Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

208.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance dra Bunži, dra Řehulky, Kostelky a dra Chytila

ve věci urychlení trestního řízení před lidovými soudy (tisk 64).

Interpelace vznáší na ministra spravedlnosti dotaz, resp, žádost, zda je ochoten zaříditi, aby

1. úřady veřejné žaloby u mimořádných lidových soudů byly dostatečně dotovány konceptními silami zejména pak kancelářskými,

2. mimořádné lidové soudy byly dostatečně dotovány soudními kancelářskými silami, aby tak řízení příslušných mimořádných lidových soudů s osobami české, případně slovenské národnosti bylo v nejkratší době skončeno.

K těmto dotazům ministr spravedlnosti odpovídá:

Ministerstvo spravedlnosti věnovalo hned po vyhlášení dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, resp. dekretu presidenta republiky z 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním soudu, provádění retribučního řízení zcela mimořádnou pozornost a péči a učinilo vše, co za daných okolností bylo lze, aby řádný chod služby u mimořádných lidových soudů a úřadů veřejných žalobců byl co nejvíce urychlen.

Snažení justiční správy o urychlení retribučního řízení je ovšem bržděno přímo katastrofálním nedostatkem justičního personálu, zejména soudců a státních zástupců, jichž chybí téměř polovina. Aby bylo této překážce aspoň zčásti čeleno, uložila ministerstvo spravedlnosti ihned po květnové revoluci presidiím podřízených zemských soudů, aby neprodleně přikročily k hromadnému přijímání zejména kancel. sil pomocných, a to až do plného obsazení uvolněných služebních míst. Přijímati tyto síly pro jednotlivé okresní a krajské soudy přísluší po zákonu výlučně jen zemským presidentům. Přesto byli presidenti, resp. správci krajských soudů zmocněni, aby ve vlastním oboru působnosti přijímali pro svůj obvod kancelářské síly pomocné, vykazující předpoklady pro použití v soudních službách a to s výhradou dodatečného schválení zemským soudem.

Ihned po vydání ústavního dekretu presidenta, republiky č. 137/45 Sb., o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé, svolalo ministerstvo spravedlnosti dne 12. prosince 1945 na poradu předsedy mimořádných lidových soudů a přednosty úřadů veřejných žalobců a projednalo s nimi - mezi jiným i otázku lepšího personálního vybavení mimořádných lidových soudů a úřadů veřejných žalobců. Úřední zpráva o poradě vydaná prošla denním tiskem.

Podle výsledků této porady uložilo ministerstvo spravedlnosti výnosem ze dne 19. prosince 1945,. č. j. 49.339/45, ještě před tím, než mu došla výše zmíněná interpelace, podřízeným soudům a úřadům veřejné žaloby, aby zařídily po personální věcné stránce vše, čeho je třeba k zajištění plynulého vyřizování agendy mimořádných lidových soudů a úřadů veřejných žalobců. Zejména jim uložilo,

1. aby pro vyšetřovací úkony uvolnily pokud možno co největší počet soudců, a to i z řad soudců pověřených vyřizováním civilní agendy, a zdůraznilo, že všechny jiné soudní záležitosti, zejména i civilní, musí co do časového pořadí při vyřizování ustoupiti před vyšetřováním v řízení retribučním,

2. aby učinily veškerá opatření, kterých je třeba k zajištění kancelářského personálu pro mimořádné lidové soudy a úřady veřejných žalobců, zejména pokud jde o zapisovatele, přičemž zdůraznilo, že předsedové senátů mimořádných lidových soudů, jmenovaní od venkovských soudů, mohou si v případě potřeby bráti s sebou zapisovatele přímo od svého soudu.

Pro zajištění řádného a urychleného chodu řízení před mimořádnými lidovými soudy a u úřadů veřejných žalobců učinilo tudíž ministerstvo spravedlnosti vše, co bylo za daných poměrů možné a vede i nadále řádný chod této agendy ve stálé patrnosti.

V Praze dne 29. ledna 1946.

Ministr spravedlnosti:

Dr Drtina v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP