Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Pro státní statistiku zahraničního obchodu Československé republiky platí výhradně právní předpisy platné pro ni dne 29. září 1938, to jest zákon ze dne 13. července 1922, č. 235 Sb., o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu, vládní nařízení ze dne 9. listopadu 1922, č. 328 Sb., kterým se provádí zákon ze dne 13. července 1922, č. 235 Sb., o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu, ve znění vládních nařízení ze dne 25. října 1923. č. 220 Sb., ze dne 29. srpna 1924, č. 188 Sb., a ze dne 5. prosince 1930, č. 176 Sb., a vyhláška předsedy vlády ze dne 10. prosince 1931, č. 197 Sb., o hlášení čisté váhy ke statistice zahraničního obchodu u zboží dováženého a vyváženého ve speciálním obchodě.

(2) Státní statistiku zahraničního obchodu provádí pro území celého státu Státní úřad statistický v Praze.

Povinnost předkládati při statistickém hlášení dovozu některých druhů zboží~osvědčení o výrobním původu podle vládních nařízení ze dne 16. dubna 1935, č. 86 Sb., o povinnosti předkládati při statistickém hlášení dovozu zboží osvědčení o výrobním původu, a ze dne 26. února 1937, č. 30 Sb., o povinnosti předkládati při statistickém hlášení dovozu některých druhů zboží osvědčení o výrobním původu, ve znění vládního nařízení ze dne 11. března 1938, č. 46 Sb., se pro přechodnou dobu zrušuje; vláda určí nařízením, od kdy nastane zase povinnost předkládati tato osvědčení.

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctého, dne po vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Československá statistika zahraničního obchodu jest založena na těchto právních předpisech: zákon z 13. července 1922, č. 235 Sb. a vládní nařízení z 9. listopadu 1922, č. 328 Sb., z 25. října 1923, č. 220 Sb.; z 29. srpna 1924, č. 188 Sb. a z 5. prosince 1930, č. 176 Sb., jakož i vyhláška předsedy vlády z 10. prosince 1931, č. 197 Sb.

V době t. zv. druhé republiky, t. j. od 1. října 1938 až do 15. března 1939; prováděl Státní úřad statistický v Praze podle cit. právních předpisů statistiku zahraničního obchodu nadále pro celé území republiky, arci zmenšené o kraje Němci, Maďary a Poláky obsazené; obchod s těmito obsazenými kraji stal se v oné době z dřívějšího obchodu vnitřního obchodem zahraničním a jest v přísl. publikacích Státního úřadu statistického zachycen.

A. V českých zemích (bez pohraničí):

I po zřízení t. zv. protektorátu Čechy a Morava prováděl Státní úřad statistický v Praze nadále padle svrchu cit. právních předpisů statistiku zahraničního obchodu Čech, Moravy a Slezska, bez pohraničí, a to až do 30. září 1940, t. j. až do doby, do kdy tyto země tvořily fakticky samostatnou celní jednotku. Od 16. března 1939 se však počalo v jejich obchodu rozlišovati:

a) obchod s Německem (stará říše), Rakouskem a s územím ČSR obsazeným Němci,

b) obchod se všemi ostatními státy a zeměmi, tvořícími celní cizinu (kamž se tehdy řadilo i Slovensko).

Až do 30. září 1940 byl nejen obchod ad b), nýbrž i obchod ad a) zjišťován stále stejnou methodou a podle stejných, svrchu cit. právních předpisů jako dříve, jenomže obchod ad a) byl pojímán do zvláštních, tajných výkazů a v příst. pravidelných publikacích Státního úřadu statistického byl uváděn jen obchod ad b). Němci totiž považovali obchod ad a), za "vnitřní obchodní styk protektorátu s ostatní, říší" a jen obchod ad b) platil jim jako vlastní zahraniční obchod Čech, Moravy a Slezska (bez pohraničí).

Ke dni 1. října 1940 byly tyto naše země zapojeny do celního území německé říše, přestaly tedy býti fakticky samostatným celním územím a jejich dosavadní celní hranice vůči říši od uvedeného dne již neexistovala. Tím ztratila naše statistika zahraničního obchodu podklad, na němž byla dotud prováděna. A právě také v důsledku tohoto celního zapojení vydali říšský ministr financí, říšský ministr hospodářství a říšský ministr vnitra v dohodě s říšským protektorem v Čechách a na Moravě "Nařízení o statistice obchodního styku s cizinou (statistika zahraničního obchodu) v protektorátě Čechy a Morava" ze dne 25. září 1940, (říšský zák. I., str. 1279, vyd. dne 24. IX. 1940) uveřejněné ve Věstníku nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 10. října 1940, č. 43, podle něhož se od 1. října 1940 "v protektorátě Čechy a Morava přejímá statistika zahraničního obchodu do vlastní správy říše" (§ 1); v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (bez pohraničí) platí od uvedeného data říšské předpisy o statistice zahraničního obchodu, t. j. především zákon o statistice obchodního styku s cizinou (statistika zahraničního obchodu), ze dne 31. března 1939 (říšský zák. I., str. 645) a nařízení jej provádějící (§ 2), kdežto v našich zemích posud platné předpisy o statistice zahraničního obchodu pozbývají platnosti dne 1. října 1940 (§ 5). Od 1. října 1940 byl dovoz do těchto našich zemí i vývoz z nich hlášen na říšské statistické ohlášky podle říšských předpisů o statistice zahraničního obchodu, tyto ohlášky pak zasílaly celní úřady (ohlašovací služebny) přímo říšskému statistickému úřadu v Berlíně k dalšímu zpracování a tento úřad zahrnul dovoz i vývoz těchto našich zemí do celoříšského zahraničního obchodu.

Zdálo se tehdy, že všechno samostatné vykazování obchodu Čech, Moravy a Slezska, bez pohraničí, zanikne. Vskutku také zrušením jejich celních hranic zmizela jakákoliv možnost evidence a zachycování obchodu svrchu ad a) zmíněného. Státní úřad statistický po nemalých nesnázích zde docílil jen toho, že methodou v podstatě anketární zjišťoval t. zv. "vnitřní obchodní styk protektorátu s ostatní říší" v úseku zemědělském a potravinářském (avšak jen v hrubých, neúplných rysech) a v několika málo oborech průmyslových.

Za tohoto stavu věcí snažil se Státní úřad statistický, aby mohl nadále prováděti alespoň statistiku zahraničního obchodu Čech, Moravy a Slezska (bez pohraničí) s celní cizinou [označeného svrchu ad b) ]; byl k tomu veden těmito úvahami:

1. zachovati i nadále jeden z atributů státní samostatnosti, mezi něž právě patří i vykazování obchodu určitého území s cizinou;

2. zjišťovati, jak se vyvíjel dovoz i vývoz za německé okupace, aby byla získána a uchována důležitá data pro pozdější jednání, na př. reparační vůči Německu, obchodní a.platební s cizími státy a pod.;

3. udržeti kádr svých úředníků ve statistice zahraničního obchodu zapracovaných, aby

aa) nebyly tito úředníci Němci zařazeni do práce ve válečném průmyslu a pod., kde by byli nuceni přímo pracovati pro německou brannou moc,

bb) a aby byl pro okamžik obnovení státní samostatnosti hned k disposici sbor úředníků specialistů, kteří by okamžitě mohli statistiku zahraničního obchodu zase v plném rozsahu zahájiti.

Po nemalých obtížích podařilo se i po 1. říjnu 1940 statistiku zahraničního obchodu Čech, Moravy a Slezska, bez pohraničí; s tehdejší celní cizinou nadále zachovati.

Až do 30. června 1943 prováděla se tato statistika sekundární methodou a to tak, že dovoz z celní ciziny do těchto našich zemí byl v podstatě zjišťován z devisových osvědčení vrácených importéry po provedeném dovozu, kdežto vývoz z našich zemí do celní ciziny zachycoval nejdříve říšský statistický úřad v Berlíně, který pak Státnímu úřadu statistickému v Praze zasílal příslušné tabelační pásy, obsahující data o tomto vývozu, ke konečnému zpracování (podrobnější popis této methody viz v pramenném díle Státního úřadu statistického, svazek 173, řada III., Zahraniční obchod, sešit 53, v úvodní části).

Podstatného zlepšení doznala naše statistika zahraničního obchodu od 1. července 1943, kdy bylo hlášení pro potřeby této statistiky spojeno s hlášením pro potřeby povolovacího a devisového řízení. Pro Čechy, Moravu a Slezsko (bez pohraničí) byla nová úprava hlášení dovozu a vývozu zavedena těmito předpisy:

1. pro hlášení dovozu:

dodatek č. 1 k pokynům pro nové řízení o žádostech při dovozu zboží (č. j. U-II/2-617.485/ 42 ze dne 21. prosince 1942), vyhlášený Dozorčí úřadovnou při ministerstvu hospodářství a práce a českomoravskou úřadovnou pro dovoz a vývoz výrobků hospodářství vyživovacího a zemědělského, ze dne 22. června 1943, č. j. U-II/2-319.321/43 a č. j. Uu/ VIII/4.

2. pro hlášení vývozu:

opatření Národní banky v Praze o kontrole vývozu zboží, uveřejněné vyhláškou ministra hospodářství a práce (95) ze dne 18. června 1943, č. 172 Sb.

Podle této nové úpravy hlásil se dovoz i vývoz [stále jak svrchu uvedeno ad b)] na tiskopisech, které dostával Státní úřad statistický v Praze k primérnímu zpracování, takže prakticky to znamenalo vlastně návrat k dřívějšímu a normálnímu způsobu hlášení dovozu a vývozu. Podle této methody - její podrobnější popis viz v pramenném díle Státního úřadu statistického, svazek 173, řada III., Zahraniční obchod, sešit 53, v úvodu - se zjišťoval zahraniční obchod [ad b)] českých zemí, bez pohraničí, až do 4. května 1945.

B. Na Slovensku:

zde se prováděla od 15. března 1939 statistika zahraničního obchodu stále podle vpředu citovaných československých právních předpisů, t. j. podle zákona z 13. července 1922, č. 235 Sb. a podle nařízení jej provádějících, také čs. celní sazebník a statistický seznam zboží byl tu podržen; rovněž statistické ohlášky v této době na Slovensku vytištěné byly vydávány podle dřívějších čs. vzorců. Později byly používány nové vzorce ohlášek pro jednotné hlášení jak pro účely statistické, tak i pro povolovací i devisové (obdobně jako v českých zemích od 1. července 1943) toliko však pro dovoz a vývoz ve volném oběhu pro dovoz a vývoz v záznamu a pro průvoz platily nadále staré vzorce.

Zrušení čsl. právních předpisů o statistice zahraničního obchodu svrchu v této důvodové zprávě uvedeným "nařízením o statistice obchodního styku s cizinou", jež vydali němečtí okupanti dne 25. září 1940, jest arci právně neúčinné a obnovením státní samostatnosti oživují opět naše příst. právní předpisy, platné dne 29. září 1938. Toto výslovně konstatovati s tím, že tuto statistiku provádí zase pro celé území státu Státní úřad statistický v Praze, jest právě hlavním účelem předkládané osnovy, která má v tomto směru povahu deklaratorní právní normy obdobné dekretu presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 25 Sb. o sjednocení celního práva na Území republiky Československé.

Budiž při tom leště uvedeno, že čsl. předpisy a methody pro statistiku zahraničního obchodu jsou i po obsahové stránce lepší a modernější než předpisy říšskoněmecké, jež nám byly v českých zemích po dobu okupace.oktrojovány.

Státní úřad statistický připravoval předkládanou osnovu původně jako dekret presidenta republiky, k němuž si arci musil vyžádati souhlas Slovenské národní rady, poněvadž jde o právní normu platnou pro území celého státu; tento souhlas udělila Slovenská národní rada dopisem svého předsednictva z 15. října 1945., č. 7624/1945. V této době nebylo již možno pro krátkost času, aby osnova vyšla,ještě jako dekret presidenta republiky a předkládá se proto nyní jako vládní návrh zákona ke schválení Prozatímnímu Národnímu shromáždění.

§ 1, odst, prvý osnovy deklaruje platnost oněch právních norem, jež se týkají organisace a způsobu provádění vlastní statistiky zahraničního obchodu.

§ 1, odst. druhý obnovuje právně dřívější stav, že tuto statistiku provádí pro celé území státu Státní úřad statistický v Praze.

§ 2 se týká vládních nařízení o povinnosti předkládati při statistickém hlášení dovozu zboží osvědčení o výrobním původu. Tato nařízení byla vydána z důležitých důvodů obchodně-politických, avšak provádění jich pro úzkou souvislost se statistickým hlášením dováženého zboží bylo svěřeno celním úřadům jako součást jejich agendy v oblasti statistiky zahraničního obchodu pod vedením a dozorem Státního úřadu statistického. Patří tedy i řečená vládní nařízení do oblasti právních norem o statistice zahraničního obchodu.

Poněvadž je pravděpodobným, že nutnost předkládati z důvodů obchodně-politických osvědčení o výrobním původu zboží opět nastane, deklaruje se v § 2 této osnovy další právní trvání cit. vládních nařízení. Aby však nebyl dovoz v době nejpotřebnější nijak bržděn jakýmikoliv formálními předpisy, zrušuje se na přechodnou dobu povinnost tato osvědčení předkládati.

§ 3. Odklad účinnosti zákona o patnáct dnů po vyhlášení je stanoven proto, aby mohly býti opatřeny technické předpoklady jeho provádění.

Do doby, než vstoupí v účinnost v osnově předkládaný zákon, hlásí se dovoz, vývoz a průvoz zboží podle směrnic obsažených ve výnosu ministerstva financí ze dne 20. července 1945, č. j. 9.570,/45-VIII/1, o kontrole dovozu, vývozu a průvozu zboží a o hlášení pro statistiku zahraničního obchodu, vydaného po dohodě s ministerstvem pro zahraniční obchod, s Národní bankou československou a se Státním úřadem statistickým. Příslušné hlášení dovozu, vývozu a průvozu provádí se ještě společně jak pro účely řízení povolovacího a devisového, tak i pro statistiku zahraničního obchodu, přičemž formuláře určené pro tuto statistiku scházejí se na konec z celého státního území u Státního úřadu statistického v Praze, který z nich sestavuje statistiku zahraničního obchodu celé republiky. Statistický poplatek se zatím nevybírá.