Podepsaní navrhují:

Prozatímní Národní shromáždění rač se usnésti:

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 50 č. 1 a 6 se zrušují. Č. 2 až č. 5 a 7 se přečíslují na č. 1 až č. 5.

§ 54 se zrušuje.

§ 57 odst. 1 zní: Sazba všeobecné daně výdělkové činí 2.5% dani podrobeného výtěžku s tou odchylkou, že z prvních 60.000.- Kčs daňového základu se sazba daně snižuje na 1%, z daňového základu převyšujícího částku 170.000.- Kčs se sazba daně zvyšuje na 4%. Jsou-li v kalendářním roce ve společenském podniku, zapsaném do osobního rejstříku vedle jednoho veřejného společníka ještě další veřejní společníci nebo ve společenském podniku do obchodního rejstříku nezapsaném vedle jednoho společníka ještě další společníci činní prokazatelně takovým způsobem, že tato činnost jest jejich hlavním povoláním a jest taková, že by jí jinak byly trvale a plně zaměstnány placené sily zaměstnanecké, zvyšují se na berní rok částky daňového základu, pro něž platí sazba snížená a u nichž nastává sazba zvýšená o 60.000.- Kčs za druhého každého dalšího v podniku zaměstnaného takového společníka.

§ 57 odst. 2 zní: Jde-li o poplatníka, jehož celoroční důchod v kalendářním roce ani sám o sobě s důchodem hlavy rodiny, s níž by případně měl býti společně zdaňován důchodovou daní (§ 5), nepřevyšuje částky 60.000 Kčs, činí na berní rok sazbu daně 0.5% dani podrobeného výtěžku.

§ 57 odst. 3 zní: Nepřevyšuje-li za podmínek odst. 2 daňový základ podniku 30.000 Kčs, daň se nepředepíše.

§ 57 odst. 4 zní: Daň se nepředepíše i bez splnění podmínek odst. 2, nepřevyšuje-li daňový základ podniku 5.000 Kčs.

57 odst. 7 zní: Daň na berní rok uložená nesmí býti menší než 1% veškerého kapitálu, který byl v kalendářním roce v podniku trvale na zisk uložen, přesahuje-li tento kapitál 500.000.- Kčs.

Tento zákon nabývá účinnosti počínajíc berním rokem 1946 a provede jej ministr financí.

Zvýšení hranice pro osvobození od placení všeobecné daně výdělkové je nutné v důsledku obecného zvýšení cen. Čistý výtěžek poplatníka činného osobně v podniku, jehož celkový výnos nepřesahuje ročně 30.000.- Kčs, není ve své podstatě podnikatelským ziskem, nýbrž příjmem získaným vlastní prací v podniku. Hodinová mzda řemeslného dělníka pohybuje se po nové úpravě přibližně okolo 12.- Kčs, což odpovídá při 2.400 hodinách ročně výdělku 28.800.- Kčs. Navrhovaná hranice pro osvobození navazuje na tento pracovní důchod řemeslného dělníka. Poněvadž zatím není možno provésti úplnou formu celé naší soustavy přímých daní, je zapotřebí alespoň tímto dílčím opatřením zmírnit největší tvrdosti dosud platných daňových předpisů.

Je nutno vzít zřetel k tomu, že vzestupem cen byly všechny výdělky posunuty do vyšších stupňů daňových základů s progresivními sazbami daně důchodové a tedy již těmito nepřímými důsledky obecného zvýšení cen jsou tyto výdělky při dani důchodové zdaňovány mnohem pronikavěji než tomu bylo v normálních dobách mírových. Vybírání všeobecné daně výdělkové z těchto pouze číselně zvýšených podnikových výtěžků bylo by dalším zvýšením zatížení drobných podnikatelů, jejichž ochranu a podporu slíbil vládní program košický.

Navrhovanými změnami sleduje se vedle daňové spravedlnosti a únosnosti daňového zatížení u drobných poplatníků také zjednodušení agendy berních správ a berních úřadů, které se dosud utápěly v bagatelních případech a ztrácely mnoho času potřebného ke zpracování větších případů, u nichž pak právě pro nedostatek času, nutného pro řádné uložení daně, docházelo k velkému daňovému úniku.

Vzhledem ke změnám navrhovaným v čl. 3 pozbývají dosavadní ustanovení § 50 č. 1 a 6 praktického významu.

Totéž platí i o § 54, který se kromě toho prakticky dosud buď vůbec neprováděl, nebo jen v případech zcela vzácných.

Pracovní důchod má býti zásadně postižen jen daní důchodovou. Již dosavadní zákon o přímých daních vycházel z předpokladu, že prvních 30.000 Kčs ryzího výtěžku podniku je nutno považovat za pracovní důchod podnikatelův. V důsledku zvýšení hospodářských čísel bude jen spravedlivé, zvýší-li se tato částka na 60.000 Kčs.

Drobní podnikatelé s ryzím výtěžkem z podniku do 30.000 Kčs budou od výdělkové daně prakticky osvobozeni, nepřevýší-li jejich celkový důchod 60.000 Kčs.

Podnikatelé s ryzím výtěžkem z podniku do 60.000 Kčs budou platiti sníženou sazbu 0.5%, nebudou-li míti vedle toho ještě jiný důchod.

Ryzí výtěžek drobných podniků do 15.000 Kčs bude postižen za všech okolností jen daní důchodovou.

Pouze pro podniky větších poplatníků bude platit z prvních 60.000 Kčs daňového základu sazba 1%.

Dosavadní sazby podle § 57 odst. 2, 3 a 4 (1) 4%, ¹/₈% a předpis t. zv. ideální daně se tímto zrušují. Tyto sazby byly pro vyměřující úřady velkým zatížením a jsou z hlediska nynějších hospodářských čísel zcela bezvýznamné.

Z těchto důvodů se upravuje sazba i tak zv. daně minimální.

Úhradu nákladů poskytne zvýšený výnos daňový umožněný dokonalejším daňovým zachycením vydatnějších zdrojů, jímž bude moci finanční správa věnovat více pozornosti, jestliže jí bude ušetřena práce s vyměřováním daní drobným poplatníkům.