Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) V zemích České a Moravskoslezské
se počínajíc 1. lednem 1946 zrušuje
použivatelnost vládního nařízení
ze dne 22. dubna 1943, č. 105 Sb., o srážce
daně důchodové ze mzdy (daň ze mzdy),
§ 8 druhého nařízení ministra
financí ze dne 3. března 1945, č. 33 Sb.,
o zjednodušeních v oboru daní a poplatků
(druhé nařízení o daňovém
zjednodušení), a obdobných zákonných
ustanovení o srážce daně důchodové
ze služebních požitků, jež platila
na územích, která byla od těchto zemí
v roce 1938 odtržena.
(2) Daň důchodová bude vybírána
na celém území Československé
republiky opět podle ustanovení zákona o
přímých daních ze dne 15. června
1927, č. 76 Sb., ve znění vyhlášky
ministra financí ze dne 8. července 1936, č.
227 Sb. (v dalším "z. o př. d.")
se změnami uvedenými v druhé části.
tohoto zákona, a to, pokud jde o daň vybranou srážkou
ze služebních požitků, počínajíc
1. lednem 1946 a, pokud jde o daň vyměřovanou,
počínajíc berním rokem 1946.
(1) Do § 2 z. o př. d. se jako číslo
1 zařazuje ustanovení tohoto znění:
"1. President Československé republiky, pokud
jde o plat presidenta Československé republiky."
(2) V § 2 se dosavadní čísla
1 a 2 označují jako čísla 2 a 3 a
ustanovení dosavadního čísla 3 se
pro obor daně důchodové vybírané
srážkou ze služebních požitků
zrušuje s účinností od 1. ledna 1946
a pro obor daně důchodové vyměřované
počínajíc berním rokem 1947. Ustanovení
§ 2, č. 5 z. o př. d. se zrušuje počínajíc
berním rokem 1939.
(3) Daň důchodová sražená
v kalendářním roce 1945 a v letech předchozích
z vojenských (četnických) služebních
požitků nebude však vrácena.
(1) § 3, odst. 1 z. o př. d. zní:
"(1) Od důchodové daně jsou
dále osvobozeny osoby, jejichž veškerý
důchod dosažený v době rozhodné
pro zdanění (§ 4) nedosahuje 12.000 Kčs.
Tato částka se zvyšuje u poplatníků,
k jejichž rodině přísluší
dvě z osob uvedených v § 20, odst. 3 na 12.900
Kčs,
tři z osob uvedených v § 20, odst. 3 na 15.000
Kčs,
čtyři z osob uvedených v § 20, odst.
3 na 21.500 Kčs,
pět z osob uvedených v § 20, odst. 3 na 28.300
Kčs,
šest z osob uvedených v § 20, odst. 3 na 36.500
Kčs,
sedm nebo více z osob uvedených v § 20, odst.
3 na 83.000 Kčs."
(2) V § 5, odst. 2 z. o př. d. se připojuje
věta:
"Tyto požitky se však započtou do důchodu
hlavy rodiny, jestliže celkový důchod poplatníka
a příslušníků jeho rodinu včetně
jejich čistých služebních požitků
přesahuje částku 100.000 Kčs."
(1) § 15, č. 1, pism. d) z. o př.
d. zní:
"d) Při služebních požitcích,
uvedených v § 11, odst. 1 , č. 1 a 2, výdaje
tohoto důchodu se týkající [č.
1, písm. a) a č. 3]
paušálem 20% z prvních | 40.000 Kčs a |
paušálem 10% z dalších | 20.000 Kčs; |
při služebních požitcích, uvedených
v § 11, odst. 1, č. 3 a 4, nepřesahujících
100.000 Kčs ročně, výdaje tohoto důchodu
se týkající [č. 1, písm. a)
a č. 3] paušálem 5% z prvních 60.000
Kčs. Přicházejí-li u poplatníka
v úvahu oba druhy paušálu, lze tyto uznati
nejvýše do úhrnné výše 10.000
Kčs. Toto ustanovení nevylučuje možnost
odečísti takové výdaje, převyšují-li
zmíněný paušál, částkou
skutečně vynaloženou."
(2) V § 15, č. 2 z. o př. d. se
připojuje věta:
"Zmíněné příspěvky
jsou však odčitatelné nejvýše částkou
12.000 Kčs ročně."
§ 18 z. o př. d. zní
"(1) Důchodová daň činí
ročně:
1 | 0 | 8.000 | 2 | 0 |
2 | 8:000 | 10.000 | 4 | 160 |
3 | 10.000 | 14.000 | 8 | 560 |
4 | 14.000 | 21.000 | 10 | 840 |
5 | 21.000 | 23 000 | 16 | 2.100 |
6 | 23.000 | 43.000 | 25 | 4.170 |
7 | 43.000 | 140.000 | 26 | 4.600 |
8 | 1.40.000 | 180.000 | 34 | 15.800 |
9 | 180.000 | 220.000 | 41 | 28.400 |
10 | 220.000 | 260.000 | 48 | 43.800 |
11 | 260.000 | 300.000 | 55 | 62.000 |
12 | 300.000 | 550.000 | 56 | 65.000 |
13 | 550.000 | 1,000.000 | 62 | 98.000 |
14 | 1,000.000 | a výše | 70 | 178.000 |
(2) Celkový dani podrobený důchod,
není-li dělitelný stem, se zaokrouhlí
dolů na nejbližší stem dělitelnou
částku. Při výpočtu daně
(§§ 19 až 22) budiž daň zaokrouhlena
dolů na celé Kčs.
(3) Důchodová daň není
podkladem pro vyměření a vybírání
jakýchkoli přirážek.
(4) Důchodová daň bez přirážky
podle § 19 nesmí činiti více než
60% daňového základu."
§ 19 z. o př. d. zní:
"(1) Pro poplatníky, jejichž poplatný
důchod přesahuje 18.000 Kčs, se zvýší
daň důchodová, vypočtená podle
předešlých ustanovení, o 30%, nepatří-li
k jejich rodině žádná z osob uvedených
v odstavci 2. Pro poplatníky, k jejichž rodině
nepatří více než jedna z těchto
osob, zvýší se daň důchodová,
vypočtená podle předešlých ustanovení,
o 15%, přesahuje-li poplatný důchod 18.000
Kčs, a o 20%, přesahuje-li 80.000 Kčs. U
vdovců (vdov) a osob rozloučených odpadá
zvýšení o 15%, po případě
o 20%, patří-li k jejich rodině alespoň
jedna z těchto osob.
(2) Při použití ustanovení
odstavce 1 nutno započísti:
1. příslušníky rodiny (§ 5, odst.
4),
2. zletilé děti, rodiče, prarodiče,
nevlastní rodiče, pěstouny, zetě,
snachy, tchána a tchyni poplatníkovy, pokud jsou
v jeho zaopatření,
3. manžela (manželku), který (která) není
příslušníkem domácnosti, a nezletilé
děti a osoby uvedené pod č. 2, nežijí-li
v poplatníkově domácnosti, pokud dostávají
od poplatníka pravidelné příspěvky
převyšující 5% jeho důchodu a
pokud tyto příspěvky jsou podle § 15,
č. 2 odčitatelné,
4. nemajetné sourozence a osoby sešvakřené
s poplatníkem až do druhého stupně,
které poplatník vydržuje.
(3) Přirážka uvedená v odstavci
1 se nevyměřuje u poplatníků s dani
podrobeným důchodem nepřevyšujícím
80.000 Kčs, kteří vychovali dvě nebo
více dětí, a u komposesorátů
a urbariátů bez zřetele na výši
dani podrobeného důchodu.
(4) Jde-li o poplatníky mající
dani podrobený důchod nejvýše 100.000
Kčs, kteří jsou pro nějaký
neduh odkázáni na ošetřování
cizími osobami, budiž přirážka
stanovená v odstavci 1 přiměřeně
snížena. Ministr financí se zmocňuje,
aby vydal směrnice pro toto snížení."
(1) Nadpis § 20 z. o př. d. zní:
"Snížení daně pro mnohočlenné
rodiny."
(2) § 20, odst. 1 až 3 z. o př. d.
zní:
"(1) U poplatníků s důchodem
nepřesahujícím 150.000 Kčs ročně,
k jejichž rodině přísluší
a) dvě z osob uvedených v odstavci 3, se snižuje
daň důchodová stanovená v § 18
tak, že činí ročně:
0 | 12.899 | 0 | 0 | |
12.899 | 19.000 | 8 | 840 | |
19.000 | 23.000 | 12 | 1.600 | |
23.000 | 49.000 | 19 | 3.210 | |
49.000 | 70.000 | 24 | 5.660 | |
70.000 | 130.000 | 25 | 6.360 | |
130.000 | 150.000 | 28 | 10.260 |
b) tři z osob uvedených v odstavci 3, se snižuje
daň důchodová stanovená v § 18
tak, že činí ročně:
0 | 14.999 | 0 | 0 | |
14.999 | 20.000 | 8 | 1.080 | |
20.000 | 23.000 | 12 | 1.880 | |
23.000 | 49.000 | 15 | 2.570 | |
49.000 | 68.000 | 19 | 4.530 | |
68.000 | 80.000 | 20 | 5.210 | |
80.000 | 130.000 | 24 | 8.410 | |
130.000 | 150.000 | 29 | 14.910 |
c) čtyři z osob uvedených u odstavci 3, se
snižuje daň důchodová stanovená
v § 18 tak, že činí ročně:
0 | 21.499 | 0 | 0 | |
21.499 | 23.000 | 8 | 1.490 | |
23.000 | 85.000 | 11 | 2.180 | |
85.000 | 100.000 | 17 | 7.280 | |
100.000 | 130.000 | 22 | 12.280 | |
130.000 | 150.000 | 25 | 1.6.180 |
d) pět z osob uvedených v odstavci 3, se snižuje
daň důchodová stanovená v § 18
tak, že činí ročně:
0 | 28.299 | 0 | 0 | |
28.299 | 60.000 | 6 | 1.200 | |
60.000 | 80.000 | 7 | 1.800 | |
80.000 | 90.000 | 14 | 7.400 | |
90.000 | 130.000 | 20 | 12.800 | |
130.000 | 150.000 | 23 | 16.700 |
e) šest nebo více osob uvedených v odstavci
3, se snižuje daň důchodová stanovená
v § 18 tak, že činí ročně:
0 | 36.499 | 0 | 0 | |
36.499 | 77.000 | 2 | 520 | |
77.000 | 80.000 | 14 | 9.760 | |
80.000 | 100.000 | 16 | 11.360 | |
100.000 | 130.000 | 18 | 13.360 | |
130.000 | 150.000 | 22 | 18.560 |
(2) U poplatníků, kteří
jsou vdovci (vdovy) nebo osoby rozloučené, snižuje
se počet osob, který jest rozhodný pro použití
sazeb uvedených v odstavci 1, písm. a) až e),
vždy o jednu takovou osobu.
(3) Pro otázku, které ze sazeb v odstavci
1 uvedených má býti použito, se započítávají
tyto osoby:
1. příslušníci rodiny (§ 5, odst.
4),
2. zletilé děti, rodiče, prarodiče,
nevlastni rodiče, pěstouni, zeťové,
snachy, tchán a tchyně poplatníkovi, pokud
jsou v jeho zaopatření."
(3) V § 20 se dosavadní odstavce 3 a 4
označují jako odstavce 4 a 5. V novém odstavci
4 se nahrazují slova "Osoby v odstavci 1 jmenované"
slovy "Osoby v odstavci 3 jmenované".
§ 21, odst. 1 z. o př. d. zní:
"(1) K zvláštním poměrům,
které podstatně omezují poplatníkovu
platební schopnost a ke kterým se již nehledělo
podle § 20, bude přihlíženo tím
způsobem, že při dani podrobeném důchodu
do 150.000 Kčs bude daň přiměřeně
snížena. Ministr financí se zmocňuje,
aby vydal směrnice pro výpočet přiměřeného
snížení daně."
§ 30 z. o př. d. zní:
(1) Daňová srážka činí:
a) ze služebních požitků, vyplácených
týdně
Z vyšších týdenních požitků
až do 1.923 Kčs týdně činí
daň jednu dvaapadesátinu sazby připadající
podle §§ 18 a 20 na dvaapadesátinásobek
týdenních požitků, zmenšený
o paušál podle § 15, č. 1, písm.
d);
b) ze služebních požitků, vyplácených
měsíčně
Z vyšších měsíčních
požitků až do 8.333 Kčs měsíčně
činí daň jednu dvanáctinu sazby připadající
podle §§ 18 a 20 na dvanáctinásobek měsíčních
požitků, zmenšený o paušál
podle § 15, č. 1, písm. d).
(2) Při výplatách čtrnácti-
a dvacetiosmidenních činí tato srážka
při dvojnásobku, po případě
čtyřnásobku požitků, v odstavci
1, písm. a) uvedených, dvojnásobek, po případě
čtyřnásobek tamtéž uvedených
částek a při výplatách desetidenních
při třetině požitků, v odstavci
1, písm. b) uvedených, třetinu tamtéž
uvedených částek. Ministerstvo financí
může stanoviti v tabulkách pro jednotlivá
výplatní období zaokrouhlené částky
těchto srážek.
(3) Při výplatách v jiných
obdobích činí srážka za každý
pracovní den jednu šestinu příslušných
daňových částek uvedených v
odstavci 1, písm. a). Srážka se nevykoná,
nedosahuje-li na jeden pracovní den přepočtený
průměrný požitek 50 Kčs. Z požitků
vyplácených denně se srážka nekoná.
(4) Při provádění daňových
srážek podle ustanovení tohoto paragrafu se
připočtou požitky (po případě
zálohy), vyplacené mimo pravidelné výplatní
období, k částce nejbližší
příští pravidelné výplaty,
nebo, byl-li mezitím služební poměr
zrušen, k částce, která se příjemci
vyplatí při konečném zúčtování.
(5) Při přechodném zvýšení
požitků nad příslušnou nejvyšší
hranici uvedenou v odstavcích 1 až 3 se zvýší
daňová srážka za každých
dalších začatých 10 Kčs o dalších
2.50 Kčs. Zjistí-li se po uplynutí kalendářního
roku, že při postupu podle tohoto odstavce je celoroční
úhrn daňových srážek vyšší
než by byl při stejnoměrném vyplácení
těchto požitků, vrátí se poplatníkovi
na žádost příslušný rozdíl,
činí-li alespoň 20 Kčs.
(6) Klesnou-li přechodně požitky
v některém výplatním období
pod příslušnou hranici uvedenou v odstavcích
1 až 3, srazí se z těchto požitků
při výplatách měsíčních
po 28 Kčs, při výplatách osmadvacetidenních
po 26 Kčs, při výplatách čtrnáctidenních
po 13 Kčs, při výplatách týdenních
po 6 Kčs a při výplatách v kratších
obdobích po 3 Kčs, je-li pravděpodobné,
že úhrn požitků v příslušném
roce přesáhne hranici, do které požitky
dani srážkové nepodléhají.
(7) Při použití sazeb uvedených
v předchozích odstavcích vybere plátce
přirážku pro rodiny s menšími břemeny
podle § 19. Ke změnám poměrů
rozhodných pro to, zda se má vybrati přirážka
v § 19 stanovená a které ze sazeb uvedených
v odstavci 1 má býti použito, se přihlédne
po prvé při nejbližším příštím
výplatním období.
(8) Příjemce jest povinen plátci
předložiti jako v případě §
31, odst. 3 potvrzení o stavu a počtu osob uvedených
v §§ 19 a 20. Dokud tak neučiní, sráží
plátce daň s přirážkou podle
§ 19, odst. 1, věta první. Příjemce
jest dále povinen oznámiti plátci změny
zmíněné v odstavci 7, věta druhá,
a dáti si opraviti potvrzení uvedené v první
větě tohoto odstavce."
§ 31, odst. 1 z. o př. d. zní:
"(1) Srážka se nevykoná, nedosahují-li
požitky:
a) měsíčně 1.351 Kčs nebo týdně
312 Kčs a má-li příjemce dvě
osoby označené v § 20, odst. 3;
b) měsíčně 1.601 Kčs nebo týdně
369 Kčs a má-li příjemce tři
osoby označené v § 20, odst. 3;
c) měsíčně 2.251 Kčs nebo týdně
519 Kčs a má-li příjemce čtyři
osoby označené v § 20, odst. 3;
d) měsíčně 2.951 Kčs nebo týdně
681 Kčs a má-li příjemce pět
osob označených v § 20, odst. 3;
e) měsíčně 3.751 Kčs nebo týdně
866 Kčs a má-li příjemce šest
osob označených v § 20, odst. 3;
f) měsíčně 7.751 Kčs nebo týdně
1.789 Kčs a má-li příjemce sedm nebo
více osob označených v § 20, odst. 3.
Při jiných než týdenních a měsíčních
výplatách činí hranice požitků,
do které se srážka nevykoná, příslušný
díl nebo násobek shora uvedených částek."
(1) V § 32, odst. 1, v § 35, odst. 1 a v
§ 40, odst. 1 z. o př. d. se nahrazuje částka
1.000 Kč, platná v zemích České
a Moravskoslezské, a částka 2.000 Ks, platná
na Slovensku, částkou 3.000 Kčs.
(2) V § 32, odst. 6 z. o př. d. se nahrazuje
částka 5 K částkou 20 Kčs.
§ 34 z. o př. d. zní:
"(1) Má-li příjemce (§
5, odst. 1) vedle služebních požitků podrobených
srážkové dani podle §§ 30 až
33, odst. 1 a 2, ještě jiný 3.000 Kčs
ročně převyšující důchod
(§ 32, o dst. 1 a 2) a nepřesahuje-li součet
hrubých požitků a jiného důchodu
ročních 50.000 Kčs, vyměří
se daň z jiného důchodu podle § 18 zvláště,
bez zřetele na služební požitky. Při
zjišťování jiného důchodu
možno přihlížeti pouze k takovým
odčitatelným položkám, které
jsou s tímto důchodem v přímé
spojitosti.
(2) Přesahuje-li součet hrubých
služebních požitků a jiného důchodu
podle odstavce 1 ročních 50.000 Kčs, dojde
k řádnému vyměření daně
z celého důchodu (§ 5, odst. 2) - služební
požitky v to počítajíc - podle všeobecných
ustanovení tohoto zákona."
§ 35, odst. 2 z. o př. d. zní:
"(2) Má-li příjemce vedle
služebních požitků zmíněných
v odstavci 1 ještě jiný 3.000 Kčs ročně
převyšující důchod (§ 32,
odst. 1 a 2) a nepřesahuje-li součet hrubých
požitků a jiného důchodu ročních
50.000 Kčs, vyměří se daň pouze
z jiného důchodu, a to sazbou § 18, bez zřetele
na zmíněné služební požitky.
Ustanoveni § 34, odst. 1, věta druhá platí
obdobně. Přesahuje-li uvedený součet
ročních 50.000 Kčs, dojde k řádnému
vyměření daně z celého důchodu
(§ 5, odst. 2) - služební požitky v to počítajíc
- podle všeobecných ustanovení tohoto zákona."
(1) V § 36, odst. 1 z. o př. d. se výraz
"(§ 11, odst. 1, č. 1 a 2)" nahrazuje výrazem
"(§ 11, odst. 1)"; ve větě druhé
téhož odstavce se za slovy "podle § 18"
nahrazuje středník tečkou a zbytek této
věty se vypouští.
(2) Do § 36 z. o př. d. se vkládá
jako odstavec 3 toto ustanovení:
" (3) Příjemce jest povinen plátci
předložiti jako v případě §
31, odst. 3 potvrzení o stavu a počtu osob uvedených
v §§ 19 a 20. Dokud tak neučiní, sráží
plátce daň s přirážkou podle
§ 19, odst. 1, věta první."
(1) § 37, odst. 3 z. o př. d. zní:
"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí
též při srážce podle § 30,
dojde-li k řádnému vyměření
daně podle § 32, odst. 5 nebo § 33, odst. 3,
§ 34, odst. 2 anebo § 35, odst. 2, věta druhá."
(2) V § 37, odst. 4 z. o př. d. se nahrazuje
částka "23.550 Kč", platná
v zemích české a Moravskoslezské,
a částka "25.116 Ks", platná na
Slovensku, částkou "100.000 Kčs".
(3) Za § 37 z. o př. d. vkládá
se § 37 a), jenž zní:
"(1) Pobíral-li v kalendářním
roce některý příslušník
poplatníkovy rodiny (§ 5, odst. 4) služební
požitky (§ 11), jest poplatník povinen podati
přiznání k dani důchodové,
jestliže důchod poplatníka a příslušníka
jeho rodiny včetně jejich čistých
služebních požitků přesahoval částku
100.000 Kčs. V tomto případě budou
služební požitky příslušníků
rodiny připočteny k důchodu poplatníkovu
a daň bude vyměřena z celkového důchodu
v řádném vyměřovacím
řízení. Poplatník jest povinen v přiznání
uvésti služební požitky příslušníků
rodiny a jméno a adresu jejich zaměstnavatelů.
(2) Při vyměření daně
podle odstavce 1 bude na její úhradu započtena
daň plátcem poplatníkovi a příslušníkům
jeho rodiny v kalendářním roce sražená.
Přesahuje-li vyměřená daň součet
daňových srážek těchto osob,
předepíše se poplatníkovi rozdíl
k přímému placení, při čemž
platí ustanovení § 5, odst. 5. Přesahuje-li
však součet daňových srážek
těchto osob daň poplatníkovi vyměřenou,
vrátí se rozdíl poplatníkovi jako
přeplatek, činí-li za rok alespoň
20 Kčs."
Daň důchodová (bez přirážky
podle § 19 z. o. př. d.), připadající
podle § 18, odst. 1 z. o př. d. na příjem
z podniku, zvětšený o všeobecnou daň
výdělkovou zaplacenou na týž berní
rok včetně reservy na tuto daň a nezmenšený
o srážky s tímto příjmem nesouvisící
(nejvýše však daň důchodová
skutečně z celkového důchodu vyměřená),
a všeobecná daň výdělková
s přirážkou podle § 57, odst. 9 z. o př.
d. a s přirážkami samosprávných
svazků nesmějí úhrnem ročně
přesahovati 70% zmíněného dani podrobného
příjmu z podniku; přesahují-li tuto
hranici, sníží se poměrně na
tuto výši. Této výhody v rozsahu uvedeném
v první větě požívají
též poplatníci, jimž se vyměřuje
přirážka podle § 19 z. o př. d.
Toto ustanovení však neplatí, vyměří-li
se všeobecná daň výdělková
sazbou podle § 57, odst. 7 z. o př. d. V případě
snížení podle věty druhé neplatí
ustanovení § 18, odst. 4 z. o př. d.
Válečný příspěvek podle
vládního nařízení ze dne 28.
dubna 1943, č. 115 Sb., o vybírání
válečného příspěvku,
ve znění čl. 9 dekretu presidenta republiky
ze dne 13. října 1945, č. 99 Sb., o úpravě
přímých daní za kalendářní
roky 1942 až 1944 a o úpravě poplatků
a daní obchodových, bude na berní roh 1916
vyměřen pouze v zemích České
a Moravskoslezské, a to ve výši jedné
třetiny ročního předpisu.
(1) U zaměstnanců v zemích České
a Moravskoslezské, u nichž nedojde k vyměření
daně důchodové na berní rok 1946,
jest povinnosti k dani důchodové na berní
rok 1946 učiněno zadost, byla-li jim v kalendářním
roce 1945 daň řádně sražena podle
nařízení o dani ze mzdy. Zaměstnancům,
u nichž nedojde k vyměření daně
důchodové na berní rok 1946 a jimž byla
v roce 1945 srážena daň ze mzdy podle daňové
skupiny I tabulky daně ze mzdy, vrátí se
50% rozdílu mezi takto sraženou daní ze mzdy
a daní důchodovou, která na služební
požitky, z nichž byla daň ze mzdy srážena
podle daňové skupiny I, připadá podle
sazby platné podle § 30, odst. 1 a odst. 7 z. o př.
d., ve znění čl. 9 tohoto zákona pro
poplatníky, k jejichž rodině nepatří
žádná z osob uvedených v § 19 z.
o př. d. Zaměstnancům, u nichž nedojde
k vyměření daně důchodové
na berní rok 1946 a jimž byla v roce 1945 srážena
daň ze mzdy podle daňové skupiny II tabulky
daň ze mzdy, vrátí se 70% rozdílu
mezi takto sraženou daní ze mzdy a daní důchodovou,
která na služební požitky, z nichž
byla daň ze mzdy srážena podle daňové
skupiny II, připadá podle sazby platné podle
§ 30, odst. 1 a odst. 7 z. o př. d. ve znění
čl. 9 tohoto zákona pro poplatníky, k jejichž
rodině patří pouze jedna z osob uvedených
v § 19 z. o př. d.
(2) U zaměstnanců na Slovensku, u nichž
nedojde k vyměření daně důchodové
na berní rok 1946, jest povinnosti k dani důchodové
na berní rok 1946 učiněno zadost, byla-li
jim v kalendářním roce 1945 daň řádně
sražena podle zákona o přímých
daních platného dosud na Slovensku. Poplatníkům
na Slovensku, jimž byla daň důchodová
v kalendářním roce 1945 srážena
podle § 13, odst. 2 nebo podle § 30 nebo § 36 zákona
o přímých daních, bude při
případném vyměření daně
důchodové ze služebních (funkčních)
požitků na berní rok 1946 zmoci úřední
povolena sleva, je-li dosavadní daň důchodová
s příspěvkem podle § 18, odst. 6 zákona
o přímých daních, připadající
na tyto požitky, nižší než daň
důchodová připadající na ně
podle tohoto zákona. Sleva se rovná rozdílu
mezi daní, připadající na služební
(funkční) požitky podle příslušné
sazby § 18, odst. 1 a §§ 19 a 20 z. o př.
d. ve znění tohoto zákona, a daní
včetně příspěvku podle §
18, odst. 6 zákona o přímých daních,
která na ně připadá podle §§
18 až 20 zákona o přímých daních
ve znění dosud platném na Slovensku.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení s těmito odchylkami:
a) povinnost srážeti daň důchodovou
podle ustanovení tohoto zákona nastává
při první výplatě služebních
požitků následující po 31. prosinci
1945;
b) pro řádné vyměření
daně důchodové platí ustanovení
tohoto zákona po prvé na berní rok 1946;
c) ustanovení § 13, odst. 2 z. o př. d. platí
v zemích české a Moravskoslezské od
1. dubna 1945. Od téhož dne platí i ustanovení
článku 2, odst. 1.
(2) Tento zákon provede ministr financí.
Účelem této osnovy jest unifikovati předpisy
o srážení daně důchodové
ze služebních požitků tak, aby od 1. ledna
1946 byla na území celé ČSR
srážena tato daň stejnou sazbou a stejným
způsobem. Kdežto v zemích České
a Moravskoslezské byla ze služebních požitků
dosud srážena t. zv. daň ze mzdy podle vl.
nař. č. 105/1943 Sb., byla na Slovensku daň
důchodová ze služebních požitků
vybírána v podstatě sazbou stanovenou vládním
nařízením č. 393/1938 Sb.
V souvislosti s unifikací sazeb daně důchodové
vybírané srážkou ze služebních
požitků se zavádí pro celé území
SR počínajíc berním rokem 1946 (důchody
dosažené v kalendářním roce 1945)
,jednotná sazba daně důchodové vyměřované.
V roce 1945 bude tedy ze služebních požitků
ještě po celý rok srážena daň
ze mzdy.
V odstavci 1 se osvobozuje plat presidenta republiky od daně
důchodové.
K odst. 2: Zrušená zde ustanovení osvobozovala
osoby vojenské a četnické co do vojenských
(četnických) platů a některé
státní zaměstnance, kteří neměli
volební právo, co do služebních požitků
vyplácených ze státní pokladny od
daně důchodové. V zemích České
a Moravskoslezské byla tato osvobození zrušena
již vládními nařízeními
č. 393/1938 a č. 162/1940 Sb. Pro ponechání
těchto osvobození v platnosti není důvodu,
ježto byla ekvivalentem za to, že tyto osoby neměly
právo voliti a voleny býti do národního
shromáždění. Tato nevolitelnost má
býti podle vládního programu odstraněna.
Zde se nově upravují daněprostá minima,
celkem souhlasně s dosavadní daní ze mzdy
a daní důchodovou podle vl. nař. 233/1943
Sb. Pro poplatníky s více než se sedmi příslušníky
ponechává se daněprosté minimum 83.000
Kčs jako dostačující.
Doplnění § 5 z. o př. d. zavádí
opět (podobně jak tomu bylo před zavedením
německého daňového systému)
přičítání služebních
požitků manželky a nezletilých dětí
k důchodu hlavy rodiny. Ze sociálních důvodů
se tak děje teprve, když celkový důchod
celé rodiny přesahuje 100.000 Kčs.
Zde uvedené znění § 15, č. 1,
písm. d) z. o př. d. bylo v zemích České
a Moravskoslezské zavedeno vládním nařízením
č. 162/1940 Sb. Z důvodů unifikačních
nutno je zavésti na celém území ČSR.
Omezení odčitatelnosti příspěvků
jen do částky 1.2.000 Kčs ročně
má za účel zabrániti rozdělování
důchodu a tím úniku daňové
progresi, k němuž docházelo, odčítal-li
si poplatník s vysokým důchodem příspěvky
placené svému příbuznému. Tyto
příspěvky byly u příjemce podrobeny
nižšímu daňovému zatížení,
než jakému by byly podléhaly u dárce.
Vzhledem k všeobecnému požadavku, aby poplatníci
sociálně slabší, zejména ti,
kteří mají více dětí,
neplatili větší daně, než v době
nesvobody, byly v osnově sazby daně důchodové
zásadně přizpůsobeny daňovým
sazbám platným v době nesvobody. Sazby daně
důchodové vybírané srážkou
(§§ 30 a 36 z. o př. d. - čl. 9 a
14 osnovy) byly zcela přizpůsobeny sazbám
dosavadní daně ze mzdy (vl. nař. č.
105/1943 Sb.). Naproti tomu jsou sazby daně důchodové
vyměřované poněkud vyšší
než sazby podle vl. nař. č. 2 3 3/ 1943 Sb.
Sazba daně důchodové vyměřované
§ 18 až 20 z. o př. d. byla vypočtena
v poměru k nově stanovené sazbě daně
srážkové, a to tak, aby srážková
daň, připadající na hrubý služební
příjem (na př. 60.000 Kčs), se rovnala
vyměřované dani (§§ 18 až
20), připadající na tento hrubý příjem
zmenšený o paušál podle § 15, č.
1, písm. d) z. o př. d. (na př. 60.000 Kčs
méně 10.000 Kčs = 50.000 Kčs). Tato
zásada platila v poměru srážkové
daně k vyměřované dani jak za československého
práva, tak i podle vl. nař. č. 233/1943 Sb.,
zavedeného v době nesvobody, avšak s tou odchylkou;
že podle čsl. práva činil paušál
20% z prvních 40.000 Kčs a 10% z dalších
20.000 Kčs (tedy při příjmu přes
60.000 Kčs stále 70.000 Kčs), kdežto
podle vl. nař. č. 233/194 Sb. činil paušál
konstantně 4.000 Kčs. Osnova přebírá
v článku 4 opět čsl. paušál,
neboť paušál podle vl. nař. č.
233/1943 Sb. je příliš nízký
a nestačil by velké části zaměstnanců
ke krytí skutečných výdajů,
na něž je určen, takže by byli nuceni
žádati o řádné vyměření
daně a uplatňovati a prokazovati skutečné
výdaje. Zavádí-li se však tento zvýšený
paušál, neodpovídá již sazba vyměřované
daně podle vl. nař. č. 233/1943 Sb. sazbě
daně ze mzdy (převzaté do osnovy), neboť
rozdíl mezi těmito sazbami byl stanoven - jak shora
uvedeno - se zřetelem na paušál 4.000 Kčs.
Aby byl při zvýšeném paušálu
dosažen soulad mezi oběma sazbami, bylo by nutno bud'
snížiti dosavadní sazby daně ze mzdy,
nebo zvýšiti sazby daně důchodové
vyměřované, stanovené vládním
nařízením č. 233/1943 Sb. Příklad:
Od hrubých služebních požitků 60.000
Kčs se bude odčítat paušál 10.000
Kčs, kdežto podle vl. nař. č. 233/1943
Sb. se odčítal paušál pouze 4.000 Kčs.
Daň ze mzdy z hrubých požitků per 60.000
Kčs odpovídala dani vyměřované,
připadající na čistý důchod
per 58.000 Kčs. Při paušálu 10.000 Kčs
musí daň srážková z hrubých
požitků per 60.000 Kčs odpovídati dani
vyměřované z čistého důchodu
50.000 Kčs. Nezbývá tedy než bud' stanoviti
na hrubých 60.000 Kčs srážkovou daň
ve výši připadající na čistých
50.000 Kčs (místo jako dosud na 56.000 Kčs),
nebo stanoviti sazbu daně vyměřované
na 50.000 Kčs v té výši, v jaké
byla stanovena vládním nařízením
č. 233/1943 Sb. na 56.000 Kčs.
První způsob znamenal by podstatné snížení
sazeb daně srážkové oproti dani ze mzdy,
který by měl za následek značný
pokles výnosu této daně. Uváží-li
se, že odpadá vybírání válečného
příspěvku, nelze toto další snížení
daňového výnosu se zřetelem na potřeby
státní pokladny doporučiti. Proto byl v osnově
zvolen způsob druhý, který sice znamená
jisté zvýšení sazeb vyměřované
daně oproti sazbám vl. nař. č. 233/1943
Sb., ale je zmírněn odpadnutím válečného
příspěvku.
Hranice, od které se vybírá přirážka
pro svobodné, se oproti stavu platnému podle vl.
nař. č. 233/1943 Sb. ze sociálních
důvodů zvyšuje na 18.000.- Kčs. Od téže
hranice se vybírá i přirážka
pro ženaté bezdětné.
Na Slovensku se tím snižuje hranice, od které
se vybírají tyto přirážky, ze
40:000 Kčs na 18.000 Kčs. Drobným poplatníkům
bude však tím daňové zatížení
zvýšeno jen nepatrně, ježto se základní
sazba, z níž se přirážka vypočítává,
snižuje.
Z důvodů sociálních a populačních
se proti vládnímu nařízení
č. 162/1946 Sb. a oproti stavu platnému na Slovensku
podstatně zvyšuje snížení daně
pro mnohočlenné rodiny. Aby tyto slevy nebyly nižší
než podle vl. nař. č. 233/1943 Sb., bylo nutno
stanoviti samostatné sazby pro jednotlivé počty
příslušníků rodiny.
V § 21 z. o př. d. se podstatně zvyšuje
hranice, až do které se sleva poskytuje, a mimo to
se na slevu dává právní nárok.
V zájmu jednotnosti a odstranění sporů
se zmocňuje ministr financí, aby vydal směrnice
pro toto snížení.
V podstatě se zde přebírají sazby
daně ze mzdy, a to bez válečného příspěvku.
Při služebních požitcích převyšujících
3.000 Kč měsíčně se daň
po srážce paušálu sráží
sazbou § 18, tedy touž sazbou, jakou se daň vyměřuje
v řádném vyměřovacím
řízení. Oproti vládnímu nařízení
č. 162/1940 Sb. a oproti stavu platnému na Slovensku
nastává změna v tom směru, že
se snížení daně pro mnohočlenné
rodiny podle § 20 poskytuje již při provádění
daňové srážky, čímž
se zaměstnancům uspoří čekání
na vrácení přeplatku po provedení
řádného vyměření.
Ze sociálních důvodů se zde oproti
vládnímu nařízení č.
162/1940 Sb. a oproti stavu platnému na Slovensku zvyšují
hranice požitků, od kterých se teprve začíná
daň srážeti, a to celkem souhlasně s
dosavadní daní ze mzdy a daní důchodovou
podle vl. nař. č. 233/1943 Sb.
Podle vládního nařízení č.
162/1940 Sb. došlo k řádnému vyměření
daně důchodové u zaměstnance, přesahovaly-li
hrubé služební požitky ročně
23.556 Kč; na Slovensku byla tato hranice později
zvýšena na 25.116 Ks. U zaměstnanců
s nižšími služebními požitky
byly neslužební příjmy zdaňovány
jen, přesahovaly-li ročně 1.000 Kč
a na Slovensku 2.000 Ks. Tato hranice se v osnově z důvodů
unifikačních a z důvodu zvýšené
cenové hladiny zvyšuje na 3.000 Kčs.
Měl-li poplatník vedle služebních požitků
nepřesahujících 23.556 Kč (na Slovensku
od roku 1943 25.116 Ks) ještě neslužební
příjmy přesahující 1.000 Kč
(na Slovensku od roku 1943 2.000 Ks), byla podle § 34 z těchto
neslužebních příjmů daň
důchodová vyměřována samostatně
sazbou § 18. Hranice 23.556 Kč (resp. 25.116 Ks) se
zvyšuje v osnově na 100.000 Kčs. Aby nedocházelo
při tomto zvýšení u vyšších
příjmů ke ztrátě daňové
progrese tím, že se neslužební příjmy
zdaňují odděleně od služebních
požitků, mění se § 34 v tom směru,
že shora uvedené ustanovení o samostatném
zdaňování neslužebních příjmů
se zachovává jen u poplatníků, u nichž
součet hrubých služebních požitků
a neslužebních příjmů nepřesahuje
ročních 50.000 Kčs. U ostatních poplatníků
však bude v případech, ze neslužební
příjmy přesahují 3.000 Kčs,
daň vyměřena v řádném
vyměřovacím řízení ze
součtu služebních a neslužebních
příjmů.
Navrhovaná úprava § 35, odst. 2 jest důsledkem
nové úpravy § 34 (viz k čl. 12).
Ustanovení odstavce 1 jest důsledkem nové
úpravy paušálu podle § 15, č. 1,
písm. d) (čl. 4).
Ježto budou srážky pro mnohočlenné
rodiny poskytovány již při srážce
daně, činí se v odstavci 2 opatření,
aby zaměstnavatel věděl, ke kolika příslušníkům
má přihlížeti. Zároveň
se stanoví sankce na nepředložení potvrzení.
V § 37, odst. 3 jde pouze o změnu citace v důsledku
předchozích změn.
V § 37, odst. 4 se zvyšuje hranice hrubých služebních
požitků, od které nastává řádné
vyměření daně, i když poplatník
nemá neslužební příjmy, na 100.000
Kčs. Tím se ušetří jednak těmto
zaměstnancům podávání přiznání,
jednak finanční správě vyměřování
daně zaměstnancům, jejichž hrubé
služební požitky nepřesahují 100.000
Kčs a neslužební příjmy nepřesahují
3.000 Kčs.
Nově připojený § 37 a) odpovídá
§u 37 a), zavedenému vládním nařízením
č. 162/1940 Sb., a je odůvodněn doplněním
§u 5 (čl. 3) o přičítání
služebních požitků příslušníků
rodiny k důchodu hlavy rodiny.
V tomto článku se přebírá v
zásadě ustanovení § 7 vládního
nařízení č. 7 z roku 194: Sb., které
má za účel zabrániti neúnosnému
zatížení daní důchodovou spolu
se všeobecnou daní výdělkovou. Úhrn
obou daní nesmí překročiti 70% příjmu
z podniku.
U zaměstnanců zůstane v platnosti srážka
válečného příspěvku
provedená do konce dubna 1945. Je proto spravedlivé,
aby také ostatní poplatníci v zemích
České a Moravskoslezské platili příspěvek
za čtyři měsíce roku 1945 (na berní
rok 1946).
Ustanovení tohoto článku mají za účel
odstraniti rozpor, který by mohl nastati mezi daňovým
zatížením zaměstnanců a daňovým
zatížením ostatních poplatníků
z toho důvodu, že zaměstnancům byla
v roce 1945 daň ze služebních požitků
srážena sazbami daně ze mzdy, kdežto při
vyměření daně na berní rok
1946 (z důchodu kalendářního roku
1945) bude daň vyměřena sazbami tímto
dekretem zavedenými.
Ustanovení odstavce 1 upravuje zdanění těch
zaměstnanců v zemích České
a Moravskoslezské, u nichž nedojde k řádnému
vyměření daně. Zaměstnancům,
jimž byla srážena daň ze mzdy sazbou daňové
skupiny I a II (to jsou zásadně svobodní
a ženatí bezdětní), bude vrácena
část rozdílu mezi dosavadní a novou
daní, ježto dosavadní sazby byly neúnosně
vysoké.
V odstavci 2 se činí opatření pro
ty zaměstnance na Slovensku, jimž bude daň
vyměřena. Tu se povoluje pro poplatníky,
u nichž bude daň podle tohoto dekretu vyšší
než dosavadní daň, sleva za tím účelem,
aby nemusili dopláceti.
Ustanovení § 13, odst. 2 z. o př. d. se týká
požitků předsedy, místopředsedů
a členů vlády a člena Národního
shromáždění.