Vnitřní politika musí pak býti vedena tak, aby občan, který nakonec tvoří armádu, byl v republice naprosto spokojen a aby také tato spokojenost vedle jeho mravních principů byla onou silou, která národu v době ohrožení umožňuje nejvyšší vypětí sil. Musí to tedy býti politika socialistická, na kterou jsme se po poslední válce dali, a tato také z důvodu obrany státu nesmí býti nikdy opuštěna. Budujeme svoji armádu od začátku a téměř z ničeho a proto by bylo příkazem spravedlnosti, aby ti, kdož rozpoutali tuto válku a po okupaci odvezli si od nás prvotřídní výzbroj pro 40 divisí, přispívali našemu národu na vybudování jeho armády. Byl by to akt spravedlnosti nejenom za to, co nám uloupili a zničili, ale právě tyto závazky, které by měly být určeny na dlouhou dobu, znemožňovaly by těmto věčným ručitelům míru, aby našli potřebné částky pro nové zbrojení doma a tím by také především Německu byla vzata možnost znovu ohrožovat mír. Proto by měla naše vláda uplatňovat nejen náhrady v reparacích, nýbrž i pravidelný příspěvek poražených států také v budoucnu a tento příspěvek by měl býti celý věnován na výzbroj a výstroj naší armády. Ministerstvo národní obrany musí v rámci schváleného rozpočtu hospodařit ekonomicky a účelně, t. j. šetřiti jak časem, tak silami, tak i penězi. Proto by měla býti délka presenční služby odstupňována podle skutečných potřeb jednotlivých zbraní a služeb. Intensivní a řádný výcvik pak vyžaduje, aby byly zřízeny velké výcvikové tábory a střelnice. Jen tak možno vojáka připravit co nejlépe na eventuelní válku. Ve vojenských skladech nutno uložiti jen věci a předměty, bez nichž se naše armáda nemůže obejíti. Věci, které lze obstarati z civilního života, nebuďtež zbytečně ukládány, poněvadž by jinak representovaly v době míru skutečně mrtvý kapitál.

Zvýšenou pozornost nutno věnovati našemu letectvu. Je samozřejmé, že národ malý, jako jsme my, musí i zde postupovat nejvýše ekonomicky a účelově. Vojenská správa musí míti jasný plán, jaké typy letadel a jakého druhu budeme u nás vyrábět, poněvadž je to materiál neobyčejně drahý, a je proto samozřejmé, že si nemůžeme dovolit míti mnoho typů a mnoho druhů letadel. Naše letectvo musí býti zkoordinováno a vedeno k jednomu účelu, k obraně státu. Tomuto účelu se musí nezbytně podrobiti naše civilní dopravní letectvo; i když mu přiznáváme značnou volnost, která je podmíněna jeho funkcí v době míru, přece jenom nakonec musí býti v typech i jinak uzpůsobeno tak, aby takřka přes noc mohlo sloužiti státu. Je proto nezbytně nutno vytvořiti vrcholný orgán našeho letectví jak civilního, tak i vojenského, který by tento velký úkol prováděl. Je celá řada zařízení, která mohou býti pro oba druhy letectví společná, ať jsou to výzkumné ústavy, továrny na stavbu letadel, meteorologická, radarová nebo hlásná služba a jiná a jiná zařízení. Jen tak dosáhneme za minima nákladů maxima a optima ve výkonu.

Vítáme zřízení úřadu úsporného komisaře, který vzhledem k poslání armády musí dbát na to, aby se s penězi řádně hospodařilo. Takovýto úsporný komisař musí míti na zřeteli cíl, kterému má armáda sloužit, ale nesmí býti byrokratem a musí přesně dbát zásady hospodárnosti.

Ústřední problém armády je důstojnický sbor. Měl jsem zde již příležitost tlumočit názory mé strany na tento sbor. Vzhledem k velikým požadavkům, které se dnes i v budoucnosti budou klást na důstojnický sbor, je nezbytně nutno, aby povyšování v armádě, sjednocení důstojnických sborů a jejich hospodářské zabezpečení bylo provedeno co nejrychleji a definitivně. Při této příležitosti znovu zdůrazňuji, že by bylo neodpustitelnou chybou, kdybychom se nebránili ze všech sil protekcionářství v armádě a kdybychom se úzkostlivě nedrželi zásady, že na odpovědná místa v armádě patří nejschopnější lidé bez ohledu na to, jaké jsou politické příslušnosti. (Potlesk.)

Již v rozpočtovém výboru jsem upozornil na nutnost úpravy platových poměrů vojenských gážistů. Neprospívá jistě naší armádě, když v době její výstavby není její důstojnický sbor tak honorován, jak si toho po právu zaslouží. Dovedli-li jsme upraviti žold mužstvu a poddůstojníkům, musíme také urychleně provésti úpravu gáží důstojnického sboru, protože jen důstojník hmotně zabezpečený může konati s radostí svoji odpovědnou práci. Lituji, že odpovědní vládní činitelé a ÚRO nedospěli ještě k dohodě o této úpravě, protože i zde platí zásada: kdo rychle dává, dvakrát dává. (Potlesk.)

Vedle úpravy platů důstojnického sboru máme v armádě na tomto sektoru ještě jednu bolavou stránku. Jsou to záložní důstojníci, sloužící ještě dnes v armádě, jejichž platové podmínky jsou přímo žalostné. Dovodím to na jednom konkretním případě: podporučík v záloze, který slouží věrně v armádě od května minulého roku, pobírá za 10 dní 822.20 Kčs, jeho měsíční příjem činí 2466.60 Kčs. Tento muž, který je ženat, má tato vydání: za nájem bytu v Praze 450 Kčs, životní pojistka 310 Kčs, otop a osvětlení 400 Kčs, strava rodiny 1500 Kčs, jeho strava v posádce 920 Kčs, návštěva rodiny jedenkrát za měsíc 64 Kčs, poplatek za radio 20 Kčs, předplatné novin 30 Kčs, celkem měsíční vydání 3694 Kčs. Vzniká mu tedy schodek ve výši 1227.40 Kčs. Tento muž, který plní svou vlasteneckou povinnost, na ni nejenom tak značnou částkou doplácí, ale tento muž je ještě v další nevýhodě, že až bude jednoho krásného dne propuštěn, bude míti potíže také s tím, že bude těžko hledati místo odpovídající jeho vzdělání a potřebám. To je věc, nad kterou se musí vojenská správa zamyslit a musí najít řešení, jak těmto lidem vyjíti vstříc, aby nedopláceli na to, že konají svou vojenskou povinnost v době, kdy armáda jejich služeb nezbytně potřebuje, nemluvě o tom, že to záložní důstojníky demoralisuje a činí jim jejich službu nejenom těžkou, ale také trpkou. Prosím pana ministra národní obrany, aby poměrům těchto záložních důstojníků věnoval zvýšenou pozornost.

Chtěl bych říci několik slov také o naší branné výchově. Zkušenosti z této války ukazují, jak výborně se osvědčila akce "Tisíc pilotů", prováděná u nás před touto válkou. Naši vynikající letci, kteří se tolik vyznamenali v této válce, se rekrutovali většinou právě z této akce. Při velkém významu letectva v budoucí válce musí proto býti založena výchova našeho leteckého dorostu co možná na nejširší základně. Mládež má touhu a chce létat. Je pouze na odpovědných činitelích, aby jí to umožnili. Proto bude potřeba, aby se použilo všech daných prostředků, abychom na tomto úseku dosáhli co největších výsledků. Školy, aerokluby, ÚRO a vojenská správa musí jednat zde nejen systematicky, nýbrž také rychle. Ale ani ostatní branná výchova nesmí býti zanedbávána. Tato bude míti však jen tehdy dobré výsledky, bude-li vedena odbornými a na výsost kvalifikovanými lidmi.

Nepodceňujme brannou výchovu, ona je základem, na němž chce armáda stavěti. Proto nerad vidím, když v tak mnohých případech je branná výchova svěřována lidem, kteří snad mají dobrou vůli, ale svými zkušenostmi a vědomostmi na tento úkol nestačí. Branná výchova není jenom otázkou propagace, ale především účelného a záměrného provádění. Proto je nutno, aby na vedoucí místa branné výchovy na vysokých i středních školách, jakož i v okrscích branné výchovy a u vyšších celků byli dáváni jen důstojníci zasloužilí o tuto republiku tím, že buď byli za okupace účastníky zahraničního odboje, nebo se zúčastnili zvláštním způsobem domácího odboje. Jen tak je možné, aby předvojenská výchova mládeže, která vyžaduje vedle předvojenské průpravy tělesné také mravní výchovy k obraně vlasti, byla prováděna tak, že nám zaručí naprosto kladné a dobré výsledky.

Rozpočtový výbor neprovedl v rozpočtu ministerstva národní obrany žádný škrt. Je to velký závazek pro vojenskou správu, aby v rámci tohoto rozpočtu dosáhla co nejlepších výsledků. Jestliže jsem se v úvodu zmínil o tom, jak rozpočet ministerstva nár. obrany zatěžuje každého poplatníka, řekl jsem to proto, aby si byla vojenská správa vědoma, že každá koruna, kterou vydává, je především koruna našeho drobného poplatníka, který je dnes daněmi neobyčejně zatížen, že je to koruna, které se vzdává někdy dosti těžce, a že proto musí býti vojenskou správou dvakrát obrácena, než bude vydána.

Věříme, že vojenská správa naše očekávání nezklame, že její výsledky budou skutečně takové, že budeme moci býti na naši armádu hrdi a že budeme moci býti přesvědčeni, že v ní máme nástroj, který bude střežit nedotknutelnost našich hranic. Jedině tak bude pravdou zásada, že peníze vydané na armádu nejsou mrtvou investicí, nýbrž naopak investicí dobře zúročenou, protože nám zaručuje svobodu a bezpečnost. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier (zvoní): Ďalším rečníkom je pán posl. Straňák. Udeľujem mu slovo.

Posl. Straňák: Paní a pánové!

Při projednávání státního rozpočtu stojíme před velmi vážnými úkoly, a to do jaké míry zajistíme naši lidovou samosprávu finančně, aby zdolala s úspěchem všechny potřebné úkoly, které jí doba a změna politických a hospodářských událostí předkládají. Chceme-li svou samosprávu postaviti na zdravé základy, musíme ji finančně zabezpečit, aby nehrála tak smutnou úlohu, jako v době první republiky. Velký revoluční zlom, který jsme prožili v květnu minulého roku, postavil naši lidovou samosprávu do nového světla, poněvadž prastarý spor mezi centrální státní mocí a správou místního laického živlu byl zde dokonale vyřešen. Dvojí směr v naší veřejné správě byl nahrazen směrem jedním, směrem lidovým.

Všechna veřejná správa, jak v místních, okresních, tak i v zemských národních výborech byla svěřena lidovým zástupcům, čímž zmizeli do propadliště okresní hejtmani a zemští presidenti jako předsedové okresních a zemských zastupitelstev. Veřejnou správu v obcích, okresech a zemích obstarávají národní výbory, které převzaly na svá bedra příliš velká břemena, hlavně v prvních převratových dnech a měsících, kdy bylo nutno začít hospodařit z ničeho. Vezmeme-li v úvahu povinnosti prvních dnů života naší lidové samosprávy, musíme přiznat, že se v zásadě národní výbory osvědčily, takže je nutno z míst nejvyšších vzdáti jim dík a uznání.

Za nacistické okupace bylo na samosprávu uvaleno velké břemeno ve formě praktického provádění řízeného hospodářství. Při každém obecním a městském úřadě byl zřízen t. zv. hospodářský úřad, který si vyžádal vzhledem k povinnostem na něj kladeným velkých finančních nákladů, které musela samospráva na mnoha místech krýti ze svých hubených příjmů a hotovostí, a kde jich nebylo, musela sáhnout k výpůjčkám. Národní výbory zdědily vydrancované obecní pokladny a k tomu byly postaveny před rozhodující úkol, který musel býti splněn stůj co stůj. Opírajíce se pouze o košický vládní program, musely národní výbory finančně zvládnout všechny povinnosti, které doba s sebou přinesla a které nebyly malé. Bylo třeba v prvé řadě finančně zajistit stráž národní bezpečnosti, která měla za úkol učinit první bezpečnostní opatření. Na mnoha místech museli její členové již sami provést vyčišťovací akce od nacistů a zajistit všechny ty, kteří se na národě a státě po dobu okupace prohřešili.

Dále bylo nutno řešit otázku repatriantů a pozůstalých po obětech nacistického teroru, čímž se zase zvýšilo finanční zatížení samosprávy. Národní výbory byly si plně vědomy své historické odpovědnosti v době prvních dnů a měsíců nově se rodícího lidově demokratického zřízení. Členové jejich pracovali do úmoru a mohu říci, že nepočítali hodiny, ba dny či měsíce, a neptali se ani po odměně. Chceme-li udržet naši samosprávu na skutečných, lidově demokratických základech, budeme nuceni řešit její finanční stav.

Dovolím si zde uvést příklad hospodaření a skutečný finanční stav města s 50.000 obyvateli, t. j. města Zlína, jako malou ukázku potřeb naší semosprávy. Vyhláškou ministerstva vnitra č. 45 z r. 1945 Sb. byla dána místním národním výborům pravomoc, kterou dříve vykonávalo obecní nebo městské zastupitelstvo, to znamená, že na místní národní výbory byla přenesena působnost obce jak samostatná, tak přenesená ve smyslu ustanovení obecních zřízení, rozšířená pozdějšími zákony a nařízeními, zejména z doby okupace - vládním nařízením čís. 314/43, 100 a 219/ 44 Sb. o zjednodušení veřejné správy atd. - a konečně také vládním nařízením č. 44 z r. 1945 Sb., stanovícím v § 2, že místní národní výbory spravují v obvodu své působnosti všechny veřejné záležitosti, pokud nejsou spravovány jiným veřejným orgánem.

Na obecní samosprávu přenáší se mimo to v důsledku interních nařízení centrálních úřadů výkon úřadů státních, takže dnešní agenda úřadů místních národních výborů je ze 70 % vykonávána v zájmu státu. Na příklad záležitosti zásobování a výživy, kontingenty dodávkové a nákupní, plánování rostlinné a živočišné produkce, plánování výroby a obchodního podnikání, potřeba pracovních sil pro průmysl, řemesla, živnosti a zemědělství, záležitosti zdravotní - jako je poradenství pro děti a těhotné, pro tuberkulosní a srdečně choré, pro nemoci z povolání - věci národní cti a osvědčení, záležitosti bezpečnostní, které nespadají do kompetence Sboru národní bezpečnosti, kulturní, informační služba a pod.

Finanční hospodářství obcí bylo upraveno v zákoně č. 329 z r. 1921 Sb. s prováděcím nařízením čís. 143 z r. 1922 Sb., druhou až čtvrtou finanční novelou o samosprávných financích č. 77 z r. 1927, 169 z r. 1930 a 69 z r. 1935 Sb. a pozdějšími právními předpisy a ustanoveními. V rámci vykořisťování národa byla za okupace provedena také úprava finančního hospodářství svazků územní samosprávy řadou nařízení, z nichž nejrušivěji do hospodářství obecního zasáhlo vládní nařízení č. 38 z roku 1944 Sb., kterým byly svazkům územní samosprávy místo dosavadních přirážek ke zvláštní dani výdělkové, k dani rentové přímo vybírané a k dani z vyššího služného stanoveny příděly z protektorátní - dnes státní - pokladny ve výši průměru přirážek pravoplatně předepsaných k těmto daním na berní léta 1940 a 1941. Tyto příděly byly zkracovány ještě o 10 % ve prospěch zemí pro příspěvky finančně slabým okresům a obcím.

Úkoly samosprávy jak v samostatné, tak i v přenesené působnosti stále vzrůstají a tím se zvyšují průměrně také vydání, vynaložená na jejich plánování, jakož i na řádný chod agendy u úřadů místních národních výborů.

Naproti tomu úhrada příjmů zdaleka neodpovídá skutečnostem, takže tím vznikají v rozpočtech na rok 1946 u obcí velké schodky, které nemají krytí, přestože veškeré možnosti, zejména zavedení všech přípustných dávek a poplatků v maximální výši, byly u obcí vyčerpány.

Jako praktický příklad uvedu město Zlín. Na základě vládního nařízení č. 38/1944 Sb. byly vyplaceny městu Zlínu náhradní příděly: za rok 1943 9,262.000 K, za rok 1944 9,262.000 K, za rok 1945 11,114.000 Kčs, celkem 29,638.000 Kčs. Naproti tomu odvedla fa Baťa, akc. společnost ve Zlíně, bez ostatních společností, jako je Kotva, Dopravní, Stavební a pod. na daních, uvedených v citovaném vládním nařízení za stejnou dobu, tedy v době průmyslové konjunktury, do státní pokladny 240 mil. Kčs, takže propočtením procentovým, které by činilo při 260 %ní přirážkové základně pro město Zlín 18 % dostala by obec jen z uvedené částky 75,600.000 Kčs.

Jeví se tudíž nedoplatek ve prospěch obecní pokladny ve výši 55.961.000 Kčs, při čemž musíme vzíti v úvahu, že město Zlín má dnes 50.000 obyvatel a mimo firmu Baťa veliký průmysl ostatní, jakož i četné živnostenské a obchodní podniky.

Snahy o postátnění obecní stráže národní bezpečnosti jsou vlastně v praxi uskutečněny, neboť Sbor národní bezpečnosti personálně podléhá a je také řízen centrálně ze zemského velitelství. Právo obcí jeví se dnes fakticky jen tím, že je obec povinna platiti osobní i věcné náklady Sboru národní bezpečnosti. Vydání jsou neúměrně veliká. U města Zlína činí za rok 1945: osobní náklady 3,484.000 Kčs, věcné náklady 449.133 Kčs, celkem 3,833.150 Kčs.

Poněvadž zemské velitelství Sboru národní bezpečnosti překládá příslušníky Sboru národní bezpečnosti na různá služební místa, stává se, že nově přikázaný příslušník musí pro nedostatek bytů bydlet odděleně od své rodiny. Tím musí obec hradit odlučné, které činí ročně 225.000 Kčs, takže vydání za rok 1945 dosahují částky 4,058.150 Kčs. Naproti tomu zase ty obce, do nichž jsou služebně přemisťováni příslušníci Sboru národní bezpečnosti ze Zlína, musí rovněž platiti odlučné u své pokladny. Je proto třeba, aby byly obecní Stráže národní bezpečnosti s urychlením zestátněny.

Aby obec mohla řádně splniti úkoly řízeného hospodářství, musí udržovati rozsáhlý aparát úřednický, hospodářský úřad, zemědělské oddělení atd. Za rok 1945 činí osobní náklady 1,914.160 Kčs, věcné 183.319 Kčs, celkem 2,097.480 Kčs. Při tom byl za rok 1944 městu Zlínu přiznán Zemským úřadem v Brně příspěvek na úhradu ve výši 370.000 K, kdežto za rok 1945 nebylo přiznáno ničeho.

Vzhledem k nákladům bylo by vhodné, aby zemský příspěvek pro r. 1945 byl proti r. 1944 zvýšen alespoň na 50procentní úhradu skutečných nákladů za r. 1945.

Náklady ve válečných letech byly pro město Zlín neúměrně vysoké. Jen na protileteckou obranu - při čemž se nezapočítávají náklady na okamžitá opatření, které následkem dvojího bombardování města Zlína byly samy o sobě veliké - činila za léta 1938-1945 vydání osobní 5,071.000 K, věcná 3,827.000 K, celkem 8,898.000 K.

Je nutné, aby stát dodatečně subvencoval tyto výlohy s určením na obnovovací práce k odstranění škod způsobených válkou.

Bytová otázka je ve městě velmi špatná. Chybí 4.000 bytů. Situace není řešitelna jiným způsobem než postavením nových obytných domů.

Se zřetelem k vysokým cenám stavebního materiálu, jakož i mezd se zvyšuje stavební náklad šestkrát proti cenám z r. 1938. Proto soukromnici se zřetelem na dnešní peněžní politiku nejsou schopni účinně zasáhnout a zbývá tudíž pro řešení bytové krise jen obec, která má za úkol postavit v nejkratší době bez ohledu na finanční oběti činžovní domy. Náklad s tím spojený však bude tak veliký, že by průměrný zaměstnanec nemohl v těchto domech platit činži, měla-li by obec v příslušné době zúrokovat a umořit půjčky, které za tím účelem musí uzavřít.

Bude nezbytné, aby stát přispěl příslušnou kvotou na novostavby, jež budou obce podnikat.

Město Zlín jako sídlo státních úřadů, na př. úřadu okresního národního výboru, soudu atd., je povinno opatřovat jim zdarma místnosti pro kanceláře a poskytovat věcný náklad na jejich udržování v řádném stavu. Slabě vyjádřeno, jest kuriosní, že město Zlín je smluvně povinno - má-li být ve Zlíně soud vůbec zřízen - na věčné časy ministerstvu spravedlnosti poskytovat místnosti pro okresní soud zdarma, opatřovat je potřebným zařízením a starat se dokonce o jejich čištění. Bylo by třeba, aby příslušná ministerstva uzavřela řádné nájemní smlouvy. Přispěje se tím k ozdravění finančního hospodářství obce.