Sociálne-politický výbor na schôdzach
dna 23. a 24. januára 1946 prerokoval vládny návrh
zákona (tlač 95) o odstránení krívd
a o niektorých ochranných opatreniach v obore verejnoprávneho
sociálneho poistenia. Previedol v ňom formálne
i textové zmeny a doplňky.
Doporučuje plénu DNS, aby túto predlohu prijalo
vo znení výborom schválenom.
Sociálne-politický výbor súčasne
doporučuje k schváleniu rezolúciu, ktorá
bola sociálne-politickým výborom jednohlasne
prijatá.
Rozpočtový výbor projednal vládní
návrh zákona o odstranění křivd
a o některých ochranných opatřeních
v oboru veřejnoprávního sociálního
pojištění ve svých schůzích
dne 30. ledna a 13. února 1946.
Výbor uvítal, že vláda se rozhodla odstraniti
křivdy vzniklé národní persekucí
na poli sociálního pojištění.
Tím však není řešena otázka
odstranění křivd způsobených
z téhož důvodu osobám nepodléhajícím
veřejnému sociálnímu pojištění,
pokud jsou invalidní, po případě pozůstalým
po těchto osobách.
Kromě toho výbor uvážil, jaké
obtíže kladou se v cestu rodinným příslušníkům
státních, veřejných a soukromých
zaměstnanců kteří zemřeli ve
věznicích, koncentračních táborech
nebo při bojích v domácím odboji,
o jejichž smrti nelze opatřiti náležitých
dokladů. Státní správa i nositelé
sociálního pojištění odmítají
totiž v těchto případech výplatu
pensí či sociálních důchodů.
Z těchto důvodů se usnesl rozpočtový
výbor na připojených resolucích.
Rozpočtový výbor doporučuje Prozatímnímu
Národnímu shromáždění,
aby přijalo vládní návrh zákona
ve znění schváleném výborem
sociálně-politickým.
Současně rozpočtový výbor doporučuje
ke schválení resoluce, přijaté jednomyslně
rozpočtovým výborem.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky československé se usneslo na tomto zákoně:
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na pojištěnce
československé státní příslušnosti.
(1) Jako doba povinného pojištění se
započítává:
a) doba omezení osobní svobody pro národní,
politický nebo rasový útisk (v dalším
útisk),
b) doba činnosti v jednotkách domácího
odboje, v partyzánských oddílech a v zahraničním
odboji; avšak jen potud, pokud trvala déle než
28 dnů.
(2) Doba uvedená v odstavci 1 se započte:
a) u osob které před touto dobou byly již pojištěny,
byly-li jejich nároky z pojištění (čekatelství)
zachovány 29. září 1938 nebo později
před dobou uvedenou v odstavci 1; nebyly-li zachovány,
započte se tato doba jen tehdy, vstoupí-li tyto
osoby do zaměstnání, zakládajícího
pojistnou povinnost, do 31. prosince 1946,
b) u osob, které dosud nebyly pojištěny, vstoupí-li
do zaměstnání, zakládajícího
pojistnou povinnost, do 31. prosince 1946, u studentů škol
středních, odborných a vysokých nebo
jim na roveň postavených do 6 měsíců
po skončení studií.
(3) Započtení se provede:
a) v případech odstavce 2, písm. a) u posledního
nositele pojištění před dobou uvedenou
v odstavci 1, a to ve třídě (pensijním
základě) odpovídající - odpovídajícím
započitatelným požitkům (výdělku),
jež by v den účinnosti tohoto zákona
náležely pojištěnci podle všeobecných
platových úprav nebo zvláštních
služebních smluv, není-li takových platových
úprav nebo zvláštních služebních
smluv, může je nahraditi po tvrzení jednotné
odborové organizace o výši platu, kterého
by byl zaměstnanec dosáhl v den účinnosti
tohoto zákona,
b) v případech odstavce 2, písm. b) u prvního
nositele pojištění, a to ve třídě
(pensijním základě), v níž (v
němž) bude pojištěnec zařazen při
vstupu do pojištění.
V provisním pojištění se od 1. dubna
1943 vychází v případech písm.
a) ze započitatelného výdělku tam
uvedeného, v případech písm. b) z
prvního započitatelného výdělku.
Za každý takto započtený příspěvkový
měsíc před 1. dubnem 1943 činí
zde roční zvyšovací částka
18 Kčs; konal-li pojištěnec bezprostředně
před G obou uvedenou v odstavci 1 podstatně hornické
práce, 22 Kčs. Na Slovensku činí roční
zvyšovací částka 10 Kčs.
(4) Započtení podle předešlých
ustanovení nelze provésti, pokud se tato doba započte
ve státním nebo jiném veřejnoprávním
pensijním zaopatření.
(5) Pokud se doba započtená podle předešlých
ustanovení časově kryje s dobou povinného
nebo dobrovolného pojištění, počítají
se tyto doby pro čekací dobu, zachování
čekatelství a pro podmínky dobrovolného
pojištění toliko jednou. Při tom předchází:
a) povinné pojištění dobrovolnému
pojištění,
b) pensijní pojištění soukromých
zaměstnanců ve vyšších službách
provisnímu pojištění a obě tato
pojištění invalidnímu a starobnímu
pojištění.
(6) Pojistné za dobu započtenou podle předešlých
ustanovení uhradí stát. Podrobnosti upraví
ministr ochrany práce a sociální péče
v dohodě s ministrem financí.
(7) Dobrovolné pojištění podle §
28 vládního nařízení ze dne
19. prosince 1940, č. 96 Sb. z r. 1941, o přestupech
v sociálním pojištění (zaopatření),
provedené za dobu uvedenou v odstavci 1 se ruší
započtením této doby ve státním
nebo jiném veřejnoprávním pensijním
zaopatření. Pojistné se vrátí
s úrokem plátci.
b) o nucených přestupech.
(1) Byl-li pojištěnec pro útisk nucen vystoupiti
ze zaměstnání zakládajícího
pojistnou povinnost pensijního pojištění
a vstoupiti do zaměstnání zakládajícího
pojistnou povinnost jiného odvětví důchodového
pojištění, provede se pojištění
za dobu tohoto jiného zaměstnání u
posledního nositele pensijního pojištění.
Ke snížení započitatelných požitků
se při tom nepřihlíží. Nositel
invalidního a starobního nebo provisního
pojištění odvede zapravené pojistné
a přijatou převodní částku
s úroky nositeli pensijního pojištění.
Nastal-li již pojistný případ, jdou
částky vyplacené na dávkách
k tíži nositele pensijního pojištění.
(2) Ustanovení, odstavce 1 platí obdobně
pro nucené přestupy z pojištění
provisního do pojištění invalidního
a starobního a pro nucené přestupy z pojištění
u náhradních ústavů nebo u nositelů
pojištění podle § 3 zákona o pensijním
pojištění soukromých zaměstnanců
ve vyšších službách neb o z pojištění
podle § 124 téhož zákona do pojištění
u Všeobecného pensijního ústavu, nebo
na Slovensku z pojištění na vyšší
dávky.
(3) Rozdíl pojistného, zvyšovací taxy
a sanační příspěvky uhradí
zaměstnavatelé pojištěnce z doby útisku.
Za neuhrazené částky ručí tito
zaměstnavatelé společně a nerozdílně
se zaměstnavatelem, v jehož službách došlo
k změně pojistné příslušnosti.
(1) U pojištěnců, jimž pro útisk
zaniklo připojištění uhrazované
běžnými příspěvky, započte
se doba tím ztracená. Úhrada se provede jednorázovou
prémií, stanovenou na podkladě platných
připojišťovacích sazeb, kterou uhradí
zaměstnavatelé pojištěnce z doby útisku
v poměru částek vyplacených pojištěnci
na mzdě. Za neuhrazené částky ručí
tito zaměstnavatelé společně a nerozdílně
se zaměstnavatelem, v jehož službách došlo
k zániku připojištění.
(2) U zaměstnanců, jimž pro útisk zaniklo
členství u příplatkového ústavu
podle § 119 zákona o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách, nebo účastenství u
nadlepšovacích pensijních zařízení
podle § 121 uvedeného zákona, nebo podle §
258 zákona o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří,
se při vyměření dávek postupuje
tak, jako kdyby k zániku členství (účastenství)
nebylo došlo.
Ustanovení §§ 3 a 4 se nepoužije, jestliže
a pokud újmy na pojištění byly aspoň
v téže míře již odstraněny
podle dosavadních předpisů.
Nastala-li invalidita nebo smrt následkem účasti
na boji za svobodu nebo následkem útisku, považuje
se čekací doba za dokončenou ve třídě
(pensijním základě, výdělku)
podle § 2, odst. 3. Byl-li v takovém případě
pojištěnec pojištěn v několika
odvětvích důchodového pojištění,
považuje se čekací doba za dokončenou
u hlavního nositele pojištění. Hlavním
nositelem pojištění je zúčastněný
nositel pensijního pojištění a není-li
ho, zúčastněný nositel provisního
pojištění.
Nastala-li invalidita nebo smrt následkem účasti
na boji za svobodu nebo následkem útisku, vzniká
nárok na důchod dnem, kdy nastala invalidita nebo
úmrtí. Nelze-li den úmrtí zjistiti,
vzniká nárok na důchod pozůstalých
dnem, kdy podle poslední zprávy pojištěnec
ještě žil; není-li takových zpráv,
vzniká nárok na důchod pozůstalých
dnem zatčení nebo jiné rozhodné události
(opuštění bydliště a pod.).
Promlčecí lhůty stanovené pro nároky
z veřejnoprávního důchodového
pojištění osob, na něž se vztahuje
§ 2, a jejich oprávněných rodinných
příslušníků, se staví
ode dne, kdy nastaly skutečnosti uvedené v §
2, do 31. července 1947.
Promlčecí lhůty stanovené pro nároky
na dávky z úrazového, pojištění
osob, na něž se vztahuje § 2, a jejich oprávněných
rodinných příslušníků,
se staví ode dne, kdy nastaly skutečnosti uvedené
v § 2, do 31. července 1947.
(1) Závisí-li poskytování dávek
nemocenského pojištění na uplynutí
určité doby pojištění (čekací
doba); započítává se do ní
doba uvedená v, § 2, odst. 1.
(2) Promlčecí lhůty stanovené pro
dávky z veřejnoprávního nemocenského
pojištění osob, na něž se vztahuje
§ 2, a jejich oprávněných rodinných
příslušníků, se staví
ode dne, kdy nastaly skutečnosti uvedené v §
2, do 31. července 1946.
(1) Jako doba povinného pojištění se
započítává doba t.zv. nouzové
služby, technické nouzové služby, protiletecké
služby, technické nouzové pomoci a nouzové
služby při zákopových pracích,
byly-li tyto služby konány v zemi české
nebo Moravskoslezské. Vláda se zmocňuje,
aby v dohodě se Slovenskou národní radou
provedla úpravu započtení obdobných
služeb, konaných na Slovensku, pokud by jí
bylo třeba.
(2) Doba uvedená v odstavci 1 se započte:
a) u osob, které měly v den vstupu do uvedených
služeb zachovány nároky z pojištění
(čekatelství), u posledního nositele pojištění
před touto dobou,
b) u ostatních osob u prvního nositele pojištění,
vstoupí-li do zaměstnání zakládajícího
pojistnou povinnost do 31. prosince 1946. U studentů škol
středních, odborných a vysokých nebo
jim na roveň postavených do 6 měsíců
po skončení studií.
(3) Započtení se provede:
a) v případech odstavce 2, písm. a) ve třídě
(pensijním základě), v níž (v
němž) byl pojištěnec před nastoupením
služeb zařazen, nejméně však podle
započitatelných ročních požitků
(ročního výdělku) 18.000 Kčs,
b) v případech odstavce 2, písm. b) ve třídě
(pensijním základě), v níž (v
němž) bude pojištěnec zařazen při
vstupu do pojištění.
V provisním pojištění se.od 1. dubna
1943 vychází v případech písm.
a) z posledního započitatelného výdělku
před nastoupením služeb, nejméně
však z ročního výdělku 18.000
Kčs, v případech písm. b) z prvního
započitatelného výdělku.
(4) K započtení podle předešlých
ustanovení nedojde,
a) pokud pojištěnec v době uvedené v
odstavci 1 byl již aspoň rovnocenně povinně
pojištěn,
b) pokud tato doba se započte ve státním
nebo jiném veřejnoprávním pensijním
zaopatření.
(5) Započtením doby podle předešlých
odstavců ruší se dosavadní povinné
pojištění za tutéž dobu. Nastal-li
pojistný případ, jdou částky
vyplacené na dávkách k tíži nositele
pojištění, který je po započtení
příslušným.
(6) Ustanovení § 2, odst. 5 platí obdobně.
(7) Pojistné za dobu započtenou podle předešlých
odstavců, uhradí stát. Na tuto úhradu
se zúčtuje pojistné z pojištění,
zrušených podle odstavce 5. Podrobnosti upraví
ministr ochrany práce a sociální péče
v dohodě s ministrem financí.
Jako doba povinného pojištění se započítává
též doba presenční služby vojenské
nebo jí rovnocenné služby, výjimečné
činné služby vojenské a cvičení
ve zbrani (cvičení služebního) pokud
tyto služby (cvičení) byly konány po
skončení doby nesvobody. Ustanovení §
11, odst. 2 až 4 platí obdobně. Pojistné
uhradí stát úhrnkovým penízem,
který určí ministr ochrany práce a
sociální péče v dohodě s ministry
národní obrany a financí.
(1) Osoby, povolané k vojenské presenční
nebo jí rovnocenné službě, k cvičení
ve zbrani (cvičení služebnímu) a k výjimečné
činné službě vojenské, mají
nárok na dávky rodinného pojištění
a na pohřebné za příslušníky
rodiny.
(2) Dávky podle odstavce I poskytuje nositel nemocenského
pojištění, proti němuž měla
oprávněná osoba nárok při povolání
k vojenské službě. Není-li takového
nositele, poskytuje dávky okresní nemocenská
pojišťovna, v jejímž obvodu bydlí
příslušníci rodiny.
(3) Nárok na plnění podle odstavce 1 počíná
dnem povolání k vojenské službě
a končí tři týdny po propuštění
ze služby, po případě dřívějším
vstupem do zaměstnání podléhajícího
nemocenskému pojištění.
(4) Náklady uhrazuje stát čtvrtletně
pozadu úhrnkovým penízem, který stanoví
ministr ochrany práce a sociální péče
v dohodě s ministry národní obrany a financí.
Ministr ochrany práce a sociální péče
se zmocňuje, aby učinil opatření k
odstranění příkrostí, které
by se vyskytly při provádění tohoto
zákona, zejména, pokud by šlo o studující
středních, odborných, vysokých nebo
jim na roveň postavených škol nebo o osoby,
jimž útiskem bylo zabráněno vstoupiti
do zaměstnání odpovídajícího
jejich předběžnému školení
a vzdělání.
(1) Opatření podle ustanovení §§
2 až 13 se provedou na návrh pojištěnců
nebo oprávněných rodinných příslušníků.
U osob, které nebyly dosud pojištěny, jest
návrhy podati do dvanácti měsíců
po vstupu do zaměstnání, zakládajícího
pojistnou povinnost; u ostatních osob do 1. července
1947, jde-li však o započtení doby služby
podle § 12, do dvanácti měsíců
po skončení této služby.
(2) Návrh podaný u nepříslušného
nositele pojištění postoupí se neprodleně
nositeli příslušnému. Navrhovatel se
o tom uvědomí. Lhůta se považuje za
zachovánu, byl-li návrh podán včas
i u nepříslušného nositele pojištění.
(3) Oprávnění jsou povinni předložiti
doklady potřebné k rozhodnutí o jejich nároku.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. června 1945.
(2) Předpisy, které upravují věci,
na něž se vztahuje tento zákon, pozbývají
platnosti (použivatelnosti) dnem jeho účinnosti.
(3) Tento zákon provede ministr ochrany práce a
soc. péče v dohodě se zúčastněnými
členy vlády.
Ministrovi ochrany práce a sociálnej starostlivosti
sa ukladá:
aby urýchlene predložil vláde osnovu zákona
o obnovení súkromo-právnych pracovných
pomerov, ktoré boly rozviazané pre národný,
politický alebo rasový útisk.
1. Ministru ochrany práce a soc. péče se
ukládá:
Při provádění § 11 osnovy budiž
dbáno toho, aby jeho výhod se nedostalo osobám,
které se k těmto službám přihlásily
dobrovolně, leč by tyto osoby prokázaly,
že se tak stalo z vážných příčin.
Této okolnosti budiž při zkoumání
návrhů podle § 11 osnovy přísně
dbáno.
2. Vláda se vybízí, aby urychleně
předložila návrh zákona o odstranění
křivd způsobených omezením osobní
svobody pro národní, politický nebo rasový
útisk, či v důsledku činnosti v jednotkách
domácího odboje, v partyzánských oddílech
a v zahraničním odboji; osobám nepodléhajícím
veřejnému soc. pojištění po př.
pozůstalým po těchto osobách.
3. Vláda se vybízí, aby předložila
co nejdříve návrh zákona, který
by jednotně upravil péči o válečné
poškozence z obou světových válek.
4. Vláda se vybízí, aby zjednodušila
řízení o prohlášení bývalého
politického vězně po př. účastníka
domácího či zahraničního odboje
za mrtvého, jde-li o uplatnění nároku
na sociální důchod či pensi.
Soudy buďtež zejména vyzvány, a to se
vším urychlením, aby v řízení
k vedení důkazu smrti je-li takového řízení
zapotřebí za účelem uplatnění
nároků na důchod veřejného
sociálního pojištění či
státní pensi, postupovaly podle ustanovení
§ 21 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října
1945, č. 117 Sb. zák. a nař.