Počínaje rokem 1942 počali nacisté zřizovati na území ryze českých výše uvedených okresů t. zv. SS-Truppen-Übungs-Platz Böhmen. Postižený kryj leží nedaleko Prahy, v samém středu Čech; je neposkvrněn cizáctvím a má bohatou historii v bojích za ideály sociální i národní. V tomto kraji doznívala poslední fáze domácí revoluce v pobělohorské době. 6.000 českých sedláků-nevolníků povstalo tu v r. 1627, aby se vzepřelo císařské krutovládě a panskému násilnictví. Neštětická hora, která dominuje kraji, je památníkem tohoto historického boje. Její svahy, kde v přesile vojenské dohasínala selská vzpoura, jsou provždy posvěceny krví tisíců rebelů, umírajících za ideály národní a náboženské, svobody; práva a lidskosti...

Také po stránce kulturní dal tento kraj našemu národu nejednoho významného příslušníka. Z Křečovic pochází Mistr J. Suk, z Neveklova rodina Kubelíkova, ze Sedlčan první primátor osvobozené vlasti Dr. K. Baxa a j. Po stránce zemědělské produkce rostlinné a živočišné byly to okresy z nejpokrokovějších a nejvyspělejších, i když nepatřily k nejúrodnějším oblastem Čech. Láskou k půdě a k domovu, pílí a pracovitostí, drobní zemědělci vynahrazovali částečnou skoupost přírody. Na vysokém stupni byl tu chov českého teplokrevného koně, chov vepřového i hovězího dobytka, bezkonkurenční bylo pěstování jahod, zásobující skvělé hlavní město Prahu, jakož i šlechtění semen a sádí. Drobní zemědělci vybudovali si také družstevní průmysl bramborářský.

Rozdělení zemědělské půdy před okupací bylo takovéto: malá hospodářství do 2 ha 20%, od 2 - 5 ha 40%, od 5 - 10 ha 19%, od 10 - 20 ha 16%, od 20 - 50 ha 4% a od 50 ha výše 1%.

Živý inventář byl přeci okupací a ku dni 20. V. 195 takto:

Tento stav se v posledním roce ještě snížil. Mrtvý inventář byl Němci téměř všechen rozkraden; co zbylo, je silně poškozeno. Postupně v 5 etapách zabrali a vystěhovali nacisté celkem 62 politických obcí s městy Sedlčany a Neveklovem. Z polit. okresu benešovského 43, sedlčanského 17 a jílovského 2 obce. Nejkrutěji byl postižen soudní okres neveklovský, kde bylo Němci zabráno a násilně vystěhováno všech jeho 33 obcí. Domov, majetek a existenci ztratilo tak na 37:000 Čechů absolutně bez viny. Jaké scény se při tomto násilném vylidňování ryze českého kraje dály, kolik lidí to zaplatilo životem, sebevraždou a zešílením, těžko zjišťovati.

Vystěhovalci z prvé etapy mohli ze 14 obcí vzíti ssebou aspoň svůj živý a mrtvý inventář a zařízení provozoven. Ale v ostatních etapách v 49 obcích museli vystěhovalci zanechati v obcích velkou většinu svého majetku, všechen inventář a: odvezli si pouze nejnutnější věci na sebe a do domácnosti. Byla to krutá cesta do neznáma a na rozkaz SS-manů. Úřady práce číhaly na všechny vystěhovalce a hnaly je do Říše na práci, nebo do muničních továren. V okrajových oblastech zabraného kraje nechaly hordy nacistů zříditi dvory pro dobré živobytí a část vystěhovaných musela tam lopotit jako otroci. Živý i mrtvý jejich inventář byl jim úplně zabrán a rozkraden.

Z celkové plochy cvičiště SS-manů 55.000 ha bylo asi 15.000 ha užíváno výhradně pro tábory, skladiště a hlavně dělostřeleckou cílovou plochu. V této oblasti liduprázdné obce utrpěly nejvíce přímými zásahy, požáry a drancováním. Okna, dveře, podlahy, stropy, vrata; ploty a často celé střechy byly strhovány a bylo jich použito jako paliva nebo stavebního materiálu. Primérní a sekundérní elektrovodné zařízení a vedení uvnitř budov bylo vyrváno ze zdi. Vodovody zničeny a většina studen používána za latríny. Lesy zpustošeny a 3 roky neobdělaná půda měnila se poznenáhlu v poušť. O nic lepší nebylo to i v dalších, okupanty obsazených obcích.

Kdysi kvetoucí kraj proměnil se v nevlídné pustiny a stal se zemí ubožáků. Surový nepřítel jako by se mstil rodné naší zemi za věrnou příchylnost národa. A přes všechnu svévolnou zkázu domovů vraceli se po revoluci a vrací se doposud přistěhovalci zpět. Někdo se skromným inventářem, jiní jen s holýma rukama. Ale jdou domů s tvrdou odhodlaností vrátiti rodnému kraji, zemi milované, nový život a očistiti půdu i chalupy od nacistického zhanobení. Veliká je jejich láska k domovu, ale přetěžká je jejich práce a začátky. Není dostatek živého a mrtvého inventáře, osiva, krmiv, potahů, pohonných látek, stavebního materiálu všeho druhu, pracovních sil i finančních prostředků. Na Neveklovsku je 14.000 obyvatel a není tam jediný lékař. Děti i dospělí stůňou, ale musí se do Benešova pro lékaře 3 hodiny pěšky. Doprava žádná není. Na 7 tříd ve školu jsou jen 2 učitelé. Ze 110 dětí 52% je ohroženo tuberkulosou, jak zjistili lékaři. Většina oken je nezasklená. Sklenáři sklo dostali, ale lidé mají peníze pod uzávěrou a tak se živoří a mrzne dál. Uvolnění vkladů na nejnutnější zařízení a opravy je na prahu zimy absolutní nezbytností. Nelze přece nechati rozsáhlý kraj zpustnouti nadobro.

Na 40.000 lidí bylo zde Němci ožebračeno. Z majetku Němcům zabraného musí se postišeným obcím dostáti řádné, soustavné a dostačující pomoci.

Je řada institucí, které mají pomáhati. Zatím jsou to akce jen jednotlivé, roztříštěné, absolutně nedostačující. Zde se mstí odpor, když čsl. strana národně-socialistická vymáhala marně zřízení ministerstva osídlování. Veliká území pohraniční a takto Němci zpustošené četné kraje Čech a Moravy byly by měly řádnou oporu v tomto ministerstvu, vybaveném plnou mocí a prostředky. Kraj nelze nechati opuštěný, do pohraničí všichni nemohou. Nejde zde o soukromé zájmy jednotlivců. Znovuzřízení a osídlení 62 českých obcí, nacisty tak poničených, je zájem veřejný, národní. Četné deputace z postižených krajů chodí po nejrůznějších úřadech a většinou marně prosí o pomoc. Víme, že je těch úkolů v obnovené republice mnoho. Ale víme také, že vláda povolila a vydala již řadu miliard Kčs na nápravu křivd a těžkostí, válkou vyvolaných na nejrůznějších úsecích hospodářského života. Tento rozsáhlý zemědělský kraj, živící národ, nesmí býti opomíjen a odstrčen.

Obracíme se proto v zastoupení poslaneckého klubu čs. strany národně-socialistické na vládu republiky a tážeme se:

1. Je naší vládě známa krutá situace 62 českých obcí na okresích benešovském, sedlčanském a jílovském, vyklizených a zpustošených nacisty během války?

2. Je vláda ochotna poskytnouti obyvatelstvu těchto obcí nezbytnou pomoc na základě dekretu presidenta republiky o odčinění křivd nacisty způsobených, a to hlavně v těchto případech:

a) uvolněním vázaných vkladů, protože přistěhovalci nemají žádného výdělku, tržby ani důchodu, po dobu obnovování svých domovů. Peněz však potřebují nezbytně pro nákupy životních potřeb, inventáře, osiva, stavebních hmot, k výplatě mezd řemeslníkům atd. Dostane Národní banka svolení, aby žádostem přestěhovalců mohla vyhověti?

b) Umožněním nákupu dobytka pro hospodářství i mrtvého inventáře a strojního i jiného zařízení pro živnostenské provozovny.

c) Zrušením zákazu staveb v obvodu těchto obcí a umožňováním dodávek stavebních hmot všeho druhu.

d) Přidělením potřebných pracovních sil k rychlejšímu odstraňování závad, jako zákopů, náspů, bunkrů atd., jakož i k provádění zemědělských, stavebních, komunikačních a j. prací.

e) Rychlým obnovením právního pořádku, knihovním převedením nemovitostí i majetku na skutečné majitele nebo jejich právní nástupce, vydáním nařízení o platnosti či neplatnosti smluv, jež přestěhovalci museli uzavříti při násilném vystěhování a j.

Podepsaní poslanci prosí vládu a všechny příslušné ministry, aby co nejrychleji poměry vyšetřili a přikročili ke skutečné dostačující pomoci.