produkt ňárodní revoluce, na jejímž provedení měla významný podíl a stala se důležitým činitelem při budování a výstavbě osvobozené lidově demokratické republiky.

Pracující lid chce se v lidově demokratické republice podíleti aktivně na její výstavbě a proto potřebuje jednotnou; vnitřně silnou, neodvislou odborovou organisaci. Odbory sdružují dnes všechen námezdně pracující lid ať v pracovním poměru soukromoprávním či veřejnoprávním, bez rozdílu politické příslušnosti. Řeší všechny otázky, které se dotýkají zájmů pracujícího lidu podle demokraticky projevené vůle svého členstva.

Právní postavení jednotné odborové organisace, jejíž stanovy musí býti teprve schváleny všeodborovým sjezdem, proponovaným na měsíc duben 1946, je vyjádřeno pouhým výnosem ministerstva vnitra ze dne 19. V. 1945 č. IV-3111-19/5-45. Tímto výnosem bylo vzato na vědomí utvoření Ústředny rady odborů a stanoveno, že ÚRO je právním nástupcem dosavadních odborových organisací, zejména Národní odborové ústředny zaměstnanecké a Ústředí veřejných zaměstnanců, přebírá jejich práva a závazky a provádí jejich likvidaci.

Také v řadě dosud vydaných dekretů byla již jednotné odborové organisaci přiznána řada práv a uložena řada povinností. Nemalá je úloha, kterou bude jednotná odborová organisace hráti při budování naší znárodněné výroby a při hospodářském plánováni. Splnění těchto úkolů, před nimiž stojíme; jest bez existence jednotné odborové organisace nemyslitelné.

Proto je nutno, aby odborové organisaci, jež sdružuje na 1,500.000 členů a má tak významný podíl na výstavbě republiky, dostalo se uznání formou zákona, který by vytýčil její základní práva a úkoly, stanovil základní orgány a dal právní podklad skutečnostem, které národní revolucí a praksí byly zde vytvořeny. Stejně je třeba zajistiti pro odbory všechen majetek dřívějších organisací, jež sledovaly úkoly, k nimž je povolána odborová organisace bez ohledu na to, zda tento majetek sloužil organisacím nenávodním (německým, maďarským) či jiným organisacím s odborovou činností, utvořeným pro zaměstnance na t. zv. podkladě stavovském nebo odborném.

Zvláštní majetkoprávní ustanovení pro Slovensko jsou odůvodněna takto:

Na Slovensku byly nařízením č. 4/1944 Sb. nař. SNR rozpuštěny politické strany a organisace, jakož i všechny jejich složky a přidružené organisace. Podle § 5 zák. č. 7/194 SI. z. Slovenská pracujúca pospolitost a zájmová sdružení byly složkami HSLS, tudíž citovaným nařízením rozpuštěny byly i tyto organisace. Podle § 2 nař. č. 4/1944 Sb. nař. SNR celý majetek v § 1 tohoto nařízení uvedených sdružení a organisací propadl ve prospěch státu. Podobně nařízením č. 51/1945 Sb. nař. SNR (§ 1 a 2) byly rozpuštěny na území navráceném z Maďarska a na ostatním území Slovenska všechny spolky a jakákoliv sdružení podle všeobecných předpisů o spolcích. Majetek těchto sdružení ve smyslu § 5.cit. nař. přechází na stát.

Majetek býv. Slovenskej pracujúcej pospolitosti a jejích zájmových sdružení ve své podstatné části pochází z majetku odborových organisací zaměstnanců, rozpuštěných podlé nařízení č. 11/1939 Sl. z. Taktéž majetek, kterého bylo SPP a zájmovými sdruženími nabyto v době od roku 1939 až 1944 v podstatě pochází z příspěvků členů odborových organisací. Jestliže tedy tento majetek byl získán z příspěvků, které po dlouhé desítky let platili dělníci a zaměstnanci jakožto členové odborových organisací, má se tento majetek vrátit organisacím, od kterých vlastně pochází, a to prostřednictvím vrcholné odborové organisace zaměstnanců ústrediu odborových sväzov Slovenska.

Tento majetek má se převést na ústredie odborových sväzov Slovenska i z toho důvodu, že majetek SPP a zájmových sdružení byl určen pro účely, které nyní uskutečňují odborové organisace zaměstnanců.

Je pravda, že část majetku uvedeného v § 1 tohoto nařízení pochází z příspěvků zaměstnavatelů. Je to ale částka nepatrná, neboť povinnost placení příspěvků zaměstnavatelů trvá jen od roku 1941, tedy poměrně krátkou dobu a kromě toho dostáli zaměstnavatelé této povinnosti jen v celkem malém měřítku a v roce 1944 vůbec ne. Jelikož i po technické stránce bylo by nemožné určit kvótu zaměstnavatelů, má se celý majetek podle § 1 tohoto nařízení odevzdat novému nositeli odborového hnutí.

Závazek ohledně plnění soukromoprávních dluhů rozpuštěných organisací byla třeba vyslovit, jestliže nabyvatelem předmětného majetku byl stát, který tento majetek odevzdá Ústrediu odborových sväzov Slovenska. Na druhé straně bylo třeba omezit rozsah závazku, aby z majetku, pozůstávajícího z příspěvků členů, nebyly plněny také závazky, které sloužily fašistickým účelům nebo nepřátelům Československé republiky.

Právě tak bylo třeba určiti počátek lhůty pro plnění závazků vzhledem k odst. 1 § 2.

Přihlašovací povinnost pohledávek soukromých věřitelů a krátká lhůta promlčení nároků byla určena z toho důvodu, že je třeba, provést rekonstrukcí a kontrolu účetnictví, aby nejistota ohledně finančního stavu převzatého majetku netrvala příliš dlouho a aby věřitelé nemohli uplatňovati své požadavky po dlouhé době, vzhledem k dlouhé promlčecí lhůtě soukromoprávních nároků.

Jednotné odborové organisaci musí se dostati takového právního základu, který by jí umožnil splniti všechny úkoly ve prospěch pracujícího lidu a lidově demokratického státu.

Jednotná odborová organisace jest činitelem státotvorným, který důsledně podporoval i podporuje vládu při plnění a provádění košického vládního programu a výstavbě lidově demokratických řádů. Při tom jednotná odborová organisace svoji činnost provádí výhradně pomocí vlastních finančních prostředků, získaných dobrovolnými příspěvky svých členů bez jakýchkoliv státních subvencí nebo jiného zatěžování státního rozpočtu. Protože však organisace plní a napomáhá v plnění celé řady veřejnoprávních úkolů, žádá v navrhovaném § 10 zákona, aby jednotné odborové organisaci bylo přiznáno v písemném styku s veřejnými úřady a jinými v § 5 návrhu uvedenými orgány osvobození od poplatků kolkových a poštovného. Z těchto důvodů žádá o osvobození od poplatků převodních a vkladních, jakož i osvobození od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí a daně z obohacení a v § 11 osvobození od poplatkového ekvivalentu a daně domovní.

Odborové hnutí, chtějíc si zachovati důsledně demokratický charakter, setrvává při zásadě dobrovolného členství námezdně pracujících v organisaci. Proto i nadále podrží charakter spolku s demokraticky volenými orgány a schválenými stanovami, jejichž obsah bude v rámci zákona o jednotné odborové organisaci určován výhradně vůlí členstva, projevenou na nejširší demokratické základně celostátního všeodborového sjezdu.

Pevná vůle všeho pracujícího lidu vybudovati a udržeti,jednotu odborů projevena byla spontánním hlasováním demokraticky volených delegátů na, všeodborové konferenci v Praze v lednu t. r. Také pan president i všechny politické strany svými přípisy s jednotnou odborovou organisací projevili souhlas a slíbili jí plnou podporu. Nestojí proto v cestě nic, co by přijetí podaného návrhu zákona mohlo brániti.

Provedení tohoto návrhu zákona neukládá státní pokladně nová břemena a proto není třeba navrhnouti úhradu:

Praha, 5. března 1946.

Zápotocký, E. Erban, Vandrovec, Vojanec, Dvorín, Weiss,

Podhorský, dr Hájek, Kubát, Černo, Jungman, Valachovič, dr Bureš, Kazimour, Cipro, Bělíková, Wünsch, Kout, Kušik, Mazúr, Petr, Urbánek, Sova, Kliment, Pavlán, dr Peška, dr Maiwald, Maleček, Vašek, Větr, dr Loubal, Hora, Straňák, Cígler.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP