Branný výbor pojednal ve své schůzi
dne 30. ledna 1946 o vládním návrhu zákona;
kterým se mění a doplňuje zákon
ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě
náležitostí vojenských osob z počtu
mužstva v činné službě a některých
jiných osob jim co do náležitostí na
roveň postavených, jakož i o zaopatření
déle sloužících, a kterým se
stanoví zvláštní přídavek
déle sloužícím.
Vzhledem k tomu, že do návrhu zákona byla pojata
i změna § 2, odst. 4 vládního nařízení
ze dne 15. června 1934, č. 111 Sb., týkající
se žoldu frekventantů vojenských učilišť
pro výchovu důstojníků, bylo usneseno
branným výborem pozměniti název
zákona tak, aby bylo zřejmo, že zákon
postihuje zároveň též vládní
nařízení ze dne 15. června 1934, č.
111 Sb., o náležitostech vojenských osob z
počtu mužstva v činné službě
a některých jiných osob jim co do náležitostí
na roveň postavených.
Dále usnesl se branný výbor na těchto
změnách:
K čl. I, § 2, odst. 2: Sazby nemocničního
žoldu byly stanoveny výše, než jak navrhovala
vládní osnova. Je to odůvodněno širším
hlediskem na potřeby vojáka, jimž má
žold sloužiti. Proto tedy návrh zákona
stanoví nemocniční žold v zásadě
poloviční (u vojína 5 Kčs, u svobodníka
a desátníka 6 Kčs, u četaře
a rotného 8 Kčs), při čemž pro
zjednodušení zůstávají navrhované
jednotné sazby pro svobodníka a desátníka,
četaře a rotného. Voják nemá
býti trestán za nezaviněné onemocnění
nebo zranění přílišně
nízkým žoldem a je třeba mu ponechati
žold nynějším jeho účelům
přiměřený.
Těm vojenským osobám z počtu mužstva,
které utrpěly zranění nebo si přivodily
nemoc při výkonu vojenské služby, ponechává
návrh zákona právem plný žold,
neboť nemohou býti postiženy snížením
žoldu pro újmu na zdraví, již utrpěly
výkonem vojenské služby; tento denní
žold obdrží i v případech, kdy
se výkonem vojenské služby projeví nemoc,
nebo důsledky zranění již z doby před
nástupem do vojenské služby nebo kdy se obnoví
onemocnění či zranění v přímé
souvislosti s vojenskou službou.
Naproti tomu přiznává návrh zákona
těm vojenským osobám, které si onemocnění
či zranění způsobily svévolně
nebo hrubou nedbalostí, pouze vězeňský
denní žold, neboť zde je třeba tyto osoby
snažící se takovýmto způsobem,
t. j. poškozováním vlastního zdraví,
mařiti výkon vojenské služby, postihnouti
bez újmy trestního stíhání
již za doby nutného léčení, žoldem,
který jim bude příslušeti po dobu odpykávání
trestu za sebepoškození.
§ 2 byl doplněn novým odstavcem 6, jenž
stanoví výši žoldu frekventantů
vojenských učilišť pro výchovu
důstojníků. Žold frekventantů
vojenských učilišť byl stanoven §
2, odst. 4 vládního nařízení
č. 111/1934 Sb. na základě zmocnění
daného § 2, odst. 6 zákona č. 83/1932
Sb. Ježto je nutno stanovit nově i výměru
žoldu pro tyto vojenské osoby, činí
tak návrh zákona tím způsobem, že
novelisuje ustanovení § 2, odst. 6 zákona č.
83/1932 Sb. Stanovení vyšší sazby žoldu
frekventantů (částkou 20 Kčs) oproti
dřívějšímu poměru, kdy
se rovnal žoldu rotného, je odůvodněno
vyššími potřebami těchto vojenských
osob, zejména nutností pořizovati nebo si
doplňovati různé učební pomůcky
a pod., což vyžaduje v určité míře
každé učiliště a tudíž
i vojenské. Vojenská správa hodlá
sice novelisovat vládní nařízení
č. 111/1934 Sb., zejména pokud jde o vedlejší
náležitosti vojenských osob z počtu
mužstva, poněvadž však si přípravné
práce vyžádají ještě delší
dobu, bylo rozhodnuto vsunouti žold frekventantů do
tohoto návrhu zákona, kam vlastně patří,
a jehož stanovení zároveň se žoldem
ostatních vojenských osob z počtu mužstva
se jeví velmi nutným.
K § 4, odst. 1: Vstupní jednorázovou prémii
je třeba poskytnouti všem déle sloužícím,
tedy i těm, kteří se zavázali k dobrovolné
další činné službě před
účinností tohoto zákona. Jinak by
vznikla ničím neodůvodněná
nesrovnalost mezi těmi, kdož se zavázali před
účinností zákona, t. j. před
1. lednem 1946, a těmi, kteří se zaváží
za účinnosti tohoto zákona. V důsledku
toho byl tento odstavec odpovídajícím způsobem
pozměněn.
Nadpis § 5 byl změněn takto: "Měsíční
prémie, příspěvky na děti a
byt."
V nadpisu čl. II. byla škrtnuta slova "a
poživatelům zaopatřovacích náležitostí
déle sloužících a jejich pozůstalých".
Je to v důsledku vypuštění navrhovaného
ustanovení o zvláštním přídavku
poživatelům zaopatřovacích náležitostí
déle sloužících a jejich pozůstalých,
neboť jim přísluší zvláštní
přídavek již podle § 2 zák. ze
dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním
přídavku státním a jiným některým
veřejným zaměstnancům, jakož
i poživatelům státních odpočivných
(zaopatřovacích) platů.
Jako čl. III bylo místo dosavadního ustanovení
vloženo ustanovení nové, jímž
se ve spojitosti s nově do návrhu zákona
pojatým odstavcem 6 v § 2, čl. I. zrušuje
ustanovení § 2, odst. 4 vládního nařízení
ze dne 15. června 1934, č. 111 Sb.
Dosavadní článek III. byl přečíslován
na článek IV.
Branný výbor doporučuje, aby Prozatímní
Národní shromáždění schválilo
návrh zákona se změnami, které v něm
byly provedeny.
Rozpočtový výbor projednal výše
zmíněný vládní návrh
zákona ve schůzi dne 6. února 1946. Vládní
návrh jest vlastně novelou zákona z 31. května
1932, což samo už je dostatečným důvodem
k tomu, aby náležitosti mužstva a postavení
déle sloužících poddůstojníků
bylo přiměřeným způsobem upraveno,
zejména s ohledem na dnešní cenovou úroveň.
Pokud jde a žold sám vzal rozpočtový
výbor na vědomí, že t. zv. žold
nemá v naší nově budované armádě
sloužiti pouze k opatření propriet, nýbrž
že je nutno upraviti jeho výši tak, aby vojáci
měli možnost v rámci riového žoldu
bráti účast také na kulturním
životě. Proto rozpočtový výbor
neměl námitek proti značnému zvýšení
žoldu vojáků v činné službě.
Pozastavil se však u otázky žoldu, náležejícího
vojenským osobám po dobu jejich nemoci. Výbor
poukázal na okolnost, že při rigorosním
výkladu a provádění ustanovení
čl. I, čís. 1., odst. 2., § 2, že
žold o plné výměře podrží
vojenské osoby po dobu léčení zranění
nebo onemocnění přivoděného
při výkonu služby, docházelo by k příkrostem
a nesrovnalostem v náležitostech vojáků.
Proto se rozpočtový výbor usnesl, aby toto
ustanovení, zejména pojem "pro zranění
nebo onemocnění přivoděném
při výkonu služby" bylo prováděno
blahovolně, aby nedošlo k tvrdostem, a aby tento plný
žold byl zachován všude tam, kde výkon
vojenské služby měl, nebo mohl míti
vliv na onemocnění. Stejně vyslovil rozpočtový
výbor souhlas s úpravou žoldu frekventantům
vojenských učilišť (škol, kolejí)
pro výchovu důstojníků z povolání,
vycházeje z názoru, že náležitosti
těchto frekventantů, jak byly dány vládním
nařízením ze dne 15. června 1934,
čís. 111 Sb., dnešním poměrům
naprosto nevyhovují. Výbor se dále zabýval
otázkou honorování déle sloužících,
kterých vojenská správa potřebuje
nezbytně nejen v dnešní době budování
armády, když je naprostý nedostatek poddůstojníků
z řad činně sloužícího
mužstva, nýbrž i v pozdějších
letech, jak ukazuje zkušenost z první republiky, kdy
déle sloužící stali se kádrem
instruktorů při výcviku armády k požadovaným
úkolům. Získání co největšího
počtu déle sloužících jest eminentním
zájmem vojenské správy a podaří
se to jen tehdy, když déle sloužící
budou řádně honorováni a když
se umožní vojenské správě, aby
tyto déle sloužící po skončení
nejméně tříletého služebního
závazku vhodně umístila do veřejných
služeb. V tomto směru přijal rozpočtový
výbor příslušnou resoluci, jež
je otištěna ve výborové zprávě.
V celku schválil rozpočtový výbor
vládní návrh zákona tisk čís.
118 ve znění přijatém ve výboru
branném a doporučuje Prozatímnímu
Národnímu shromáždění,
aby tuto osnovu v navrženém znění schválilo.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb.,
se mění a doplňuje takto:
1. § 2, odst. 1, 2, 3 a 6 zní:
(1) Vojenským osobám z počtu mužstva
v činné službě (§ 1, odst. 1, písm.
a) náleží tento denní žold:
vojínu | 10 Kčs, |
svobodníku | 11 Kčs, |
desátníku | 12 Kčs, |
četaři | 14 Kčs, |
rotnému | 16 Kčs. |
(2) Po dobu ošetřování ve vojenském
nebo občanském léčebném ústavě
(nemocnici) náleží jim denní žold
takto snížený:
vojínu | 5 Kčs, |
svobodníku a desátníku | 6 Kčs, |
četaři a rotnému | 8 Kčs. |
Podrží však denní žold v plné
výměře podle odst. 1 po dobu, kterou ztráví
v léčebném ústavě (nemocnici)
pro zranění nebo onemocnění přivoděném
při výkonu služby. Po dobu léčení
zranění nebo onemocnění způsobeného
svévolně nebo hrubou nedbalostí náleží
jim pouze vězeňský denní žold
(odst. 3).
(3) Odpykávají-li kázeňský
trest na svobodě a neúčastní-li se
proto po dobu jeho trvání vojenského výcviku,
náleží jim místo denního žoldu
stanoveného v odstavci 1 vězeňský
denní žold 1 Kčs. Odpykávají-li
soudní trest na svobodě, nenáleží
jim žádný žold, ani když jej odpykávají
částečně nebo úplně
ve vězeňské nebo jiné nemocnici; to
platí i o době ztrávené v soudní
vyšetřovací vazbě. Jestliže však
trestní řízení vedené proti
nim bylo zastaveno nebo skončilo osvobozujícím
rozsudkem, vyplatí se jim dodatečně denní
žold, na který by měli nárok, kdyby
na ně nebyla uvalena soudní vyšetřovací
vazba.
(4) Frekventantům vojenských učilišť
(škol, kolejí) pro výchovu důstojníků
z povolání přísluší bez
rozdílu hodnosti místo denního žoldu,
uvedeného v odstavci 1, denní žold 20 Kčs.
Vládní nařízení stanoví,
zda a do jaké míry náleží těmto
osobám jejich denní žold po dobu prázdnin,
dovolené, nemoci, trestního vyšetřování,
kázeňského nebo soudního trestu, při
nenáležitém chování a nedostačujícím
prospěchu; to platí také o frekventantech,
kteří nejsou příslušníky
mužstva. Vládní nařízení
určí, na která vojenská učiliště
(školy, koleje) se vztahují ustanovení tohoto
odstavce.
2. § 4, odst. 1 zní:
(1) Vojenské osoby z počtu mužstva; které
se reversem, počínaje rokem 1945 zavázaly
nebo zaváží, že setrvají v dobrovolné
další činné službě jako
déle sloužící po dobu nejméně
tří let, dostanou jednorázovou vstupní
prémii 20 00 Kčs.
3. § 5, odst. 1, 2, 3, 4 a 5 zní:
(1) Déle sloužícím náleží
za každý úplný kalendářní
měsíc dobrovolné další činné
služby měsíční prémie:
a) déle sloužícím až do hodnosti četaře v prvém až třetím roce dobrovolné další činné služby | 1050 Kčs, |
b) ostatním déle sloužícím | 1200 Kčs. |
(2) Déle sloužícím náleží
za podmínek stanovených pro vojenské gážisty
z povolání měsíční příspěvek
na každé nezaopatřené dítě
v částce 150 Kčs.
(3) Ženatým (ovdovělým, rozloučeným,
rozvedeným) déle sloužícím náleží,
svobodným pak může býti povolen, za
podmínek, za jakých mají vojenští
gážisté z povolání nárok
na činovné v plné výměře,
místo bezplatného ubytování podle
§ 6, písm. a) tento měsíční
příspěvek na byt:
ve skupině míst A | 400 Kčs, |
ve skupině míst B | 344 Kčs, |
ve skupině míst C | 288 Kčs, |
ve skupině míst D | 232 Kčs. |
(4) Déle sloužící mají nárok
na měsíční prémii, příspěvek
na děti a příspěvek na byt v plné
výměře i v případech uvedených
v § 2, odst. 2 a 3.
Měsíční prémie, příspěvek
na děti a příspěvek na byt jsou splatné
pozadu. Vznikne-li (zanikne-li) nárok na náležitosti
podle odstavců 1, 2 a 3 jiného než prvního
(posledního) dne v měsíci, náleží
jejich poměrný díl vypočtený
tak, že se za každý den počítá
jedna třicetina stanovené částky.
Výpočet se zaokrouhlí na nejbližší
vyšší částku vyjádřenou
v celých Kčs.
4. § 8, odst. 5 zní:
(5) Déle sloužícím přísluší
k zaopatření příspěvek na děti
ve výměře a potud, pokud by jim příslušel
za činné služby podle § 5, odst. 2.
5. § 9, odst. 4 zní:
(4) Oprávněným vdovám a úplným
sirotkům po déle sloužících přísluší
příspěvek na děti ve výměře
a potud, pokud by příslušel manželovi
nebo otci za činné služby podle § 5, odst.
2.
6. § 18, odst. 2, písm. d) zní:
d) Příspěvek na byt podle § 5, odst.
3 může býti postižen exekucí nebo
zajišťovacím úkonem nebo zastaven anebo
postoupen jen k zajištění nebo k úhradě
nájemného, pohřebné (úmrtné)
jen k zajištění nebo k úhradě
nákladů pohřbu.
(1) Déle sloužícím přísluší
počínaje od 1. prosince 1945 za každý
úplný kalendářní měsíc
dobrovolné další činné služby
zvláštní měsíční
přídavek ve výši
a) svobodným | 350 Kčs, |
b) ženatým | 600 Kčs, |
c) na každé dítě, na něž přísluší příspěvek na dítě | 150 Kčs. |
(2) Ustanovení § 5, odst. 5 zákona č.
83/1932 Sb. o poměrném dílu platí
obdobně.
Déle sloužící, jehož manželka
je výdělečně činná nebo
požívá odpočivného (zaopatřovacího)
platu nebo důchodu z veřejnoprávního
sociálního pojištění, posuzuje
se pokud jde o zvláštní přídavek
podle § 1 jako svobodný.
Zvláštní přídavek není
součástí pensijní základny
a je splatný zároveň s měsíční
prémií.
Ustanovení § 2, odst. 4 vládního nařízení
ze dne 15. června 1934, č. 111 Sb., se zrušuje.
Tento zákon nabývá účinnosti,
pokud se v něm nestanoví jinak, dnem 1. ledna 1946;
provede jej ministr národní obrany v dohodě
se zúčastněnými ministry.
Rozpočtový výbor vyzývá ministerstvo
národní obrany, aby co nejdříve vypracovalo
a předložilo vládní návrh zákona
o definitivní úpravě náležitostí
vojenských osob z počtu mužstva v činné
službě a déle sloužících
ve shodě s připravovanou úpravou platů
veřejných zaměstnanců včetně
vojenských gážistů a upravilo nově
poměr déle sloužících, který
by umožňoval jejich převod do veřejných
služeb.