Podepsaní navrhují, aby se Prozatímní Národní shromáždění usneslo na tomto zákoně:

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:

Dnem vyhlášení tohoto zákona se znárodňuje zestátněním krasové území Moravský Kras v rozsahu vyznačeném na mapce přiložené k originálu návrhu tohoto zákona a zřizuje se z něho přírodní reservace: Národní park Moravský Kras ve formě národního podniku s názvem "Národní podnik Moravský Kras, výzkum a provoz jeskyň" se sídlem v Brně.

Znárodněním nabývá Československý stát vlastnictví znárodněné rasové oblasti Moravský Kras.

Znárodnění se týká podzemí krasové oblasti i povrchu, pokud je k zachování krasových zjevů a k provozu nezbytně potřebný, jakož i všech práv vědeckého badání, hospodářského využití a provozu. Znárodňují se tudíž nemovitosti; budovy a zařízení, které slouží k provozu znárodněné krasové oblasti, jakož i práva budovati turistické chaty, hotely a jiné objekty Národního parku Moravský, Kras. - Podrobnosti upraví příslušné prováděcí nařízení.

Za znárodněný majetek se bud' poskytuje náhrada neb se vyvlastňuje bez náhrady. Viz dekret presidenta republiky ze dne 24. října 1945 o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, oddíl II., § 7-11.

Správu "Národního podniku Moravský Kras, výzkum a provoz jeskyň", vykonává v zastoupení státu Zemský Národní výbor moravský v Brně prostřednictvím devítičlenného představenstva, které se skládá:

a) ze čtyř zástupců rady ZNV v Brně,

b) ze dvou zástupců zaměstnanců, z nichž jeden zastupuje krasové oddělení zemského; musea v Brně, jako vrcholné instituce pro organisaci vědeckého výzkumu v Moravském Krasu,

c) ze tří zástupců krasových obcí, z nichž jeden zástupce za město Brno.

Správě Národního podniku Moravský Kras výzkum a provoz jeskyň přísluší:

1. navrhovati k vyvlastnění z titulu veřejného zájmu (§ 365 obč. zák.) další jeskyně, a krasové oblasti za účelem jich hospodářského provozu a využitkování, po předchozím vyjádření krasového oddělení zemského musea v Brně,

2. navrhovati k zajištění vědeckého výzkumu krasové oblasti, aniž by byla porušena vlastnická práva příslušného majitele, po návrhu krasového oddělení zemského musea v Brně,

3. navrhovati k dodatečnému vyvlastnění další podniky, které se v budoucnu stanou pro provoz podniku nezbytnými,

4. zpřístupňovati a udržovati plynulý provoz v jeskyních za účelem zvýšení cizineckého ruchu,

5: budovati dokonalé komunikační spojení, zřizovati hotely, restaurace, kavárny, noclehárny, bufety a jiná rekreační zařízení opět v zájmu zdokonalení a oživení cizineckého ruchu,

6. výhradní právo veškeré propagace a reklamy jeskynních podniků doma i za hranicemi, vydávání propagační a reklamní literatury v nejširším slova smyslu, jako brožur, časopisů, letáků, filmů, fotografií; pohledů, atd., prodeje upomínkových předmětů a pod.,

7. zřizovati a provozovati hospodářské pomocné podniky, obchody a živnosti všeho druhu,

8. působiti k tomu, aby s hlediska estetického nebyl krajinný ráz Národního parku nikým a ničím porušován a zůstal zachován v původním stavu, dbáti toho, aby veškeré zásahy stavebně-technické, leso- a vodohospodářské, reklamní, stavba elektrického vedení a pod. dály se po dohodě a za souhlasu Památkového úřadu nebo jiného úřadu, do jehož kompetence bude náležeti ochrana přírody.

Vědeckým výzkumem Moravského Krasu všech oborů (spelaeologie, geologie, zoologie, botaniky, praehistorie, etnologie; pedologie a j.) pověřuje se krasové oddělení zemského musea v Brně, které soustředí vědecké pracovníky z oborů krasového bádání a zorganisuje výzkumné práce. Krasové oddělení zemského musea v Brně je vědeckým poradním sborem Národního podniku Moravský Kras, výzkum a provoz jeskyň v Brně.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministerstvo zemědělství.

Dekretem presidenta republiky bylo znárodněno veškeré československé podzemní nerostné bohatství těžené v dolech a veliká část nerostného bohatství na povrchu.

Příroda sama založila "doly" tam, kde ve vápencích vyhlodaly vodní toky podzemní údolí tím; že pronikly po puklinách do podzemí. Snížením vodní hladiny octla se starší vyšší podzemní koryta na suchu. A tak dnes lze procházeti hluboko pod zemí suchými jeskyněmi a plouti vodními jeskyněmi. Oblasti tyto označujeme jako oblasti krasové. Kdežto exploitace podzemního nerostného bohatství vyžaduje otvírání nerostů pod zemí krok za krokem; v oblastech krasových vyhlodala voda rozsáhlé prostory; v nichž často lze proniknouti bez velikých potíží poměrně rychle mnoho set metrů dopředu.

Vzhledem k tomu, že bylo znárodněno nerostné bohatství těžené v dolech; je nutno znárodniti i nerostné bohatství krasové. Je nutno především znárodniti bezvýhradně celé krasové podzemí, jako bylo bezvýhradně znárodněno nerostné bohatství dolované v podzemí. Krasové zjevy neomezují se však jenom na podzemí, nýbrž jsou rozšířeny i na povrchu. Veliké krasové doliny na povrchu ukazují.průběh větších vodních toků v podzemí. Na tvoření jeskyní a zvláště krápníků má veliký vliv spodní voda hromadící se na spodu lesních porostů na vápencích. Zásahy do těchto porostů mění i průběh zkrasovění. Proto nelze, pokud se týče lesů, odděliti krasový povrch od podzemí.

Vedle toho nutno na povrchu krasových oblastí počítati s výzkumem, stavěti tam objekty u vchodů k jeskyním, turistické chaty, hotely, zřizovati komunikace všeho druhu atd. Proto je nutno krasové podzemí bezvýhradně krasový povrch zalesněný z největší části, ostatní krasový povrch podle potřeby bez náhrady vyvlastniti. V případě potřeby jest nutno s ohledem na zájmy malorolníků ve zcela výjimečných případech použíti zřízení služebnosti anebo jiného věcného práva.

Národní park Moravský Kras je světovou atrakcí cizineckého ruchu. Jeho řádný provoz může zlepšiti platební bilanci státní. Po náležitém vybudování Národního parku po stránce komunikační (dokonalá sít' silniční, napojená na dálkové magistrály, vhodné spojení vlakové, dokonalé spojení autobusové a autokarové, vybudování turistických stezek atd.), po stránce ubytovací (stavba prvotřídních hotelů na místech klimaticky i komunikačně nejvýhodnějších a dbáti toho, aby stávající hotely a hostince stály na výši situace a návštěvníky lákaly a nikoliv odrazovaly od opakování návštěvy), bude se cizinecká návštěva stupňovati. K tomu účelu nutno provésti nejintensivnější propagandu tiskem (zejména vydati podrobnou turistickou mapu v měřítku 1:2.500 a důkladný cestovní plán s mnoha alternativami), propagandu filmem doma i v zahraničí a účelně ji provozovati. Tak se trvale bude zvyšovati příliv cizí valuty k všeobecnému veřejnému prospěchu.

K udržování nutného provozu a jeho zvelebování jest potřebí zříditi prostředky, které by sloužily k úhradě provozních a bádacích výloh. Těmito prostředky rozumí se výhradní prodej tiskovin, průvodců, pohlednic, památkových předmětů a samozřejmě prodej vstupenek. K těmto prostředkům řadí se pronájem ubytovacích podniků, restaurací, bufetů, pronájem rybolovu a příjem ze získané elektrické energie využitím krasových vod, event. využití krasového povrchu. Soustředěním těchto příjmů zajistí se potřebná rentabilita jeskynních podniků.

Je nutno navrhovaný zákon a prováděcí nařízení vydati co nejdříve. Bude tak možno, aby pro nejbližší sezónu, která začíná počátkem dubna, fungovala pro oblast Národního parku Moravský Kras pevná organisace výzkumu i provozu.