Rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona o sjednocení a úpravě některých poplatkových předpisů ve svých schůzích dne 6., 7. a 12. února 1946. Usnesl se na těchto změnách a doplňcích vládního návrhu:

1. Před § 1 vládního návrhu se vkládá nový v § 1 (takže všechny další §§ jsou přečíslovány), jímž se vracíme v oboru poplatkového práva k československému právu (s výjimkami v dalších §§ obsaženými). Tento nový § 1 bylo třeba vložiti do zákona proto, že ustanovení dekretu presidenta republiky 52/45 Sb., § 5, odst. 1, bylo zatím zrušeno ustanovením zákona 159/45 Sb. § 8.

2. § 7 byl u srovnání s vládním návrhem zákona změněn a doplněn v základním směru. Rozpočtový výbor se postavil totiž na stanovisko, že poplatky z účtů, vybírané methodou kolků, jsou zastaralým pozůstatkem z dřívějších dob poměrně jednoduchého chodu hospodářství, a že nemají v moderním poplatkovém zákonodárství místa. Zřetel na potřebu státní pokladny vedl však rozpočtový výbor k tomu, že se nepostavil k poplatkům z účtů úplně záporně, nýbrž že umožnil vsunutím odst. 3 poplatníkům zvoliti si místo placení poplatků z účtů kolky placení methodou paušálu. Výše paušálu (tři desetiny promile z docílené tržby podniku) byla stanovena tak, že státní pokladna nedozná újmy, ba je pravděpodobné, že její příjem bude o něco vyšší než při placení kolky. Poplatníci, kteří by se nerozhodli voliti methodu placení paušálem, budou povinni platiti poplatky z účtů kolky podle škály, která byla proti vládnímu návrhu zjednodušena. Bylo při tom zároveň upuštěno od ustanovení, že poplatky jest platiti za každý arch, protože pro výši poplatku může býti rozhodnou pouze výše účtovaného obnosu, a nikoliv, na kolika účtových arších je účet rozepsán. Táž úvaha vedla také k tomu, že u účtů nad 10.000 Kčs stanovil rozpočtový výbor poplatek vždy 3 Kčs z každých dalších i započatých 10.000. Kčs.

3. § 9, jednající o kolku z hracích karet, byl celý nově přepracován tak, aby odpovídal současnému způsobu výroby karetních her a zároveň aby odstupňování kolkové sazby pro jednotlivé výrobní druhy karet odpovídalo různé trvanlivosti karet.

4. V § 11 je vložen nový odst. 5, který řeší otázku hracích karet v oběhu, které nepodlehnou povinnosti ke kolku o dle tohoto zákona, budou-li zavčas evidenčně označeny.

5. V § 13 změnil rozpočtový výbor vládním návrhem navržené zvýšení poplatků ze sázek a z výher při sázkách u bookmakerů a totalisátorů. Řídě se úvahou podepřenou znaleckým dobrozdáním, že zvýšení poplatků nesmí vésti k porušení poplatkového pramene (a tím nakonec k nežádoucímu snížení poplatkového výnosu), snížil v prvních třech stupních navrhovanou sazbu o 50%. Naproti tomu změnil u nejvyšších výher původně navrhovanou absolutní sazbu v sazbu procentní (35%). Tato změna § 13 se projevuje ve změně textace Přílohy k zákonu, shrnující "předpisy o poplatcích ze sázek totalisátorských a bookmakerských" v § 1.

6. § 16 byl u srovnání s textem vládní předlohy vyplněn jiným textem vzhledem k vsunutí nového § 1 do zákona: Jde o změnu formální.

7. V § 22 se nově textuje první věta odst. 1. opět vzhledem k vsunutému § 1. V témže odst. se vsunuje nový bod 4, kterým se ponechávají v platnosti předpisy z doby po 29. září 1938 o osvobození od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních, a to zejména též proto, že jde hlavně o osvobození, týkající se institutů řízeného hospodářství.

8. V § 24 se nově textuje první věta opět vzhledem k řečenému vsunutému § 1. Dále se vkládá nový bod 5 vzhledem na právní stav na Slovensku.

9. V § 24 škrtl rozpočtový výbor celý pův. odst. 1, ve kterém se vláda zmocňovala k tomu, aby upravila, jednotila a s platností pro celé území státu vyhlásila ve Sbírce zák. a nař. znění zákonných ustanovení o poplatcích. Toto ustanovení bylo škrtnuto proto, že rozpočtový výbor zastává názor, že pouhé upravení a sjednocení platných předpisů je nedostačující, a že je na místo toho nutno v ministerstvu financí přikročiti urychleně k reformě celého našeho poplatkového práva, která by v sobě obsahovala nejen upravení a unifikaci dosud platných předpisů, nýbrž přebudování celého systému našeho poplatkového práva tak, aby odpovídalo plně po všech stránkách výsledkům finanční vědy a potřebám národního hospodářství. Proto se rozpočtový výbor usnesl jednomyslně na připojené resoluci, která lépe řeší to, oč šlo vládnímu návrhu v pův. odst. 1.

Odst. 3 byl nahrazen novými odst. 2 a 3 formální povahy.

Rozpočtový výbor doporučuje Prozatímnímu Národnímu shromáždění ke schválení osnovu zákona, jak se na ní usnesl i s navrženými změnami.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pro poplatky, daň z obohacení, daň z obchodu cennými papíry, daň dopravní, dávku z telefonních poplatků, dávku z jízdného za osobní dopravu na drahách a pro dávky za úřední úkony ve věcech správních platí výlučně právní předpisy československého státu vydané do 29. září 1938 včetně a v době od 5. května 1945 s výjimkami a změnami uvedenými v dalších ustanoveních tohoto zákona (§§ 2 až 25).

(1) Sazby pevných kolkových poplatků platné v den 29. září 1938 se zvyšují:

z 50 h a z 1 Kčs na 2 Kčs, z 3 Kčs na 8 Kčs, z 5 Kčs na 12 Kčs, z 8 Kčs na 20 Kčs, z 10 Kčs na 25 Kčs, z 15 Kčs na 40 Kčs, z 20 Kčs na 50 Kčs, z 30 Kčs na 75 Kčs a z 50 Kčs na 125 Kčs.

(2) Poplatky podle § 6 zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb., kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty), se zvyšují na 1.500 Kčs.

(3) Poplatek z poštovních průvodek a z lístků o přepravě zavazadel a spěšnin na železnicích všeho druhu činí 1 Kčs.

(4) Zvýšení podle odstavce 1 se nevztahuje na poplatky ze směnek a listin jim podle § 13 zákona ze dne 23. března 1928,. č. 48 Sb., o směnečném poplatku, na roveň postavených, na poplatky z legitimací na sníženou a volnou jízdu na drahách, na poplatky soudní, na poplatky v řízení před nejvyšším správním soudem, na Slovensku mimo to na poplatky z dobytčích pasů a rybářských lístků. Ustanovení odstavce 1 nelze také užíti na poplatky upravené následujícími paragrafy tohoto zákona.

(5) Zpoplatnění přepravy balíků, zavazadel a zboží jinými dopravními prostředky než poštou a železnicí bez ohledu na listinné osvědčení, ve stejné výši a podle stejných zásad jako v přepravě poštovní a železniční upraví vláda nařízením, kterým se stanoví též způsob dozoru a forma pomůcek potřebných k jeho provádění (listin, záznamů a pod.).

(6) Ministr financí se zmocňuje, aby vydal vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení předpisy o způsobu zapravení kolkových poplatků; pokud jde o poplatky z listin o železniční a poštovní přepravě nákladů (nákladních listů, přepravních lístků atp.) a stvrzenek o převzetí k dopravě nebo o přijetí zásilky přepravené (zavazadlových lístků, návěští a odběrných listů atp.), budou tyto předpisy vydány v dohodě s ministrem dopravy a ministrem pošt. Tytéž předpisy pro Slovensko budou vydány také v dohodě s pověřencem financí, po případě s pověřenci dopravy a veřejných prací a pošt a telegrafů vyhláškou v úředním Věstníku.

(1) Uzavřely-li smluvní strany před jedním nebo několika svědky ústně smlouvu (právní jednání - v dalším jen smlouva) o předmětu, jehož hodnota převyšuje 5.000 Kčs, nebo prohlásily-li před nimi, že uzavřely ústně takovou smlouvu již dříve, pokládá se zápis o obsahu smlouvy podepsaný svědkem nebo svědky za listinu o smlouvě, a to bez rozdílu, zdali zápis je v rukou jedné ze smluvních stran či osoby třetí.

(2) Obsahuje-li takový zápis osvědčení o splnění smlouvy, užije se ustanovení odstavce 1 jen, pokud svědecký zápis nebo listina o uzavření téže smlouvy nebyly již podrobeny poplatku stupnicovému nebo procentnímu; byly-li mu podrobeny, podléhá zápis pevnému poplatku 12 Kčs z každého archu.

(3) Zapraviti poplatek podle tohoto paragrafu jsou povinny osoby, které smlouvu uzavřely jménem vlastním nebo prostřednictvím zmocněnce (zástupce). Za poplatek ručí ten, kdo uzavřel smlouvu jménem druhého, kdo z ní nabyl prospěchu a posléze ten, kdo zápisu užil před úřadem nebo soudem. Jinak platí ustanovení poplatkového zákona, po případě poplatkových pravidel; nedotčena zůstávají zejména ustanovení saz. pol. 20/102, písm. r) popl. zák. a saz. pol. 13/79, písm. r) popl. prav.

(4) O svědeckých zápisech, sepsaných v zemích České a Moravskoslezské před účinností tohoto zákona a na Slovensku před 15. únorem 1942, a dále o svědeckých zápisech sepsaných o předmětu, jehož hodnota nepřevyšuje 5.000 Kčs, platí i nadále ustanovení § 19 zákona č. 54/1925 Sb.

Ustanovení §§ 13 až 17 zákona č. 54/1925 Sb. se zrušují.

(1) Ustanovení saz. pol. 30/47, písm. a), saz. pol. 96/83, písm. B, č. 2, odst. 2 a saz. pol. 19/101 I, písm. A n) poplatkového zákona a saz. pol. 25/101, písm. a), saz. pol. 84/84, písm. B, č. 2, písm. c) a saz. pol. 12/78 I, písm. A n) poplatkových pravidel lze užíti na stvrzenky jen tehdy, týkají-li se splnění závazků knihovně zajištěných, ať tato okolnost z listiny vyplývá či nic.

(2) Osvobození z důvodu obchodní korespondence se nevztahuje na stvrzenky poplatné podle předchozího odstavce a na výmazná prohlášení (svolení k výmazu, žádosti o výmaz).

Pro šeky, které v den 29. září 1938 podléhaly podle tehdy platných právních předpisů poplatku 4 h, stanoví se poplatek částkou 10 h, pro šeky podléhající v týž den poplatku 10 h stanoví se poplatek částkou 50 h.

(1) Sazba poplatků z účtů obchodníků a živnostníků, stanovená v § 11, odst. 1 cís. nařízení ze dne 28. srpna 1916, č. 281 ř. z., o změně některých předpisů o kolkových a přímých poplatcích, a v § 4, odst. 1 zákona ze dne 30. června 1921, č. 244, kterým se mění na Slovensku a Podkarpatské Rusi některá ustanovení o kolcích a bezprostředních poplatcích, nahrazuje se sazbou

a 3 Kčs za každých dalších, i započatých 10.000 Kčs, bez ohledu na počet archů.

(2) Od poplatků jsou osvobozeny stejnopisy nebo opisy účtů, které vydávají obchodníci nebo živnostníci výhradně pro účely daňové nebo jiné úřední kontroly vedle původních účtů.

(3) Poplatníci mohou požádati finanční úřad prvé stolice, aby jim povolil na místo povinnosti kolkování účtů platiti roční paušál ve výši 0.3‰ (tři desetiny promille) z docílené tržby podniku v běžném roce. Toto povolení paušálu jest vyznačiti na účtech. Ministr financí vydá vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení předpisy o ohlašování poplatného základu a jeho přezkoušení a stanoví lhůty k placení paušálu.

(1) Obchodní a živnostenské knihy podléhají kolkovému poplatku 1 Kčs za každý arch.

(2) Obchodními a živnostenskými knihami se rozumějí všechny obchodní zápisy, jež se vedou o provozu obchodu nebo živnosti, o jeho jednotlivých částech nebo o pomocných zařízeních k účelu takového provozu, při čemž je nerozhodné, zda tyto zápisy jsou svázány nebo sešity nebo zda se činí na jednotlivých arších nebo listech a vyznačují jednotlivé obchody samé nebo jejich přehledy; na poplatkovou povinnost také nemá vlivu okolnost, zda se vedou knihy v několika stejnopisech nebo zda se vyplňují po jedné či po obou stranách listů.

(3) Poplatku podle odstavce 1 nepodléhají:

a) knihy, jež se vedou pouze o manipulaci nebo o vnitřním obchodním provozu, zejména indexy, knihy lhůt a poznámkové knížky, jež obchodníci a živnostníci obvykle nosí u sebe;

b) zápisní knížky, jež vydávají zaměstnavatelé zaměstnancům o odevzdaných předmětech nebo vykonaných pracích, pokud se jich nepoužije před soudem;

c) záznamy, které se vedou vedle obvyklých obchodních a živnostenských knih výhradně pro účely daňové nebo jiné úřední kontroly, pokud obsahují pouze zápisy, uložené k tomu účelu zvláštními předpisy;

d) knížky o zadávání a odvádění domáckých prací (dodávkové knížky), obsahující zápisy, stanovené předpisy o domácké práci.

(4) Počet poplatných archů se u vázaných obchodních a živnostenských knih zjistí tak, že se celková plošná míra všech listů dělí jednotkovou mírou normálního archu, jež činí 1.750 cm².

(5) Finanční správa může dovoliti, aby poplatek z obchodních a živnostenských knih, vedených na volných listech, byl zapraven přímo paušální částkou, při čemž se použije ustanovení odstavce 4.

(6) Výpisy z obchodních a živnostenských knih (bilance, bilancovaná konta, kontokorentní výpisy), osvědčující vzájemné pohledávky a závazky obchodníků nebo živnostníků mezi sebou, podléhají pevnému poplatku 5 Kčs z každého archu bez rozdílu, jsou-li podepsány jen vystavitelem nebo příjemcem aneb oběma.

(7) Nebyl-li poplatek z obchodních a živnostenských knih nebo z výpisů zaplacen vůbec, správnou částkou, včas nebo předepsaným způsobem, může finanční správa bez zavedení trestního řízení vyměřiti zvýšený poplatek ve výši desetinásobku poplatku, který nebyl zapraven nebo nebyl zapraven včas nebo předepsaným způsobem.

(8) Bližší předpisy o způsobu zapravování poplatku vydá ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, pro Slovensko v dohodě s pověřencem financí vyhláškou v Úředním Věstníku.

(1) Kolek z hracích karet činí bez ohledu na počet listů hry:

1. Při kartách zhotovených z papíru, jde-li o

(2) Nastane-li změna ve způsobu výroby karet tak, že při ní bude použito vedle papíru ještě i jiné látky, stanoví ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, pod kterou sazbu se mají karty zařaditi.

(3) Ustanovení o závěrné známce na hrací karty se zrušují:

Pokud není jinak stanoveno, platí o kolku z hracích karet, zejména o úrocích z prodlení a o vymáhání kolku z hracích karet, úroků z prodlení, zvýšení a pokut všeobecná ustanovení poplatková.

(1) Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona smějí býti v republice Československé dány do oběhu pouze hrací karty, které budou opatřeny kolkem stanoveným v § 8.

(2) Výrobci hracích karet jsou povinni ohlásiti a předložiti podáním kolku prostým ústřední státní pokladně republiky Československé v Praze, zemské finanční pokladně v Brně nebo Státní pokladně pro Slovensko v Bratislavě k okolkování všechny karetní hry, které nebyly dosud vyklizeny z výrobní místnosti.

(3) Prodavači hracích karet jsou povinni ohlásiti a předložiti podáním kolku prostým ústřední státní pokladně republiky Československé v Praze, zemské finanční pokladně v Brně nebo Státní pokladně pro Slovensko v Bratislavě buď přímo nebo prostřednictvím berního úřadu k okolkování všechny karetní hry, které mají na skladě v den počátku účinnosti tohoto zákona. Zaplacený poplatek, po případě daň z hracích karet, se započte na kolkový poplatek, jenž má býti podle předcházejících ustanovení zaplacen.

(4) Výrobci a prodavači jsou povinni ohlásiti a předložiti všechny zásoby karetních her k okolkování podle odstavců 2 a 3 nejpozději do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona; zároveň jsou povinni zapraviti příslušný poplatek.

(5) Hracích karet, které jsou v oběhu a nejsou kolkovány, smí býti používáno ke hře po uplynutí 90 dnů od účinnosti tohoto zákona jen tehdy, byly-li v této lhůtě předloženy k bezplatnému evidenčnímu označení. Ustanovení odst. 3 o úřadech, jimž jest karty předložiti k okolkování, platí obdobně.

(6) Porušení ustanovení tohoto paragrafu se trestá padesátinásobkem zkráceného kolku a propadnutím hracích karet.

Ministr financí stanoví vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení obrazec a barvu karetního kolku a vydá podrobnější předpisy o způsobu a podmínkách okolkování hracích karet a o zaplacení, po případě doplacení kolkového poplatku; pro Slovensko vydá tuto vyhlášku v dohodě s pověřencem financí v Úředním Věstníku.

(1) Poplatek ze sázek uzavřených bookmakery se zvyšuje o 100%, poplatek z výher při sázkách totalisátorských a bookmakerských v nejnižších třech stupních sazby o 50%, v dalších stupních o 100%; nejvyšší stupeň sazby poplatku z těchto výher se nahražuje sazbou 35% z výhry po odečtení sázkového vkladu (§§ 3 a 9, odstavec 1, písm. a) a § 7 cís. nařízení ze dne 29. srpna 1916, č. 282 ř. z., o poplatcích ze sázek totalisátorských a bookmakerských, jakož i o opatřeních k potlačení pokoutních sázek, ve znění § 5, písm. c) zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb., kterým se nově upravují válečné přirážky k poplatkům a mění některá ustanovení o poplatcích).

(2) Na Slovensku se vybírají poplatky ze sázek totalisátorských a bookmakerských podle zásad platných v zemích České a Moravskoslezské.

(3) Platné znění předpisů o poplatcích ze sázek totalisátorských a bookmakerských je obsaženo v příloze, která tvoří součást tohoto zákona.

(1) § 1 zákona ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb., o dopravních daních, se doplňuje novým odstavcem, tohoto znění:

"Při přepravě osob na drobných drahách, které zprostředkují přepravu v území obce a v obvodu 10 km od obecních hranic, platí se daň ve výši pouze 6%.

(2) § 6 téhož zákona zní:

"Ministr financí v dohodě s ministrem dopravy, pro Slovensko také v dohodě s pověřencem financí, může povoliti dočasné osvobození nebo snížení daňové sazby pro nově vybudované dráhy."

(3) § 9 téhož zákona doplňuje se dalším odstavcem:

"Od daně ze zavazadel jest osvobozena přeprava zavazadel na drobných drahách, které zprostředkují přepravu v území obce a v obvodu 10 km od obecních hranic."

(4) § 14, odst. 2 téhož zákona zní:

"Ministr financí v dohodě s ministrem dopravy, pro Slovensko také v dohodě s pověřencem financí, může povoliti osvobození od přepravní daně pro přepravu zboží na neveřejných drahách."

(1) Pro výpočet a vyměření poplatků, daně z obohacení a daní dopravních jest přepočítávati cizozemské hodnoty na koruny bez újmy odstavce 2 podle kursu, stanoveného ministrem financí jako průměrný kurs vždy pro kalendářní měsíc, v němž poplatková (daňová) povinnost vznikla. Přepočítací kursy budou uveřejňovány vyhláškou ministra financí v úředním listě, pro Slovensko v dohodě s pověřencem financí též vyhláškou v Úředním Věstníku.

(2) Pro poplatky (daně), které se mají zapravovati kolky nebo užitím úředních kolkovaných blanketů, jest rozhodným poslední uveřejněný přepočítací kurs.

(1) Odchylkou od § 1 jest nadále používati vl. nařízení ze dne 21. listopadu 1940, č. 458 Sb., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, a zákona ze dne 20. prosince 1940, č. 340 Sb. z., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, spolu s předpisy, které na jejich základě byly vydány.

(2) Vláda se zmocňuje, aby v rámci ustanovení uvedených v odstavci 1 změnila a doplnila nařízením sazebníky dávek za úřední úkony ve věcech správních, při čemž sazba dávky za udělení státního občanství nesmí přesahovati 100.000 Kčs, za udělení jiných oprávnění nebo z poskytnutí výhod 50.000 Kčs a za jiný úřední úkon 15.000 Kčs.

(1) Poplatek ze společenské smlouvy podle saz. pol. 91/55, písm. A poplatkového zákona ve znění § 1 zákona ze dne 3: dubna 1925, č. 54 Sb., se zvyšuje na 100 Kčs; u spolků, které podle stanov mají právo zřizovati odbočky, činí tento poplatek 200 Kčs.

(2) Poplatek podle téže sazební položky pod písm. B, č. 1 se zvyšuje na 300 Kčs, pod písm. B, č. 2 c) se stanoví podle stupnice III, nejméně však částkou 300 Kčs.

(3) Nesplní-li strany, povinné ohlásiti obchodní smlouvu společenskou (disoluční) nebo poplatnou změnu takové smlouvy, tuto povinnost včas a řádně, může finanční úřad bez zavedení trestního řízení uložiti jim zvýšení v částce rovnající se řádnému poplatku, jež jsou povinny zaplatiti nerozdílnou rukou.

(4) Nejmenší poplatek podle § 6, písm. c) zákona č. 31/1920 Sb. se stanoví částkou 100 Kčs za kus.

(5) Ustanovení S § 118 - 119 zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., o společnostech s ručením omezeným, se zrušují.

(1) Z nabytí akcií (nakolkovaných nebo nových nebo obojích) dosavadními akcionáři při zvýšení akciového kapitálu společností akciových nebo komanditních na akcie z vlastního kapitálu reservního, včetně z převodu zisku, kromě zvýšení z reservního fondu stabilisačního (§§ 4 a 5 zákona ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb., o stabilisačních bilancích), platí se zvláštní poplatek. Poplatek tento činí 30% z hodnoty podrobené poplatku z akcií, odůvodněnému zvýšením akciového kapitálu, pokud dosavadní akcionáři nabývají nároku na ně bezplatně (použitím kapitálu společnosti). Poplatková povinnost nastává vznikem nároku dosavadních akcionářů na tyto akcie. Zaplatiti tento poplatek jsou povinni dosavadní akcionáři, od nichž jej společnost vybere a odvede přímo způsobem stanoveným pro poplatek z akcií. Společnost ručí za zapravení poplatku: Pokud není stanoveno jinak, platí o tomto poplatku zákonná ustanovení o poplatcích z akcií.

(2) Tentýž poplatek platí se ze zvýšení podílů dosavadních společníků na společnostech s ručením omezeným a na těžířstvech, dojde-li ke zvýšení z prostředků shora uvedených a za týchž podmínek. Zaplatiti poplatek jsou povinni společníci, jejichž podíly se zvýšily; společnost (těžířstvo) za něj ručí. Jinak platí o něm ustanovení o poplatku ze smlouvy společenské.

§ 4, odst. 1 zákona ze dne 21. května 1873, č. 87 ř. z., o výhodách výdělkových a hospodářských společenstev co do kolků a přímých poplatků, zní: "Poplatky podle § 3 platí se podle stupnice II."

Nebyla-li listina o záplatném splnění knihovně zajištěného závazku podrobena poplatku stupnicovému, podléhá výmazné prohlášení (svolení k výmazu, žádost o výmaz) poplatku podle stupnice II. z úplaty - bez ujmy ustanovení saz. pol. 105/71, písm. b) popl. zák. Trvá-li závazek dále bez knihovního zajištění, nebo svoluje-li se k výmazu zástavního práva za úvěrní pohledávku, podléhá výmazné prohlášení témuž stupnicovému poplatku z hodnoty zajištěného závazku nebo zástavního práva.

Nebyl-li poplatek z účtů obchodníků a živnostníků zaplacen vůbec, správnou částkou, včas nebo předepsaným způsobem, vyměří se bez zavedení trestního řízení zvýšený poplatek ve výši desetinásobku poplatku, který nebyl zapraven nebo nebyl zapraven včas nebo předepsaným způsobem.

(1) Odchylkou od § 1 jest nadále používati

1. ustanovení § 3 vládního nařízení ze dne 25. ledna 1939, č. 11 Sb. I, kterým se upravuje výše některých poplatků stanovených v haléřových částkách;

2. vládního nařízení ze dne 19. prosince 1940, č. 112 Sb. z r. 1941, kterým se mění zákon o. směnečném poplatku;

3. vládního nařízení ze dne 3. ledna 1942, č. 31 Sb., o dani z požární ochrany, a vládního nařízení ze dne 12. září 1942, č. 337 Sb., kterým se doplňují předpisy o dani z požární ochrany;

4. ustanovení o osvobození od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních, obsažených v předpisech vydaných po 29. září 1938 z oboru jiného než výhradně veřejných dávek se týkajícího, a to až do doby, kdy skončí použivatelnost těchto předpisů.

(2) Úřady a důchodkové soudy, rozhodující o přestupcích předpisů o poplatcích, poplatkovém ekvivalentu, dani z obohacení, dani z obchodu cennými papíry, daních dopravních a dávkách za úřední úkony ve věcech správních hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.

Poplatek z plné moci v soudním řízení činí 12 Kčs.

Odchylkou od § 1 jest nadále používati

1. §§ 3 a 4 vl. nařízení č. 11/1939 Sb. I;

2. § 3 (kromě sazby účtového poplatku), § 8, §§ 11 až 18, §§ 20 až 25, §§ 27 až 32, § 35, § 36, č. 1 až 8 a č. 10 zákona č. 14/1942 Sl. z.; při tom se však mění tato ustanovení:

V § 13, odst. 7 uvedená sazba 15% se zvyšuje na 30%;

§ 14, odst. 3, písm. b) zní: "při jiných družstvech 2% až 6% podle sazby § 13, odst. 4, nejméně však

1. ze založení družstva 200 Kčs,

2. po založení družstva 2 Kčs z přístupu každého nového člena aneb z upsání každého dalšího podílu."

§ 18, odst. 2, písm. a), věta první zní: "pro dluhopisy o půjčkách poskytnutých do úhrnné částky nejvýše 70.000 Kčs, aneb pro úvěr zabezpečující listiny o půjčkách, poskytnutých do úhrnné částky nejvýše 40.000 Kčs pro jednoho člena a jeho rodinu, jakož i pro rukojemské závazky v nich obsažené."

3. § 2 zákona ze dne 4. prosince 1942, č. 233 Sl. z., o poplatkovém osvobození Slovenské národní banky a komunálních půjček;

4. čl. III a V zákona ze dne 28. října 1943, č. 138 Sl. z., o změně některých právních předpisů o poplatcích;

5. § 77 zákona ze dne 6. července 1944, č. 85 Sl. z., o zástavním listu na zboží;

6. nařízení předsednictva Slovenské národní rady ze dne 30. března 1945, č. 22 Sb. nař., o úpravě právního pořádku a revisi právních aktů na území Slovenska, které bylo dočasně okupováno maďarským státem.

(1) Všechna ustanovení tomuto zákonu odporující se zrušují. Jsou to zejména:

Pro celé státní území vládní nařízení ze dne 21. března 1929, č. 35 Sb., o zapravování poplatků ze železničních a nákladních listů, přepravních lístků, jakož i návěští a odběrných listů;

pro země Českou a Moravskoslezskou § 30, věta 5, saz. pol. 1/28 a 32/59 poplatkového zákona, § 2, odst. 2 a 3 připomínek k sazebníku z roku 1862 a § 11 zákona ze dne 29. února 1864, č. 20 ř. z.;

pro Slovensko §§ 2 a 3 zák. čl. XIII/1913, o změně zák. čl. XXIX/1894, o živnostenských nebo veřejných sázkách při koňských dostizích a o zprostředkování vzájemných sázek.

(2) Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení; tímto dnem končí použivatelnost všech předpisů o poplatcích, dani z obohacení, dani z obchodu cennými papíry, dani z přepravy kolejovými drahami, dávce z telefonních poplatků, dani dopravní, dávce z jízdného za osobní dopravu na drahách, dani směnečné, dani z požární ochrany a dávkách za úřední úkon ve věcech správních, vydaných v době od 30. září 1938 do 4. května 1945, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.

(3) Tento zákon provede ministr financí.

Příloha k zákonu č. ..../1946 Sb.

Výhra, které se dosáhne při sázce zprostředkované totalisátorem při sportovním podniku, podléhá poplatku (výhernímu poplatku) podle níže uvedené sazby, převyšuje-li částka (kvota), jež se má vyplatiti výherci na tuto sázku, trojnásobek sázkového vkladu, počítajíc v to i sázkový vklad.

Převyšuje-li výhra 25 násobek sázkového vkladu, činí poplatek 35% z výhry po odečtení sázkového vkladu.

Poznámky: 1. Výherní poplatek se vypočte tak, že částka poplatku, připadající podle sazby na každou jednotlivou sázku, se násobí částkou sázkového vkladu. Při tom se počítají sázkové vklady menší než 1 Kčs za celou korunu; to platí i o zlomcích sázkového vkladu, nedosahujících 1 Kčs.

2. Výherní poplatek vypočtený podle poznámky 1 se zaokrouhlí na celé koruny dolů; nedosahuje-li 1 Kčs, nevybere se vůbec.

3. Výherní poplatek se vypočte tak, že z kvoty, náležející pod vyšší stupen sazby, nesmí zbýti po srážce výherního poplatku méně, než z nejvyšší kvoty náležející pod nejblíže nižší stupeň sazby, po srážce výherního poplatku odpovídajícího této kvotě.

Totalisátor jest povinen odvésti výherní poplatek přímo státní pokladně a může si jej odečísti z výhry při její výplatě výherci.

Ze sázek, zprostředkovaných totalisátorem při sportovních podnicích, jest tento povinen zapravovati přímo poplatek ve výši 10% z úhrnné částky sázkových vkladů.

(1) Finanční správa je zmocněna

a) uložiti k zajištění státní pokladny všem totalisátorům, aby vedli deník shodující se přesně s jejich zápisy a obsahující údaje nutné k posouzení správnosti základu poplatků, jakož i dáti prozkoumati svými úředníky správnost a úplnost tohoto deníku srovnáním s jejich obchodními zápisy;

b) uzavříti s totalisátory dohodu o částce odbytného na místo poplatků, pokud lze vyšetřiti okolnosti potřebné pro posouzení rozsahu jejich činnosti.

(2) Totalisátoři ručí nerozdílnou rukou s osobami, které obstarávají správu jejich věcí a jsou povinny splniti poplatkovou povinnost při této správě, za správnost a úplnost zápisů, za částku poplatků, jež přísluší státní pokladně, a za škodlivé následky i tresty uložené za přestupky, jež spáchají zmíněné osoby proti těmto předpisům.

(3) Ministr financí může vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení učiniti též jiná opatření o dozoru na zapravování poplatků podle těchto předpisů nebo o zajištění jejich zaplacení.

(1) Sázky uzavřené bookmakery při sportovních podnicích podléhají poplatku podle výše vkladu osob sázejících proti bookmakerovi. Tento poplatek činí:

(2) Ze sázek, při jejichž uzavření se nezaplatí vklad v hotovosti (knihovní sázky), buď zapraven poplatek toliko podle skutečně zaplaceného sázkového vkladu. Při dodatečných platech na účet vkladu původně plně nezaplaceného buď poplatek vždy doplněn na částku, jež odpovídá úhrnné částce vkladu na příslušnou sázku skutečně zaplacené. Sázkové částky připsané ve prospěch je nutno klásti na roveň částkám skutečně zaplaceným.

(3) Zapraviti poplatek jest povinen v prvé řadě bookmaker. Druhý smluvník ručí za poplatek rukou společnou a nerozdílnou s bookmakerem.

(4) Byla-li sázka zrušena před konáním sportovního podniku, lze žádati o vrácení zaplaceného poplatku.

(5) Sázky, které uzavírá bookmaker, jsou podrobeny poplatku bez rozdílu, vztahuje-li se sázka na sportovní podnik konaný v tuzemsku nebo v cizozemsku.

Ministerstvo financí může pro všechny sázky bookmakery uzavřené nebo pro jednotlivé druhy těchto sázek

a) naříditi, že bookmaker jest povinen vydati druhému smluvníku listinu o sázce, u knihovních sázek (§ 5, odst. 2) potvrzení o zaplacení sázkového vkladu nebo účet,

b) předepsati, v jaké formě se má vydati listina o sázce, potvrzení o zaplacení sázkového vkladu nebo účet, nebo

c) naříditi, že sázky se mají uzavříti v určité jiné formě.

Výhry, jichž se docílí při sázkách uvedených, v § 5, jsou podrobeny těmto poplatkům:

a) Výhra osoby, sázející proti bookmakerovi, podléhá poplatku (výhernímu poplatku) z každé jednotlivé sázky podle sazby uvedené v § 1, převyšuje-li částka (kvota), připadající výherci z této částky, trojnásobek sázkového vkladu, počítajíc v to i sázkový vklad. Tento poplatek budiž odveden bookmakerem přímo státní pokladně a může býti odečten z výhry při její výplatě nebo připsání v prospěch.

b) Bookmaker jest povinen zapraviti na místo poplatku z výher, které mu plynou z jednotlivých sázek, roční paušální poplatek ve výši 30% úhrnného zisku, připadajícího na něho v příslušném kalendářním roce. Tento paušální poplatek se vypočte podle ustanovení § 8 a bookmaker jej odvede přímo státní pokladně.

(1) Úhrnný zisk, z něhož má býti zapraven paušální poplatek podle § 7, písm. b), se vypočte tímto způsobem: Především nutno zjistiti úhrnnou částku sázkových vkladů, které byly na sázky podle § 5 v příslušném kalendářním roce skutečně zaplaceny nebo připsány bookmakerovi ve prospěch. Od této úhrnné částky se pak odečtou sázkové výhry, které bookmaker v tomtéž kalendářním roce druhým sázkovým smluvníkům skutečně vyplatil nebo připsal ve prospěch, dále pak náhrada, kterou zaplatil podle smlouvy bookmaker podnikateli sportovního podniku za povolení pořádati sázkový podnik ve sportovním prostoru, pokud připadá na příslušný kalendářní rok (stánkovné). Sázkové vklady a sázkové výhry buďte vždy pojaty do výpočtu paušálního poplatku pro ten kalendářní rok, v němž byly zaplaceny nebo připsány ve prospěch beze zření k tomu, v kterém kalendářním roce byla uzavřena sázka, jíž se tyto vklady a výhry týkají.

(2) Byla-li sázka zrušena před konáním sportovního podniku, budiž sázkový vklad této sázky se týkající vyloučen ze základu paušálního poplatku.

(3) Podle odstavce 1 lze odečísti toliko ony sázkové výhry, které podle ustanovení § 7, písm. a) buď nepodléhají výhernímu poplatku tam uvedenému nebo z nichž byl tento poplatek prokazatelně zapraven.

(4) Úhrnný zisk zjištěný podle předchozích odstavců zaokrouhlí se na částku dělitelnou 40, při čemž zbytek 2 Kčs nebo více se zaokrouhlí na 40 Kčs, kdežto ke zbytku pod 2 Kčs se nepřihlíží.

(5) Pozbude-li bookmaker oprávnění provozovati svoji živnostenskou činnost v republice Československé před koncem kalendářního roku nebo zastaví-li zde svoji činnost před koncem kalendářního roku, buď paušální poplatek vypočten podle ustanovení odstavců 1 až 4 a zapraven za onu část kalendářního roku, která uplynula do ztráty oprávnění vykonávati uvedenou živnostenskou činnost nebo až do zastavení této činnosti.

(1) Ustanovení § 4 se vztahují přiměřeně na bookmakery, pokud jde o poplatky podle těchto předpisů.

(2) Finanční úřad může kdykoliv vykonati u bookmakerů prohlídky (revise) za účelem dozoru na provádění těchto předpisů.

(3) Bookmakeři jsou povinni předložiti kdykoliv finančnímu úřadu a jeho orgánům na požádání své obchodní zápisy a dovoliti mu do nich neomezeně nahlížeti. Dále jsou povinni poskytnouti finančnímu úřadu všechna vysvětlení jím požadovaná o okolnostech souvisejících s jejich sázkovým podnikem.

(4) Podrobnější předpisy o provedení odstavců 1 až 3 vydá ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení. Zejména může naříditi, aby se vedla úředně ověřená kniha o sázkách (sázkový rejstřík) a stanoviti její vnitřní zařízení.

(1) Bookmakeři, kteří hodlají uzavírati sázky při některém sportovním podniku, jsou povinni to oznámiti finančnímu úřadu I. stolice nejpozději 48 hodin před začátkem.

(2) Podnikatelé sportovních podniků smějí dovoliti přístup do sportovního prostoru jen takovým bookmakerům, kteří prokáží, že vyhověli této oznamovací povinnosti.

(1) Nebudou-li poplatky uvedené v §§ 5 a 7, písm. a) a b) zapraveny vůbec nebo včas nebo předepsaným způsobem, budiž vybrán od bookmakera bez zavedení trestního řízení zvýšený poplatek, který činí, počítajíc v to řádný poplatek,

a) jde-li o přestupek u poplatku podle § 5, padesátinásobek,

b) jde-li o přestupek u poplatku podle § 7, písm. a), trojnásobek,

c) jde-li o přestupek u paušálního poplatku podle § 7, písm. b), dvojnásobek,

poplatku, který nebyl zapraven vůbec nebo včas nebo předepsaným způsobem.

(2) Za zvýšení poplatku vybírané podle odstavce 1, písm. a) ručí u sázek, pro něž jest předepsáno vydání listiny o sázce nebo potvrzení o zaplaceném sázkovém vkladu nebo účtu, též druhý smluvník rukou společnou a nerozdílnou s bookmakerem.

Uzavírají-li sázky při sportovních podnicích po živnostensku osoby, nemající k tomu povolení politického úřadu, nebo překročí-li se při uzavření takových sázek úřední povolení, vztahují se na tyto sázky přiměřeně ustanovení §§ 5 až 11.

Povinnost zapraviti poplatky podle těchto předpisů nezávisí na sepsání listiny. Bližší prováděcí předpisy, zejména o době a způsobu zapravení těchto poplatků, vydá ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení.

Orgány vyslané finančním úřadem k dozoru na totalisátora a bookmakera mají volný vstup do sportovního prostoru.

Každý přestupek předpisů §§ 1 až 10, 12 nebo 14 nebo předpisů a úředních příkazů; vydaných k provedení těchto ustanovení, může býti potrestán finančním úřadem pořádkovými pokutami až do 5000 Kčs za každý opakující se případ a při trvalém nešetření může býti uložena za každé marné napomenutí další pořádková pokuta v uvedené nejvyšší částce.

Není-li v těchto předpisech stanoveno jinak, platí o poplatcích v nich uvedených všeobecná ustanovení poplatková.

Ministr financí se vyzývá, aby zařídil, aby jemu podřízené ministerstvo financí zahájilo neprodleně práce na unifikaci a reformě poplatkového práva československého, a aby v době co nejkratší byl předložen Národnímu shromáždění příslušný vládní návrh. Při reformě poplatkového práva budiž dbáno toho, aby jí vznikl zákon odpovídající požadavkům novodobého národního hospodářství, aby byl v souladu s výsledky nejnovější finanční vědy, aby jeho textace byla přesná, jasná a pokud možno jednoduchá, a zejména aby zákon - opíraje se o srovnání s cizím zákonodárstvím - modernisoval způsob vybírání poplatků ve všech případech, kde je to možné.