Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Po přechodnou dobu nedostatku stavebních hmot se smějí prováděti stavby jedině tehdy, když příslušný úřad pro ně přidělí potřebné vázané stavební hmoty (§ 2 odst. 1). Stavbami se rozumějí všechny stavební práce na stavbách pozemních, železničních, dálničních, mostních, yodohospodářských, hlubinných a jiných (a to i práce udržovací) a stavební práce řemeslnické, pokud je při všech těchto pracích třeba vázaných stavebních hmot.

(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje

a) na stavby, pro něž byla po 4. květnu 1945 podle dosavadních předpisů povolena výjimka ze zákazu staveb;

b) na stavby, k nimž je třeba jen stavebních hmot; které možno nabývati volně (podle § 2; odst: 4 nebo stavební hmoty, které nejsou vázány a

c) na práce řemeslnické - které nejsou prováděny v souvislosti, vlastními stavebními pracemi a pro něž postačí vázané stavební hmoty přidělené řemeslníku ku provozu živnosti.

(3) Vázané stavební hmoty lze přiděliti jedině pro stavby, jejichž provedení je buď naléhavě nutné z veřejných důvodů nebo v životním zájmu stavebníkově, a to v rozsahu přiměřeném jejich účelu a v souhlasu s hospodářskými, dopravními, zdravotními a jinými veřejnými zájmy. Nutnost stavby potvrzuje

a) místní národní výbor, jde-li o soukromé stavby obytné, a

b) příslušný ústřední úřad nebo podřízený úřad jím zmocněný při všech ostatních stavbách.

(1) Vázanými stavebními hmotami jsou železo, dřevo, cement, ploché sklo, cihly, tašky, součásti montovaných staveb a krycí a isolační lepenka. Tyto hmoty (s výjimkou podle odstavce 4) možno nabývati jen, tehdy, když byly příslušným úřadem přiděleny. Výrobci jsou povinni hlásiti všechny vázané stavební hmoty, které vytěží nebo vyrobí, ministerstvu zemědělství, jde-li o těžbu nebo zpracování dřeva, a ministerstvu průmyslu, jde-li o výrobu ostatních hmot.

(2) Hospodářská rada rozhodne, jaké množství jednotlivých vázaných stavebních hmot se přikáže pro stavby, a rozdělí je podle potřeby a naléhavosti s ohledem na hospodářský plán v části (kontingenty), které spravují

1. ministerstvo dopravy

a) pro veřejné nebo soukromé stavby tedy i všechny stavby k účelům průmyslovým, živnostenským a zemědělským - pokud nejde o stavby uvedené v písmenu b) nebo v bodu 2 nebo 3 tohoto odstavce,

b) pro stavby souvisící s provozem všech drah (státních i soukromých, včetně drah lanových; visutých, trolejbusů a vleček průmyslových závodů),

2. ministerstvo národní obrany pro stavby k účelům vojenským,

3. ministerstvo pošt pro stavby souvisící s provozem poštovním a telekomunikačním.

(3) Na menší stavby (§ 3; odst. 2) přidělí správci kontingentů přiměřené množství vázaných stavebních hmot do správy svým podřízeným stavebním, po případě jiným úřadům, příslušným pro obor určitých zvláštních staveb (na př. železničním; báňským).

(4) Ministerstvo zemědělství, pokud jde o dřevo, ministerstvo vnitřního obchodu, pokud jde o ploché sklo a ministerstvo průmyslu, pokud jde o ostatní vázané hmoty, mohou vyhláškou v Úředním listě stanoviti, až do jakého množství a za jakých podmínek možno tyto hmoty získávati volně.

(5) Pro potřebu na stavby uvedené v odstavci 2, č. 1 a 3 na Slovensku přidělí Hospodářská rada přiměřené množství stavebních hmot; tyto části kontingentu spravují pověřenec pro dopravu a veřejné práce, po případě pro pošty, kteří také rozhodují o přídělu stavebních hmot. Působnost, příslušející podle § 1, odst. 3, písm. b), § 2, odst. 4 jednotlivým ústředním úřadům, vykonává na Slovensku příslušný pověřenec.

(6) Působnost, jež podle tohoto zákona přísluší okresním národním výborům a jež svou povahou náleží na Slovensku do oboru působnosti státních stavebních úřadů, vykonávají tam tyto úřady.

(1) K žádosti o povolení ke stavbě připojí stavebník vedle příloh předepsaných podle příslušných zvláštních předpisů (stavebních řádů,.. vodního zákona a pod.)

a) potvrzení nutnosti stavby (§ 1, odst. 3),

b) trojmo, při menších stavbách (odstavec 2) dvojmo výpočet všech potřebných vázaných stavebních hmot, v němž uvede, které z nich a v jakém množství má již ve vlastnictví nebo držbě, a stavební rozpočet nebo odhad stavebního nákladu. Vyžaduje-li toho odůvodnění použité konstrukce, připojí ještě statický výpočet. Výpočet potřeby hmot a stavební rozpočet nebo odhad stavebního nákladu musí býti pořízen nebo potvrzen osobou oprávněnou k provádění stavby navrženého způsobu a druhu, statický výpočet úředně autorizovaným civilním inženýrem příslušného oboru.

(2) Jde-li o stavbu o celkovém stavebním nákladu do 200.000 Kčs, přezkoumá stavební nebo jiný příslušný úřad žádost, správnost stavebního rozpočtu nebo odhadu stavebního nákladu a výpočtu potřeby hmot a přihlížeje k svým přikázaným a dosud nerozděleným vázaným stavebním hmotám, přidělí je v množství, jehož potřebu zjistil odborným přezkoušením stavebního návrhu.

(3) Převyšuje-li celkový stavební náklad 200.000 Kčs, předloží úřad příslušné doklady [odstavec 1 písm. a) a b)] s jedním stavebním plánem a se svým posudkem příslušnému ústřednímu úřadu (§ 2; odst. 2) k rozhodnutí.

(4) Při stavbách, které provádí stát, země, okres, město pověřené úkoly stavebního úřadu nebo podnik, ústav nebo fond jimi spravovaný, přezkouší stavební návrh svým odborným technickým úředníkem úřad, do jehož oboru působnosti stavba náleží. Příslušný posudek se přiloží k žádosti o povolení stavby. Rozhodl-li příslušný ústřední úřad již předem o přídělu vázaných stavebních hmot, odpadá řízení podle tohoto paragrafu.

(5) Řízení podle odstavce 2 nebo 3 se provede zpravidla před řízením předepsaným podle příslušných zvláštních předpisů; povolení potřebné k provedení stavby budiž vydáno teprve potom, když bylo o žádosti za příděl vázaných stavebních hmot kladně rozhodnuto. V případech podle odstavce 2 přidělí stavební nebo jiný příslušný úřad vázané stavební hmoty zároveň s vydáním povolení ke stavbě; ústřední úřad (odstavec 3) přidělí vázané stavební hmoty, jakmile mu stavební nebo jiný příslušný úřad předloží opis povolení ke stavbě, pokud tak neučinil již zároveň s rozhodnutím o přídělu.

(6) Není-li potřebí povolení ke stavbě nebo bylo-li již dříve uděleno a je dosud platné, podá stavebník žádost o příděl vázaných stavebních hmot se všemi předepsanými doklady. U věcně příslušného úřadu prvé stolice. Bylo-li se stavbou již začato, vypracuje se předepsaný výpočet potřeby stavebních hmot a stavební rozpočet nebo odhad stavebního nákladu jen pro zbývající práce a připojí se dále popis prací již provedených a podle potřeby stavební plán, po případě i fotografický snímek.

(7) Na příděl vázaných stavebních hmot není právního nároku.

(8) Vázaných stavebních hmot smí býti použito jedině pro tu stavbu, pro kterou byly přiděleny. Ty z nich; kterých z jakýchkoli důvodů nebylo použito pro tuto stavbu, musí Stavebník neprodleně hlásiti úřadu, který mu je přidělil, a nakládati s nimi podle jeho pokynů. Bude-li vlastníku uloženo, aby je postoupil jiné osobě, určí stavební úřad náhradu ve shodě s cenovými předpisy. Na správné používání přidělených stavebních hmot dozírá příslušný ústřední úřad nebo podřízený úřad jím zmocněný.

(9) Pro stavby uvedené v § 2, odst. 2, č. 1, písm. b), č. 2 a č. 3 mohou příslušná ministerstva upraviti řízení odchylně. Jde-li o stavby nestátní, stane se tak vyhláškou v Úředním listě.

(1) Při stavbách prováděných podle zákona ze dne 1946, č. Sb., o stavební obnově, podá zmocněnec pro obnovu (§ 3 uvedeného zákona) u okresního národního výboru dvojmo návrh na hromadné přidělení stavebních hmot pro stavby zahrnuté do jednotné stavební akce (§ 11 téhož zákona). K návrhu připojí ve dvojím vyhotovení

a) úředně potvrzený výpis z výměru o obnově [§ 7, odst. 2, písm. b) a odst. 3, písm. h),. ch) a i) téhož zákona],

b) označení prováděných staveb jmény stavebníků a čísly popisnými, po případě čísly stavebních parcel,

c) odhad stavebního nákladu jednotlivých staveb a měřením nebo odhadem zjištěná množství vázaných stavebních hmot podle druhu a jejich celkové součty pro jednotlivé stavby.

(2) Okresní národní výbor předloží po odborném přezkoumání návrh se svou zprávou ministerstvu dopravy k rozhodnutí. Hromadně přidělené vázané stavební hmoty vydá okresní národní výbor zmocněnci pro obnovu, který je po provedení stavby přesně vyúčtuje.

(3) Postup podle odstavců 1 a 2 je přípustný i mimo jednotnou stavební akci, je-li v obci obnovován jednotlivě větší počet stavebních objektů. K návrhu na hromadný příděl vázaných stavebních hmot se v tomto případě připojí výpis z ustanovení výměru o obnově [§ 7, odst. 2, písm. b) a odst. 3, pism. h) a i) zákona č. /1946 Sb.] s vyznačením, kolik ze staveb předvídaných výměrem již bylo vybudováno a kolik z vázaných stavebních hmot, odhadnutých výměrem podle § 7, odst. 3; písma i) téhož zákona, bylo snad již spotřebováno na jednotnou stavební akci nebo na jednotlivě prováděné obnovy.

Vláda může nařízením:

1. měniti částku, která je podle § 3, odst. 2 a 3 rozhodná pro příslušnost úřadu;

2. poskytnouti úlevy z omezení podle předchozích ustanovení, po případě

3. tato omezení vůbec zrušiti.

Jednání nebo opomenutí příčící se předpisům tohoto zákona trestají okresní národní výbory pokutou do 100.000 Kčs nebo vězením do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Zároveň s pokutou se vyměří pro případ nedobytnosti náhradní trest vězení podle míry zavinění do 6 měsíců. Byl-li vedle pokuty uložen trest na svobodě; nesmí spolu s náhradním trestem vězení činiti více než 6 měsíců. Při potrestání osoby oprávněné vésti nebo podnikati stavbu nebo potvrzovati správnost technických výpočtů, plánů a pod. může býti mimo to vyslovena ztráta jejího oprávnění na určitou dobu nebo navždy.

(1) Zrušuje se s výjimkami podle odstavce 2 použivatelnost předpisů, jež jsou v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, zejména vládního nařízení ze dne 30. dubna 1943, č. 118 Sb., o nové úpravě zákazu staveb, a předpisů je měnících a doplňujících.

(2) Trestních ustanovení vládního nařízení č. 118/1943 Sb. lze použíti nadálé v řízení pro přestupky tohoto nařízení, pokud byly spáchány po 4. květnu 1945 a řízení nebylo dosud skončeno.

Tento zákon nabývá účinnosti prvým dnem po vyhlášení; provedou jej ministři dopravy, národní obrany a pošt v dohodě se zúčastněnými ministry.

Stavební činnost byla předpisy z r. 1941 a posledně vládním nařízením č. 118/1943 Sb., s pozdějšími změnami omezena jen na nejmenší rozsah, nutný pro obstarávání úkolů souvisících s vedením války, a jinak zásadně zakázána.

Osnovou zákona o přídělu stavebních hmot se tento zákaz zrušuje. Stavební činnost nelze ovšem ani nyní zcela uvolniti; protože válka i ve výrobě stavebních hmot zanechala takové následky, že není zatím možno uspokojiti všechny nároky, vyvolané nejen běžnou normální, nýbrž i zcela mimořádnou potřebou (zejména obnovou objektů zničených nebo poškozených i udržovacími stavebními pracemi, zanedbanými za války). Dlužno voliti takovou úpravu, která by zajistila, potřebné stavební hmoty nejprve pro nejdůležitější účely v pořadí podle jejich naléhavosti a teprve zbytek ponechala pro potřeby méně nutné.

Osnova vychází z této zásady a při tom přináší největší uvolnění, které nynější poměry dovolují, pamatujíc též na postupné další uvolňování (§ 2, odst. 4 a § 5) podle vývoje výroby.

K jednotlivým ustanovením třeba uvésti:

Stavbou se tu rozumějí stavební práce v nejširším slova smyslu, jak vyplývá z uvedených příkladů. Nespadá sem ovšem výroba, i když se někdy označuje jako stavba (na př. "stavba" strojů). Omezení se nevztahuje na stavby, které již po skončení války byly podle dřívějších předpisů uznány za nutné nebo ke kterým je třeba jen stavebních hmot, jež podle jejich druhu nebo množství možno volně nabývati.

O nutnosti stavby musí podati posudek úřad, kterému přísluší, aby řídil příslušný obor činnosti, nebo který má nejlepší přehled o potřebě. Jde tu na př. o to, aby nebyl obnovován průmyslový závod, k němuž by nedal souhlas ministr průmyslu s hlediska řízení výroby, a pod.

Osnova navazuje na dosavadní praksi a upravuje ji podle nynějších potřeb. Zejména nastává změna potud, že rozdělování hmot pro stavební účely se přenáší na Hospodářskou radu.

Pokud jde o určování správců kontingentů, snaží se osnova v zájmu přehlednosti a účelnosti v hospodaření s hmotami omeziti jejich počet na nejmenší míru. Od všeobecného kontingentu oddělují se jen ty části, jichž je třeba k uspokojení zcela zvláštních zájmů, jaké představuje obrana státu a potřeba státních drah a pošt.

V odstavcích 3 a 4 se dává podklad pro decentralisaci v přídělu hmot a pro postupné uvolňování.

Protože zákon má platiti pro celý stát, byly v odstavcích 5 a 6 provedeny potřebné úpravy vzhledem k právním poměrům na Slovensku.

Řízení se proti dosavadnímu stavu co nejvíce zjednodušuje.

Příslušnost k rozhodování o přídělu stavebních hmot se řídí rozsahem stavby, vyjádřeným pravděpodobným stavebním nákladem. Hranice se zatím stanoví částkou 200.000 Kčs, ale podle § 5 lze ji vládním nařízením přizpůsobiti vývoji poměrů.

Pro zjednodušení se přídělové řízení pokud možno spojuje se řízením stavebním; oboje rozhodnutí budou také zpravidla vydána současně. V odstavci 6 je pamatováno na případy, kde stavební povolení bylo vydáno již dříve nebo kde ha není třeba (na př. menší stavební opravy stavby silniční).

Pro stavby vojenské, železniční a poštovní se v odstavci 9 připouští odchylná úprava řízení, neboť tyto stavby dovolí zpravidla ještě další zjednodušení.

Pro účely stavební obnovy se zavádějí další úlevy; zejména odpadá posudek o nutnosti stavby (je nahrazen výměrem o obnově) a stavební hmoty se podle souhrnně vyjádřené potřeby přidělují hromadně zpravidla pro celou obec.

Pro zjednodušení se všeobecné poskytnutí úlev a podle vývoje poměrů i zrušení všech omezení stavební činnosti ponechává vládnímu nařízení.