Rozpočtový výbor Prozatímního
Národního shromáždění
projednal ve schůzi dne 22. listopadu 1945 změněný
vládní návrh zákona a jednomyslně
jej přijal v tomto pozměněném znění:
Zákon ze dne ...... 1945 o poplatkových a dávkových
úlevách při změně jména.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Žádosti československých
státních občanů za povolení
změny neslovanského nebo neslovansky znějícího
jména na slovanské podléhají jen kolkovému
poplatku 5 Kčs z každého archu.
(2) Za povolení takové změny se
nevybírá dávka za úřední
úkony ve věcech správních.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a pozbývá jí
dnem 31. prosince 1946. Provedou jej ministři financí
a vnitra, na Slovensku příslušní pověřenci.
Rozpočtový výbor učinil změnu
již v §u 1 vládní osnovy a místo
znění "nečeského a nečesky
znějícího jména na české",
volil znění "neslovanského nebo neslovansky
znějícího na slovanské." Stalo
se tak z toho důvodu, že bylo nutno vyhověti
přání zejména zástupců
Slovenska, aby platnost navrženého zákona,
omezeného podle návrhu pouze na území
země České a Moravsko-slezské, byla
rozšířena na území celé
Československé republiky. Půjde tedy v zásadě
o umožnění změny jmen neslovanských
na česká, slovenská, ruská i polská
a proto byl volen výraz "neslovanských"
a na "slovanské". Na Slovensku sice změna
jmen byla tamními zákonnými normami možná
už od roku 1940 za stejných nebo přibližně
stejných poplatkových výhod, přece
však se jevila potřeba předložený
návrh zákona brát se stanoviska unifikačního,
rozšířit všecky jeho výhody a tím
i platnost pro celé území republiky a vyhnouti
se tak v budoucnosti nutnosti i tento krátkodobý
zákon novelisovati. V důsledku toho byla provedena
změna také v §u 2, v němž se vypouští
znění "platí jen v zemích České
a Moravskoslezské" a přidává
dodatek "na Slovensku příslušní
pověřenci".
Předložený vládní návrh
zákona jeví se neobyčejně nutným
a naléhavým. Z dřívějších
dob zůstalo v naší republice mnoho památek
na nadvládu německou, jež je nyní bezpodmínečně
nutno ve všech směrech odstraňovati. Pan president
republiky na svém projevu v Táboře vyzval
přímo národ, aby všecky tyto neblahé
pozůstatky německé vlády byly co nejrychleji
odstraněny a upozornil zejména, aby se tak stalo
i odgermanisováním jmen. Za stávajících
poměrů bylo to zejména pro nemajetné
vrstvy značně obtížné a spojené
se značnými náklady jednak ve formě
vysokých kolkových poplatků, jednak ve značně
vysoké zákonné dávce za úřední
úkony. Změny jmen provádějící
Zemské národní výbory byly zavaleny
spoustou žádostí o povolení rychlé
změny jména. Žádosti byly namnoze nekolkovány
a nedoloženy a i když konečně po delším
úředním dopisování bylo možno
přikročiti k vyřízeni žádosti,
nedostávalo se častokráte žadateli potřebné
částky na zaplacení dávky za úřední
úkon.
Navržený zákon vychází tedy všem
těm, kteří po příkazu presidenta
republiky chtějí svá jména odgermanisovati,
naprosto vstříc, ruší v celém
rozsahu dávku za úřední úkon
a kolkový poplatek snižuje na minimum 5 Kčs
z každého archu. Tímto opatřením
jednak se ulehčí úřední agendě
Zemských národních výborů,
hlavně však se umožní i nemajetným
žadatelům, aby provedli změnu svého
jména na slovansky znějící. Provedení
zákona si nevyžádá žádného
nákladu a částka, která státní
pokladně ujde na kolkovném a na dávce za
úřední úkony, bude vzhledem k důležitosti
a významu tohoto zákona celkem bezvýznamná.
Rozpočtový výbor, uváživ všechny
okolnosti s tímto vládním návrhem
spojené, přijal vládni návrh zákona
o poplatkových a dávkových úlevách
při změně jména v předloženém
pozměněném znění a doporučuje
Prozatímnímu Národnímu shromáždění,
aby tuto osnovu v pozměněném znění
přijalo.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) žádosti československých
státních občanů za povolení
změny neslovanského nebo neslovansky znějícího
jména na slovanské podléhají jen kolkovému
poplatku 5 Kčs z každého archu.
(2) Za povolení takové změny se
nevybírá dávka za úřední
úkony ve věcech správních.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a pozbývá jí
dnem 31. prosince 1946. Provedou jej ministři financí
a vnitra, na Slovensku příslušní pověřenci.