Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Státním zaměstnancům přísluší počínaje od 1. prosince 1945 zvláštní roční přídavek ve výši

(²) Služným ve smyslu předcházejícího odstavce se rozumí u soudců a u úředníků uvedených v § 53 platového zákona č. 103/1926 Sb., jakož i u státních osob učitelských základní a funkční služné.

(³) Neplně zaměstnaní, jejichž pracovní doba převyšuje 10 hodin týdně, jakož i neplně zaměstnaní učitelé se zmenšeným počtem vyučovacích hodin obdrží poměrnou část zvláštního přídavku (odstavec 1) podle poměru jejich pracovní doby k pracovití době plně zaměstnaných v částkách, které určí ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

(⁴) Zaměstnanec (zaměstnankyně), jehož manželka (manžel) je výdělečně činná (činný), nebo požívá odpočivného (zaopatřovacího) platu nebo důchodu z veřejnoprávního sociálního pojištění, posuzuje se jako zaměstnanec (zaměstnankyně) svobodný (svobodná).

(¹) Poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů přísluší počínaje od 1. prosince 1945 zvláštní roční přídavek ve výši

(²) Ustanovení § 1, odst. 4, platí zde obdobně.

(¹) Zvláštní přídavek podle § 1 jest splatný měsíčně zároveň se služným (platem mu odpovídajícím) a není součástí pensijní základny. Vyměřuje se z něho pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

(²) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro přídavky uvedené v § 2.

(¹) Státními zaměstnanci ve smyslu § 1 rozumějí se zaměstnanci státu, státních nebo státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, jejichž platové poměry jsou upraveny platovými zákony nebo předpisy podle nich vydanými.

(²) Ustanovení § 1 platí také

a) pro učitele, jichž se týká učitelský zákon č. 104/1926 Sb.,

b) pro profesory diecesních učilišť theologických (§ 211 platového zákona č. 103/ 1926 Sb.).

(³) Poživateli státních odpočivných (zaopatřovacích) platů, vdovských pensí a sirotčích pensí ve smyslu § 2 se rozumějí poživatelé těchto platů vyplácených z prostředků státních nebo z prostředků ústavů, podniků a fondů státních nebo státem spravovaných.

Ustanovení tohoto zákona platí obdobně pro zaměstnance zemí, okresů a obcí, jejichž platy jsou upraveny podle obdoby platů zaměstnanců státních, jakož i pro poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů vyplácených z prostředků těchto korporací.

Tento zákon nabývá účinností dnem 1. prosince 1945; provedou jej všichni členové vlády.

Při měnové reformě má býti provedena celková stabilisace i v otázkách cenových a mzdových. Při zkoumání těchto otázek se dospělo k přesvědčení, že jest třeba provésti zvýšení cenové i u potravin, tedy u druhu spotřebních statků nejcitlivějších. Poněvadž pak reálná hodnota pracovního důchodu jest na těchto nepřímo závislá, jest nutno, aby tomuto zvýšení odpovídalo přiměřené zvýšení pracovního důchodu.

V sektoru soukromo-zaměstnaneckém přikročuje se k úpravě pracovního důchodu zvýšením jak mezd, tak platů. Proto jest třeba, aby i v sektoru veřejno-zaměstnaneckém stát přikročil k určité úpravě platové, ovšem v mezích finanční únosnosti.

Osnova vychází ze zásady, že má býti zaměstnancům zvýšen plat přibližně o tolik, oč se zvětšilo vydání zvýšením cen. Při tom do určité míry jest bráno v úvahu, že zaměstnancům se dostalo již zvýšení platů přiznáním platového přídavku dekretem presidenta republiky č. 58/1945 Sb.

Při prováděném zvýšení nelze ovšem opominouti poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů, jimž podle stejné zásady jako u aktivních zaměstnanců má se dostati částečného vyrovnání zvýšeného vydání vzniklého zvýšením cen.

K jednotlivým ustanovením osnovy uvádí se toto:

Platové zvýšení provádí se přiznáním zvláštního přídavku, který jest odstupňován podle rodinného stavu zaměstnancova a s přihlédnutím k počtu dětí, ježto platovým zvýšením jest třeba vyjádřiti cenové zvýšení u každého příslušníka rodiny. Ustanovením § 1, odst. 4 (§ 2, odst. 2) má se zabrániti tomu, aby v téže rodině nedošlo k platovému zvýšení na manželku (manžela) dvakráte, jednou přiznáním vyššího zvláštního přídavku ve výměře pro ženaté podle osnovaného zákona a po druhé na výdělečném příjmu [odpočivném (zaopatřovacím) platu nebo důchodu z veřejno-právního sociálního pojištění] manželky (manžela).

Osobní dosah úpravy jest omezen, pokud jde o zaměstnance státní v činné službě, na zaměstnance v poměru regulovaném (platovým zákonem, vládním nařízením nebo služebním řádem). Úprava platí také pro učitele, jichž se týká učitelský zákon č. 104/1926 Sb. a pro profesory diecesních učilišť theologických (§ 211 zákona č. 103/1926 Sb.), poněvadž tyto kategorie zaměstnanecké jsou vždy účastny úprav platných pro státní zaměstnance. Účinnost § 2 jest vztažena na poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů, vdovských a sirotčích pensí vyplácených z prostředků státních nebo z prostředků ústavů, podniků a fondů státních nebo státem spravovaných. Tím jsou zachyceni i pensisté z řad osob uvedených v odstavci 2, poněvadž i ti jsou vypláceni z prostředků státních.

Ustanovením tohoto paragrafu se rozšiřuje osnovaný zákon také na svazky územní samosprávy.

Tento paragraf určuje účinnost zákona na 1. prosinec 1945, t. j. ode dne zvýšení cenové hladiny a platí pro celé území republiky.

Náklad u aktivních zaměstnanců činí 1.920 mil. Kčs ročně a u poživatelů odpočivných (zaopatřovacích) platů 682 mil. Kčs.

Úhrada nákladů je rozpočtově zajištěna.