Zákonem ze dne 9. dubna 1936, č. 73 Sb., bylo rozhodnuto
o zřízení Tyršova státního
tělovýchovného ústavu v Praze. Příslušná
ministerstva, jimž bylo provedení zákona uloženo,
nepospíchala, ačkoli právě tehdy mohlo
býti pro splnění věci vykonáno
mnoho. Až teprve na důrazné volání
se všech stran začalo se v r. 1937 pracovati na programu
činnosti a organisace ústavu, počátkem
r. 1938 byla pak na Masarykově státním stadioně
v Praze dostavěna tělocvična s posluchárnami
jako první součást budov pro nejvyšší
učeliště československé tělovýchovy
a středisko všeho našeho vědeckého
tělovýchovného bádání.
Za těchto okolností se zdálo, že vybudování
ústavu nebude již otázkou dlouhého času.
Jenže mnichovská tragedie a léta německé
okupace určila jinak. Jako byla zmařena řada
jiných významných projektů v tělovýchově,
byly pochovány i přípravy k uskutečnění
tohoto díla.
Po osvobození očekávala však naše
tělovýchova, že jedním z nejpřednějších
úkolů, který stát v oblasti kulturních
zájmů splní, bude obnovení příprav
k zřízení tělovýchovného
ústavu a tím, že v nových poměrech
dospějeme k provedení velkého závazku
z doby předmnichovské. Žel, zatím jsme
se toho ani tentokráte nedočkali.
Jediné, co bylo ze starých programových plánů
provedeno, je zřízení Ústavu pro vzdělání
profesorů tělesné výchovy při
universitě Karlově v Praze, jenž nahražuje
v určitém úseku ve školení profesorů
tělesné výchovy - činnost státního
tělovýchovného ústavu.
Zákon o státním tělovýchovném
ústavu vytýčil této instituci široký
rámec působnosti, jaký musí míti,
aby vyhověla všem požadavkům na ni kladeným.
V zákoně se praví: Účelem ústavu
jest sledovati rozvoj tělesné i mravní zdatnosti
a branné způsobilosti všech státních
občanů. Ústav dosahuje toho zejména
vzděláním a výcvikem sil tělovýchovných
(učitelských, cvičitelských a závodnických),
činností výzkumnou (bádací
a srovnávací), propagační a musejní.
Tělesná výchova a především
lidově organisovaná tělesná výchova
potřebuje dnes státní tělovýchovný
ústav velmi naléhavě pro svůj další
pokrok a rozvoj. V jeho rámci nutno organisovati dokonalou
síť kursů k soustavnému vzdělání
tělocvičných a sportovních cvičitelů
a cvičitelek a vedoucích skautské výchovy.
Pod jeho záštitou musí ústav soustřediti
pevný kruh vědeckých a odborně technických
pracovníků, jejichž spolupráce bude
na základě podrobného teoretického
i praktického zkoumání určovati tělesné
výchově nové moderní cesty, po nichž
dospějeme také k tomu, že se vytvoří
jednotné pojetí tělesné výchovy
mládeže v tělovýchově školní
i mimoškolní, které bude podkladem k jednotícímu
vodítku pro řízení veškeré
tělovýchovné činnosti na poli tělocvičném,
sportovním a ve skautingu. Do působnosti ústavu
má náležeti i výchova cvičitelů
a cvičitelek branné výchovy, pokud nezasahuje
do branného výcviku a zároveň též
součinnost ve školení cvičitelů
tělesné výchovy v armádě. Takto
zaměřenou činností přispěje
ústav dalekosáhle k sjednocení tělovýchovné
a branně výchovné práce mezi školou,
spolkovou tělovýchovou a armádou.
S pracemi na vybudování státního tělovýchovného
ústavu nelze otálet. Nechť se naváže
na návrhy o organisaci a činnosti ústavu
z doby před 9 lety a nebo ať je započato od
základu znovu, ale nutno neodkladně začíti.
Provedení zákona z r. 1935 se zřetelem na
potřeby země Moravskoslezské a Slovenska
je nutno vyřešiti brzo.
Nepochybujíce o tom, že pan ministr školství
a osvěty je stejného přesvědčení
o nezbytnosti Tyršova státního tělovýchovného
ústavu pro nový rozvoj československé
tělovýchovy, táží se podepsaní
pana ministra, co hodlá zaříditi, aby bylo
v tělovýchovném sektoru ministerstva školství
a osvěty započato s urychlenými přípravami
ke zřízení této důležité
instituce v Praze, s pobočkami v Brně a Bratislavě.