55.

Interpelace

poslance Viléma Pavlíka panu ministru zahraničí, ministru

vnitra a ministru ochrany práce a sociální péče

ve věci našich kra:Janů z Ratibořska, Hlubčicka a Kozelska.

Z Ratibořska, Hlubčicka a Kozelska uprchlo v poslední době do pohraničních okresů GSR mnoho moravského, t. j. českého obyvatelstva, pro něž se stal život v jejich domovech nesnesitelný a nemožný. Poměry na Ratibořsku, Hlubčicku a Kozelsku staly se po obsazení polskými orgány lidsky nesnesitelnými. Ze zpráv, které docházejí sem od lidí, kteří jsou na Ratibořsku, Hlubčicku a Kozelsku a z výkladů osob, které uprchly před polským terorem, vyplývá, že Poláci odvážejí moravské obyvatelstvo z jejich domovů neznámo kam, že do opuštěných usedlostí nasazují své příslušníky, že úrodu s polí místnímu obyvatelstvu odváží, že v těchto krajích řádí nakažlivé nemoce, obyvatelstvo nemá co jíst, jest bez lékařské pomoci, jest terorisováno, dokonce jest mu vyhrožováno zbraněmi, jestliže se nechce přihlásiti za Poláky, nedostává žádných potravinových lístků a nemá naprosto žádného výdělku. Následek těchto poměrů jest, že obyvatelé těchto krajů překročují houfně československé hranice a na našem území prosí o nějaké potraviny a pak se opět vracejí do svých domovů. Velká část obyvatelstva však prchá se svými rodinami k nám a zde hledá útočiště. Jen na území politického okresu hlučínského jest asi 2.000 podobných uprchlíků, kteří jsou zcela bez prostředků a nemají si často co obléci. Podobné poměry však vyskytují se i v sousedních okresích, t. j. v okrese opavském a krnovském. Jelikož lze předpokládati, že počet uprchlíků se bude den co den zvyšovati, je nutno, aby naše pohraniční okresy by na tento příliv uprchlíků připraveny.

Lze oprávněně doufati, že připojení Ratibořska, Hlubčicka a Kozelska k republice Československé se stane skutkem. Do doby, než o toto území bude definitivně rozhodnuto, jest nutno, aby náš stát těmto uprchlíkům věnoval zvýšenou pozornost a přímo se o ně postaral, neboť jde vesměs o obyvatelstvo moravského (českého) původu. Při tom jest nutno konstatovati, že péče našich úřadů a státu o tyto uprchlíky jest dosud minimální, možno říci, že vůbec žádná.

Jelikož akce vyžaduje rychlé jednání a pomoci státu, táži se podepsaní:

Jsou pánům, ministru zahraničí a ministru vnitra, známy tyto skutečnosti?

Jsou páni ministři ochotni zakročiti bezodkladně ve prospěch těchto uprchlíků českého původu, kteří jen u nás hledají záchranu a pomoc?

Jest pan ministr ochrany práce a sociální péče ochoten zaříditi, aby uprchlíkům bylo přiděleno alespoň to nejnutnější k živobytí?

Jest pan ministr zahraničí ochoten podporovati oprávněné snahy těchto uprchlíků za připojeni jejich domovů k československé republice?

V Praze 12. prosince 1945.

Pavlík,

Šmehlík, Soukup, Vošahlík, Kostelka, dr Řehulka, Rolek, Kaďůrek, Nermuť, Holcman, Klimek, Víšek, K. Procházka, dr Moravec, inž. Janáček, Plojhar, inž. dr Benda, Peňáz,

Novotný, dr Chytil, Konvalinka, Polomský, C. Charvát, Váňa, dr Bunža.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP