Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Státním zaměstnancům
přísluší počínaje od 1.
prosince 1945 zvláštní roční
přídavek ve výši
a) svobodným | 3.000.- Kčs, |
b) ženatým | 5.400.- Kčs, |
c) na každé dítě, na něž přísluší výchovné | 1.800.- Kčs. |
(2) Služným ve smyslu předcházejícího
odstavce se rozumí u soudců a u úředníků
uvedených v § 53 platového zákona č.
103/1926 Sb., jakož i u státních osob učitelských
základní a funkční služné.
(3) Neplně zaměstnaní, jejichž
pracovní doba převyšuje 10 hodin týdně,
jakož i neplně zaměstnaní učitelé
se zmenšeným počtem vyučovacích
hodin obdrží poměrnou část zvláštního
přídavku (odstavec 1) podle poměru jejich
pracovní doby k pracovití době plně
zaměstnaných v částkách, které
určí ministr financí v dohodě se zúčastněnými
ministry.
(4) Zaměstnanec (zaměstnankyně),
jehož manželka (manžel) je výdělečně
činná (činný), nebo požívá
odpočivného (zaopatřovacího) platu
nebo důchodu z veřejnoprávního sociálního
pojištění, posuzuje se jako zaměstnanec
(zaměstnankyně) svobodný (svobodná).
(1) Poživatelům státních
odpočivných (zaopatřovacích) platů
přísluší počínaje od 1.
prosince 1945 zvláštní roční
přídavek ve výši
A. | k odpočivným (zaopatřovacím) platům a) u svobodných | 1.800.- Kčs, |
b) u ženatých | 3.600.- Kčs, | |
B. | k vdovským pensím | 1.800.- Kčs, |
C. | k sirotčím pensím | 1,800.- Kčs, |
D. | na každé dítě, na něž přísluší výchovné | 1.800.- Kčs. |
(2) Ustanovení § 1, odst. 4, platí
zde obdobně.
(1) Zvláštní přídavek
podle § 1 jest splatný měsíčně
zároveň se služným (platem mu odpovídajícím)
a není součástí pensijní základny.
Vyměřuje se z něho pojistné podle
zákona ze dne 15. října 1925, č. 221
Sb., o nemocenském pojištění veřejných
zaměstnanců, ve znění předpisů
jej měnících a doplňujících.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně
pro přídavky uvedené v § 2.
(1) Státními zaměstnanci ve smyslu
§ 1 rozumějí se zaměstnanci státu,
státních nebo státem spravovaných
ústavů, podniků, fondů a zařízení,
jejichž platové poměry jsou upraveny platovými
zákony nebo předpisy podle nich vydanými.
(2) Ustanovení § 1 platí také
a) pro učitele, jichž se týká učitelský
zákon č. 104/1926 Sb.,
b) pro profesory diecesních učilišť theologických
(§ 211 platového zákona č. 103/ 1926
Sb.).
(3) Poživateli státních odpočivných
(zaopatřovacích) platů, vdovských
pensí a sirotčích pensí ve smyslu
§ 2 se rozumějí poživatelé těchto
platů vyplácených z prostředků
státních nebo z prostředků ústavů,
podniků a fondů státních nebo státem
spravovaných.
Ustanovení tohoto zákona platí obdobně
pro zaměstnance zemí, okresů a obcí,
jejichž platy jsou upraveny podle obdoby platů zaměstnanců
státních, jakož i pro poživatele odpočivných
(zaopatřovacích) platů vyplácených
z prostředků těchto korporací.
Tento zákon nabývá účinností
dnem 1. prosince 1945; provedou jej všichni členové
vlády.
Při měnové reformě má býti
provedena celková stabilisace i v otázkách
cenových a mzdových. Při zkoumání
těchto otázek se dospělo k přesvědčení,
že jest třeba provésti zvýšení
cenové i u potravin, tedy u druhu spotřebních
statků nejcitlivějších. Poněvadž
pak reálná hodnota pracovního důchodu
jest na těchto nepřímo závislá,
jest nutno, aby tomuto zvýšení odpovídalo
přiměřené zvýšení
pracovního důchodu.
V sektoru soukromo-zaměstnaneckém přikročuje
se k úpravě pracovního důchodu zvýšením
jak mezd, tak platů. Proto jest třeba, aby i v sektoru
veřejno-zaměstnaneckém stát přikročil
k určité úpravě platové, ovšem
v mezích finanční únosnosti.
Osnova vychází ze zásady, že má
býti zaměstnancům zvýšen plat
přibližně o tolik, oč se zvětšilo
vydání zvýšením cen. Při
tom do určité míry jest bráno v úvahu,
že zaměstnancům se dostalo již zvýšení
platů přiznáním platového přídavku
dekretem presidenta republiky č. 58/1945 Sb.
Při prováděném zvýšení
nelze ovšem opominouti poživatele odpočivných
(zaopatřovacích) platů, jimž podle stejné
zásady jako u aktivních zaměstnanců
má se dostati částečného vyrovnání
zvýšeného vydání vzniklého
zvýšením cen.
K jednotlivým ustanovením osnovy uvádí
se toto:
Platové zvýšení provádí
se přiznáním zvláštního
přídavku, který jest odstupňován
podle rodinného stavu zaměstnancova a s přihlédnutím
k počtu dětí, ježto platovým
zvýšením jest třeba vyjádřiti
cenové zvýšení u každého
příslušníka rodiny. Ustanovením
§ 1, odst. 4 (§ 2, odst. 2) má se zabrániti
tomu, aby v téže rodině nedošlo k platovému
zvýšení na manželku (manžela) dvakráte,
jednou přiznáním vyššího
zvláštního přídavku ve výměře
pro ženaté podle osnovaného zákona a
po druhé na výdělečném příjmu
[odpočivném (zaopatřovacím) platu
nebo důchodu z veřejno-právního sociálního
pojištění] manželky (manžela).
Osobní dosah úpravy jest omezen, pokud jde o zaměstnance
státní v činné službě,
na zaměstnance v poměru regulovaném (platovým
zákonem, vládním nařízením
nebo služebním řádem). Úprava
platí také pro učitele, jichž se týká
učitelský zákon č. 104/1926 Sb. a
pro profesory diecesních učilišť theologických
(§ 211 zákona č. 103/1926 Sb.), poněvadž
tyto kategorie zaměstnanecké jsou vždy účastny
úprav platných pro státní zaměstnance.
Účinnost § 2 jest vztažena na poživatele
odpočivných (zaopatřovacích) platů,
vdovských a sirotčích pensí vyplácených
z prostředků státních nebo z prostředků
ústavů, podniků a fondů státních
nebo státem spravovaných. Tím jsou zachyceni
i pensisté z řad osob uvedených v odstavci
2, poněvadž i ti jsou vypláceni z prostředků
státních.
Ustanovením tohoto paragrafu se rozšiřuje osnovaný
zákon také na svazky územní samosprávy.
Tento paragraf určuje účinnost zákona
na 1. prosinec 1945, t. j. ode dne zvýšení
cenové hladiny a platí pro celé území
republiky.
Náklad u aktivních zaměstnanců činí
1.920 mil. Kčs ročně a u poživatelů
odpočivných (zaopatřovacích) platů
682 mil. Kčs.
Úhrada nákladů je rozpočtově
zajištěna.