Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zřizuje se artistická ústředna (dále
jen ARU) jako korporace veřejného práva se
sídlem v Praze. ARU zprostředkuje veřejné
artistické produkce jakéhokoliv druhu.
Okruh členstva, vnitřní organisaci a činnost
ARU upraví organisační řád,
který vydá ministr informací v dohodě
s příslušnými ministry a vyhlásí
jej v Úředním listě republiky československé.
(1) V čele ARU jest ředitel (jeho náměstek),
které jmenuje ministr informací; tito zastupují
ARU navenek.
(2) Při ARU zřizuje se stálý správní
sbor, jejž jmenuje ministr informací. Do tohoto sboru
vysílají zástupce ministr informací
a po jednom zástupci ministr školství a osvěty,
ministr ochrany práce a sociální péče
a ministr vnitra. členové tohoto sboru jsou jmenováni
vždy na leta a mohou býti kdykoliv odvoláni.
(3) Správní sbor vydá směrnice pro
činnost ARU. Ředitel (jeho náměstek)
si vyžádají ve věcech zásadního
rázu rozhodnutí správního sboru.
(4) ARU hospodaří podle obchodních zásad
a jest soběstačná. Podléhá
kontrole Nejvyššího účetního
kontrolního úřadu.
Produkcí ve smyslu tohoto zákona jest předvádění,
provádění nebo přednášení
artistických výkonů, pokud nejsou koncertními,
divadelními nebo kinematografickými představeními.
Veškerá dosud platná ustanovení o pořádání
a provozování veřejných produkcí
zůstávají nedotčena, pokud neodporují
tomuto zákonu.
Dozor nad činností ARU vykonává ministr
informací.
Z rozhodnutí a opatření ARU lze se odvolati
do 15 dnů k ministru informací.
(1) Oprávnění vydaná k zprostředkování
veřejných představení před
účinností tohoto zákona se ruší.
(2) Vláda určí nařízením,
v jakém rozsahu ARU vstupuje do práv a závazků
osob, jejichž oprávnění zanikla podle
odstavce 1, pokud tato práva a tyto závazky souvisí
s provozováním zprostředkovatelského
podniku.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a platí v zemích
České a Moravskoslezské; provede jej ministr
informací v dohodě se zúčastněnými
ministry.
Artisté, t. j. osoby, jež vypočítává
dvorský dekret č. 5 z roku 1836 Sb. zák.
pol., jako clowni, tanečníci, excentričtí
hudebníci, gymnasté, krasojezdci atd., jsou nejvykořisťovanější
a nejméně chráněnou vrstvou. Proto
ministerstvo informací přistoupilo ke kodifikaci
poměrů artistů, dává jim vlastní
ochrannou organisaci, jejímž úkolem je hájiti
lidové umělce před vykořisťováním
a sociální bídou.
Dalším úkolem ARU bude vyprostiti lid ze zábav
více méně obscenních, uspořádati
programy a zábavy prováděné artisty
a vykonávati dozor nad samostatnými majiteli licencí
tak, aby bylo postaráno nejen o zábavu, ale i o
kulturní výchovu.
Jde tedy o dvojí zájem organisace artistů.
ARU je myšlena jako veřejnoprávní osoba
pod dohledem státu a jejím úkolem je dbáti
svěřeného jí účelu.
Proto bude vydán i podrobný organisační
řád sestavený na základě zkušeností
a moderních zásad. K tomu budou pozvány i
resorty, které pečují nejen o záležitosti
kulturní, ale i sociální a bezpečnostní.
Úkoly tyto nelze zvládnouti všeobecnými
předpisy ani bezpečnostními orgány,
ale především znalci z řad artistů.
Není ovšem cílem ARU omezovati licencované
podniky (kolotoče a pod.) a není ani myslitelno,
že by pořádáním byly myšleny
samostatné podniky, které by zasahovaly do malopodniků,
ale těm bude prostě potvrzována licence a
budou jim dány instrukce, aby jejich činnost směřovala
skutečně k naprosto nezávadným programům.
Naproti tomu jest však úkolem ARU v dobách
tíživých postarati se o okruh činnosti
malých artistických podniků, aby netrpěly
sociálně.
Dále zabrániti vykořisťování
soukromými podnikateli, kteří si dají
platit za zprostředkování produkcí
až třikráte více než obdrží
artista, nebo dokonce si dají platiti od samotného
artisty, který naplní místnosti obecenstvem.
Osnova rozhodně nechce zasáhnouti do kompetence
jiných resortů, což patrno z osnovy samotné,
neboť není dotčena ani oblast divadla, ani
kinematografie.