Nestačilo by však samo o sebe len hmotné zabezpečenie armády a jej veliteľského sboru. Musíme mať na zreteli tiež a predovšetkým aj morálnu stránku pri výbere osôb na veliteľské miesta. A tu musím aj s tohoto miesta konštatovať, že košický program v tomto ohľade tiež nebol dosiaľ dôsledne dodržiavaný. Vidíme, že v armáde ostalo ešte veľmi mnoho ľudí na dôležitých miestach, na ktoré nepatria. (Potlesk.) Trváme preto na požiadavke dôsledného splnenia a dodržiavania košického programu v tom smere, aby v armáde bola urýchlene prevedená očista už teraz pri jej budovaní. Odstrániť z dôležitých a zodpovedných miest a z armády vôbec ľudí, ktorí sa v minulosti, a to práve v najťažších dobách republiky, nielen neosvedčili ako praví vojaci, ale naopak mnohí z nich česť československého vojaka poškvrnili. Títo ľudia nemajú miesta v armáde a nesmia ostať na svojich miestach, na ktoré sa v prvých povojnových dňoch všelijakými spôsobmi dostali. A toto je naša druhá kategorická požiadavka: očistiť armádu, hlavne jej dôstojnícky sbor vo smysle košického programu. Na vedúce miesta, či vyšších alebo nižších kategórií, patria ľudia, ktorí sa osvedčili v boji za oslobodenie republiky, ako i ľudia čistého charakteru. Sú to v prvom rade príslušníci našej zahraničnej armády, partizáni, organizátori a aktívni účastníci slovenského národného povstania. Lebo veď budujeme novú a lepšiu armádu, musíme ju budovať na pevných základoch kvádrami v týchto základoch môžu byť len ľudia, ktorí v boji dokázali, že sú hodní týchto funkcií. Len títi môžu byť a budú zárukou, že naša armáda a hlavne jej veliteľský sbor bude politicky spoľahlivý a bude dôsledne uvádzať demokratické zásady do života armády a takto prevádzať potrebnú jej demokratizáciu. Len takýto dôstojnícky sbor bude zárukou, že naša armáda bude ozaj nová a lepšia než tá, akú sme mali v minulej republike, kedy práve na zodpovedných miestach sedeli ľudia, ktorí v rozhodujúcich osudových chvíľach spreneverili sa svojmu najvznešenejšiemu poslaniu. Trváme preto na požiadavke urýchlenej očisty armády, hlavne, ako už som uviedol, dôstojníckeho sboru. Z armády musia byť odstránené živly zradcovské, kolaborantské, protiľudové a protidemokratické. (Potlesk.) Jadrom novej armády a jej veliteľského sboru musia byť ľudia osvedčení, predovšetkým zahraniční vojaci, partizáni a aktívni účastníci slovenského národného povstania a domáceho odboja. Odhliadnúc od mravných kvalít, ktoré - až azda na nejaké výnimky - sú u nich samozrejmé, uplatnia títo ľudia pri výcviku novej armády svoje cenné bojové skúsenosti. Preto na tejto požiadavke trváme a neupustíme od nej až do jej úplného splnenia.

Nepovažujeme tiež za dôsledné dodržiavanie košického vládneho programu doterajšie zastúpenie Slovákov v armáde, hlavne na vyšších veliteľských miestach, podľa zásady "rovný s rovným". Keď chceme mať jednoliatu armádu československú, musia ju tvoriť Česi a Slováci v primeranom pomere v každom smere. Veď Slováci práve tak ako Česi musia a tiež chcú niesť plnú spoluzodpovednosť za armádu a v armáde. Za osudy republiky sú oba národy rovnako zodpovedné a preto musia byť aj v armáde na všetkých miestach úmerne zastúpené. Musíme sa i v tomto ohľade vyvarovať chýb minulosti.

Chcel by som sa ešte dotknúť t. zv. ženskej otázky v pomere k armáde. Videli sme v minulej vojne, že sa ženy v nej osvedčily a dokázaly v úlohách a poslaniach im sverených úplne zastúpiť a nahradiť tak mužov. Nech sa preto zavedie povinná služba aj žien v armáde. Mnoho funkcií, hlavne u pomocných útvarov, budú ženy môcť úspešne zastávať a nahradia tak mužov. Nesmieme zabudnúť, že po odsune Nemcov zmenší sa značne počet obyvateľov republiky, kým požiadavky kladené na armádu sa nezmenšia, skôr naopak.

Pokiaľ ide o materiálnu stránku našej armády, ani tu sa nemôžeme uspokojiť s položkami určenými hlavne na jej výstroj a výzbroj. Nové základy aj po tejto stránke sú položené zásluhou bratského Sovietskeho sväzu a jeho slávnej armády, ktorá nám darovala veľké množstvo hlavne zbraní, za čo jej patrí naša vďaka. (Potlesk.) V budúcnosti budeme sa musieť starať aj o toto sami, a preto aj budúce rozpočty musia byť tejto úlohe primerané. Lebo len dobre vystrojená a vyzbrojená armáda bude môcť dobre plniť svoje povinnosti. Preto ani v tomto smere nebudeme smieť v budúcnosti šetriť. Znamenalo by to ohrozenie armády v jej základoch tým viac, že dnešná jej materiálna situácia nedá sa ani trochu porovnať s dobou predokupačnou. Je našou povinnosťou už teraz upozorniť a v budúcich rozpočtoch primerane zvýšiť kapitolu Ministerstva národnej obrany.

Čo sa týka kapitoly Ministerstva zahraničia, i tu chcem len v krátkosti poukázať na niektoré zásadné problémy tohoto rezortu, ktoré bude treba v najbližšej budúcnosti riešiť. Podobne ako v armáde, tak aj v diplomatických službách nášho štátu je ešte mnoho zradcov a kolaborantov, ktorí nielen že neboli dosiaľ postavení pred národný súd, ale naopak poberajú zo štátnej pokladnice nezaslúžené platy, lebo mnohí z nich nevykonávajú službu, súc vo vyšetrovaní.

I tu bude treba previesť urýchlene očistu. Je nemysliteľné, aby nás v cudzine reprezentovali ľudia zkompromitovaní. Považujeme tiež za neúčelné, aspoň za dnešných pomerov, ponechanie doterajších, prípadne zaradenie nových zastupiteľských orgánov, hlavne konzulátov, ktorých počet sa oproti predvojnovému stavu zvýšil. Taktiež v mnohých malých a ďalekých štátoch máme zriadené vyslanectvo i konzulát, prípadne i viac. Pritom ide o štáty, s ktorými nemáme nijaké zvláštne a významné hospodárske a obchodné styky a na obstaranie týchto by stačilo aj vyslanectvo. I tu by bola možná a potrebná korektúra, aspoň pre najbližšiu dobu, kedy sa budeme musieť venovať predovšetkým rekonštrukcii nášho hospodárstva. Nie sme proti dôstojnej a potrebnej reprezentácii v zahraničí, ale táto tiež musí byť úmerná našej hospodárskej únosnosti. Keď sa šetrilo na armáde, musí sa šetriť aj na tomto poli.

Záverom týchto poznámok k predloženému rozpočtu opakujem, že je sostavovaný za mimoriadne ťažkých hospodárskych pomerov, a preto ho aj tak posudzujeme. Neobstál by v kritike za normálnych pomerov. Sostavovaný je však a bude realizovaný za pomerov hospodársky veľmi ťažkých. Nemcami a vojnou porušené hospodárstvo kladie na našu vládu zvýšené a ťažké úlohy rekonštrukčné. Komunistická strana Slovenska je si vedomá týchto ťažkostí, a ako dosiaľ, tak aj v budúcnosti chce vládu, ku ktorej má dôveru, v tomto jej úsilí plne podporovať. Preto bude aj za tento predložený rozpočet hlasovať. (Potlesk.)

Předseda: Slovo má pan posl. dr Neuman.

Posl. dr Neuman: Slavná sněmovno!

Když si prostudujeme trochu podrobněji náš mimořádný rozpočet, který patří také do první skupiny rozpočtové, nezhostíme se dojmu, že na mnohých místech zůstal ve veřejné správě starý duch. Ty chyby, které se dělaly ve starém parlamentě při sdělávání zejména investičních a rekonstrukčních plánů a investic a výdajů, se dělají i nyní. Je-li ve spořádané a slušné rodině nemocný člověk, starají se všichni ostatní členové, aby mu pomohli, opatří léky a pečují o něho. My máme také nemocné části našeho státu, které potřebují naléhavé pomoci. Máme kraje, které žijí v latentní krisi; a jedním z těchto krajů je jihočeský kraj, který trpí trvalým vystěhovalectvím, za Rakouska do Vídně a Lince a nyní do středních a západních Čech. Když jsem si nyní podrobně sepsal všechny investiční a rekonstrukční práce, které se dávají jižním Čechám, zjistil jsem, že jižní Čechy zůstávají touž popelkou, jako byly v dřívějších dobách. A vy mi dovolíte, abych své tvrzení stručně odůvodnil.

Mimořádný rozpočet má celkové vydání v hlavě I. a II. 25 miliard korun. Z toho na ústředí 10 miliard, na země české 9 miliard a na Slovensko 5 miliard. Dámy a pánové, budete překvapeni, když vám řeknu, že z těchto miliard je pamatováno na investiční a rekonstrukční práce do jižních Čech částkou 53,636.651 Kčs. (Hlas: To je málo!)

Chci jenom upozornit, že se mi nezdá, že je to spořádaná rodina, jestliže se tímto způsobem pamatuje na podobné kraje. A vy mi dovolíte, abych jenom stručně se zmínil, na co se pamatuji a jak se na věci díváme my, bez ohledu na stranickou příslušnost.

Na jihočeská letiště pamatuje se částkou 4,250.000 Kčs, to jsou, prosím, teprve výkupy pozemků na letiště v Č. Budějovicích, v Táboře a ve Strakonicích, dálnopisy a všechno to ostatní, to jsou drobnůstky, které nehrají žádnou roli.

Ale silnice a mosty, paní a pánové. Na stavbu silnic první třídy pamatuje se toliko částkou 13 mil., na stavbu silnic druhé třídy částkou 15 mil. a na likvidaci závazků státní správy z titulu výstavby postátněných silnic částkou 5,606.000 Kčs. Budiž mi dovoleno, abych jenom stručně řekl, že na jihočeské silnice dělá tento preliminář dohromady 34 mil. Kčs, a to je naprosto nedostatečné. Uvažte, prosím, paní a pánové, že 2000 jihočeských obcí je bez připojení na silniční síť, a tu, prosím, je povinností nejenom ovšem státu, ale také i místních a okresních národních výborů, zejména zemského národního výboru, aby konaly svoji povinnost.

A myslím, že takový minimální program 3-6, po případě 10 obcí v jednom okrese, které by byly připojeny v jednom roce, na př. v r. 1946, na tuto síť, znamená, že 60-90 jihočeských obcí je připojeno na tuto síť a v deseti letech může být celý ten program, o kterém se mluví už 25 let, také skutečně splněn. Ale musí se začít, paní a pánové, a země a stát musí obce a okresy předejít příkladem.

Komunikační výbava jižních Čech je jinak také velmi nedostatečná. Ve srovnání s ostatními kraji je železniční spojení absolutně nedostatečné. Po mém soudu se tento nedostatek může nahradit jedině vybudováním naléhavých tratí; to jest to známé Brno-Jindřichův Hradec-České Budějovice, trať Týn n. Vlt.-Bechyně, případně Týn n. Vlt.-Veselí. A to jsou jen ty nejvýznamnější.

A do té doby, než bude možno přikročit k těmto velkým investičním pracím, je povinností vlády, aby nám rozšířila zejména autobusové spoje, především pro dopravu dělnictva a potom nákladní motorovu dopravu. Tolik jenom, pokud se týče silnic.

A nyní mně dovolte, abych si všiml vodohospodářských staveb. Na vodohospodářské stavby pamatuje se pro jižní Čechy částkou 2 mil. Kčs. Na výstavbu údolních přehrad, na základní a nejdůležitější naši otázku jihočeskou, pamatuje se částkou 350.000 Kčs. Je to částka, určená na přípravné práce na přehradu na Vltavě u Lipna a na přehradu na Lužnici u Bechyně.

Dovolte mi, abych řekl, že jestli tímto způsobem chceme řešit hospodářskou krisi jednotlivých krajů, že se republice nepovede dobře; pokud ve všech krajích nebude opravdu skutečný blahobyt, budeme trpět vystěhovalectvím a vším tím ostatním. To jsou věci, které v prvé řadě jsme povinni zde v parlamentě řešit, k nim zaujímat stanoviska. Již r. 1933 byl vybudován projekt tří přehrad na horní Vltavě. Byly to ovšem jen projekty, poněvadž tehdy nebylo možno vyvlastňovat, ale dnes je možno vyvlastňovat, je možno konfiskovat. Dnes stojíme před velkým problémem, aby u Lipna bylo vybudováno velké šumavské jezero, které dík konfiskaci německého majetku může nyní nastoupit na místo tří přehrad u Želnavy, Rymburka a Lipna a na horní Vltavě u Lipna vytvořit jedinou velkou přehradu, která splní všechno to, co potřebujeme: zadržení velkých vod, splavnění toků i opatření příslušné energie.

V letošním roce, jak jsem již řekl, počítá se na přípravné práce na tuto přehradu u Lipna s nákladem 250.000 Kčs. Je přáním nás všech v jižních Čechách, aby tento velký krajový podnik byl co nejintensivněji státní správou sledován a přiveden k úspěšnému konci. Jde o využití jednotlivých úseků větších řek v jižních Čechách a opatření výdejných prostorů v nejhořejších partiích všech řek tak, aby nadlepšovaly průtoky v řekách. Upozorňuji v tom smyslu zejména na říční úsek mezi Poříčím a Čes. Krumlovem, mezi Stráží n. Než. a Bechyní a na úsek Vltavy nad Čes. Budějovicemi.

Pokud se týká využitkování vodních sil, dovoluji se zmíniti, že se počítá s částkou 700.000 Kčs na projekt hydroelektrárny na Vltavě u Orlíka, u Čes. Vrbna a u Čes. Budějovic. Dovolte mi, abych také k tomu řekl stručně několik slov. Je zajímavé, že elektrické výrobny vodní vyžadují v poměru k výrobnám parním vyšších nákladů investičních a při vysoké službě úrokové je i cena kilowatové hodiny vyšší. Tato nevýhoda může býti odstraněna podle odborníků při koordinaci zájmů všech interesentů na údolních přehradách, to jest energie, plavby, zachycování velkých vod, nadlepšování nízkých průtočných množství, zásobování měst vodou, odvádění odpadních vod, rybářství a pod. Využití vodních sil nesmí se příště díti nesoustavně, nýbrž podle přesného plánu, který by zaručoval maximální hospodárnost, využití statku, který je nám přírodou dán jen v míře omezené, neboť vodní síly v jižních Čechách nemají kapacitu neomezenou. Využitím vodních sil v jižních Čechách lze získati v průměrném roce výrobu asi 700 kw hodin na jednoho obyvatele. Této specifické potřeby dosáhlo Německo na počátku války. Naše československá průměrná spotřeba činí 400 kw hodin. A, paní a pánové, budete se jistě zajímat o to, jaká je specifická spotřeba kw hodin v jižních Čechách: 160 kwh - méně nežli na Slovensku. Myslím, že nemůže býti zaostalost jižních Čech lépe prokázána. Je zaviněna nedostatečnou elektrisací jihočeského venkova: 1906 obcí a osad s 242.000 obyvateli, podle sčítání z r. 1930, je dosud bez elektriky. Jsou to většinou obce malé a finančně slabé. V době před porobou měly obce špatné vedení, nevyužilo se příslušných ustanovení o podmínkách elektrisace, a nyní trpí nové generace a my jim chceme všestranně pomoci. Chtěl bych upozorniti, že za okupace bylo pamatováno na elektrisaci venkova částkou 6 mil. Kčs ročně a nyní se dovídám, že ministerstvo průmyslu navrhlo v příslušném odboru do mimořádného rozpočtu 20 mil. Kčs; upozorňuji však, že jenom na vybudování sekunderních sítí a transformačních stanic v jižních Čechách je potřebí 500 mil. Kčs. Elektrisace vlastními prostředky je ovšem pro jihočeské chudé obce neúnosná a zde je povinností státní správy, aby hledala cesty, po kterých bude možno dospěti k řešení těchto naléhavých problémů.

Na meliorační regulace a rekonstrukce jezů je věnována částka 1,300.000 Kčs, na opravné a zajišťovací práce na tocích 1,600.000 Kčs, na dokončení rozestavěných staveb 2,700.000 Kčs. Nebudu se zabývat ostatními podrobnostmi, ale upozorňuji znovu, že celkový investiční a rekonstrukční náklad v jižních Čechách vyžaduje částku 53,636.651 Kčs - z celkového vydání mimořádného rozpočtu 25 miliard Kčs.

Při té příležitosti budiž mi dovoleno, abych pověděl, že jihočeský průmysl prožíval již před válkou své těžké nemoci právě pro nedostatek uhlí v jižních Čechách, a jsem toho názoru, že se slevami, s kterými se to řešilo před válkou, nelze to řešiti trvale ani nyní, a že jedině levná elektrická energie může nám zde pomoci.

Kromě toho dovoluji si upozorniti, že při sestavování mimořádného i řádného rozpočtu musí býti také pamatováno na geologický průzkum jednotlivých částí státu a zejména jižních Čech. V jižních Čechách máme nerosty, které je nezbytně nutno zjistiti a kterých je nutno také i využíti. Ale upozorňuji, že obdržeti odborníka ze Státního geologického úřadu znamená dnes o něj zažádat a za rok vám bude dán k disposici. Jsem toho názoru, že se po této stránce šetřiti nesmí a dožaduji se proto řádného vybavení Státního úřadu geologického nejen v zájmu jižních Čech, ale i v zájmu celostátním.

Pokud pak se týče jihočeského zemědělství, trpí nedostatkem celostátním - nedostatkem pracovních sil; ale chtěl bych upozorniti, že je také potřebí starat se o to, aby byla vyřešena nejdůležitější otázka našeho zemědělství, nedostatek umělých hnojiv, poněvadž podle tvrzení odborníků bude pro první poválečné hnojení třeba asi 1.000 Kčs a i více pro každý hektar, nemá-li nám výnos naturální podstatně klesnout.

Rovněž urychlené zaknihování přídělů zkonfiskovaného majetku do pozemkových knih je v našem pohraničí velmi požadováno, a dožaduji se, aby také po této stránce konaly naše úřady svou povinnost.

Jihočeská řemesla, obchod i živnosti nezhostily se - při vší jihočeské průbojnosti a přičinlivosti - základních rysů kraje, které vyjadřuje chudoba. Zrušením přebytečných, Němcům zkonfiskovaných živností a obchodů, právě tak jako všeobecnou pomocí kraji bude řešena kladně i otázka jihočeského řemesla, obchodů a živností.

Po stránce sociální, kulturní a zdravotní nenalézáme také dostatečného porozumění v našem mimořádném rozpočtu. Tyto nedostatky mohou býti ovšem odstraněny jedině za účinné pomoci veřejné ruky - a my, Jihočeská národohospodářská společnost, předložíme spolu s okresními národními výbory příslušný sanační program. Upozorňuji, že bych v příštím roce v mimořádném státním rozpočtu velmi rád viděl příslušné položky na zřízení veřejných nemocnic, aspoň v Třeboni a Vimperku, velké dětské ozdravovny v Nových Hradech, sanatoria pro tuberkulosní na Šumavě. To uvádím jen jako příklad. Podrobnosti budou předloženy.

Značné ztráty, způsobené okupací a válkou jihočeské samosprávě, mohou býti značně zmírněny blahovolným přídělem konfiskované půdy lesní, rybníků a pivovarů do správy jihočeských obcí a měst. Prosím povolané orgány, aby případné žádosti jihočeských národních výborů příznivě vyřizovaly, aby obce zbytečně nezatěžovaly státní pokladnu žádostmi o mimořádnou podporu.

Z jihočeských měst byla těžce bombardována dvě města: České Budějovice a České Velenice, které mluví svými zbořeninami za všechno ostatní. V Českých Budějovicích samých bylo bombardováním poškozeno nebo úplně zničeno 750 budov, jejichž znovuzřízení si vyžádá částky 117 mil. Kčs. Avšak ani haléře nevidím v mimořádném rozpočtu pro tyto účely. Při tom vláda povolila úvěr 200 mil. Kčs podle oběžníku ministerstva ochrany práce a sociální péče z 9. února letošního roku; já však zjišťuji, že na České Budějovice nebylo pamatováno ani jediným haléřem. Patrně jen proto, že to je jihočeská metropole. V této věci parlamentní klub strany národně-socialistické podá také příslušnou interpelaci a jihočeská veřejnost je právem velmi zvědava na odpověď, proč a z jakých důvodů není na tyto ztráty odhadnuté částkou 117 mil. Kčs, věnován ani haléř.