64.

Interpelace

poslance dr Bunži, dr Řehulky, Kostelky, dr Chytila

na ministra spravedlnosti

ve věci urychlení trestního řízení před lidovými soudy.

Podle ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945 čís. 187 Sb. o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé, v době revoluční, prohlašuje se rozhodnutí úřadů nebo orgánů republiky o uvalení zajišťovací vazby na osoby považované za státně nespolehlivé, za zákonné, i když nebylo tu jakýchkoliv zákonných předpokladů pro vazbu a když vazba trvala nebo dosud trvá déle než dosavadní zákony to připouští. Osoby takto, případně bezdůvodně a přes zákonně přípustnou dobu zajištěné, nemají míti zákonného nároku na náhradu škody. Dekret má platiti jen v těch případech uvalení vazby přes dobu přípustnou podle zákona, ku kterým došlo před nabytím účinnosti citovaného dekretu. Dekret neplatí pro zajištění osob cizí státní příslušnosti určených k odsunu a pro zajištěné Němce a Maďary. Dekret nabude účinnosti 30. dnem po vyhlášení a poněvadž byl publikován 26. listopadu 1945, tedy dnem 26. prosince 1945.

Smyslem a účelem tohoto ústavního dekretu má býti, aby bylo skončeno revoluční trestní řízení s osobami české národnosti zajištěnými ve vazbě vyšetřujících komisí a lidových soudů a aby další řízení bylo urychleně prováděno na zákonném podkladě.

Při poradě s předsedy lidových soudů a s přednosty úřadů veřejné žaloby na ministerstvu spravedlnosti zdůraznil ministr spravedlnosti, že mu velmi záleží na tom, aby řízení vyšetřovací, případně žalobní bylo s osobami, jichž se týká ústavní dekret čís. 137 Sb., co nejrychleji skončeno. Zástupci ministerstva spravedlnosti žádali pak, aby lidové soudy - řídily se nadále předpisy Trestního řádu a to zejména, pokud se týká vazby, zachovávání možnosti všech zákonných stížností a stanovených k tomu lhůt.

Je jistě v zájmu upevnění vnitřního klidu, aby trestní řízení s osobami české národnosti obviněnými pro trestné činy podle retribučního dekretu bylo co nejrychleji provedeno a skončeno. Tím také upevní se v lidu důvěra ve spravedlivý postup našich trestajících lidových orgánů.

Správné stanovisko ministerstva spravedlnosti však prakticky nebude míti žádného výsledku, když nebudou upraveny personální poměry u lidových soudů a u úřadů veřejné žaloby. Již nyní na př. u jednoho lidového soudu na Moravě je v běhu 2900 spisů a dalších asi 5000 se očekává po 26. prosinci 1945. Vazebních věcí z toho je asi 300 a očekává se dalších 590 od vyšetřujících komisí okresních národních výborů z obvodu tohoto lidového soudu. Lidové soudy i úřady veřejné žaloby jsou touto agendou tak přetíženy, zejména když úřady veřejné žaloby mají mnoho práce s výpisy z rejstříků trestů pro řízení o amnestii, že všechny případy a zejména pak vazby u těchto soudů a úřadů veřejné žaloby uváznou a řízení se bude dále do nekonečna protahovat a náš veřejný a politický život tímto problémem zatěžovat.

Jsme toho názoru, že vhodnými personálními úpravami u lidových soudů a u úřadů veřejné žaloby dají se tyto nesnáze odstraniti a účelu Tohoto může býti dosaženo, když

a) presidentům krajských soudíc bude dána možnost k žádosti předsedy lidového soudu nebo přednosty úřadu veřejné žaloby, aby mohli od okresních soudů v obvodu krajského soudu přiděliti k lidovým soudům a úřadům veřejné žaloby postradatelné kancelářské síly (zejména mladší a dobře ovládající psaní na stroji) a to v zájmu urychlení řízení, bez nutnosti vyžadovati si vyjádření presidentů zemských soudů anebo s jejich dodatečným schválením,

b) presidentům krajských soudů bude dána možnost, aby s dodatečným schválením presidentů zemských soudů a podle potřeby mohli pro účely lidových soudů a veřejné žaloby přijímati smluvní kancelářské síly,

c) předsedové senátů lidových soudů jmenovaní z venkovských soudů budou moci bráti sebou k hlavnímu přelíčení zapisovatele od svého soudu,

d) pokud to k splnění účelu urychleného řízení bude nezbytně nutno, bude po čas trvání lidových soudů omezeno řízeni ve věcech nesporných civilních a exekučních.

Ptáme se proto a žádáme pana ministra, zda jest ochoten zaříditi, aby

1. úřady veřejné žaloby u lidových soudů byly dostatečně dotovány konceptními silami, zejména pak kancelářskými silami,

2. lidové soudy byly dostatečně dotovány soudními kancelářskými silami, aby tak řízení přísl. lid. soudů s osobami české příp. slovenské národnosti bylo v nejkratší době skončeno.

V Praze dne 13. prosince 1946.

Dr Bunža, dr Řehulka, Kostelka, dr Chytil,

Klimek, Limpouch, dr Vošahlík, Šmehlík, Skuhrovcová, dr Novák, Fránek, Holcman, Nermuť, Vojanec, Soukup, Chomutovský, Polomský, Konvalina, inž. Kopecký, Červenka, Sova,

Brukner.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP