Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) K důchodům z invalidního a starobního, pensijního a provisního pojištění se poskytují od 1. ledna 1946 tyto měsíční přídavky:

Přídavek se neposkytne k starobním odměnám provisního pojištění.

(²) Přídavek přísluší, jestliže a pokud úhrn ročního důchodu - bez zvýšení pro bezmocnost, bez přídavků na děti (vychovávacích příplatků) - a roční částky přídavku podle tohoto zákona nepřevyšuje:

(³) Požívá-li důchodce několika důchodů, je pro nárok na přídavek rozhodný úhrn těchto důchodů. Přídavek náleží k důchodu nejvyššímu.

Nárok na přídavek nemají důchodci, kteří pozbyli československého státního občanství podle ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národností německé a maďarské, s výjimkou důchodců, na něž se vztahuje § 1, odst. 3, dekretu, a důchodců, které jest podle §§ 2 a 4 dekretu považovati za československé státní občany.

Přídavky vyplácí příslušný nositel důchodového pojištění zálohově na účet státu. Podrobnosti určí vláda nařízením.

Ministr ochrany práce a sociální péče se zmocňuje, aby pro důchodce úrazového pojištění, u nichž došlo k úrazu před 1. prosincem 1945, a pro pozůstalé po osobách, které utrpěly úraz před tímto dnem, zavedl, a to na Slovensku v dohodě s pověřencem pro sociální péči, podle obdoby tohoto zákona vyhláškou v Úředním listě měsíční přídavky, pokud již nemají nároku na přídavky z důchodového pojištění.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946; provede jej ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministrem financí.

Právě prováděná úprava cen činí nezbytně nutným upraviti přiměřeně i výši důchodů z veřejnoprávního sociálního pojištění. Sociálně politická naléhavost této úpravy je zřejmá z těchto přehledů:

Tab. č. 1.

*) provise

**) plné provise, obojí jen důchody napadlé po 31. III. 1943

Tab. č. 2.

Tab. č. 3.

Z dat obsažených v těchto tabulkách je zřejmo, že u převážné části důchodců je nynější výše důchodu tak nízká, že by po zamýšleném zvýšení cen nestačila ani k zaplacení potravinového přídělu.

Navrhuje se proto zvýšiti důchody veřejnoprávního sociálního pojištění o přídavky v této měsíční výši

Částka 500 Kčs je odůvodněna touto úvahou: Zvýšení ceny potravinového přídělu se odhaduje na období pro tři a půlčlennou rodinu částkou 800 Kčs. Podle statistik o rodinném stavu invalidních a starobních důchodců činí průměrný počet členů rodiny invalidního a starobního důchodce 2,23. Snížíme-li částku 800 Kčs v poměru 2,23 : 3,50, dospíváme k částce 510 Kčs. Přídavky k ostatním důchodům se navrhují ve výši této částce úměrné.

Přídavek se neposkytuje k starobní odměně v pojištění u bratrských pokladen, protože tu nejde vlastně o důchod, nýbrž o výkonnostní "přídavek, poskytovaný vedle mzdy aktivnímu horníku dosáhnuvšímu určitého stáří jako uznání za nejméně 15letý výkon podstatně hornické práce. Proto také, jakmile se horník stane nezpůsobilým k povolání nebo invalidním a dostane provisi, se zastaví výplata starobní odměny. Kdyby přídavek byl poskytován i ke starobní odměně, dostalo by se horníku dvojího zlepšení jeho mzdy, což by nebylo odůvodněno.

Zavedením pravidelných měsíčních přídavků zvyšuje se prakticky minimální výměra důchodu, stanovená v jednotlivých pojišťovacích zákonech, a sice o částku rovnající se těmto přídavkům. V jednotlivých zákonech nebylo třeba formálně měniti předpisy o těchto minimech, ježto je samozřejmé, že přídavky jest připočísti i k těmto minimům. Kromě toho taková formální úprava by na Slovensku narážela na potíže technického rázu. Přídavky tvoří ovšem součást důchodu a jest na ně také tak pohlížeti při budování národního pojištění a stanovení nových minimálních částek důchodů.

Celkový náklad na tyto přídavky v roce 1946 by činil podle výpočtu obsaženého v příloze částku 2.500 milionů Kčs, z čehož připadá na Čechy a Moravu 2.300 milionů Kčs, na Slovensko 200 milionů Kčs. Tento náklad rovná se přibližně dosavadní roční výplatě na důchodech nositeli důchodového sociálního pojištění.

Úhrada dávek poskytovaných nositeli pojištění jest řešena platnými ustanoveními zákonnými. § 157 zákona o sociálním pojištění dělnickém stanoví shodně s § 62 zákona pensijního, že úhrada dávek se děje podle zásad pojistné matematiky průměrným pojistným, které se vypočítá pro celek pojištěnců, odstupňováno pro jednotlivé třídy tak, aby hodnota všech budoucích příjmů spolu s jměním ústavu stačila podle zásad pojistné matematiky k úhradě všech budoucích výdajů na dávky podle zákona, na náklady léčebné péče a na správní a jiné výdaje přípustné podle zákona. Úhradu zvýšením pojistného doporučuje se oddáliti na dobu, až bude bezpečně znám účinek zvýšení mzdové a platové hladiny na příjmy nositelů důchodového sociálního pojištění. Do té doby se potřebný náklad bude hraditi zálohově nositeli sociálního pojištění na účet státu. Přírůstek jmění hlavních nositelů pojištění v Čechách a na Moravě bez pohraničí bude činiti v roce 1945 částku asi 1.260 milionů Kčs. Zavedou-li se další mzdové třídy v důsledku nové úpravy mezd a platů, jak je navrhováno v současně projednávané osnově zákona o nástavbě tříd, možno celkový přírůstek jmění v roce 1946 odhadnouti asi na 2.000 milionů Kčs. Ježto potřebný náklad na přídavky činí v Čechách a na Moravě bez pohraničí 1.982 milionů Kčs, možno očekávati, že nositelé pojištění jako celek postačí zálohovati potřebu celého roku 1946. Rozšířením o pohraničí a Slovensko bude tento výsledek spíše zlepšen. Likviditní obtíže, jež by mohly nastati u jednotlivých ústavů, na př. u Ústřední bratrské pokladny, mohou býti bez obtíží překlenuty peněžní zálohovou výpomocí ústavů kapitálově silnějších.

Osnova pamatuje i na přídavky k důchodům z úrazového pojištění. Vzhledem k odchylné instrukci tohoto pojištění stane se tak zvláštním opatřením. Úhrada těchto přídavků bude provedena v rámci běžného hospodaření úrazových pojišťoven vzhledem k tomu, že očekávaný náklad nebude patrně vysoký.

Čechy a Morava bez pohraničí.

Slovensko bez pohraničí.