Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

160.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ........................... 1946,

o nové úpravě stálých seznamů voličských.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Část I.

OBSAH SEZNAMŮ VOLIČSKÝCH.

§ 1.

Účel stálých seznamů voličských.

(1) V každé obci se zřídí stálé seznamy voličské podle ustanovení tohoto zákona.

(2) Zápis do těchto seznamů je podmínkou výkonu práva voliti do sboru zákonodárného a do národních výborů. Volič může voliti jen v té obci, v níž je zapsán ve stálých voličských seznamech; výjimky z této zásady se určují v § 15.

§ 2.

Zápis do stálých voličských seznamů.

Do voličských seznamů (§ 1) buďtež zapsáni všichni státní občané Československé republiky české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, bez rozdílu pohlaví, kteří v den vyložení voličských seznamů (§ 8) překročili 18. rok věku, mají - bez újmy ustanovení §§ 4, 5 a 22 - bydliště v obci a nejsou podle § 3 výslovně vyloučeni ze zápisu. Doba strávená ve vojenské službě nebo při válečných úkonech nepřetrhuje bydlení.

§ 3.

Vyloučení ze zápisu.

(1) Vyloučeni ze zápisu do voličských seznamů jsou ti,

1. kdož pravoplatným soudním výrokem jsou zcela nebo částečně zbaveni svéprávnosti;

2. kdož ztratili volební právo pravoplatným výrokem trestního soudu, pokud ztráta tohoto práva trvá (odstavec 2 a 3);

3. kdož jsou v donucovací pracovně.

(2) Není-li ztráta volebního práva zahrnuta již v jiném vedlejším trestu (ztráta čestných práv občanských, ztráta občanské cti), vysloví ji soud jako vedlejší trest, jestliže podle jiných zákonných ustanovení nastane ztráta tohoto práva (ztráta volebního práva do obcí, odnětí politických práv) již ze zákona nebo má-li podle jiných zákonných ustanovení býti vždy vyslovena, anebo jestliže podle předpisů dosud platných může býti vyslovena a čin byl spáchán z pohnutky nízké a nečestné. O tom, zda čin byl spáchán z pohnutky nízké a nečestné, rozhodne v řízení před porotními soudy porota.

(3) Ztráta volebního práva pomíjí, pokud podle zákona to není vyloučeno nebo jinak stanoveno, po třech letech, byla-li vyslovena při odsouzení pro zločin, a po jednom roce, byla-li vyslovena při odsouzení pro přečin nebo přestupek, počítajíc od výkonu nebo prominutí trestu nebo od promlčení jeho výkonu.

§ 4.

Zápis příslušníků branné moci a Sboru národní bezpečnosti.

(1) Osoby vojenské v činné službě, s výjimkou vojenských gážistů z povolání, zapíší se do voličských seznamů obce, v níž jsou službou trvale přikázány v den vyložení voličských seznamů (§ 8), byť i tam neměly bydliště. Totéž platí o členech Sboru národní bezpečnosti v činné službě, pokud jsou hromadně ubytováni ve služebních ubikacích.

(2) Byla-li osoba, uvedená v odstavci 1, zapsána do voličských seznamů v obci, v níž je službou trvale přikázána v den vyložení voličských seznamů (§ 8), musí býti na podkladě oznámení příslušného místního národního výboru ihned škrtnuta místním národním výborem ve voličských seznamech v jiné obci, v nichž byla dosud zapsána. Toto oznámení musí býti odesláno národnímu výboru nejpozději do uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o námitkách.

(3) Budou-li osoby, uvedené v odstavci 1, propuštěny z činné služby, zapíší se, podají-li přihlášku, dodatečně do platných voličských seznamů v obci, v níž založily nebo obnovily své bydliště, vyhovují-li jinak zákonným podmínkám, a to na podkladě zároveň předloženého potvrzení o propuštění z činné služby. Byla-li podána přihláška o dodatečný zápis po vypsání volby, a došla-li, jsouc řádně doložena, nejpozději devátý den přede dnem volby, budiž žadatel ještě pro tuto volbu dodatečně zapsán do voličských seznamů. Zároveň zařídí místní národní výbor, aby dotčená osoba byla ihned škrtnuta ve voličských seznamech obce, v nichž je dosud zapsána podle odstavce 1.

(4) Pro zápis osob, uvedených v odstavci 1, do voličských seznamů, které se po jejich propuštění z činné služby teprve vykládají k podání námitek, platí všeobecné zákonné podmínky (§ 2).

§ 5.

Zápis státních zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.

Státní zaměstnanec Československé republiky, který má svoje služební působiště v některé obci sousedního státu, ležící poblíže československých státních hranic, jakož i příslušníci jeho rodiny sdílející s ním společnou domácnost, buďtež, podají-li přihlášku, zapsáni do voličských seznamů v nejbližší zdejší obci, byť i tam vůbec neměli bydliště. Takové přihlášky se podávají a projednávají způsobem, předepsaným pro podávání a projednávání námitek proti voličským seznamům (§§ 9 a 10). Ustanovení § 4, odst. 2 platí obdobně.

§ 6.

Zákaz zápisu do několika voličských seznamů.

(1) Nikdo nesmí býti zapsán zároveň ve voličských seznamech dvou nebo více obcí ani ve dvou nebo více dílčích seznamech téže obce (§ 7).

(2) Má-li někdo několik bydlišť, je povinen oznámiti místním národním výborům, v jejichž obvodech má bydliště, ve které obci chce býti zapsán do voličských seznamů. Oznámení musí učiniti do 8 dnů ode dne, kdy bylo založeno druhé bydliště. Stalo-li se tak před počátkem účinnosti tohoto zákona, plyne osmidenní lhůta od tohoto dne.

Část II.

SESTAVENÍ A ÚPRAVA VOLIČSKÝCH SEZNAMŮ.

Oddíl I.

Sestavení a vyložení voličských seznamů.

§ 7.

Sestavení voličských seznamů a jejich obsah.

(1) Voličské seznamy se sestavují na dobu tří let. S přípravnými pracemi se započne tak, aby voličské seznamy mohly býti včas vyloženy (§ 8). Voličské:seznamy sestavují se z úřední povinnosti. Při sestavování jest použíti všech pomůcek, které jsou v obci po ruce. Voličské seznamy buďtež pořízeny ve dvou stejnopisech.

(2) Voličské seznamy (odstavec 3 až 5) sestavuje místní národní výbor zvláštní komisí (místní volební komise), v níž musí býti rovnoměrně zastoupeny všechny politické strany, vyvíjející činnost v dotčené zemi, které o to požádají do stanovené lhůty. Předsedou místní volební komise nesmí býti předseda místního národního výboru. Podle potřeby může místní národní výbor naříditi všeobecnou povinnost osob v obci se zdržujících, které překročily 18. rok věku, jakož i jiných osob, pokud mají v obci domovní majetek, aby samy nebo svými zástupci spolupůsobily při sestavování voličských seznamů. Za tím účelem může zejména uložiti majitelům domů (jejich zástupcům), držitelům bytů a zaměstnavatelům, aby mu podali potřebná ústní nebo písemná sdělení o osobách u nich bydlících nebo zaměstnaných a uložiti osobám v obci se zdržujícím, aby předložily své osobní průkazy. Nařízení buď v obci vyhlášeno veřejnou vyhláškou a také jiným způsobem v obci obvyklým.

(3) V obcích, v nichž není více než 1000 osob, které se mají zapsati do voličských seznamů, sestaví se voličské seznamy podle popisných čísel domů, počínajíc číslem nejnižším, a v domech podle abecedního pořadu. V ostatních obcích sestaví se pro každý souvislý obvod, na nějž připadá přibližně 1000 osob, které je zapsati do voličských seznamů, dílčí voličské seznamy podle abecedního pořadu ulic a náměstí do obvodu pojatých, v ulicích a náměstích podle domovních čísel, počínajíc nejnižším, a v domech podle abecedního pořadu.

(4) Osoby vojenské v činné službě, s výjimkou vojenských gážistů z povolání, se zapisují na podkladě výkazu sestaveného a potvrzeného velitelem za jeho zvýšené odpovědnosti do zvláštních dílčích voličských seznamů. Také členové Sboru národní bezpečnosti v činné službě, a to pokud jsou hromadně ubytováni ve služebních ubikacích, se zapisují na podkladě výkazu sestaveného a potvrzeného velitelem za jeho zvýšené odpovědnosti do zvláštních dílčích voličských seznamů. Stejnopis takových dílčích voličských seznamů zůstane v úschově a opatrování u velitelství příslušné posádky nebo jednotky. Podrobnosti budou upraveny směrnicemi, které vydá ministr vnitra, a to pokud jde o dílčí voličské seznamy vojenské, v dohodě s ministrem národní obrany.

(5) Voličské seznamy obsahují běžná pořadová čísla zapsaných osob, jejich příjmení a jména, zaměstnání, bydliště a den, měsíc a rok narození, sloupec pro záznamy o opravě chyb ve psaní (§ 11), potřebný počet sloupců k vyznačení účasti na hlasování, jakož i sloupec pro poznámky. Odevzdání hlasovacích lístků při téže volbě je vyznačiti v témže sloupci voličských seznamů.

(6) Před vyložením (§ 8) jest oba stejnopisy voličských seznamů uzavříti, vyznačiti v nich součet zapsaných osob, s údajem počtu mužů a žen, a opatřiti seznamy datem a podpisy předsedy místního národního výboru jakož i předsedy místní volební komise a ostatních jejích členů.

§ 8.

Vyložení a rozmnožení voličských seznamů.

(1) Sestavené voličské seznamy vyloží - s výhradou ustanovení odstavce 3 - místní národní výbor dne 16. ledna po dalších 15 dnů měsíce ledna k veřejnému nahlédnutí: Voličské seznamy musí býti v úředních hodinách přístupny nejméně 5 hodin denně, v obcích, v nichž je více než 5000 osob, které se mají zapsati do voličských seznamů, po 10 hodin denně, ve všech obcích v sobotu i v hodinách poledních, v neděli vždy od 8. do 12. hodiny polední. Do seznamů má právo nahlížeti a činiti si z nich opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiné osoby z výkonu téhož práva, každý státní občan republiky Československé národnosti české, slovenské nebo jiné slovanské, starší 18 let.

(2) Vyložení voličských seznamů oznámí místní národní výbor předem v obci (a v jejích místních částech) vyhláškou, jakož i jiným způsobem v obci obvyklým. Vyhlášku jest veřejně vyvěsiti po celou dobu vyložení voličských seznamů: Buďtež v ní uvedeny počáteční a konečný den doby vyložení, jakož i místo a doba určená pro nahlédnutí do voličských seznamů s upozorněním, že v uvedené době možno též podati voličským seznamům námitky u místního národního výboru. Vyložení seznamů oznámí místní národní výbor neprodleně písemně přímo nadřízenému národnímu výboru.

(3) Nahlédnouti do dílčích voličských seznamů, uvedených v § 7, odst. 4, umožní místní národní výbor jen osobám, které jsou v nich zapsány a vykáží se svolením vydaným velitelem posádky nebo jednotky. Jiným osobám, které osvědčí právní zájem, může býti sděleno jen, zda v takovém dílčím voličském seznamu jsou zapsány či nikoliv.

(4) V obcích, v nichž je více než 5000 osob, které se mají zapsati do voličských seznamů, dá místní národní výbor po dobu vyložení voličských seznamů vyvěsiti v každém domě seznam osob tam bydlících, zapsaných ve voličských seznamech. Majitel domu (jeho zástupce) je povinen vyvěsiti tento seznam na místě přístupném všem osobám v domě bydlícím.

(5) Voličské seznamy (jejich jednotlivé části) buďtež rozmnoženy za náhradu pořizovacích nákladů, požádá-li a to u místního národního výboru politická strana, která může při volbě kandidovati, nejméně 8 dnů před vyložením voličských seznamů (odstavec 1) a složí-li zároveň v hotovosti částku rovnající se pravděpodobně výši uvedených nákladů, určenou místním národním výborem. Žádané výtisky voličských seznamů se vydají nejpozději v den jejich vyložení, jsou-li náklady jejich pořízení kryty složenou zálohou, po případě zaplatí-li žadatel neuhrazený zbytek nákladů. Dílčí voličské seznamy podle § 7, odst. 4 se nerozmnožují.

Oddíl II.

Řízení námitkové a odvolací.

§ 9.

Námitky.

(1) Proti voličským seznamům lze v době jejich vyložení podati u místního národního výboru v dotčené obci písemně námitky proto, že ve voličských seznamech někdo neprávem buď je nebo není zapsán, anebo jest nesprávně zapsán v osobních údajích.

(2) Námitky může podati každý, kdo je zapsán v právě vyložených voličských seznamech v téže nebo v jiné obci v obvodu téhož okresního národního výboru, jakož i ten, kdo se domáhá, aby do voličských seznamů byl zapsán, pokud jde jen o jeho zápis.

(3) V námitkách jest uvésti skutečnosti odůvodňující žádanou úpravu a osvědčiti jejich správnost podle možnosti. Jedny námitky smějí se týkati pouze jedné osoby.

(4) Nevyhovují-li podané námitky ustanovením předchozích odstavců a má-li orgán rozhodující o námitkách (§ 10, odst. 1) za to, že lze formální vady odstraniti bez nepřiměřeného průtahu v řízení, vrátí je podateli s výzvou, aby je ve lhůtě 24 hodin doplnil; jinak odmítne námitky bez dalšího řízení a zpraví o tom podatele.

(5) Osoby, proti jejichž zápisu do voličských seznamů byly podány námitky, se uvědomí o tom do 24 hodin po podání námitek s tím; že mohou do 2 dnů od doručení tohoto vyrozumění podati k námitkám své písemné vyjádření.

§ 10.

Rozhodování o námitkách.

(1) O námitkách rozhodne příslušný místní národní výbor do 15 dnů ode dne jejich podání, nejpozději do 15 dnů, počínajíc prvním dnem po uplynutí lhůty pro vyložení voličských seznamů. Každé rozhodnutí o námitkách vyznačí v obou stejnopisech voličských seznamů, pokud jeho provedení vyžaduje změnu seznamů. Rozhodnutí o námitkách, týkajících se toho, že někdo neprávem buď je nebo není zapsán ve voličských seznamech, sdělí podateli a tomu kdo byl rozhodnutím dotčen, o námitkách, týkajících se toho, že něčí osobní údaje jsou nesprávně zapsány ve voličských seznamech, rozhoduje místní národní výbor s konečnou platností. U místního národního výboru je zříditi potřebný počet reklamačních komisí k rozhodování o námitkách. V těchto komisích buďtež rovnoměrně zastoupeny všechny politické strany, vyvíjející činnost v dotčené zemi, které o to požádají do stanovené lhůty.

(2) Z rozhodnutí místního národního výboru o námitkách, týkajících se toho, že někdo neprávem buď je nebo není zapsán ve voličských seznamech, lze se odvolati do tří dnů ode dne následujícího po doručení rozhodnutí u místního národního výboru k nadřízenému národnímu výboru, který rozhoduje s konečnou platností. Za tím účelem předloží mu místní národní výbor oba stejnopisy voličských seznamů s námitkami, odvoláními a vyjádřeními nejpozději osmého dne, počítajíc prvým dnem po uplynutí lhůty dané pro rozhodnutí o námitkách. Nadřízený národní výbor rozhodne do 8 dnů ode dne, kdy ho došly voličské seznamy, s konečnou platností. Do této lhůty vrátí místnímu národnímu výboru všechny stejnopisy voličských seznamů, v nichž vyznačí všechny opravy na podkladě svých rozhodnutí, a zároveň mu sdělí svá rozhodnutí o podaných námitkách, aby zpravil o nich zúčastněné osoby.

(3) Nerozhodne-li národní výbor ve lhůtě podle odstavce 1 nebo 2, přechází tato pravomoc na nadřízený národní výbor (na Slovensku na pověřenectvo vnitra), pokud se týče na ministerstvo vnitra.

(4) U odvolací stolce (odstavec 2) je zříditi potřebný počet odvolacích komisí pro vyřizování odvolání z rozhodnutí o námitkách. V odvolací komisi buďtež rovnoměrně zastoupeny všechny politické strany, vyvíjející činnost v dotčené zemi. Alespoň jeden člen komise má míti pokud možno způsobilost k úřadu soudcovskému nebo k vyšší správní službě (s právnickým vzděláním); volí jej okresní národní výbor, a to jde-li o soudce a veřejné úředníky v činné službě, v dohodě s příslušným služebním úřadem. Nebyla-li za člena komise zvolena taková osoba, označí okresní národní výbor úředníka právní služby svého úřadu, který se zúčastní jednání komise s hlasem poradním.

(5) Po skončení řízení o námitkách a odvoláních uzavřou se oba stejnopisy voličských seznamů a pořídí se jejich ověřený opis. Ustanovení § 7, odst. 6 platí obdobně. Takto upravené voličské seznamy s výjimkou dílčích voličských seznamů uvedených v § 7, odst. 4 vyloží místní národní výbor dne 7. března k veřejnému nahlédnutí po dalších 8 dnů do 15. března. Ustanovení § 8, odst. 3 platí obdobně. Zároveň zašle místní národní výbor ověřený opis voličských seznamů nadřízenému národnímu výboru a stejnopis dílčích voličských seznamů, uvedených v § 7, odst. 4, příslušnému velitelství. Jinak zůstanou oba stejnopisy voličských seznamů v úschově a opatrování u místního národnímu výboru.

Část III.

DOPLŇOVÁNÍ A OPRAVY STÁLÝCH VOLIČSKÝCH SEZNAMŮ.

§ 11.

Oprava chyb ve psaní.

Chyby ve psaní osobních údajů osob zapsaných ve voličských seznamech může místní národní výbor kdykoli opraviti z moci úřední nebo k řádně doložené přihlášce dotčené osoby. Provedení opravy se vyznačí v obou stejnopisech a v opisu (§ 10, odst. 5) voličských seznamů ve sloupci pro tyto záznamy určeném (§ 7, odst. 5).

§ 12.

Doplňování voličských seznamů.

(1) Po uzavření voličských seznamů (§ 10, odst. 5) sleduje místní národní výbor svou místní volební komisí všechny skutečnosti, které působí změny ve voličských seznamech.

(2) Do 15. ledna prvního i druhého roku, následujícího po sestavení voličských seznamů (§ 7), vyznačí místní národní výbor svou volební komisí v jednom stejnopise těchto seznamů všechny změny, které zatím nastaly. Osoby nově do voličských seznamů zapisované jest uvésti za závěrečnými doložkami seznamů a tyto zápisy jest opatřiti dalšími běžnými čísly. Ustanovení § 7, odst. 6 platí obdobně.

(3) Stejnopis voličských seznamů, upravený podle ustanovení předchozího odstavce, vyloží místní národní výbor dne 16: ledna (odstavec 2) k veřejnému nahlédnutí. Pro toto vyložení platí obdobně ustanovení §§ 8 až 10 s tou odchylkou, že řízení se týká jen jednoho stejnopisu voličských seznamů.

(4) Nejpozději do 15. března vyznačí místní národní výbor všechny změny, provedené ve voličských seznamech podle odstavce 2 a v řízení o námitkách, také v druhém stejnopisu a v opisu voličských seznamů a potvrdí, že tento stejnopis doslovně souhlasí se stejnopisem, jehož bylo použito při řízení.

§ 13.

Mimořádná úprava voličských seznamů.

(1) Vláda může usnesením, sděleným místním národním výborům nejpozději do 4. července, umožniti, aby ve všech obcích byly ke dni 16. července voličské seznamy vyloženy a upraveny podle obdoby § 12. K tomuto dni provedou se ve voličských seznamech všechny změny, které zatím nastaly.

(2) Ukáže-li se toho potřeba, aby voličské seznamy byly v některé obci vyloženy, upraveny, po případě znovu sestaveny mimo dobu uvedenou v odstavci 1 nebo v §§ 8 a 12, může ministr vnitra uložiti, aby dotčené voličské seznamy byly po určité dny, které stanoví, vyloženy a upraveny podle obdoby § 12, po případě sestaveny podle obdoby §§ 7 až 10. Při tom může lhůty určené pro rozhodnutí o námitkách, pro předložení spisů odvolací stolici zkrátiti na 3 dny.

Část IV.

USTANOVENÍ VŠEOBECNÁ.

§ 14.

Které voličské seznamy jsou podkladem pro volby.

(1) Voličské seznamy, sestavené podle §§ 7 až 10, jsou podkladem pro volby, při nichž se odevzdávají hlasy době od 16. března roku, v němž byly voličské seznamy sestaveny, do 15. března roku následujícího. Voličské seznamy upravené podle § 12 jsou podkladem pro volby, při nichž se odevzdávají hlasy v době od 16. března roku, v němž byly seznamy upraveny, do 15. března roku následujícího. Toto ustanovení platí s výhradou odchylek stanovených v odstavcích 2 a 3 a v § 21, odst. 1.

(2) Voličské seznamy upravené podle § 13., odst. 1 jsou podkladem pro volby, při nichž se odevzdávají hlasy v době od 16. září roku, v němž byly voličské seznamy upraveny, do 15. března roku následujícího. Voličské seznamy upravené podle § 13, odst. 2 jsou podkladem pro volby, při nichž se odevzdávají hlasy v době ode dne ukončení řízení podle tohoto ustanovení, který stanoví ministr vnitra, do 15. března roku následujícího.

(3) Při sloučení a rozloučení obcí nebo při změně jejich hranic zůstávají podkladem pro volby v dobách uvedených v předchozích odstavcích voličské seznamy dosavadní. Potřebné jejich spojení nebo rozdělení nařídí národní výbor nadřízený zúčastněným místním národním výborům.

§ 15.

Voličský průkaz.

(1) Voličský průkaz pro volbu do zákonodárného sboru nebo pro volbu do okresního nebo zemského národního výboru vydá na přihlášku místní národní výbor v obci, v níž je žadatel zapsán ve voličských seznamech.

1. Členům volebních orgánů a jejich náhradníkům, jakož i úředníkům, vykonávajícím dohled u volebních orgánů, jsou-li zapsáni do voličských seznamů v jiné obci, než v té, v níž jsou pověřeni výkonem této funkce;

2. osobám, uvedeným v § 4, odst. 1 a zapsaným ve voličských seznamech v jiné obci než v té, v níž jsou trvale přikázány službou;

3. osobám, jež přeložily své bydliště z obce, v níž jsou zapsány ve voličských seznamech, do jiné obce, v níž nemohly býti dosud zapsány do voličských seznamů, které jsou podkladem pro volbu, proto, že v době jejich vyložení k podání námitek nesplnily ještě podmínku bydliště;

4. osobám, které prokáží, že v den volby v době odevzdávání hlasů se musí z nutných důvodů zdržovati mimo obec svého bydliště, v níž jsou zapsány ve voličských seznamech, po případě mimo obec, v níž jsou trvale přikázány službou a zapsány ve voličských seznamech.

(2) Přihláška musí obsahovati skutečnosti, odůvodňující vydání voličského průkazu, jejichž správnost nutno zároveň prokázati. Jedna přihláška smí se týkati pouze jedné osoby. Přihlášku lze podati po vypsání voleb, nejpozději však 8. den přede dnem volby u místního národního výboru (odstavec 1). Voličské průkazy lze vydávati nejpozději třetí den před volbou.

(3) Z výměru místního národního výboru, jímž bylo odepřeno vydání voličského průkazu, lze se odvolati k nadřízenému národnímu výboru. Ustanovení § 10, odst. 2, první věty platí obdobně.

(4) Vydání voličského průkazu jest zároveň poznamenati ve sloupci voličských seznamů, určeném k vyznačení hlasování při dotčené volbě. Za ztracený voličský průkaz nesmí býti vydán duplikát. Vydané voličské průkazy zapisuje místní národní výbor do zvláštního seznamu a o jejich počtu podává zprávu nadřízeným orgánům podle směrnic, které vydá ministerstvo vnitra.

(5) Osoba, které byl vydán voličský průkaz, může voliti do zákonodárného sboru v kterékoli obci. Do okresního nebo zemského národního výboru může voliti v kterékoli obci správního okresu nebo zemského obvodu, v němž je zapsána ve voličských seznamech. Nesmí však voliti a býti připuštěna k volbě v obci, v níž je zapsána do voličských seznamů.

§ 16.

Zákaz změn ve voličských seznamech.

V dobách uvedených v § 14 mohou se státi změny ve voličských seznamech jen podle § 4, odst. 3, § 11, § 15, odst. 4, § 17, odst. 3, §§ 23, 24 a 25 nebo na podkladě rozhodnutí vydaného o mimořádném opravném prostředku nebo na podkladě rozhodnutí příslušného orgánu (úřadu) veřejné správy, vydaného v důsledku rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, budou-li tato rozhodnutí dodána místnímu národnímu výboru stranou nebo úředně nejpozději devátého dne přede dnem volby. Změny je vyznačiti ve všech stejnopisech voličských seznamů nejpozději devátého dne přede dnem volby, což se však nevztahuje na opravu podle § 11, ani na záznam podle § 15, odst. 4, ani na opatření podle § 17, odst. 3, podle §§ 23, 24 a 25.

§ 17.

Dohlédací pravomoc.

(1) Ministerstvo vnitra může uložiti místním národním výborům, byly-li na týž den rozepsány volby alespoň do dvou sborů, do nichž se volí podle voličských seznamů, aby opatřily potřebný počet jimi ověřených opisů voličských seznamů, a to nejpozději devátý den přede dnem volby.

(2) Na řádné a včasné provádění úkonů, uložených tímto zákonem místním národním výborům, dozírá přímo nadřízený národní výbor. Shledá-li to nutným, učiní na náklad obce, čeho je třeba k řádnému provedení úkolů, místnímu národnímu výboru podle tohoto zákona uložených.

(3) Nadřízený národní výbor (na Slovensku po případě i pověřenectvo vnitra) je povinen z moci úřední škrtnouti z voličských seznamů osoby, které nejsou státními občany československými české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, jakož i osoby, které nedosáhly v den vyložení voličských seznamů 18. roku věku.

§ 18.

Spolupůsobení veřejných úřadů a orgánů.

(1) Úřady národní bezpečnosti jsou povinny dovoliti orgánům nebo zaměstnancům místního národního výboru, aby za účelem sestavení nebo doplnění a opravení voličských seznamů nahlíželi do příslušných pomůcek o hlášení pobytu osob v obci a činili si z nich výpisy.

(2) Správcové matrik jsou povinni každého roku do 3. ledna oznámiti místnímu národnímu výboru příjmení, jméno, zaměstnání a bydliště osob starších 18 let, jež zemřely v obci v uplynulém kalendářním roce. Plnění této povinnosti - pokud nejde o správce státních matrik - může vymáhati okresní národní výbor pořádkovými pokutami do 5000 Kčs.

(3) Všechny veřejné úřady a orgány jsou povinny na dožádání spolupůsobiti s národními výbory a účinně je podporovati při výkonu úkolů uložených jim tímto zákonem.

§ 19.

Ustanovení trestní.

(1) Kdo nesplní povinnosti uložené podle ustanovení § 7, odst. 2, třetí a čtvrté věty nebo kdo učiní úmyslně nebo z nedbalosti údaje nesprávné nebo v podstatných bodech neúplné, nebo kdo nesplní povinnost uloženou v § 6, odst. 2 nebo v 8, odst. 4, věta druhá, bude potrestán bez újmy soudního stíhání okresním národním výborem - nejde-li o čin přísněji trestný - pro přestupek pokutou do 10.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 1 měsíce. Byla-li uložena pokuta budiž pro případ její nedobytnosti vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.

(2) Nejde-li o trestný čin přísněji trestný, trestá se pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců, kdo jednaje úmyslně nebo z hrubé nedbalosti proti ustanovení § 15, snaží se obdržeti voličský průkaz nebo kdo za týchž předpokladů se snaží umožniti takové osobě vydání voličského průkazu. Stejně se trestá, kdo se snaží, aby byl zapsán ve více než jednom voličském seznamu (dílčím voličském seznamu), a kdo takové osobě to úmyslně nebo z hrubé nedbalosti umožňuje.

§ 20.

Osvobození od poplatků.

(1) Veškerá podání a veškeré zápisy pořízené podle tohoto zákona a jejich přílohy jsou prosty kolku.

(2) Vzorce voličských seznamů, voličských průkazů a vyhlášek podle tohoto zákona stanoví ministerstvo vnitra. Jejich výtisky dodá státní správa zdarma.

Část V.

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ.

§ 21.

První voličské seznamy.

(1) První voličské seznamy sestavené podle tohoto zákona vyloží se dne 1. března 1946. Ministr vnitra stanoví příslušné další lhůty podle obdoby ustanovení §§ 8 a 10 vyhláškou, kterou uveřejní v Úředním listě republiky Československé. Tyto první voličské seznamy jsou podkladem pro volby, při nichž se odevzdávají hlasy v době od 1. května 1946 do 15. března 1947. Ustanovení § 13 zůstává nedotčeno.

(2) Pro sestavení prvních voličských seznamů se použije voličských seznamů zatím již připravených místními národními výbory.

(3) Podle ustanovení § 13, odst. 2 jest všeobecně postupovati v nejbližších letech až do doby, kdy ustane zvýšený přesun obyvatelstva.

§ 22.

Podmínka bydliště.

Vojenští gážisté z povolání v činné službě vojenské, kteří nemají bydliště, zapíší se do prvních voličských seznamů (§ 21) v obci, v níž mají v den jejich vyložení svůj pobyt; to platí obdobně i o členech Sboru národní bezpečnosti, pokud nejsou hromadně ubytováni ve služebních ubikacích.

§ 23.

Osoby, jež se nezapisují do voličských seznamů.

(1) Do voličských seznamů se nezapisují osoby, proti nimž bylo zahájeno přípravné soudní vyšetřování pro trestný čin podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním soudu, nebo podle §§ 1 až 4 nařízení Slovenské národní rady ze dne 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNR, o potrestaní fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a zřízení lidového soudnictví, byla-li ve všech těchto případech na ně pro takový trestný čin uvalena soudní vazba vyšetřovací.

(2) Do voličských seznamů se dále nezapisuji osoby, které byly pravoplatně odsouzeny pro činy trestné podle dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o potrestání některých provinění proti národní cti, nebo podle § 5 nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Sb. n. SNR, a to i když místní lidový soud nevyslovil v odsuzujícím rozsudku současně ztrátu občanských práv. Ztráta volebního práva pomíjí, jde-li o trest vězení delší 6 měsíců nebo jde-li o zařazení do pracovního útvaru alespoň na tuto dobu, po třech letech, jinak po jednom roce, počítajíc od výmazu nebo prominutí trestu.

(3) Zahájení trestního řízení pro trestné činy, uvedené v předchozích odstavcích, poznamená neprodleně místní volební komise ve voličských seznamech, ve sloupci určeném pro poznámky. Dokud je vyznačena tato poznámka, nesmí býti vydán dotčené osobě voličský průkaz (§ 15). Nastanou-li předpoklady, za nichž se osoba podle ustanovení odstavců 1 a 2 do voličských seznamů nezapisuje, škrtne ji místní volební komise z voličských seznamů na podkladě oznámení příslušného soudu nebo okresního národního výboru. Byl-li vydán rozsudek zprošťující nebo bylo-li trestní řízení zastaveno, budiž z moci úřední nebo na žádost strany na podkladě oznámení příslušného soudu nebo okresního národního výboru poznámka ve voličských seznamech vymazána a po případě obnoven zápis škrtnuté osoby ve voličských seznamech, jsou-li zároveň splněny ostatní zákonné podmínky pro zápis. Tyto změny je neprodleně vyznačiti v obou stejnopisech voličských seznamů, a to i v době, v níž se voličské seznamy nesmějí jinak měniti (§ 16).

§ 24.

Překážka výkonu práva volebního.

(1). Nejsou-li sice dány předpoklady § 23, odst. 1 a 2, uzná-li však okresní národní výbor (odstavec 3), že veřejný zájem vyžaduje, aby osoba důvodně podezřelá z trestného činu uvedeného v § 23, odst. 1 a 2 nebo z chování, pro něž může býti postavena před Národní soud jako soud čestný, nevykonala volební právo, poznamená místní národní výbor tuto překážku výkonu volebního práva u jejího zápisu ve voličských seznamech ve sloupci určeném k vyznačení hlasování, a to i v době, v níž se voličské seznamy nesmějí jinak měniti (§ 16). Rozhodnutí okresního národního výboru je konečné. § 23, odst. 3, věta druhá platí obdobně. Ustanovení §§ 9 a 10 se vztahují přiměřeně i na poznámku překážky výkonu práva volebního.

(2) Poznámka překážky volebního práva bude vymazána z moci úřední nebo na žádost strany, odpadnou-li předpoklady pro její vyznačení, nejpozději však dnem 31. prosince 1946.

(3) Pro postup národních výborů podle předchozích odstavců jsou závazné směrnice, které vydá ministr vnitra se schválením vlády.

§ 25.

Odnětí volebního práva trestními rozsudky z doby nesvobody a z doby dřívější.

Ztráta volebního práva podle rozsudku trestního soudu z doby nesvobody a doby dřívější, pokud dosud nepominula, nevylučuje ze zápisu do voličských seznamů. Uzná-li však okresní národní výbor, že trestný čin byl spáchán z důvodů národně, mravně nebo sociálně zavržení hodných, škrtne dotčenou osobu v obou stejnopisech voličských seznamů, a to i v době, v níž se jinak voličské seznamy nesmějí měniti (§ 16).

Část VI.

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ.

§ 26.

Zrušení dosavadních předpisů.

Ustanovení dosud platných předpisů, které odporují tomuto zákonu, se ruší. Zejména se zrušují

1. zákon ze dne 19. prosince 1919, č. 663 Sb., o stálých seznamech voličských, ve znění zákona ze dne 23. ledna 1920, č. 44 Sb., a vládní nařízení ze dne 23. prosince 1919, č. 664 Sb., k provedení zákona o stálých seznamech voličských,

2. ustanovení § 3, č. 3 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb., kterým se vydává řád volení v obcích republiky Československé, ve znění zákona ze dne 18. března 1920, č. 163 Sb., a zákona ze dne 14. července 1922, č. 253 Sb.,

3. zákon ze dne 8. dubna 1927, č. 56 Sb., o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva, a vládní nařízení ze dne 28. května 1927, č. 67 Sb., kterým se provádí zákon o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva.

§ 27.

Úprava podrobností řízení.

Další podrobnosti řízení o sestavení a úpravě voličských seznamů a o vydávání voličských průkazů může upraviti ministr vnitra směrnicemi, které uveřejní v úředním listě republiky Československé.

§ 28.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Část všeobecná.

Stálé seznamy voličské zavedl u nás zákon ze dne 19. prosince 1919, č. 6 3 Sb., ve znění novely ze dne 23. ledna 1920, č. 44 Sb., s prováděcím nařízením ze dne 23. prosince 1919, č. 663 Sb. Nepřímou novelisaci představuje úprava volebního práva příslušníků branné moci a četnictva podle zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 56 Sb., a prováděcího vládního nařízení ze dne 28. května 1927, č. 67 Sb., jakož i některá ustanovení volebních řádů, zejména zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev. Zákon o stálých seznamech voličských prováděl se téměř 19 let (od 29. prosince 1919 do 19. listopadu 1938, srov. vládní nařízení ze dne 16. listopadu 1938, č. 286 Sb., o změně tohoto zákona, vydané v době nesvobody). Za tuto dobu byly získány cenné zkušenosti; které umožňují všestranně zhodnotiti tuto instituci.

Stálé seznamy voličské umožňují, aby volby, pro něž jsou seznamy ty určeny, mohly býti provedeny kdykoliv, a to v době co nejkratší, ježto řízení volební od rozepsání voleb do jejich provedení není zatěžováno nejobtížnější z přípravných prací: sestavováním seznamů voličů. Mají proto ve státě vybudovaném na principu demokracie stálé seznamy voličské značný význam, poněvadž ulehčují dovolati se vůle voličstva.

Předkládaný návrh zákona nemění proto nic na základech stálých seznamů voličských. Sleduje však myšlenku zjednodušení této instituce i příslušného řízení a úspor na finančních nákladech veřejné správy, jakož i myšlenku zabezpečiti co nejvíce úplnost a správnost voličských seznamů.

Dosavadní sestavování voličských seznamů každého půl roku ukázalo se nejen zbytečným, nýbrž i značně nákladným. Tíha nákladů spočívá nad to z největší části na obcích.

Proto navrhuje se nové sestavování těchto seznamů na dobu tří let, při čemž však vždy po prvním a druhém roce jsou seznamy doplňovány a opravovány.

Vedle pravidelného sestavování, opravování a doplňování stálých voličských seznamů pamatuje nová úprava na možnost naříditi doplnění a opravení těchto seznamů - ukáže-li se toho potřeba - mimo pravidelný termín.

Další podstatnou změnou proti dosavadnímu právnímu stavu je zjednodušení řízení při sestavování stálých seznamů voličských a při rozhodování o námitkách proti nim tím způsobem, že místo orgánů ad hoc teprve zřizovaných (místních komisí a reklamačních komisí) svěřuje se tato působnost stávajícím již orgánům: místním a okresním národním výborům. Dalším zjednodušením je též zavedení jednotné podmínky zápisu do voličských seznamů, pokud jde o bydliště v obci.

Velkým zjednodušením je také ustanovení o věkové hranici jako podmínce zápisu do voličských seznamů. Náš právní řád znal dosud 3 věkové hranice, pokud jde o právo voliti do sborů, do nichž se volí podle stálých seznamů voličských: 21 let (do obcí a poslanecké sněmovny), 24 let (do zemských a okresních zastupitelstev) a 26 let (do senátu). Tím bylo komplikováno i sestavování stálých seznamů voličských. Vychází se totiž z toho, že v připravovaných volebních řádech snižuje se tato hranice pro volby do ústavodárného Národního shromáždění a do národních výborů na 18 let. Rovněž se předpokládá obnovení volebního práva vojáků; na což osnova bere zvláštní zřetel. Jde v podstatě o změny naznačené přímo již v košickém programu vlády ze dne 5. dubna 1945 (srov. oddíl I, odst. 3 a oddíl V, odst. 5), v němž se mluví o zavedení všeobecného volebního práva mužů a žen, počínajíc 18. rokem věku, a o jeho rozšíření i na příslušníky branné moci.

K větší přesnosti voličských seznamů přispěje a úlevu řízení reklamačnímu přinese též ustanovení, že pouhé chyby vzniklé ve psaní seznamů mohou býti kdykoliv i mimo řízení reklamační opraveny, stejně jako ustanovení o součinnosti úřadů národní bezpečnosti, správců matrik a občanstva při sestavování voličských seznamů.

Nově se zavádí instituce voličských průkazů (§ 15), jež má umožniti větší a snadnější účast při volbách.

Při připravování osnovy bylo uvažováno i o tom, nemělo-li by býti navrženo ustanovení, že stálé seznamy voličské lze doplňovati též před samotnou volbou na základě námitkového řízení provedeného v průběhu řízení volebního. Od této myšlenky bylo však upuštěno z těchto důvodů: Stálé seznamy voličské mají hlavně význam v tom směru, že umožňují rychlé provedení volebního řízení, které není zatěžována jejich sestavováním. Bylo-li by možno doplňovati voličské seznamy také i za řízení volebního; ztratily by stálé voličské seznamy tento svůj vlastní význam a staly by se jen jakousi přípravnou pomůckou. Lze totiž důvodně očekávati, že občanstvo nejevilo by o jejich opravování a doplňování v normálním upravovacím období valného zájmu, spoléhajíc, že v případě rozepsání voleb může si ještě opatřiti dodatečný zápis do těchto seznamů. Vedle toho vrhalo by upravovací řízení prováděné v době volebního řízení rušivé reflexy na průběh posléze uvedeného řízení; správní orgány, plně zaměstnané volebním řízením, byly by přípravami k rozhodování o námitkách jež by se muselo státi v době co nejkratší odváděny od svých úkolů, nutných k řádnému provedení voleb. Svěřovati pak rozhodování o námitkách v této době, jinému orgánu, než jak je tomu v normálním řízení upravovacím, bylo by nebezpečným, poněvadž nelze nalézti jiného vhodného orgánu, jenž by vzhledem k předvolebnímu vzrušení podával při rozhodování dostatečnou záruku objektivního posouzení věci.

Osnova předpokládá současně připravovanou úpravu práva voliti do zákonodárného sboru (ústavodárného Národního shromáždění) a do národních výborů.

Část zvláštní.

K jednotlivým ustanovením osnovy se podotýká ještě toto:

K § 1.

Odstavec 1 odpovídá § 1 dosavadního zákona o stálých seznamech voličských a odstavec 2 v podstatě ustanovení § 14, odst. 1 téhož zákona. V odstavci 2, větě první se zvláště stanoví, že zápis do voličských seznamů jest podmínkou aktivního volebního práva do sborů v tomto ustanovení uvedených. Tuto zásadu dále rozvádí ustanovení věty následující; při tom se přihlíží k výjimkám stanovených v § 15.

K § 2.

Jde celkem o obdobu § 2 dosavadního zákona. Nejnižší věková hranice aktivního volebního práva se sjednocuje. Od zvláštní podmínky tříměsíčního nebo delšího bydlení bylo upuštěno. Ustanovení § 2 vztahuje se nyní i na příslušníky branné moci a aktivní členy Sboru národní bezpečnosti, pokud se dosud do voličských seznamů nezapisovali. Ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 56 Sb. a prováděcího vládního nařízení ze dne 28. května 1927, se zrušují (§ 26, č. 3).

K § 3.

V podstatě se přejímá ustanovení § 3 platného zákona o stálých seznamech voličských a § 3 řádu volení v obcích.

Naproti tomu nevylučují se ze zápisu - jak tomu bylo dosud - osoby, na jejichž návrh se koná řízení vyrovnací, jakož i ti, kdož upadli v konkurs. Hospodářské poměry přinášejí totiž s sebou častěji případy vyrovnání i konkursu, mnohdy bez zavinění dlužníkova. Tím ztrácejí tyto instituce na svém diffamujícím rázu. Vyloučení z volebního oprávnění bylo by tu proto důsledkem příliš přísným.

Poněvadž vzhledem k posléze platnému znění § 3, odst. 1; č. 3 řádu volení v obcích nastává vyloučení z práva voliti - jsou-li splněny ostatní podmínky - všeobecně již při prvním odsouzení trestním soudem pro přečin nebo přestupek, nemá významu a nebylo proto osnovou převzato ustanovení § 3, č., odst. 2 platného zákona o stálých seznamech voličských, vyslovující tento důsledek speciálně pro přečiny cís. nař. č. 275/1914 ř. z., o lichvě.

V této souvislosti se odkazuje na ustanovení §§ 23 až 25 osnovy.

K § 4.

V odstavci 1 vyslovuje se v podstatě zásada, která platila v našem právním řádu v době, v níž osoby vojenské v činné službě volily do obcí a obou sněmoven Národního shromáždění (srov. § 2, odst. 3 zákona č. 663/1919 Sb., část I, zákona ze dne 31. března 1920, č. 208 Sb., kterým se doplňují ustanovení o volbách do Národního shromáždění).

Pro zápis vojenských gážistů z povolání v činné službě platí v celém rozsahu zásady §§ 2 a 5. Totéž platí obdobně také pro členy Sboru národní bezpečnosti v činné službě, pokud nejsou hromadně ubytováni ve společných ubikacích.

Ustanovení odstavce 2 chce znemožniti zápis ve voličských seznamech dvou obcí. Ustanovení odstavce 3 snaží se zabezpečiti dotčeným osobám propuštěným nebo vystoupivším z činné služby včasný zápis v obci jejich bydliště podle obdoby ustanovení §§ 3, 4 a 6 vl. nař. č. 67/1927 Sb.

K § 5.

Umožňuje se tu státním zaměstnancům, kteří služebně působí na cizím státním území v blízkosti státních hranic (zaměstnanci železniční, celní a j.), a příslušníkům jejich rodin zápis do seznamů a tedy i výkon volebního práva. Za nejbližší obec jest považovati onu, jež jest od služebního působiště státního zaměstnance po dráze nebo po obvyklých schůdných cestách, nejméně vzdálena.

K § 6.

Toto ustanovení odpovídá § 4 dosavadního zákona o stálých seznamech voličských.

K § 7.

Z důvodů zjednodušení svěřuje osnova sestavení voličských seznamů, jakož i úkony s tím souvisící místním národním výborům, které k tomu zčásti použijí zvláštních komisí. Aby sestavení voličských seznamů bylo místnímu národnímu výboru usnadněno a zajištěn co možno přesný a správný výsledek, vybavuje se tento orgán příslušnou pravomocí umožňující řádné spolupůsobení občanstva (§ 7, odst. 2).

Z příčin vylíčených ve všeobecné části důvodové zprávy budou voličské seznamy nově sestavovány na dobu tří let; vždy po prvním a druhém roce budou však doplňovány a opravovány (§ 12 osnovy).

Podle ustanovení dosavadních volebních řádů (§ 31, odst. 4 řádu volení do posl. sněmovny, § 30 odst. 4 a § 60 zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev, § 28, odst. 3 řádu volení v obcích) má v jedné volební místnosti voliti nejvýše 1000 voličů; pamatuje proto osnova na to, aby v obcích s více než 1000 voličů byly sestavovány dílčí voličské seznamy pro jednotlivé místní obvody obce tak, aby na každý obvod nepřipadlo více než 1000 voličů.

Zvláštním druhem dílčích voličských seznamů jsou voličské seznamy uvedené v § 7, odst. 4. Jinak jsou ustanovení tohoto paragrafu obdobou § 7 platného zákona.

K § 8.

Odstavec 1, 2 a 4 obsahují předpisy obdobné § 8 dosud platného zákona; do odstavce 4 bylo převzato s některými změnami ustanovení § 9 dosud platného zákona. V zájmu voličů jakož i úplnosti a správnosti seznamů prodlužuje se v odstavci 1 reklamační lhůta z 8 na 15 dnů. Odstavec 3 souvisí se zvláštní povahou dílčích voličských seznamů, uvedených v § 7, odst. 4.

K § 9.

Oprávnění podati námitky se proti dosavadnímu stavu poněkud omezuje. Vedle občana, jenž se domáhá, aby do voličských seznamů byl zapsán, může podati námitky jen osoba zapsaná v právě vyložených voličských seznamech v obci, o jejíž seznamy jde, nebo v jiné obci téhož správního okresu, kdežto dosud mohli podati námitky občané zapsaní do voličských seznamů kterékoli obce téhož volebního kraje. Zkušenosti při provádění dosud platného zákona však ukázaly, že tak široké pojetí reklamačního oprávnění nemá praktického významu.

Jinak odpovídá tento předpis - s drobnými změnami vyplynuvšími z praxe - ustanovení § 10 dosavadního zákona.

K § 10.

Rozhodování o námitkách na místo dosavadních zvláštních komisí reklamačních svěřuje se zásadně místním národním výborům a - pokud nerozhodují s konečnou platností - též okresním národním výborům, a to jen v odvolacím řízení. Dosavadní lhůta 14 dnů k rozhodnutí o podaných námitkách se přiměřeně prodlužuje v úvaze, že při nové úpravě bude v reklamačním řízení třeba projednati větší počet námitek, než tomu bylo dosud, kdy reklamační řízení se konalo dvakráte v roce. V odstavci 3 pamatuje se na možnost, že by příslušné orgány nerozhodly o námitkách v předepsané lhůtě a ohrozily tak včasné skončení celého řízení.

Odstavec 4 jedná o odvolacích komisích jako instituci obligatorní, jejímž účelem je usnadniti a urychliti provedení odvolacího řízení.

V ostatním přejímají se tu ustanovení §§ 12 a 13 dosud platného zákona a doplňky, jež vyplývají z nové úpravy kompetenční.

K § 11.

Velmi mnoho chyb v osobních údajích je ve voličských seznamech způsobováno při opisování, resp. písařskými chybami při jejich sestavování. Jeví se proto vhodným umožniti, aby opravy chyb tohoto druhu voliči nijak nezaviněných bylo možno prováděti z úřední moci nebo k návrhu kdykoliv; o důvodnosti takových oprav může se místní národní výbor snadno přesvědčiti porovnáním s dřívějšími seznamy nebo z osobních dokladů zapsaných voličů.

K § 12.

Doplňování a opravy voličských seznamů, jež se konají vždy v onom roce, kdy se seznamy nově nesestavují, upravují se celkem obdobně jako řízení při sestavování nových seznamů; doplnění a opravy se však provedou na stejnopise seznamů sestavených před rokem, resp. před dvěma lety.

K § 13.

Před rozepsáním voleb mohou býti zjištěny okolnosti, budící důvodné pochybnosti o správnosti stálých voličských seznamů, jež mají býti podkladem pro volby, zvláště uplynula-li již delší doba od jejich sestavení nebo doplnění v pravidelném termínu. Proto toto ustanovení umožňuje zjednati v tomto případě ještě včas nápravu. Zvláštní přechodné ustanovení o obligatorním všeobecném použití § 13, odst. 2 obsahuje § 21, odst. 3.

K § 14.

Odstavec 1 a 2 odstraňuje pochybnosti, jež by mohly vzniknouti o tom, podle kterých seznamů se v tu kterou dobu provedou volby. Stejný účel byl sledován v § 14 dosud platného zákona o stálých seznamech voličských, v § 18 řádu volení do poslanecké sněmovny a v § 17 zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev.

K § 15.

Instituce obdobná voličskému průkazu není našemu právnímu řádu neznáma. Již § 10 zákona č. 208/1920 Sb., kterým se doplňují ustanovení o volbách do Národního shromáždění, stanoví, že členové obvodních volebních komisí, jejich náhradníci a úředníci vykonávající dohled u obvodní komise, kteří jsou zapsáni do stálých voličských seznamů v jiné obci téhož volebního kraje, odevzdají při volbách do Národního shromáždění hlas v obci, v níž jsou členy (náhradníky) obvodní volební komise anebo konají dohled při této komisi. Za tím účelem předloží obvodní volební komisi průkaz politického úřadu přímo nadřízeného obcí, v níž jsou zapsáni do voličských seznamů, že v seznamech těch je poznamenáno, že vykonají volební právo pro tuto volbu v obci, u jejíž obvodní volební komise fungují. Politický úřad dav potvrzení, učiní opatření, aby bylo poznamenáno nejpozději devátý den přede dnem volby ve voličských seznamech, ve kterých je dotčený volič zapsán. Taková osoba nesmí býti připuštěna k volbě v obci, v níž je zapsána do voličských seznamů.

Ustanovení § 15 osnovy rozvíjí jen tuto myšlenku, ovšem jen potud, pokud jde o volby do zákonodárného sboru a do zemských a okresních národních výborů.

Případy, v nichž dojde k vydání voličského průkazu, omezují se v zásadě na osoby, zapsané již ve voličských seznamech.

K § 16.

Při stanovení lhůt přihlíží se k předpisu volebních řádů, že v posledních osmi dnech přede dnem volby nesmí býti ve voličských seznamech nic měněno. Pokud se výslovně připouští oprava chyb ve psaní i v této době, poukazuje se na názor volebního soudu vyslovený v usnesení č. II/1 Koschin, podle něhož pouhé chyby v písmě mohou býti ve stálých voličských seznamech opraveny ještě v osmidenní lhůtě přede dnem volby.

K § 17.

V odstavci 1 pamatuje se na případ, že by volby do různých sborů byly rozepsány na týž den, tak, že by se nevystačilo s normálním počtem stejnopisů a opisů voličských seznamů.

K zabezpečení správnosti a úplnosti voličských seznamů mají sloužiti i donucovací prostředky podle odstavce 2 tohoto předpisu.

Ustanovení odstavce 3 umožňuje nápravu, když by do voličských seznamů byly zapsány osoby nevyhovující nejdůležitějším podmínkám pro zápis do voličských seznamů, zejména nedošlo-li k odstranění těchto závad v rámci reklamačního řízení.

K § 18.

Toto ustanovení, jehož nedostatek byl v praxi pociťován, má ulehčiti sestavování voličských seznamů a přispěti k jejich správnosti.

K § 19.

Obsahuje potřebná ustanovení trestní.

§ 20 se shoduje s § 16 dosud platného zákona o stálých seznamech voličských.

§§ 21 až 27 obsahují ustanovení přechodná, účinnostní a prováděcí.

§§ 23 a 24 se týkají osob, které již z důvodů státně politických nelze zapisovati do voličských seznamů.

§ 25 se upravuje otázka revise výroků trestních soudů z doby nesvobody a z doby dřívější o ztrátě volebního práva.

Vedle všeobecné derogační klausule uvádí § 26 některé význačnější předpisy, které se ruší.

Osobní náklad závisí na finanční úpravě náhrad členům komisí národních výborů a bude hrazen v rámci úhrady všeobecných osobních nákladů na národní výbory. Věcný náklad (§ 20, odst. 2), ponese stát, jak tomu bylo dříve, a o jeho úhradu bude postaráno ve státním rozpočtu.

V Praze dne 8. února 1946.

Předseda vlády:

Fierlinger v. r.

Ministr vnitra:

Nosek v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP