Předseda Josef David.

Místopředsedové: Cvinček, Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná.

Zapisovatelé: dr Bureš, Sova.

Členové vlády: ministři arm. gen. Svoboda, Masaryk, Laušman; státní tajemníci: dr Clementis, gen. dr Ferjenčík, Lichner.

245 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 230) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na rok 1946 a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 36. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 5. března 1946.

2. Volba zapisovatele a pořadatele.

Předseda Josef David zahájil schůzi v 9 hod. 18 min.

Klub poslanců komunistickej strany Slovenska vyslal do výboru zemědělského posl. Valo za posl. Hrušovskou, do výboru technicko-dopravního posl. Bašťovanského za posl. dr Rohaľa-Iľkiva, posl. inž. Gondu za posl. Jeleňa, posl. Daubnera za posl. Smidu.

Klub poslanců strany lidové vyslal do výboru soc.-politického posl. Fránka za posl. Synka.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru rozpočtového posl. Vodičku od 9./3. do 15./3. 1946 za posl. Čivrného, posl. Janouše od 9./3. do 12./3. 1946 za posl. Škrlantovou, posl. Šlinga od 13./3. do 15./3. 1946 za posl. Janouše, posl. Škrlantovou od 14./3. do 15./3. 1946 za posl. Klimenta, posl. Haruse od 14./3. do 15./3. 1946 za posl. Pavláska, posl. Pavláska od 16./3. do 18./3. 1946 za posl. Šlinga, posl. Čivrného od 16./3. do 18./3. 1946 za posl. Haruse, posl. Štekla od 16./3. do 18./3. 1946 za posl. Škrlantovou, posl. Janouše od 16./3. do 20./3. 1946 za posl. Vodičku, posl. Součka od 19./3. do 21./3. 1946 za posl. Pavláska, posl. Klimenta od 19./3. do 20./3. 1946 za posl. Čivrného, posl. Kazimoura od 19./3. do 20./3. 1946 za posl. Štekla, posl. Juru 21./3. 1946 na 1 den za posl. Janouše, posl. dr Bureše 21./3. 1946 na 1 den za posl. Kazimoura, posl. Hodinovou-Spurnou 21./3. 1946 na 1 den za posl. Klimenta, posl. Janouše od 21./3. 1946 za posl. Hodinovou-Spurnou, posl. Škrlantovou od 22./3. 1946 za posl. Juru, posl. Pavláska od 22./3. 1946 za posl. Součka, posl. Čivrného od 22./3. 1946 za posl. dr Bureše.

Klub poslanců čs. strany nár. socialistické vyslal do výboru rozpočtového posl. Horu 15./3. 1946 na 1 den za posl. inž. dr Kameníčka, posl. inž. dr Kameníčka od 16./3. do 18./3. 1946 za posl. Horu, posl. dr Klecandu od 19./3. do 25./3. 1946 za posl. inž. dr Kameníčka, posl. dr Krajinu od 19./3. do 25./3. 1946 za posl. Weilanda.

Klub poslanců čs. soc. demokracie vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Pešku 12./3. na 1 den za posl. Šmejkala, posl. Görnera 12./3. na 1 den za posl. Lindauera, posl. Lindauera 13./3. na 1 den za posl. Görnera, posl. Vaňka 13./3. na 1 den za posl. Sajala, posl. Holuba 13./3. na 1 den za posl. dr Pešku, posl. dr Vojt. Erbana 14./3. na 1 den za posl. Lindauera, posl. Jodase od 14./3. do 15./3. za posl. Vaška, posl. dr Pešku od 14./3. do 18./3. za posl. Hladkého, posl. Vaverku od 14./3. do 18./3. za posl. Vaňka, posl. Lindauera od 14./3. do 17./3. za posl. dr Vojt. Erbana, posl. dr Bělehrádka od 14./3. do 19./3. za posl. Holuba, posl. Vaška od 16./3. do 18./3. za posl. Jodase, posl. Jungwirthovou 18./3. na 1 den za posl. Lindauera, posl. Šmejkala 19./3. na 1 den za posl. dr Bělehrádka, posl. Görnera 19./3. na 1 den za posl. dr Pešku, posl. Sajala od 19./3. do 20./3. za posl. Vaverku, posl. inž. Kafku 19./3. na 1 den za posl. Jungwirthovou, posl. Míčku 19./3. na 1 den za posl. Vaška, posl. Hladkého od 20./3. za posl. Míčku, posl. Lindauera od 20./3. za posl. Görnera, posl. Bělíkovou 20./3. na 1 den za posl. inž. Kafku, posl. Jungwirthovou 20./3. na 1 den za posl. Smejkala, posl. Vaška od 21./3. za posl. Sajala, posl. Větra 21./3. na 1 den za posl. Bělíkovou, posl. Sajala od 21./3. za posl. Větra, posl. Šmejkala od 21./3. za posl. Jungvirthovou.

Klub poslanců čs. strany lidové vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Ducháčka 14./3. na 1 den za posl. Fuska, posl. Fuska od 14./3. za posl. dr Ducháčka, posl. Trojanovou 18./3. na 1 den za posl. inž. dr Bendu, posl. inž. dr Bendu od 19./3. za posl. Trojanovou.

Klub poslanců komunistickej strany Slovenska vyslal do výboru rozpočtového posl. Hrušovskou od 8./3. 1946 pa posl. Strechaje.

Klub poslanců demokratickej strany Slovenska vyslal do výboru rozpočtového posl. Matrku od 12./3. 1946 za posl. Mjartana.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 230) finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946 (tisk 301), a

rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 36. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 5. března 1946.

Přihlášeni jsou tito řečníci: posl. Šling, dr Bunža, dr Erban, dr Falťan a dr Neuman.

Uděluji slovo panu posl. Šlingovi.

Posl. Šling: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Dnes je již každému poctivému občanu jasné, že bezpečnost lidové demokratické republiky a českého a slovenského národa je nejlépe zajištěna nejtěsnějším spojenectvím se Sovětským svazem. Toto spojenectví se opírá o bratrské city a lásku zdrcující většiny národa k Sovětskému svazu a každý ví, že nejlepší zárukou bezpečnosti našich hranic a svobody národa je vedle naší demokratické lidové armády a naší jednoty mohutná, nepřemožitelná a vítězná Rudá armáda.

Při stanovení zahraniční politiky vlády Národní fronty musíme vycházet ze základních změn, které nastaly v průběhu vlastenecké války porobených národů Evropy, Sovětského svazu a západních spojenců proti Německu. Na rozdíl od roku 1938 je skoro ve všech státech Evropy pracující lid ve vládách zastoupen. Ve vedení národů a států vliv pracujícího lidu velmi vzrostl a reakce u všech národů byla odhalena jako zrádce vlastního národa a pomahač Němců. Lid Evropy poznal, že vzestup fašismu byl umožněn roztříštěností pracujícího lidu a poznal, že zásada, že mír je nedělitelný, je zásada správná a že žádnému mírumilovnému člověku nemůže býti lhostejné, umírají-li občané - ať v kterémkoliv světadíle, v kterékoli zemi - pod granáty útočníka. V období Mnichova byla určována politika ve všech státech, vyjma Sovětský svaz, mocenským hospodářským postavením velké buržoasie, finančního kapitálu v těchto zemích. Této reakci šlo jedině o uplatnění svých třídních zájmů a my jsme byli svědky politiky o nevměšování se ve Španělsku nebo politiky Mnichova, kde jsme byli obětí tažení této reakce proti všemu pokroku, proti pracujícímu lidu. Tato mezinárodní reakce snila o tom, jak využíti německého imperialismu k útoku na Sovětský svaz. Mocenské poměry sil byly v každém národě ze základu změněny průběhem vlastenecké války následkem porážky bašty mezinárodní reakce, Německa. Účast pracujícího lidu ve vládách národů Evropy ukazuje, že předpoklady pro budování nové mírové organisace světa jsou dobré a že naše zahraniční politika musí vycházeti z těchto velikých změn a že musí býti vedena tak, aby podporou všech pokrokových sil v celém světě nejlépe zabezpečila a upevnila mezinárodní postavení Československa.

Snahy německých útočníků zničiti slovanské národy byly zmařeny a tento boj sjednotil slovanské národy do velikého bloku míru a pokroku. Tato jednota slovanských národů stane se velikým a důležitým faktorem v mírové výstavbě světa. Pro nás, komunisty, je tento vývoj velikým zadostiučiněním. Politika spojenectví se Sovětským svazem se stává samozřejmostí, jak všichni činitelé Národní fronty prohlašují. Od vzniku Sovětského svazu, od vzniku Československé republiky zástupci dělnického hnutí, zástupci komunistické strany viděli hlavní a jediné bezpečí svobody českého a slovenského národa v úzké, bratrské a spojenecké spolupráci s národy Sovětského svazu. V době, kdy v Německu přišel Hitler k moci a kdy šlo o to, vidět nebezpečí, které hrozilo českému národu se strany Německa, byli jsme my, komunisté, jedinými důslednými zastánci myšlenky co nejužší spolupráce se Sovětským svazem. U moci byl Hitler, a u nás ještě byli souzeni lidé, kteří za zvolání: "Ať žije Rudá armáda a Sovětský svaz!" byli odsouzeni na 6 měsíců do vězení. My komunisté jsme to byli, kteří jsme tehdy poukazovali na to, že zahraniční politika vlády, ve které agrární strana měla rozhodující slovo, nechce se opírat o mohutný Sovětský svaz a bojí se přijmout pomoc od Sovětského svazu. Připomínáme zde toto období proto, abychom podtrhli nutnost upřímného spojenectví, abychom ukázali nesmyslnost politiky t. zv. mostu mezi Východem a Západem, poněvadž ani Východ ani Západ takového mostu nepotřebuje.

Jsou ještě lidé, kteří Sovětský svaz nenávidí a spojenectví se Sovětským svazem nechtějí. Je naší povinností čeliti jim, pracují-li v podzemí, a tím spíše, když se protlačují do veřejných korporací, organisací a stran. Musíme před nimi varovati a žádati, aby těmto lidem jejich činnost nebyla povolena, tak jak se politické strany Národní fronty ve vládním programu dohodly, že bývalým vlivným předákům agrární strany, národního sjednocení a národní demokracie politická činnost nebude povolena. Tak jako na sedmém sjezdu strany jsme žádali vytvoření vlády Národní jednoty na obranu republiky a rozbití agrární koalice, tak jsme také tehdy poukazovali na jediného spolehlivého spojence naší republiky, na Sovětský svaz.

Naše zahraniční politika musí tedy vycházeti z těchto základních změn a musí se opírati o jednotnou vůli národa: zabezpečit natrvalo samostatnost lidové demokratické republiky v nejtěsnějším spojenectví se Sovětským svazem. Musí se opírati o jednotnou vůli našeho národa, udělati vše pro jednotu slovanských národů, při čemž vycházíme z poznatků, že jednota slovanských národů na obhajobu proti německému útisku je nositelem pokroku a míru. Můžeme se opírati již o konsolidovanou, pevnou lidovou demokratickou republiku, ve které se poměry den ode dne lepší, výroba a výkonnost průmyslu stoupá. Naše politika je mírumilovná a chceme žíti v co nejpřátelštějších stycích se všemi demokratickými zeměmi.

Vycházíme-li ze zásady, že mír je nedělitelný, pak musí býti snahou zahraniční politiky vlády Národní fronty, aby pomáhala tuto zásadu prosazovati při budování nové organisace Spojených národů. Aby mohl být mír zajištěn, musí býti vymýceny poslední zbytky fašismu v Evropě, v celém světě. Naše slavná sněmovna a naše vláda Národní fronty se již plně solidarisovaly s bojem španělských republikánů proti režimu Francovu, který španělský národ krvavě utlačuje a který pomáhá všem uprchlým gestapákům a zločincům německého imperialismu. I v tom je vidět velikou změnu, kterou prodělává naše republika, že sněmovna a vláda vyjadřují přesvědčení zdrcující většiny obou národů, když v duchu slavných národních tradic a v tradicích českých dobrovolníků, kteří bráníce Madrid bránili Prahu, se solidarisuje se španělskými demokratickými silami. Věříme, že uděláme vše, co je v našich silách, aby Francův režim padl a aby španělský národ byl zase svoboden. Nemůže nám býti lhostejno ve jménu nedělitelnosti míru, jestli v Indonésii se bojuje, a myslím, že mluvím k srdcím všech, vyjádřím-li solidaritu a sympatie se všemi bojujícími národy za svobodu. Nemůže nám býti lhostejno, jestli ještě stále v Řecku mohou pomahači Němců a reakcionáři utlačovati řecký lid a jestli demokratické hnutí, za kterým stojí převážná většina národa, se v Řecku tak těžce prosazuje. Myslím, že vyjadřuji mínění převážné většiny národa, vyslovuji-li sympatie a solidaritu řeckému demokratickému hnutí za svobodu a skutečně nezávislému Řecku. Hájíme pevně zásadu nedělitelnosti míru a nepřipustíme, aby lidé jako pan Churchill mohli rozeštvávati jednotu národů a pokoušeti se rušiti mírové soužití národů. Národy a vlády si nepřejí války a proto vymýtíme podobné štvanice. Již jednou Hitler paktem proti Kominterně připravoval svou válku a podruhé se to s podobnými hesly již nikomu nepodaří. Lid a mírumilovné národy odmítnou tyto štvanice.

Naše zahraniční politika podle exposé pana ministra usiluje o to, aby myšlenka jednoty slovanských národů byla realisována upřímnou dohodou s naším sousedem Polskem. Uděláme vše, aby k dohodě došlo, aby tak blok slovanských národů, který je blokem míru a pokroku, se mohl uskutečnit. Je pro nás samozřejmostí, že Těšínsko je součást republiky a že si naše republika činí plný nárok na Kladsko, Hlubčicko a Ratibořsko. Vyjadřujeme své sympatie a solidaritu s Lužickými Srby a věříme, že v nové soustavě Evropy budou jejich národnostní práva plně uznána. Vítáme s nadšením chystaný pakt s hrdinskou Jugoslavií, který byl sjednáván při návštěvě velikého hrdiny Jugoslavie, maršála Tita v Praze. Zavazujeme se učiniti vše, aby vzkvétala a sílila jednota suverenních států slovanských národů, jednota, která má tak mocnou oporu ve velikých slovanských národech Sovětského svazu. Věříme, že naše vztahy k veliké Francii budou sílit a že se na prospěch obou národů dále vyvinou kulturní i obchodní styky. Chceme míti přátelské vztahy k Anglii a k Spojeným státům americkým. Litujeme všeho, co by mohlo tento poměr kalit, jako na př. zásah do našich vnitřních poměrů v otázce postátnění a porušení suverenity našeho území ve štěchovickém případě.

A nyní několik poznámek k rozpočtu samému. Rozpočet ministerstva zahraničí je úsporný. Je nutno zkoumat, zda umožňuje plnit všechny úkoly s hlediska organisace mírových konferencí. Myslíme, že v tomto bodě rozpočet nevyhovuje. Dotace vydání na organisaci mírových konferencí je příliš malá. Vedle toho je nutno podotknout, že sumy k disposici zpravodajské služby ministerstva jsou nedostatečné. K personálním otázkám jsme zaujali stanovisko v rozpočtovém výboru a bude o nich jednat zahraniční výbor N. S. Jen bych chtěl podtrhnout, že žádáme důslednou očistu ministerstva ode všech nespolehlivých úředníků a zřízení očistných komisí za spolupráce zahraničního výboru sněmovny. Ministerstvo zahraničí musí býti personálně tak vybaveno, aby osobní zastoupení odpovídalo velkým změnám, o kterých jsem již mluvil. Nemůžeme očekávat, že s lidmi, kteří sloužili Háchovi, může naše zahraniční služba plnit své poslání. (Potlesk.) Je nutno přibrat nové síly a zařadit je podle schopností do přiměřených funkcí a platových stupnic, započítat jim služební léta podle předešlé práce, započítat našim bojovníkům domácího i zahraničního odboje léta stejně, jako byla započítána úředníkům zahraniční vlády.

S těmito dodatky a poznámkami schvalujeme rozpočet ministerstva zahraničních věcí. (Potlesk.).

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu posl. dr Bunžovi.

Posl. dr Bunža: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Finanční zákon republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946 spolu se státním rozpočtem pro tento rok, představují snahu po celkové naší hospodářské konsolidaci, vedenou heslem: Musí se stůj co stůj zabránit inflaci, nemají-li býti ohroženy plody našeho vítězství a naší národní revoluce.

Ve zprávě generálního zpravodaje rozpočtového výboru jest uvedeno, že rozpočet na rok 1946 jest asi čtyřnásobný proti poslednímu mírovému rozpočtu z roku 1937, a vysvětluje se to jednak vyšší soustavou hospodářských čísel, jednak mimořádnými poválečnými úkoly. Zpráva výboru však docela otevřeně už v dalších řádcích konstatuje, že bude třeba krajní úspornosti na jiné straně, a to zejména v osobních nákladech, poněvadž státní administrativa je přepersonalisována. Je to reálné a pravdivé konstatování a bude nutno všemožně dbát o to, aby nezůstalo jen při konstatování. Nelze o úspornosti stále jen mluvit, nýbrž ji, a to co nejdříve, také provádět. Porovnejme jen v oboru ministerstva vnitra personální výdaje na bezpečnostní službu v roce 1938 s rozpočtem na rok 1946. Rozpočet pro státní policejní službu byl na rok 1938 sestaven podle systemisovaných míst. Byla to místa systemisovaná v 7. až 1. platové stupnici, pokud šlo o úředníky, dále v 3. až 1. stupnici, v níž byla zařazena pomocná kancelářská služba, kancelářští zřízenci a uniformovaný i neuniformovaný policejní strážní sbor. Celkem bylo v tomto rámci pro celou Československou republiku v roce 1938 systemisováno 16.044 míst. Z těchto systemisovaných míst připadla na Slovensko a Podkarpatskou Rus přibližně jedna třetina, takže na zemi Českou a Moravskoslezskou zbylo asi 11.044 systemisovaných míst. Systemisovaný stav četnictva celé Československé republiky činil úhrnem 14.144 osob. Z toho připadalo na Slovensko 3.973 a na Podkarpatskou Rus 348 osob, na zemi Českou a Moravskoslezskou připadlo tedy 9.223 systemisovaných míst.