Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Státní příspěvek vyživovací,
jehož výše byla naposledy stanovena v zemích
České a Moravskoslezské vládním
nařízením ze dne 10. července 1945,
č. 29 Sb., o zvýšení státního
příspěvku vyživovacího, a na
Slovensku ustanovením § 119 zákona ze dne 10.
června 1943, č. 80 Sl. z., o úpravě
některých právních poměrů
souvisících s výkonem vojenské a jiné
obdobné služby, se nově upravuje a činí
pro osobu a den:
1. pro osobu, která v domácnosti zastupuje povolaného
k vojenské službě:
a) v Praze, v Brně, v Bratislavě a v Moravské Ostravě | 34 Kčs, |
b) v místech majících podle posledního sčítání lidu více než 25.000 obyvatelů | 30 Kčs, |
c) ve všech ostatních místech | 26 Kčs. |
2. pro ostatní oprávněné:
a) v Praze, v Brně, v Bratislavě a v Moravské Ostravě | 19 Kčs, |
b) v místech majících podle posledního sčítání lidu více než 25.000 obyvatelů | 16 Kčs, |
c) ve všech ostatních místech | 13 Kčs. |
(2) V mimořádných případech,
hodných zcela zvláštního zřetele
mohou býti příspěvky uvedené
v odstavci 1 zvýšeny až o 50%, k čemuž
jest si vyžádati souhlas nadřízeného
úřadu.
(3) Úhrnné částky státního
příspěvku vyživovacího, jež
přísluší oprávněným
členům rodiny povolaného k vojenské
službě, nesmějí přesahovati tyto
denní částky:
a) v Praze, v Brně, v Bratislavě a v Moravské Ostravě | |
b) v místech majících podle posledního sčítání lidu více než 25.000 obyvatelů | |
c) ve všech ostatních místech |
(4) Za osobu, která v domácnosti zastupuje povolaného,
se považuje manželka, žije-li s povolaným
ve společné domácnosti, jinak - a to za téhož
předpokladu - nejstarší z osob majících
nárok na vyživovací příspěvek.
Výši státního příspěvku
vyživovacího (§ 1, odst. 1 a 2) a výši
úhrnných částek podle § 1, odst.
3 může vláda měniti nařízením.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. prosince 1945; provede jej ministr vnitra v dohodě
s ministry národní obrany a financí.
Sazby státního příspěvku vyživovacího
byly naposledy upraveny v zemích České a
Moravskoslezské vládním nařízením
č. 29/1945 Sb. a na Slovensku § 119 zákona
č. 80/1943 Sl. z. Výše sazeb podle těchto
právních předpisů je však, zejména
se zřetelem na všeobecné zvýšení
cenové a mzdové hladiny, nedostatečná.
Připojená osnova má v tomto směru
sjednati nápravu, a to především všeobecným
zvýšením dosavadních sazeb vyživovacího
příspěvku průměrně o
50% podle velikostí obcí (v Praze, v Brně,
v Bratislavě a v Moravské Ostravě asi o 75%).
Odstupňování sazeb podle velikostních
tříd obcí, jež bylo zavedeno již
zákonem č. 530/1919 Sb. (§ 3, odst. 1) a ponecháno
i při dalších úpravách (čl.
I, § 1, odst. 1 opatření Stálého
výboru č. 227/1938 Sb.), se v praksi osvědčilo
a je odůvodněno také tím, že
nájemné, které tvoří jednu
z hlavních položek všeobecných nákladů
na domácnost, je rovněž odstupňováno
podle velikostí obcí.
Navržená úprava sazeb státního
příspěvku vyživovacího má
býti jednotná na celém území
státu, jak toho vyžaduje povaha této věci.
V podrobnostech se k jednotlivým ustanovením osnovy
ještě podotýká:
Základní rozlišení sazeb státního
příspěvku vyživovacího podle
dvou skupin oprávněných osob (osoby, které
v domácnosti zastupují povolaného k vojenské
službě a ostatní oprávněné
osoby), jež bylo v zemích České a Moravskoslezské
zavedeno po vzoru Slovenska vládním nařízením
č. 29/1945, bylo ponecháno, poněvadž
je účelné a kryje se též se souhlasnou
právní úpravou platnou na Slovensku (§
119 zákona č. 80/1943 Sl. z.).
Vedle všeobecného zvýšení podle
§ 1, odst. 1 osnovy je v § 1, odst. 2 dána možnost,
aby vyživovací příspěvky byly
v případech hodných zcela zvláštního
zřetele dále zvýšeny až o 50%.
Použití tohoto ustanovení by přicházelo
v úvahu při mimořádně špatném
sociálním postavení rodiny povolaného
k vojenské službě, zejména u osob neschopných
k výdělečné činnosti a u obětí
války nebo nepřátelské persekuce.
Stanovení horní hranice úhrnné částky
státního příspěvku vyživovacího
je odůvodněno snahou, aby v některých
případech nedocházelo k výplatě
vyživovacího příspěvku; který
by svou výší přesahoval výdělkové
možnosti povolaného k vojenské službě
aby se tak netvořily bezpracné důchody.
Tato ustanovení bylo převzato z § 119, odst.
1 zákona č. 80/1943 Sl. z.
Zde normované zmocnění vlády sleduje
ten účel, aby sazby státního příspěvku
vyživovacího mohly býti v případě
nutnosti pružněji přizpůsobeny hospodářským
poměrům a potřebám. Toto ustanovení
má svůj vzor v čl. I, § 2 opatření
Stálého výboru č. 227/1938 Sb. a v
§ 119, odst. 10 zákona č. 80/1943 Sl. z.
Osnovaný zákon má nabýti účinnosti
dnem 1. prosince 1945, aby se zvýšení sazeb
státního příspěvku vyživovacího
časově shodovalo se zvýšením
cenové a mzdové hladiny.
Pokud jde o náklad, vyžádají si státní
vyživovací příspěvky v r. 1946
podle sdělení ministerstva národní
obrany celkové částky asi 300,000.000 Kčs,
jíž bude potřebí pro rodinné
příslušníky branců v náhradní
záloze. Jinak pro rodinné příslušníky
běžných odvodních ročníků,
povolaných k presenční službě,
bude výplata vyživovacích příspěvků
přicházeti v úvahu jen výjimečně,
poněvadž tito nejsou zpravidla živiteli rodin.
V prosinci 1945 si celkový náklad na státní
vyživovací příspěvek pro rodiny
záložníků vyžádá
částky 15 - 20 milionů Kčs.
Náklad spojený s výplatou státního
příspěvku vyživovacího bude uhrazen
v rámci prostředků kapitoly ministerstva
vnitra.