Rozpočtový výbor pojednal v několika schůzích o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, a usnesl se doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo ve znění se změnami, jak se na nich usnesl výbor rozpočtový, zároveň s připojenou resolucí, přijatou výborem.

Prozatímní Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) V zemích České a Moravskoslezské se počínajíc 1. lednem 1946 zrušuje použivatelnost vládního nařízení ze dne 22. dubna 1943, č. 105 Sb., o srážce daně důchodové ze mzdy (daň ze mzdy), § 8 druhého nařízení ministra financí ze dne 3. března 1945, č. 33 Sb., o zjednodušeních v oboru daní a poplatků (druhé nařízení o daňovém zjednodušení), a obdobných zákonných ustanovení o srážce daně důchodové ze služebních požitků, jež platila na územích, která byla od těchto zemí v roce 1938 odtržena.

(2) Daň důchodová bude vybírána na celém území Československé republiky opět podle ustanovení zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., ve znění vyhlášky ministra financí ze dne 8. července 1936, č. 227 Sb. (v dalším "z. o př. d.") se změnami uvedenými v druhé části tohoto zákona, a to, pokud jde o daň vybíranou srážkou ze služebních požitků, počínajíc 1. lednem 1946 a, pokud jde o daň vyměřovanou, počínajíc berním rokem 1946.

(3) Zákon ze dne 19. prosince 1934, č. 226 Sb. o branném příspěvku, který byl pro země Českou a Moravskoslezskou zrušen dekretem presidenta republiky ze dne 13. října 1945, č. 99 Sb., se zrušuje pro Slovensko počínajíc 1. lednem 1946, pokud jde o příspěvek vybíraný srážkou ze služebních požitků, a počínajíc berním rokem 1946, pokud jde o příspěvek vyměřovaný.

(1) § 1, č. 4 z. o př. d. zní:

"4. Neodevzdané, na Slovensku nerozdělené pozůstalosti podle ustanovení § 24."

(2) Do § 1 se vkládá jako č. 5 toto ustanovení:

"5. Komposesoráty a urbariáty na Slovensku bez rozdílu, zda mají právní subjektivitu nebo ne, z důchodu komposesorátního nebo urbariátního jmění, ale s výjimkou důchodu z nerozdělených urbariátních pastvin."

(3) Do § 2 z. o př. d. se jako číslo 1 zařazuje ustanovení tohoto znění:

"1. President Československé republiky, pokud jde o plat presidenta československé republiky."

(4) V § 2 se dosavadní čísla 1 a 2 označují jako čísla 2 a 3 a ustanovení dosavadního čísla 3 se pro obor daně důchodové vybírané srážkou ze služebních požitků zrušuje s účinností od 1. ledna 1946 a pro obor daně důchodové vyměřované počínajíc berním rokem 1947. Ustanovení § 2, č. 5 z. o př. d. se zrušuje počínajíc berním rokem 1939.

(5) Daň důchodová sražená v kalendářním roce 1945 a v letech předchozích z vojenských (četnických) služebních požitků nebude však vrácena.

(1) § 3, odst. 1 z. o př. d. zní:

"(1) Od důchodové daně jsou dále osvobozeny osoby, jejichž veškerý důchod dosažený v době rozhodné pro zdanění (§ 4) nedosahuje 15.000 Kčs. Tato částka se zvyšuje u poplatníků, k jejichž rodině přísluší

jedna z osob uvedených § 19, odst. 2, na 18.000 Kčs,

dvě z osob uvedených v § 20, odst. 3, na 21.000 Kčs,

tři z osob uvedených v § 20, odst. 3, na 24.000 Kčs,

čtyři z osob uvedených v § 20, odst. 3, na 28.000 Kčs,

pět z osob uvedených v § 20, odst. 3, na 32.000 Kčs,

šest z osob uvedených v § 20, odst. 3, na 36.000 Kčs,

sedm nebo více z osob uvedených v 20, odst. 3, na 40.000 Kčs.

U poplatníků, kteří jsou vdovci (vdovy) nebo osoby rozloučené, snižuje se počet příslušníků rodiny (§ 5), který jest rozhodný pro daně prosté minimum, vždy o jednoho takového příslušníka."

(2) V § 5, odst. 2 z. o př. d. se připojuje věta:

"Tyto požitky se však započtou do důchodu hlavy rodiny, jestliže celkový důchod poplatníka a příslušníků jeho rodiny včetně jejich čistých služebních požitků přesahuje částku 100.000 Kčs."

(3) V,§ 7, odst. 2 se za slovo "dědictvím" vkládají slova "výhrami na losy a jinými výhrami, pokud nejsou příjmem z podniků (§ 10),". Na konci tohoto odstavce se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova "s výhradou ustanovení odstavce 3."

(4) § 7, odst. 3 z. o př. d. zní:

"(3) Dary (mimořádné i řádné) a podobná bezplatná věnování, pobíraná zaměstnanci od zaměstnavatelů ve spojitosti se služebním poměrem, se pokládají za dani podrobený důchod, avšak jen částkou, o kterou jejich úhrn ročně převyšuje 2.000 Kčs."

(5) V § 13, odst. 1, větě druhé se vypouštějí slova "výhry na losy a jiné výhry,".

(1) § 15, č. 1, písm. d) z. o př. d. zní:

"d) Při služebních požitcích, uvedených v § 11, odst. 1, č. 1 a 2, výdaje tohoto důchodu se tykající (č. 1, písm. a) a č. 3)

při služebních požitcích, uvedených v § 11, odst. 1, č. 3 a 4, nepřesahujících 100.000 Kčs ročně, výdaje tohoto důchodu se týkající [č. 1, písm. a) a č. 3] paušálem 5% z prvních 60.000 Kčs. Přicházejí-li u poplatníka v úvahu oba druhy paušálu, lze tyto uznati nejvýše do úhrnné výše 10.000 Kčs. Toto ustanovení nevylučuje možnost odečísti takové výdaje, převyšují-li zmíněný paušál, částkou skutečně vynaloženou."

(2) V § 15, č. 2 z. o př. d. se připojuje věta:

"Zmíněné příspěvky jsou však odčitatelné nejvýše částkou 12.000 Kčs ročně pro jednotlivou podporovanou osobu."

§ 18 z. o př. d. zní:

"(1) Důchodová daň činí ročně:

(2) Celkový dani podrobený důchod, není-li dělitelný stem, se zaokrouhlí dolů na nejbližší stem dělitelnou částku. Při výpočtu daně (§§ 19 až 22) budiž daň zaokrouhlena dolů na celé Kčs.

(3) Důchodová daň není podkladem pro vyměření a vybírání jakýchkoli. přirážek.

(4) Důchodová daň bez přirážky podle § 19 nesmí činiti více než 60% daňového základu."

§19 z. o př. d. zní:

"(1) Pro poplatníky, jejichž poplatný důchod přesahuje 30.000 Kčs, se zvýší daň důchodová, vypočtená podle předešlých ustanovení, o 30%, nepatří-li k jejich rodině žádná z osob uvedených v odstavci 2. Pro poplatníky, k jejichž rodině nepatří více než jedna z těchto osob, zvýší se daň důchodová, vypočtená podle předešlých ustanovení, o 15%, přesahuje-li poplatný důchod 36.000 Kčs, a o 20%, přesahuje-li 100.000 Kčs. U vdovců (vdov) a osob rozloučených odpadá zvýšení o 15%, po případě o 20%, patří-li k jejich rodině alespoň jedna z těchto osob.

(2) Při použití ustanovení odstavce 1 nutno započísti:

1. příslušníky rodiny (§ 5, odst. 4),

2. zletilé děti, rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouny, zetě, snachy, tchána a tchyni poplatníkovy, pokud jsou v jeho zaopatření,

3. manžela (manželku), který (která) není příslušníkem domácnosti, a nezletilé děti a osoby uvedené pod č. 2, nežijí-li v poplatníkově domácnosti, pokud dostávají od poplatníka pravidelné příspěvky převyšující 5% jeho důchodu a pokud poplatníkův důchod nezmenšený o tyto příspěvky nepřesahuje 300.000 Kčs.

4. nemajetné sourozence a osoby sešvakřené s poplatníkem až do druhého stupně, které poplatník vydržuje.

(3) Přirážka uvedená v odstavci 1 se nevyměřuje u poplatníků s dani podrobeným důchodem nepřevyšujícím 100.000 Kčs, kteří vychovali dvě nebo více dětí, a u komposesorátů a urbariátů bez zřetele na výši dani podrobeného důchodu.

(4) Jde-li o poplatníky mající dani podrobený důchod nejvýše 100.000 Kčs, kteří jsou pro nějaký neduh odkázáni na ošetřování cizími osobami, budiž přirážka stanovená v odstavci 1 přiměřeně snížena. Ministr financí se zmocňuje, aby vydal směrnice pro toto snížení."

(1) Nadpis § 20 z. o př. d. zní:

"Snížení daně pro mnohočlenné rodiny."

(2) § 20, odst. 1 až 3 z. o př. d. zní:

"(1) U poplatníků s důchodem nepřesahujícím 150.000 Kčs ročně, k jejichž rodině přísluší

a) dvě z osob uvedených v odstavci 3, se snižuje daň důchodová stanovená v § 18 tak, že činí ročně:

b) tři z osob uvedených v odstavci 3, se snižuje daň důchodová stanovená v § 18 tak, že činí nočně:

c) čtyři z osob uvedených v odstavci 3, se snižuje daň důchodová stanovená v § 18 tak, že činí ročně:

d) pět z osob uvedených v odstavci 3, se snižuje daň důchodová stanovená v § 18 tak, že činí ročně:

e) šest nebo více osob uvedených v odstavci 3, se snižuje daň důchodová stanovení v § 18 tak, že činí ročně:

(2) U poplatníků, kteří jsou vdovci (vdovy) nebo osoby rozloučené, snižuje se počet osob, který jest rozhodný pro použití sazeb uvedených v odstavci 1, písm. a) až e), vždy o jednu takovou osobu.

(3) Pro otázku, které ze sazeb v odstavci 1 uvedených má býti použito, se započítávají tyto osoby:

1. příslušníci rodiny (§ 5, odst. 4),

2. zletilé děti, rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchyně poplatníkovi, pokud jsou v jeho zaopatření."

(3) V § 20 se dosavadní odstavce 3 a 4 označují jako odstavce 4 a 5. V novém odstavci 4 se nahrazují slova "Osoby v odstavci 1 jmenované" slovy "Osoby v odstavci 3 jmenované".

(4) V § 20 z. o př. d. se připojuje jako odstavec 6 ustanovení tohoto znění:

"(6) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro osoby uvedené v § 1, č. 2 a 3."

§ 21, odst. 1 z. o př. d. zní:

"(1) K zvláštním poměrům, které podstatně omezují poplatníkovu platební schopnost a ke kterým se již nehledělo podle § 20, bude přihlíženo tím způsobem, že při dani podrobeném důchodu do 150.000 Kčs bude daň přiměřeně snížena. Takové přiměřené snížení přísluší i pozůstalým osobám po padlých, popravených a umučených v koncentračních táborech. Ministr financí se zmocňuje, aby vydal směrnice pro výpočet přiměřeného snížení daně."

§ 30 z. o př. d. zní:

"(1) Daňová srážka činí

a) ze služebních požitků, vyplácených týdně

Z vyšších týdenních požitků až do 1.923 Kčs týdně činí daň jednu dvaapadesátinu sazby připadající podle §§ 18 a 20 na dvaapadesátinásobek týdenních požitků, zmenšený o paušál podle § 15, č. 1, písm. d);

b) ze služebních požitků, vyplácených měsíčně

Z vyšších měsíčních požitků až do 8.333 Kčs měsíčně činí daň jednu dvanáctinu sazby připadající podle §§ 18 a 20 na dvanáctinásobek měsíčních požitků, zmenšený o paušál podle § 15, č. 1, písm. d).

(2) Při výplatách čtrnácti a dvacetiosmidenních činí tato srážka při dvojnásobku, po případě čtyřnásobku požitků, v odstavci 1, písm. a) uvedených, dvojnásobek, po případě čtyřnásobek tamtéž uvedených částek a při výplatách desetidenních při třetině požitků, v odstavci 1, písm. b) uvedených, třetinu tamtéž uvedených částek. Ministerstvo financí může stanoviti v tabulkách pro jednotlivá výplatní období zaokrouhlené částky těchto srážek.

(3) Při výplatách v jiných obdobích činí srážka za každý pracovní den jednu šestinu příslušných daňových částek uvedených v odstavci 1, písm. a). Srážka se nevykoná, nedosahuje-li na jeden pracovní den přepočtený průměrný požitek 50 Kčs. Z požitků vyplácených denně se srážka nekoná.

(4) Při provádění daňových srážek podle ustanovení tohoto paragrafu se připočtou požitky (po případě zálohy), vyplacené mimo pravidelné výplatní období, k částce nejbližší příští pravidelné výplaty, nebo, byl-li mezitím služební poměr zrušen, k částce, která se příjemci vyplatí při konečném zúčtování.

(5) Při přechodném zvýšení požitků nad příslušnou nejvyšší hranici uvedenou v odstavcích 1 až 3 se zvýší daňová srážka za každých dalších začatých 10 Kčs o dalších 2.50 Kčs. Zjistí-li se po uplynutí kalendářního roku, že při postupu podle tohoto odstavce je celoroční úhrn daňových srážek vyšší, než by byl při stejnoměrném vyplácení těchto požitků, vrátí se poplatníkovi na žádost příslušný rozdíl, činí-li alespoň 20 Kčs.

(6) Klesnou-li přechodně požitky v některém výplatním období pod příslušnou hranici uvedenou v odstavcích 1 až 3, srazí se z těchto požitků při výplatách měsíčních po 28 Kčs, při výplatách osmadvacetidenních po 26 Kčs, při výplatách čtrnáctidenních po 13 Kčs, při výplatách týdenních po 6 Kčs a při výplatách v kratších obdobích po 3 Kčs, je-li pravděpodobné, že úhrn požitků v příslušném roce přesáhne hranici, do které požitky dani srážkové nepodléhají.

(7) Při použití sazeb uvedených v předchozích odstavcích vybere plátce přirážku pro rodiny s menšími břemeny podle § 19. Ke změnám poměrů rozhodných pro to, zda se má vybrati přirážka v § 19 stanovená a které ze sazeb uvedených v odstavci 1 má býti použito, se přihlédne po prvé při nejbližším příštím výplatním období.

(8) Příjemce jest povinen plátci předložiti jako v případě § 31, odst. 3 potvrzení o stavu a počtu osob uvedených v §§ 19 a 20. Dokud tak neučiní, sráží plátce daň s přirážkou podle § 19, odst. 1, věta první. Příjemce jest dále povinen oznámiti plátci změny zmíněné v odstavci 7, věta druhá, a dáti si opraviti potvrzení uvedené v první větě tohoto odstavce.

(9) U poplatníků, kteří jsou vdovci (vdovy) nebo osoby rozloučené, snižuje se počet osob uvedených v § 20, odst. 3, který jest rozhodný pro použití sazeb uvedených v odstavci 1, vždy o jednu takovou osobu."

§ 31, odst. 1 a 2 z. o př. d. zní:

"(1) Srážka se nevykoná, nedosahují-li požitky

a) měsíčně 1.563 Kčs nebo týdně 361 Kčs a nepatří-li k příjemcově rodině žádná z osob uvedených v § 19, odst. 2;

b) měsíčně 1.875 Kčs nebo týdně 433 Kčs a nepatří-li k příjemcově rodině více než jedna z osob uvedených v § 19, odst. 2;

c) měsíčně 2.188 Kčs nebo týdně 505 Kčs a má-li příjemce dvě osoby označené v § 20, odst. 3;

d) měsíčně 2.500. Kčs nebo týdně 577 Kčs a má-li příjemce tři osoby označené v 20, odst. 3;

e) měsíčně 2.917 Kčs nebo týdně 675 Kčs a má-li příjemce čtyři osoby označené v § 20, odst. 3;

f) měsíčně 3.334 Kčs nebo týdně 770 Kčs a má-li příjemce pět osob označených v § 20, odst. 3;

g) měsíčně 3.704 Kčs nebo týdně 855 Kčs a má-li příjemce šest osob označených v § 20, odst. 3;

h) měsíčně 4.075 Kčs nebo týdně 941 Kčs a má-li příjemce sedm nebo více osob označených v § 20, odst. 3.

Při jiných než týdenních a měsíčních výplatách činí hranice požitků, do které se srážka nevykoná, příslušný díl nebo násobek shora uvedených částek.

(2) U poplatníků, kteří jsou vdovci (vdovy) nato osoby rozloučené, snižuje se počet osob uvedených v § 20, odst. 3, který jest rozhodný při použití ustanovení odstavce 1, vždy o jednu takovou osobu."

(1) V § 32, odst. 1, v § 3, odst. 1 a v § 40, odst. 1 z. o př. d. se nahrazuje částka 1.000 Kč, platná v zemích České a Moravskoslezské, a částka 2.000 Ks, platná na Slovensku, částkou 3.000 Kčs.

(2) V § 32, odst. 6 z. o př. d. se nahrazuje částka 5 K částkou 20 Kčs.

§ 3 z. o př. d. zní:

"(1) Má-li příjemce (§ 5, odst. 1) vedle služebních požitků podrobených srážkové dani podle §§ 30 až 33, odst. 1 a 2, ještě jiný 3.000 Kčs ročně převyšující důchod (§ 32, odst. 1 a 2) a nepřesahuje-li součet hrubých požitků a jiného důchodu ročních 50.000 Kčs, vyměří se daň z jiného důchodu podle § 18 zvláště, bez zřetele na služební požitky. Při zjišťování jiného důchodu možno přihlížeti pouze k takovým odčitatelným položkám, které jsou s tímto důchodem v přímé spojitosti.

(2) Přesahuje-li součet hrubých služebních požitků a jiného důchodu podle odstavce 1 ročních 50.000 Kčs, dojde k řádnému vyměření daně z celého důchodu (§ 5, odst. 2) - služební požitky v to počítajíc - podle všeobecných ustanovení tohoto zákona."

§ 35, odst. 2 z. o př. d. zní:

"(2) Má-li příjemce vedle služebních požitků zmíněných v odstavci 1 ještě jiný 3.000 Kčs ročně převyšující důchod (§ 32, odst. 1 a. 2) a nepřesahuje-li součet hrubých požitků a jiného důchodu ročních 50.000 Kčs, vyměří se daň pouze z jiného důchodu, a to sazbou § 18, bez zřetele na zmíněné služební požitky. Ustanovení § 33, odst. 4 a § 34, odst. 1, věta druhá platí obdobně. Přesahuje-li uvedený součet ročních 50.000 Kčs, dojde k řádnému vyměření daně z celého důchodu (§ 5, odst. 2) - služební požitky v to počítajíc - podle všeobecných ustanovení tohoto zákona."

(1) V § 36, odst. 1 z. o př. d. se výraz "(§ 11, odst. 1, č. 1 a 2)" nahrazuje výrazem "(§ 11, odst. 1)"; ve větě druhé téhož odstavce se výraz "podle § 18" nahrazuje slovy "podle §§ 18 až 20"; za slovy "podle § 18" nahrazuje se středník tečkou a zbytek této věty se vypouští.

(2) Do § 36 z. o př. d. se vkládá jako odstavec 3 toto ustanovení:

"(3) Příjemce jest povinen plátci předložiti jako v případě § 31, odst. 3 potvrzení o stavu a počtu osob uvedených v §§ 19 a 20. Dokud tak neučiní, sráží plátce daň s přirážkou podle § 19, odst. 1, věta první."

(1) § 37, odst. 3 z. o př. d. zní:

"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí též při srážce podle § 30, dojde-li k řádnému vyměření daně podle § 32, odst. 5 nebo § 33, odst. 3, § 34, odst. 2 anebo § 35, odst. 2, věta druhá."

(2) V § 37, odst. 4 z. o př. d. se nahrazuje částka "23.550 Kč", platná v zemích České a Moravskoslezské, a částka "25.116 Ks", platná na Slovensku, částkou "100.000 Kčs".

(3) Za § 37 z. o př. d. vkládá se § 37 a), jenž zní:

"(1) Pobíral-li v kalendářním roce některý příslušník poplatníkovy rodiny (§ 5, odst. 4) služební požitky (§ 11), jest poplatník povinen podati přiznání k dani důchodové, jestliže důchod poplatníka a příslušníků jeho rodiny včetně jejich čistých služebních požitků přesahoval částku 100.000 Kčs. V tomto případě budou služební požitky příslušníků rodiny připočteny k důchodu poplatníkovu a daň bude vyměřena z celkového důchodu v řádném vyměřovacím řízení. Poplatník jest povinen v přiznání uvésti služební požitky příslušníků rodiny a jméno a adresu jejich zaměstnavatelů.

(2) Při vyměření daně podle odstavce 1 bude na její úhradu započtena daň plátcem poplatníkovi a příslušníkům jeho rodiny v kalendářním roce sražená. Přesahuje-li vyměřená daň součet daňových srážek těchto osob, předepíše se poplatníkovi rozdíl k přímému placení, při čemž platí ustanovení § 5, odst. 5. Přesahuje-li však součet daňových srážek těchto osob daň poplatníkovi vyměřenou, vrátí se rozdíl poplatníkovi jako přeplatek, činí-li za rok alespoň 20 Kčs."

Daň důchodová (bez přirážky podle § 19 z. o př. d.), připadající podle § 18, odst. 1 z. o př. d. na příjem z podniku, nezmenšený o srážky s tímto příjmem nesouvisící (nejvýše však daň důchodová skutečně z celkového důchodu vyměřená), a všeobecná daň výdělková s přirážkou podle § 57, odst. 9 z. o př. d. a s přirážkami samosprávných svazků nesmějí úhrnem ročně přesahovati 70% zmíněného dani podrobeného příjmu z podniku, zvětšeného o všeobecnou daň výdělkovou zaplacenou na týž berní rok včetně reservy na tuto daň; přesahují-li tuto hranici, sníží se poměrně na tuto výši. Této výhody v rozsahu uvedeném v první větě požívají též poplatníci, jimž se vyměřuje přirážka podle § 19 z. o př. d. Toto ustanovení však neplatí, vyměří-li se všeobecná daň výdělková sazbou podle § 57, odst. 7 z. o př. d. V případě snížení podle věty druhé neplatí ustanovení § 18, odst. 4 z. o př. d.

Válečný příspěvek podle vládního nařízení ze dne 28. dubna 1943, č. 115 Sb., o vybírání válečného příspěvku, ve znění čl. 9 dekretu presidenta republiky ze dne 13. října 1945, č. 99 Sb., o úpravě přímých daní za kalendářní roky 1942 až 1944 a o úpravě poplatků a daní obchodových, bude na berní rok 1946 vyměřen pouze v zemích České a Moravskoslezské, a to ve výši jedné třetiny ročního předpisu.

(1) U zaměstnanců v zemích České a Moravskoslezské, u nichž nedojde k vyměření daně důchodové na berní rok 1946, jest povinnosti k dani důchodové na berní rok 1946 učiněno zadost, byla-li jim v kalendářním roce 1945 daň řádně sražena podle nařízení o dani ze mzdy. Zaměstnancům, u nichž nedojde k vyměření daně důchodové na berní rok 1946 a jimž byla v roce 1945 srážena daň ze mzdy podle daňové skupiny I tabulky daně ze mzdy, vrátí se 50% rozdílu mezi takto sraženou daní ze mzdy a daní důchodovou, která na služební požitky, z nichž byla daň ze mzdy srážena podle daňové skupiny I, připadá podle sazby platné podle § 30, odst. 1 a odst. 7 z. o př. d., ve znění čl. 9 tohoto zákona pro poplatníky, k jejichž rodině nepatří žádná z osob uvedených v § 19 z. o př. d. Zaměstnancům, u nichž nedojde k vyměření daně důchodové na berní rok 1946 a jimž byla v roce 1945 srážena daň ze mzdy podle daňové skupiny II tabulky daně ze mzdy, vrátí se 70% rozdílu mezi takto sraženou daní ze mzdy a daní důchodovou, která na služební požitky, z nichž byla daň ze mzdy srážena podle daňové skupiny II, připadá podle sazby platné podle § 30, odst. 1 a odst. 7 z. o př. d. ve znění čl. 9 tohoto zákona pro poplatníky, k jejichž rodině patří pouze jedna z osob uvedených v § 19 z. o př. d.

(2) U zaměstnanců na Slovensku, u nichž nedojde k vyměření daně důchodové na berní rok 1946, jest povinnosti k dani důchodové na berní rok 1946 učiněno zadost, byla-li jim v kalendářním roce 1945 daň řádně sražena podle zákona o přímých daních platného dosud na Slovensku. Poplatníkům na Slovensku, jimž byla daň důchodová v kalendářním roce 1945 srážena podle § 13, odst. 2 nebo podle § 30 nebo § 36 zákona o přímých daních, bude při případném vyměření daně důchodové ze služebních (funkčních) požitků na berní rok 1946 z moci úřední povolena sleva, je-li dosavadní daň důchodová s příspěvkem podle § 18, odst. 6 zákona o přímých daních, připadající na čisté služební (funkční) požitky - zmenšené o příspěvek podle § 18, odst. 6 cit. zákona zaplacený (sražený) v roce 1945 -, nižší než daň důchodová připadající na ně podle tohoto zákona. Sleva se rovná rozdílu mezi daní, připadající na služební (funkční) požitky podle příslušné sazby § 18, odst. 1 a §§ 19 a 20 z. o př. d. ve znění tohoto zákona, a dani včetně příspěvku podle § 18, odst. 6 zákona o přímých daních, která na ně připadá podle s § 18 až 20 zákona o přímých daních ve znění dosud platném na Slovensku.

(3) Do doby účinnosti jednotné zákonné úpravy platů státních, veřejných zaměstnanců v zemích České a Moravskoslezské a na Slovensku nepodléhají drahotní přídavky těchto zaměstnanců na Slovensku, dosud od daně důchodové osvobozené, dani důchodové.

(4) Služební požitky vyplácené za práci přes čas buďtež po dobu 3 roků, t. j. od 1. ledna 1946 do 31. prosince 1948 považovány za dani podléhající důchod jen do výše 50% těchto požitků.

Přímé daně na berní roky 1946 a další vyměřují, pokud nebude jinak stanoveno, finanční úřady I. stolice. O opravných prostředcích rozhodují příslušné finanční úřady (§ 232 z. o př. d.).

Ministr financí se zmocňuje, aby ohledně kalendářních let 1945 a 1946 učinil opatření obdobná ustanovením vládního nařízení ze dne 4. února 1937, č. 15 Sb. k § 45, odst. 2 z. o př. d.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení s těmito odchylkami:

a) povinnost srážeti daň důchodovou podle ustanovení tohoto zákona nastává při první výplatě služebních požitků následující po 31. prosinci 1945;

b) pro řádné vyměření daně důchodové platí ustanovení tohoto zákona po prvé na berní rok 1946;

c) ustanovení § 13, odst. 2 z. o př. d. platí v zemích České a Moravskoslezské od 1. dubna 1945. Od téhož dne platí i ustanovení článku 2, odst. 1.

(2) Tento zákon provede ministr financí.

Vládě se přikládá, aby v době pokud možno nejkratší předložila Prozatímnímu Národnímu shromáždění návrh zákona o přímých daních, zpracovaný na základě změněných politických i hospodářských poměrů v Československu.