Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Pomocní dělníci české národnosti,
kterým v době od 21. května 1938 do 4. května
1945 bylo v zemích České a Moravskoslezské
z důvodů národnostních, rasových,
politických nebo pro pracovní nasazení znemožněno
vstoupiti do učebního poměru a kteří
byli v uvedené době v zemích České
a Moravskoslezské nebo mimo území Československé
republiky zaměstnáváni pracemi, spadajícími
do některého uznaného učebního
oboru, mohou býti, pokud jsou k vyučení v
tomto učebním oboru způsobilí:
a) převedeni do učebního poměru okresním
úřadem ochrany práce, příslušným
podle sídla učebního závodu, byla-li
doba, po kterou konal uvedené práce kratší
než stanovená učební doba; převedeni
do učebního poměru může býti
vázáno podmínkou, že se tito pomocní
dělníci podrobí doplňovacímu
školení podle odstávce 4;
b) připuštěni příslušnou
obchodní a živnostenskou komorou k závěrečné
zkoušce učňovské, trvalo-li uvedené
zaměstnání alespoň po dobu, jež
odpovídá učební době, stanovené
pro obor, o nějž jde. Před připuštěním
k závěrečné zkoušce učňovské
podrobí se tito pomocní dělníci doplňovacímu
školení podle odstavce 4. Vykonají-li tito
pomocní dělníci s úspěchem
závěrečnou zkoušku učňovskou,
vydá jim obchodní a živnostenská komora
výuční, po případě tovaryšský
list. Tyto listiny jsou průkazem o řádném
skončení učebního poměru a
o vykonání závěrečné
zkoušky učňovské.
(2) Pomocní dělníci, kteří
splňují podmínky odstavce 1, písm.
b), avšak nebudou podle předpisů vydaných
podle odstavce 4 připuštěni k závěrečné
zkoušce učňovské, mohou býti
převedeni do učebního poměru podle
odstavce 1, písm. a).
(3) V případech odst. 1, písm. a) a odst.
2 rozhodne obchodní a živnostenská komora podle
předpisů vydaných podle odstavce 4 o započtení
doby, po kterou pomocní dělníci, převedení
do učebního poměru vykonávali práce,
spadající do příslušného
učebního oboru do učební doby.
(4) Směrnice pro převádění
pomocných dělníků do učebního
poměru, pro započítávání
doby konání pomocných prací do učební
doby, pro doplňovací školení a pro povolení
závěrečné zkoušky učňovské
budou vydány vládním nařízením.
(1) Učební doba, kterou učňové
české národnosti ztrávili v době
od 21. května 1938 do 4. května 1945 v učebním
poměru mimo území československé
republiky nebo na státním území, které
bylo v roce 1938 obsazeno cizí brannou mocí, započítává
se do učební doby, pokračují-li tito
učňové v zemích České
a Moravskoslezské v učení a jde-li o stejný
nebo příbuzný učební obor.
Jde-li o cizí učební obor, platí obdobně
ustanovení § 1, odst. 1, písm. a) a odst. 4.
(2) Pro učně české národnosti,
kteří se vyučili v době, uvedené
v odstavci 1, na státní území, které
bylo v roce 1938 obsazeno cizí brannou mocí nebo
mimo území Československé republiky
některému učebnímu oboru, který
dosud nebyl uznán, platí obdobně ustanovení
§ 1, odstavec 1, písm. b) a odstavců 2 a 4.
Doba, po kterou učňové, kteří
přerušili učební poměr a zúčastnili
se zahraničního odboje, nebo kteří
byli za německé okupace pracovně nasazeni
mimo učební závod, konali práce, spadající
do jejich učebního oboru nebo do příbuzného
učebního oboru, může, býti zcela,
nebo zčásti započtena do učební
doby. O započtení rozhodne obchodní a živnostenská
komora po slyšení nynějšího učebního
pána a závodní rady (důvěrníka).
(1) Učňové, kteří vykazují
nejméně dvě třetiny učební
doby a vyhovují podmínkám, které budou
stanoveny podle odstavce 2, mohou býti připuštěni
k výkonu závěrečné zkoušky
učňovské. Učňům, kteří
tuto zkoušku s úspěchem vykonají, se
promíjí zbývající učební
doba a vydá se jim výuční, po případě
tovaryšský list.
(2) Vládním nařízením budou
stanoveny podmínky, za kterých může
býti učňům, uvedeným v odstavci
1, povaleno vykonati závěrečnou zkoušku
učňovskou.
Účastníkům doplňovacího
školení podle § 1, odst. 4 mohou býti
poskytovány podpory podle vládního nařízení
ze dne 27. srpna 1943, č. 250 Sb., o podpoře při
včleňování do práce, jehož
použivatelnost se rozšiřuje na celé území
zemí České a Moravskoslezské.
Žádosti o přiznání výhod,
plynoucích z ustanovení §§ 1 až 4
nutno podati nejpozději do 6 týdnů ode dne
vyhlášení tohoto zákona u příslušné
obchodní a živnostenské komory. Osoby, které
bez vlastního zavinění nemohly podati žádost
ve stanovené lhůtě, mohou se však ucházeti
o přiznání uvedených výhod
nejpozději do 6 týdnů po odpadnutí
překážky.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. října 1945 a platí v zemích
České a Moravskoslezské; provedou jej všichni
členové vlády.
Německou germanisační politikou byl těžce
postižen též český pracující
dorost. V t. zv. pohraničním území
nebyl českým mladistvým, kteří
po skončení povinné školní docházky
chtěli vstoupiti do učebního místa,
až na výjimečné případy,
dáván souhlas k uzavření učebního
poměru, a tito mladiství byli včleňováni
jako pomocní dělnici do podniků válečně
důležitých. Stejně postupovaly mnohdy
i některé úřady práce na ostatním
území zemí České a Moravskoslezské.
Rozhodovaly zde národnostní, politické nebo
i rasové důvody (židovští míšenci)
a potřeby německého válečného
průmyslu. Uvedení mladiství byli včleňováni
do práce zpravidla v zemích České
a Moravskoslezské, výjimečně též
mimo území Československé republiky,
zejména v Německu a v Rakousku.
Učňové byli často před skončením
učební doby přikazováni jako pomocní
dělníci do jiných závodů, nebo
jim bylo jiným způsobem znemožněno řádně
pokračovati v učebním poměru a skončiti
odborný výcvik ve stanovené učební
době.
Tyto křivdy je třeba odčiniti. Českému
pracujícímu dorostu, pokud byl některým
z naznačených způsobů poškozen,
je třeba umožniti, aby dosáhl pokud možno
v nejkratší době odborné kvalifikace
ve zvoleném povolání, pro které má
potřebnou způsobilost.
Návrh pamatuje též na příslušníky
zahraničního odboje, kteří v zahraničí
vstoupili do učebního poměru a pokračují
nyní v učení v zemích České
a Moravskoslezské, a na ostatní učně
české národnosti, kteří v letech
1938 až 1945 byli v učebním poměru v
t. zv. pohraničním území nebo mimo
území Československé republiky (zejména
v Německu a v Rakousku) a pokračují ve výcviku
k povolání v zemích, České
a Moravskoslezské.
K jednotlivým ustanovením návrhu se poznamenává:
Ustanovení § 1 mají umožniti pomocným
dělníkům české národnosti,
kterým v době zvýšeného ohrožení
republiky (jehož konec se pro účely tohoto
nařízení stanoví dnem 4. května
1945) v zemích České a Moravskoslezské
z důvodů národnostních, politických
nebo rasových, nebo z důvodů pracovního
nasazení bylo znemožněno vstoupiti do učebního
poměru, aby dosáhli odbornou kvalifikaci pro některý
uznaný učební obor, pokud byli v uvedené
době zaměstnáváni v zemích
České a Moravskoslezské nebo mimo území
Československé republiky pracemi, spadajícími
do tohoto oboru a pokud mají pro tento obor potřebnou
tělesnou a duševní způsobilost. Uvedené
důvody, pro které bylo pomocným dělníkům
zabraňováno vstoupiti do učebního
poměru, jsou vyčerpávající
a uvádějí se výslovně proto,
aby bylo na první pohled zřejmo, že výhody
plynoucí z ustanovení § 1 nemohou býti
poskytnuty osobám, kterým nebyl dán souhlas
k uzavření učebního poměru
proto, že jsou k vyučení nezpůsobilí.
Podle odstavce 1, písm. a) mohou býti převedeni
do učebního poměru na doučení
pomocní dělníci, kteří byli
po dobu, jež neodpovídá stanovené učební
době, zaměstnáváni pracemi, spadajícími
do některého uznaného učebního
oboru.
Podle dosud platných předpisů mohou býti
k závěrečné zkoušce učňovské
připuštěny jen osoby, které získaly
předepsané znalosti a zručnosti v učebním
poměru. Odstavec 1, písm. b) povoluje výjimku
ze zmíněných ustanovení, protože
by nebylo účelné, aby osoby, které
vykonávaly práce, spadající do učebního
oboru alespoň po dobu, jež odpovídá
stanovené učební době, byly jen proto
nuceny uzavírati učební smlouvu, aby byl
dán zákonný předpoklad pro připuštění
k závěrečné zkoušce učňovské.
Je však nutno stanoviti, že výuční
doklady, které tyto osoby obdrží po úspěšném
vykonání zkoušky, jsou průkazem o řádném
skončení učebního poměru a
o vykonání závěrečné
zkoušky učňovské.
Protože pomocní dělníci, které
má na mysli § 1, byli zpravidla zaučeni jen
pro určité speciální pracovní
výkony, bude zpravidla třeba, aby se před
převedením do učebního poměru,
po případě před učňovskou
zkouškou ve zvláštním kurse seznámili
se všemi pracemi, které spadají do učebního
oboru. Pokud tito pomocní dělníci nenavštěvovali
učňovskou školu nebo školu jí na
roveň postavenou, je třeba umožniti jim, aby
si osvojili v době co nejkratší předepsané
teoretické vědomosti.
Odstavec 2 pamatuje na případy, kdy v řízení
prováděném podle odstavce 4 se zjistí,
že nelze očekávati, že by uchazeč
mohl doplňovacím praktickým a teoretickým
školením, které musí býti krátkodobé,
získati všechny předepsané znalosti
a zručnosti, jež se předpokládají
v příslušném učebním oboru.
Odstavec 3 pověřuje obchodní a živnostenskou
komoru, aby do učební doby pomocných dělníků,
kteří budou převedeni do učebního
poměru, přiměřeně započítala
dobu, po kterou byli zaměstnáváni pomocnými
pracemi.
Odstavec 1 zajišťuje učňům české
národnosti, kteří se školili v t. zv.
pohraničí nebo mimo území Československé
republiky podle cizích předpisů o výcviku
k povolání a pokračují nyní
v učení v zemích České a Moravskoslezské,
aby jim byla zachována uplynulá učební
doba. Pokračují-li v učení ve stejném
nebo příbuzném učebním oboru,
započítává se jim do učební
doby podle zákona celá doba, kterou ztrávili
v dřívějším učebním
poměru. Jestliže se tyto osoby školily v dřívějším
učebním poměru v učebním oboru,
který není ani příbuzný s oborem,
v němž se nyní školí, rozhodne
obchodní a živnostenská komora obdobně
podle předpisů vydaných podle § 1, odst.
4 o započtení doby, ztrávené v dřívějším
učebním, poměru do učební doby,
platné pro nový učební poměr.
Pokud se uvedené osoby vyučily některému
učebnímu oboru, který není dosud uznán
v zemích České a Moravskoslezské,
má jim býti podle ustanovení § 1, odst.
1, písm. b) a odst. 2 a 4 umožněno získati
odbornou kvalifikaci pro některý příbuzný
učební obor.
Podle § 9, odst. 1 vl. nař č. 200/1943 Sb.
započítávají se při nezaviněném,
přerušení učebního poměru
nejvýše 3 měsíce do stanovené
učební doby. Ustanovení § 3 umožňuje
započtení celé doby nezaviněného-přerušení
učebního poměru do učební doby,
pokud učňové vykonávali mimo učební
závod práce, spadající do stejného
nebo příbuzného učebního oboru.
Jde zde jednak o příslušníky zahraničního
odboje, jednak o učně, kteří byli
býv. úřady práce přikázáni
do pracovních míst mimo učební závod.
Tímto ustanovením má býti předčasným
připuštěním k závěrečné
zkoušce učňovské a zkrácením
učební doby umožněno urychlené
dosažení odborné kvalifikace zejména
učňům, kteří byli sice pracovně
nasazeni mimo učební závod, avšak nevyhovují
podmínkám § 3, dále učňům,
kteří zameškali část učební
doby účastí v národním odboji
a pod.
Podle § 4, odst. 4 použivatelného vládního
nařízení ze dne 27. srpna 1943, č.
250 Sb., o podpoře při včleňování
do práce, mohou okresní úřady ochrany
práce poskytovati podpory účastníkům
odborného školení. Toto nařízení
neplatí pro státní území, jež
bylo v roce 1938 obsazeno cizí brannou mocí. Je
proto třeba rozšířiti použivatelnost
tohoto nařízení na celé území
zemí České a Moravskoslezské.
Lhůta k podání žádosti stanoví
se do 6 týdnů ode dne vyhlášení
zákona, aby bylo možno včas zjistiti počet
žadatelů o přiznání výhod
podle ustanovení §§ 1 až 4 a provésti
v nejkratší době přípravy pro
organisaci doplňovacího školení a závěrečných
zkoušek. Výjimku je třeba povoliti pro osoby,
které bez vlastního zavinění nemohly
podati žádost ve stanovené lhůtě.
Pro tyto osoby běží lhůta k podání
žádosti ode dne následujícího
po odpadnutí překážky.