106.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne............ 1946,

kterým se zavádějí pracovní průkazy.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Aby byl všem osobám, které, plníce svou občanskou povinnost, se činně účastní výstavby Československé republiky, usnadněn vstup do takového pracovního místa, které by nejlépe odpovídalo jejich pracovním schopnostem, zavádějí se pracovní průkazy.

(2) Pracovní průkaz jest veřejnou listinou, jíž se pracujícím osvědčuje jejich vzdělání, vyučení, zvláštní znalosti a schopnosti a jiné osobní vlastnosti, důležité pro výkon zaměstnání, druh povolání, způsob a doba zaměstnání.

§ 2.

(1) Míti pracovní průkaz jsou povinni:

a) všichni zaměstnanci ve smluvním poměru, počítajíc v to učně, praktikanty a volontéry,

b) domáčtí. dělníci, domáčtí živnostníci a zprostředkovatelé domácké práce,

c) spolupracující rodinní příslušníci.

(2) Z povinnosti míti pracovní průkaz jsou vyňati:

a) všichni státní a veřejní zaměstnanci,

b) osoby pracující na území Československé republiky, které mají trvalé bydliště v cizině,

c) osoby, které nevykonávají jinak námezdní práci z povolání, jsou-li zaměstnány jen příležitostně.

(3) Vznikne-li pochybnost, zda určitá činnost zakládá povinnost míti pracovní průkaz, rozhoduje okresní úřad ochrany práce (pobočka), příslušný podle pracovního místa; nemá-li osoba, jejíž činnost má býti posouzena, stálého, pracovního místa, rozhoduje okresní úřad ochrany práce (pobočka), příslušný podle jejího bydliště.

§ 3.

(1) Pracovní průkazy vydávají okresní úřady ochrany práce (pobočky), příslušné podle pracovního místa.

(2) Pracovní průkaz obsahuje:

a) číslo pracovního průkazu, příjmení a jméno majitele a jeho osobní data, výcvik v povolání, skupinu a druh povolání, den vydání pracovního průkazu, razítko a podpis okresního úřadu ochrany práce (pobočky), který průkaz vydal,

b) údaje zaměstnavatele, potvrzené závodní radou (důvěrníkem), o druhu a trvání zaměstnání.

(3) Osoba, které má býti vydán pracovní průkaz, je povinna uvésti a podle potřeby prokázati všechny údaje nutné pro vydání pracovního průkazu.

(4) Pracovní průkazy a úřední osvědčení, vydaná ve věcech pracovních průkazů, jsou osvobozena od poplatků. Vydání pracovních průkazů nepodléhá dávce za úřední úkon ve věcech správních, pokud nejde o náhradu za pracovní průkaz ztracený nebo poškozený. Potvrzení zaměstnavatelů, nutná k vydání pracovních průkazů, jsou rovněž osvobozena od poplatků.

(5) Ministr ochrany práce a sociální péče určí vyhláškou uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení podrobnosti o vydání pracovních průkazů a o dokladech nutných k tomuto vydání, jakož i vzor pracovního průkazu.

§ 4.

(1) Zaměstnavatel jest povinen vyplniti v pracovním průkazu zaměstnance datum vstupu do zaměstnání, údaje o druhu závodu a zaměstnání a při skončení pracovního poměru datum výstupu ze zaměstnání. Závodní rada (důvěrník) tyto údaje potvrdí (§ 3, odst. 2, písm. b). Tutéž povinnost má podnikatel domácké práce a hlava rodiny.

(2) Osoba, povinná míti pracovní průkaz, musí jej na požádání předložiti nositelům sociálního pojištění a zaměstnavateli.

(3) Nesprávné nebo neúplné zápisy v pracovním průkaze opraví nebo doplní a případné jiné změny provede okresní úřad ochrany práce (pobočka). Nesprávnosti nebo neúplnosti v zápisech zaměstnavatelových (§ 3, odst. 2, písm. b) opraví nebo doplní zaměstnavatel a potvrdí závodní rada (důvěrník) tak, aby bylo zřejmé původní znění zápisu.

§ 5.

Před vstupem do nového zaměstnání musí osoba, povinná míti pracovní průkaz, předložiti jej okresnímu úřadu ochrany práce (pobočce), příslušnému dle místa zaměstnání; při tom bude jí vydán tiskopis přihlášky k nemocenskému pojištění pro nového zaměstnavatele. Obdobně jest zaměstnanec povinnen předložiti pracovní průkaz, jestliže v důsledku přeložení v závodu odchází do pracovního místa, které jest v obvodu jiného okresního úřadu ochrany práce (pobočky). Bližší předpisy o tom stanoví ministr ochrany práce a sociální péče vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení.

§ 6.

Všechny úřady veřejné správy, soudy, právnické a fysické osoby, zejména nositelé sociálního pojištění, jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

§ 7.

(1) Vězením (uzamčením) do šesti měsíců a pokutou do 50.000 Kčs nebo jedním z těchto trestů bude potrestán správními úřady k návrhu okresního úřadu ochrany práce, pokud jeho čin není trestný přísněji, kdo

a) použije pracovního průkazu, vydaného pro jinou osobu,

b) přenechá jinému k použití svůj pracovní průkaz,

c) dá si vydati nebo jinak si opatří několik pracovních průkazů,

d) úmyslně zničí nebo ztratí pracovní průkaz svůj nebo někoho jiného.

(2) Vězením (uzamčením) do šesti týdnů nebo pokutou do 20.000 Kčs bude potrestán správními úřady k návrhu okresního úřadu ochrany práce, pokud jeho čin není trestný přísněji, kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti

a) učiní nesprávné nebo neúplné údaje o své osobě nebo o svém povolání, požadované od něho okresním úřadem ochrany práce (pobočkou) pro vydání nebo doplnění pracovního průkazu,

b) učiní nebo potvrdí nesprávné nebo neúplné údaje o druhu a trvání zaměstnání v pracovním průkazu zaměstnance,

c) opatří pracovní průkaz poznámkami mimo zápis o druhu zaměstnání a jeho trvání,

d) zadržuje pracovní průkaz.

(3) Jiná jednání nebo opomenutí, příčící se, předpisům §§ 2, 4 a 5 tohoto zákona nebo předpisům vydaným k jeho provedení, stíhají okresní úřady ochrany práce pořádkovou pokutou až do výše 10.000 Kčs.

(4) Byla-li uložena pokuta, buď zároveň pro případ její nedobytnosti vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění, v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené. Byl-li vedle, pokuty vyměřen i trest na svobodě, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení přesahovati nejvyšší mez sazby trestu na svobodě.

§ 8.

Pracovní průkazy podle tohoto zákona se nevydávají osobám, které pozbyly československého státního občanství podle ústavního dekretu presidenta republiky z 2. srpna 1945, č. 33 Sb., a úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.

§ 9.

(1) Působnost okresního úřadu ochrany práce podle tohoto zákona vykonávají na Slovensku "Úřady práce".

(2) Na Slovensku vykonává ministr ochrany práce a sociální péče zmocnění, daná mu tímto zákonem, v dohodě s pověřencem pro sociální péči.

§ 10.

(1) Použivatelnost vládního nařízení ze dne 26. července 1941, č. 241 Sb., kterým se zavádějí pracovní knížky, jakož i vyhlášky a předpisy vydané k jeho provedení se zrušuje dnem, který vyhlásí ministr ochrany práce a sociální péče vyhláškou uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení.

(2) Pracovní knížky, vydané dle vládního nařízení č. 241/1941 Sb., nesmějí býti vydávány ode dne, kdy tento zákon vstoupí v platnost.

§ 11.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Část všeobecná.

Jestliže se po vzoru pracovní knížky nově zavádí pracovní průkaz, nelze jeho formální stránku zaměňovati s novým účelem pracovního průkazu. Za změněných poměrů nemůže a nebude již zneužíváno tohoto pracovního průkazu k zotročování českých a slovenských lidí. Pracovní průkaz pro jeho majitele znamená nejen hodnocení a úřední potvrzení jeho osobních kvalit, ale je pro něho účelnou pomůckou při změně zaměstnání či povolání; orgánům státní správy pak umožňuje, aby při vyrovnávání potřeby a případné nabídky pracovních sil, měly pro svoji činnost co nejdokonalejší podklad. Toho jest zvláště zapotřebí při dnešní malé nabídce pracujících, kdy je státní správa postavena, před úkol, opatřiti pracovní síly nejen pro oživení československého hospodářství, nýbrž i k osídlení pohraničí.

Část zvláštní.

K § 2.

Povinnost míti pracovní průkaz předpokládá zásadně výdělečnou, nesamostatnou činnost na území československé republiky, vykonávanou na základě soukromoprávní smlouvy. Okruh osob, povinných míti pracovní průkaz, odpovídá zhruba okruhu osob, podléhajících nemocenskému pojištění. Jsou tedy z povinnosti míti pracovní knížku vyloučeni státní a veřejní zaměstnanci a jim na roveň postavení zaměstnanci ústavů veřejno-právního pojištění a jiných veřejnoprávních korporací, jakož i zaměstnanci zemských peněžních ústavů a Národní banky, pokud jejich služební poměr může býti zrušen jen po provedení disciplinárního řízení. Naproti tomu podléhají povinnosti míti pracovní průkaz domáčtí dělníci, domáčtí živnostníci, zprostředkovatelé domácké práce a spolupracující rodinní příslušníci.

K § 3.

Vydávání pracovních průkazů se svěřuje výhradně okresním úřadům ochrany práce, na Slovensku úřadům práce a jejich pobočkám. Bylo tu přihlédnuto ke zkušenostem, získaným za dřívější úpravy, kdy zejména při zařazování do skupin povolání, důležitých pro účelné řízení práce, nebylo často jednotného hlediska mezi nositeli nemocenského pojištění a býv. úřady, práce. Nově se zavádí potvrzení údajů zaměstnavatele závodní radou, aby bylo zabráněno tak zv. zaměstnáním na oko, kdy zaměstnavatel z ochoty, nebo za úplatu potvrzuje neexistující pracovní poměr. Vydávání jiných pracovních potvrzení a průkazů se nezahazuje, nebudou však míti průkazní moc veřejných listin, pokud budou v rozporu s pracovním průkazem podle tohoto dekretu.

K § 4.

Právo opravovati údaje v pracovních průkazech má mimo úřady ochrany práce též zaměstnavatel, ovšem jen pokud se týká jeho vlastních zápisů. Důvod tohoto oprávnění plyne z povahy věci.

K § 5.

Povinnost hlášení osob, majících pracovní průkaz, jakož i vydávání tiskopisů přihlášek k nemocenskému pojištění, slouží evidenci úřadů ochrany práce.

K § 7.

Pod trestní sankci nad ustanovení trestního zákona o veřejných listinách se dává i nedbání povinnosti míti pracovní průkaz, úmyslné zničení, nebo zlomyslná ztráta pracovníka průkazu a nesprávné údaje o době trvání a druhu zaměstnání, nebo potvrzení takových údajů, aby byla důsledně vyloučena jakákoliv možnost obcházeti předpisy tohoto dekretu a mařiti jeho účel.

V Praze dne 8. ledna 1946.

Předseda vlády:

Zd. Fierlinger v. r.

Za ministra ochrany práce a sociální péče:

Ďuriš Július v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP