Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi, konané dne 19. prosince 1945, vládní návrh zákona (tisk 68) o dočasné příslušnosti ve věcech náležejících soudům porotním a kmetským a usnesl se doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby schválilo osnovu zákona v připojeném znění.

Prozatímní Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně

(1) Do konce roku 1946 přísluší konati hlavní přelíčení o zločinech a přečinech, přikázaných podle platného práva soudům porotním, sborovému soudu první stolice.

(2) Hlavní přelíčení budiž konáno před sborem čtyř soudců, z nichž jeden předsedá.

(1) O hlavním přelíčení a opravných prostředcích proti rozsudkům v něm vyneseným platí ustanovení hlavy XVIII trestního řádu ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z., a zákonné předpisy je doplňující, ,jakož i ustanovení § 338, odst. 2 a 3 a § 339 trestního řádu.

(2) Neužije-li obžalovaný práva, aby si zřídil obhájce, budiž mu zřízen pod neplatností (§ 281, č. 3 trestního řádu) pro hlavní přelíčení obhájce z moci úřední.

Do konce roku 1946 přísluší konati hlavní přelíčení pro zločiny a přečiny, uvedené v § 1 zákona ze dne 30. května 1924, č. 124 Sb., o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisů ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti ve znění § 39 zákona ze dne 28. června 1933, č. 108 Sb., o ochraně cti, sboru tří soudců bez účastí kmetů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946 a platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr spravedlnosti.