Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Aby byl všem osobám, které, plníce
svou občanskou povinnost, se činně účastní
výstavby Československé republiky, usnadněn
vstup do takového pracovního místa, které
by nejlépe odpovídalo jejich pracovním schopnostem,
zavádějí se pracovní průkazy.
(2) Pracovní průkaz jest veřejnou listinou,
jíž se pracujícím osvědčuje
jejich vzdělání, vyučení, zvláštní
znalosti a schopnosti a jiné osobní vlastnosti,
důležité pro výkon zaměstnání,
druh povolání, způsob a doba zaměstnání.
(1) Míti pracovní průkaz jsou povinni:
a) všichni zaměstnanci ve smluvním poměru,
počítajíc v to učně, praktikanty
a volontéry,
b) domáčtí. dělníci, domáčtí
živnostníci a zprostředkovatelé domácké
práce,
c) spolupracující rodinní příslušníci.
(2) Z povinnosti míti pracovní průkaz jsou
vyňati:
a) všichni státní a veřejní zaměstnanci,
b) osoby pracující na území Československé
republiky, které mají trvalé bydliště
v cizině,
c) osoby, které nevykonávají jinak námezdní
práci z povolání, jsou-li zaměstnány
jen příležitostně.
(3) Vznikne-li pochybnost, zda určitá činnost
zakládá povinnost míti pracovní průkaz,
rozhoduje okresní úřad ochrany práce
(pobočka), příslušný podle pracovního
místa; nemá-li osoba, jejíž činnost
má býti posouzena, stálého, pracovního
místa, rozhoduje okresní úřad ochrany
práce (pobočka), příslušný
podle jejího bydliště.
(1) Pracovní průkazy vydávají okresní
úřady ochrany práce (pobočky), příslušné
podle pracovního místa.
(2) Pracovní průkaz obsahuje:
a) číslo pracovního průkazu, příjmení
a jméno majitele a jeho osobní data, výcvik
v povolání, skupinu a druh povolání,
den vydání pracovního průkazu, razítko
a podpis okresního úřadu ochrany práce
(pobočky), který průkaz vydal,
b) údaje zaměstnavatele, potvrzené závodní
radou (důvěrníkem), o druhu a trvání
zaměstnání.
(3) Osoba, které má býti vydán pracovní
průkaz, je povinna uvésti a podle potřeby
prokázati všechny údaje nutné pro vydání
pracovního průkazu.
(4) Pracovní průkazy a úřední
osvědčení, vydaná ve věcech
pracovních průkazů, jsou osvobozena od poplatků.
Vydání pracovních průkazů nepodléhá
dávce za úřední úkon ve věcech
správních, pokud nejde o náhradu za pracovní
průkaz ztracený nebo poškozený. Potvrzení
zaměstnavatelů, nutná k vydání
pracovních průkazů, jsou rovněž
osvobozena od poplatků.
(5) Ministr ochrany práce a sociální péče
určí vyhláškou uveřejněnou
ve Sbírce zákonů a nařízení
podrobnosti o vydání pracovních průkazů
a o dokladech nutných k tomuto vydání, jakož
i vzor pracovního průkazu.
(1) Zaměstnavatel jest povinen vyplniti v pracovním
průkazu zaměstnance datum vstupu do zaměstnání,
údaje o druhu závodu a zaměstnání
a při skončení pracovního poměru
datum výstupu ze zaměstnání. Závodní
rada (důvěrník) tyto údaje potvrdí
(§ 3, odst. 2, písm. b). Tutéž povinnost
má podnikatel domácké práce a hlava
rodiny.
(2) Osoba, povinná míti pracovní průkaz,
musí jej na požádání předložiti
nositelům sociálního pojištění
a zaměstnavateli.
(3) Nesprávné nebo neúplné zápisy
v pracovním průkaze opraví nebo doplní
a případné jiné změny provede
okresní úřad ochrany práce (pobočka).
Nesprávnosti nebo neúplnosti v zápisech zaměstnavatelových
(§ 3, odst. 2, písm. b) opraví nebo doplní
zaměstnavatel a potvrdí závodní rada
(důvěrník) tak, aby bylo zřejmé
původní znění zápisu.
Před vstupem do nového zaměstnání
musí osoba, povinná míti pracovní
průkaz, předložiti jej okresnímu úřadu
ochrany práce (pobočce), příslušnému
dle místa zaměstnání; při tom
bude jí vydán tiskopis přihlášky
k nemocenskému pojištění pro nového
zaměstnavatele. Obdobně jest zaměstnanec
povinnen předložiti pracovní průkaz,
jestliže v důsledku přeložení v
závodu odchází do pracovního místa,
které jest v obvodu jiného okresního úřadu
ochrany práce (pobočky). Bližší
předpisy o tom stanoví ministr ochrany práce
a sociální péče vyhláškou
ve Sbírce zákonů a nařízení.
Všechny úřady veřejné správy,
soudy, právnické a fysické osoby, zejména
nositelé sociálního pojištění,
jsou povinny spolupůsobiti při provádění
tohoto zákona.
(1) Vězením (uzamčením) do šesti
měsíců a pokutou do 50.000 Kčs nebo
jedním z těchto trestů bude potrestán
správními úřady k návrhu okresního
úřadu ochrany práce, pokud jeho čin
není trestný přísněji, kdo
a) použije pracovního průkazu, vydaného
pro jinou osobu,
b) přenechá jinému k použití
svůj pracovní průkaz,
c) dá si vydati nebo jinak si opatří několik
pracovních průkazů,
d) úmyslně zničí nebo ztratí
pracovní průkaz svůj nebo někoho jiného.
(2) Vězením (uzamčením) do šesti
týdnů nebo pokutou do 20.000 Kčs bude potrestán
správními úřady k návrhu okresního
úřadu ochrany práce, pokud jeho čin
není trestný přísněji, kdo
úmyslně nebo z hrubé nedbalosti
a) učiní nesprávné nebo neúplné
údaje o své osobě nebo o svém povolání,
požadované od něho okresním úřadem
ochrany práce (pobočkou) pro vydání
nebo doplnění pracovního průkazu,
b) učiní nebo potvrdí nesprávné
nebo neúplné údaje o druhu a trvání
zaměstnání v pracovním průkazu
zaměstnance,
c) opatří pracovní průkaz poznámkami
mimo zápis o druhu zaměstnání a jeho
trvání,
d) zadržuje pracovní průkaz.
(3) Jiná jednání nebo opomenutí, příčící
se, předpisům §§ 2, 4 a 5 tohoto zákona
nebo předpisům vydaným k jeho provedení,
stíhají okresní úřady ochrany
práce pořádkovou pokutou až do výše
10.000 Kčs.
(4) Byla-li uložena pokuta, buď zároveň
pro případ její nedobytnosti vyměřen
náhradní trest vězení podle míry
zavinění, v mezích sazby trestu na svobodě
na čin stanovené. Byl-li vedle, pokuty vyměřen
i trest na svobodě, nesmí trest na svobodě
spolu s náhradním trestem vězení přesahovati
nejvyšší mez sazby trestu na svobodě.
Pracovní průkazy podle tohoto zákona se nevydávají
osobám, které pozbyly československého
státního občanství podle ústavního
dekretu presidenta republiky z 2. srpna 1945, č. 33 Sb.,
a úpravě československého státního
občanství osob národnosti německé
a maďarské.
(1) Působnost okresního úřadu ochrany
práce podle tohoto zákona vykonávají
na Slovensku "Úřady práce".
(2) Na Slovensku vykonává ministr ochrany práce
a sociální péče zmocnění,
daná mu tímto zákonem, v dohodě s
pověřencem pro sociální péči.
(1) Použivatelnost vládního nařízení
ze dne 26. července 1941, č. 241 Sb., kterým
se zavádějí pracovní knížky,
jakož i vyhlášky a předpisy vydané
k jeho provedení se zrušuje dnem, který vyhlásí
ministr ochrany práce a sociální péče
vyhláškou uveřejněnou ve Sbírce
zákonů a nařízení.
(2) Pracovní knížky, vydané dle vládního
nařízení č. 241/1941 Sb., nesmějí
býti vydávány ode dne, kdy tento zákon
vstoupí v platnost.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr ochrany
práce a sociální péče v dohodě
se zúčastněnými ministry.
Jestliže se po vzoru pracovní knížky nově
zavádí pracovní průkaz, nelze jeho
formální stránku zaměňovati
s novým účelem pracovního průkazu.
Za změněných poměrů nemůže
a nebude již zneužíváno tohoto pracovního
průkazu k zotročování českých
a slovenských lidí. Pracovní průkaz
pro jeho majitele znamená nejen hodnocení a úřední
potvrzení jeho osobních kvalit, ale je pro něho
účelnou pomůckou při změně
zaměstnání či povolání;
orgánům státní správy pak umožňuje,
aby při vyrovnávání potřeby
a případné nabídky pracovních
sil, měly pro svoji činnost co nejdokonalejší
podklad. Toho jest zvláště zapotřebí
při dnešní malé nabídce pracujících,
kdy je státní správa postavena, před
úkol, opatřiti pracovní síly nejen
pro oživení československého hospodářství,
nýbrž i k osídlení pohraničí.
Povinnost míti pracovní průkaz předpokládá
zásadně výdělečnou, nesamostatnou
činnost na území československé
republiky, vykonávanou na základě soukromoprávní
smlouvy. Okruh osob, povinných míti pracovní
průkaz, odpovídá zhruba okruhu osob, podléhajících
nemocenskému pojištění. Jsou tedy z
povinnosti míti pracovní knížku vyloučeni
státní a veřejní zaměstnanci
a jim na roveň postavení zaměstnanci ústavů
veřejno-právního pojištění
a jiných veřejnoprávních korporací,
jakož i zaměstnanci zemských peněžních
ústavů a Národní banky, pokud jejich
služební poměr může býti
zrušen jen po provedení disciplinárního
řízení. Naproti tomu podléhají
povinnosti míti pracovní průkaz domáčtí
dělníci, domáčtí živnostníci,
zprostředkovatelé domácké práce
a spolupracující rodinní příslušníci.
Vydávání pracovních průkazů
se svěřuje výhradně okresním
úřadům ochrany práce, na Slovensku
úřadům práce a jejich pobočkám.
Bylo tu přihlédnuto ke zkušenostem, získaným
za dřívější úpravy, kdy
zejména při zařazování do skupin
povolání, důležitých pro účelné
řízení práce, nebylo často
jednotného hlediska mezi nositeli nemocenského pojištění
a býv. úřady, práce. Nově se
zavádí potvrzení údajů zaměstnavatele
závodní radou, aby bylo zabráněno
tak zv. zaměstnáním na oko, kdy zaměstnavatel
z ochoty, nebo za úplatu potvrzuje neexistující
pracovní poměr. Vydávání jiných
pracovních potvrzení a průkazů se
nezahazuje, nebudou však míti průkazní
moc veřejných listin, pokud budou v rozporu s pracovním
průkazem podle tohoto dekretu.
Právo opravovati údaje v pracovních průkazech
má mimo úřady ochrany práce též
zaměstnavatel, ovšem jen pokud se týká
jeho vlastních zápisů. Důvod tohoto
oprávnění plyne z povahy věci.
Povinnost hlášení osob, majících
pracovní průkaz, jakož i vydávání
tiskopisů přihlášek k nemocenskému
pojištění, slouží evidenci úřadů
ochrany práce.
Pod trestní sankci nad ustanovení trestního
zákona o veřejných listinách se dává
i nedbání povinnosti míti pracovní
průkaz, úmyslné zničení, nebo
zlomyslná ztráta pracovníka průkazu
a nesprávné údaje o době trvání
a druhu zaměstnání, nebo potvrzení
takových údajů, aby byla důsledně
vyloučena jakákoliv možnost obcházeti
předpisy tohoto dekretu a mařiti jeho účel.