Podepsaní navrhují: Prozatímní Národní shromáždění rač se usnésti:

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

1 mění se takty: Písmeno e) na f) a jako písmeno e) se vsunuje toto ustanovení:

e) Jejichž služby záleží v přikazování práce dělníkům nebo odborným dozorem nad nimi, aniž by se jejich práce sami účastnili, leč pokud toho vyžaduje jejich přikazovací nebo dozorčí činnost, tedy také zástupci dílovedoucích, kontroloři, rysovači, zástupci úkolářů a zástupci postupářů, pokud podléhají zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n.

Úkolem a úmyslem tohoto návrhu jest odstraniti jednou pro vždy příkoří a následky vzniklé neodůvodněným vytvořením mezikategorie zaměstnanectva, jejíž vývoj spadá do doby, kdy situace na trhu práce a doba světové hospodářské krise na straně jedné, sociální tlak zaměstnavatelů na straně druhé, si vynutil její vznik.

Jest všeobecně známo, že zejména zástupci dílovedoucích, kontroloři, rysovači, zástupci úkolářů a zástupci postupářů, kteří konají vzhledem k povaze jejich práce, práci vysoce kvalitní, nejsou uznáváni za zaměstnance ve smyslu zákona č. 154/34 Sb. z, a n. o soukromých zaměstnancích - ač podléhají zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách č. 26/29 Sb. z. a n. a že i také příslušná judikatura i výklad citovaného zákona byl jim za prvé republiky a pochopitelně v době okupace nepříznivý.

Zaměstnavatelé využívající sociální tíseň v době světové hospodářské krise, kdy část dělnictva i úřednictva byla hromadně propuštěna, a to dělnictva v míře procentuelně vyšší a jejich práva zkracována, vyřadili umělým způsobem určité skupiny zaměstnanců ve vyšších službách, na které se vztahoval zákon o obchodních pomocnících č. 20/10 ř. z. a později zákon o soukromých zaměstnancích č. 154/34 Sb. z. a n. z výhod a práv poskytovaných jim těmito zákony.

Tato mezikategorie, na kterou se zákon o obchodních pomocnících resp. zákon o soukromých zaměstnancích vztahovati neměl, byla takto nuceně a uměle utvořena, a to tím, že řada zaměstnanců ve vyšších službách byla nuceně přeřazena do této mezikategorie a opačně bylo zabráněno dělníkům, aby z řad dělnictva postupovali pro svou zdatnost, kvalifikaci, odborné znalosti a povahu (kvalitu) práce, k níž podle skutečného výkonu, i podle smlouvy byli určeni ti dělníci, na které se za daných okolností měl již vztahovati zákon o soukromých zaměstnancích. Tato mezikategorie byla právě utvořena ze zástupců dílovedoucích, i kontrolorů, rýsovačů, ze zástupů úkolářů a zástupců postupářů. Utvořeni této mezikategorie se stalo via facti, ač se na skutečném výkonu a způsobu a na dosavadní povaze práce ničeho nezměnilo.

Tento výplod tehdejší doby, utvoření kategorie zaměstnanectva konající sice služby vyšší nekupecké, na které však zákon č. 154/ 34 Sb. z. a n. se de facto nevztahoval, zůstal trvalým zařízením přes odpor z řad zaměstnanectva, ačkoliv zde nebyl zákonný předpoklad. Nelze si zastříti fakt, že nejen finanční náklad, ale i sociální břemena, která byla by bývala uložena zaměstnavatelům při liberálnějším výkladu a rozboru práce této kategorie zaměstnanců, byla příčinou tendenčního výkladu proti této zaměstnanecké složce v dobách minulých.

Vytvoření takovéto mezikategorie jest ojedinělý m zjevem právy u nás a lest proto žádoucí, aby této složce zaměstnanců se dostalo týchž práv, která měla a která odpovídají její kvalifikaci zaměstnanců ve vyšších službách ve smyslu zákona.

Považujeme tento zákon za nanejvýš spravedlivý a vyjadřujeme své plné přesvědčení, že tento návrh bude náležitě podporován a že neblahé dědictví jednostranného kapitalistického rozhodování bude tím částečně likvidováno.

Rozpočet o finančním dosahu osnovy ve smyslu § 41, odst. 2 úst. 1. netřeba přikládati, ježto návrh si nevyžaduje nákladu.