Branný výbor projednal vládní návrh
zákona o zatímní úpravě vojenské
služby žen v československé branné
moci (tisk 65) ve své schůzi dne 16. ledna 1946.
Branný výbor usnesl se na změně §
3, odst. 2, z kterého se vypouští slova "platných
pro vojenské osoby v záloze, a to ženám,
které dosáhly hodnosti vojenského gážisty
podle předpisů" a slova ke konci odstavce znějící
"ostatním ženám pak podle předpisů
platných pro válečné poškozence".
Branný výbor doporučuje Prozatímnímu
Národnímu shromáždění,
aby přijalo uvedený vládní návrh
se změnou usnesenou branným výborem z těch
důvodů, že ženám, které
v době nejvyššího ohrožení
republiky dobrovolně vstoupily do našeho zahraničního
vojska, byl přiznán zvýšený nárok
na zaopatřovací platy, podle předpisů
platných pro vojenské gážisty v záloze,
jako uznání za jejich statečné a vlastenecké
chování po dobu války.
Rozpočtavý výbor projednal vládní
návrh zákona o zatímní úpravě
vojenské služby žen v československé
branné moci (tisk 65) ve své schůzi dne 17.
ledna 1946.
Rozpočtový výbor schvaluje změnu jak
se na ní usnesl branný výbor ve své
schůzi dne 16. ledna 1946 a doporučuje Prozatímnímu
Národnímu shromáždění,
aby přijalo uvedený vládní návrh
s navrženou změnou, ženám, které
dobrovolně v době nejvyššího ohrožení
republiky vstoupily do zahraničního vojska a prokázaly
zde svou schopnost i obětavost v předních
bitevních liniích, budiž přiznán
zvýšený nárok na zaopatřovací
platy podle předpisů platných pro vojenské
gážisty v záloze, jako uznání
za jejich vlastenecké chování po dobu války.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Ženy, jež dobrovolně vstoupily do československé
branné moci, byly do ní zařaděny k
vykonání vojenské služby a tuto službu
konaly a po případě konají, staly
se dnem svého dobrovolného vstupu příslušnicemi
československé branné moci.
(1) Po dobu vykonávání vojenské služby
v československé branné moci příslušejí
jim vojenské náležitosti a jiná práva
podle předpisů platných pro vojenské
osoby v činné vojenské službě.
(2) Až do svého propuštění z činné
vojenské služby podléhají veškerým
československým vojenským služebním,
kázeňským a kárným předpisům,
jakož i vojenské trestní soudní pravomoci.
(1) Jejich povinnosti podle §§ 1 a 2 končí
dnem propuštění z činné vojenské
služby. O propuštění rozhodne ministr
národní obrany na jejich žádost nebo
z úřední moci.
(2) Po propuštění přísluší
jim nárok na zaopatřovací platy podle předpisů
platných pro vojenské gážisty v záloze.
(3) Nárok na zaopatření přísluší
rovněž státně spolehlivým pozůstalým
po těch příslušnicích československé
branné moci, které pro poruchu svého zdraví
(těla), utrpěnou za činné vojenské
služby a z příčin souvisejících
s vykonáváním této služby, zemřely
anebo po svém propuštění zemřou,
není-li tu osoby, která má zákonnou
povinnost pozůstalé vyživovati a zaopatřiti,
a jest s to tak učinit.
(4) Ženy propuštěné z československé
branné moci jsou oprávněny používati
hodností nabytých v činné vojenské
službě jako čestných a nositi předepsaný
vojenský stejnokroj za podmínek platných
pro vojenské osoby mimo činnou službu. Ministr
národní obrany může z důležitých
příčin vysloviti ztrátu tohoto oprávnění.
Tímto zákonem nejsou dotčena práva,
jichž nabyly příslušnice československé
branné moci v zahraničí po svém propuštění
anebo pozůstalí po nich podle dekretu presidenta
republiky ze dne 15. května 1944, č. 5 Úř.
věst. čsl. č. 2/44 o postavení žen
v československých vojenských jednotkách.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 6. října 1944; provede jej ministr národní
obrany v dohodě se zúčastněnými
ministry.