Čtvrtek 20. prosince 1945

(Začátek schůze ve 14 hod. 22 min.)

Přítomni:

Předseda Josef David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Gottier, Tymeš, Petr, Cvinček.

Zapisovatelé dr Bureš, Sova.

Členové vlády: náměstkové předsedy vlády Klement Gottwald, dr Stránský, dr Šrámek; ministři Hála, Masaryk.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

211 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře sněmovní: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Předseda Jos. David zahájil schůzi. ve 14 hod. 22 min.

Sdělení předsednictva

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda na dnešní schůzi posl. Peroutkovi, Machátovi, Klimentovi, Fraštackému, dr Kvetkovi, Huškovi, Jungmanovi, dodatečně na včerejší schůzi posl. Ledlovi.

Na návrh předsedův udělila sněmovna hlasováním posl. Sosnarovi-Honzákovi, jenž předložil lékařské vysvědčení, zdravotní dovolenou na dobu 6 týdnů.

Tiskem rozdáno.

Zprávy:

výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 69) o zatímním vedení státního hospodářství Československé republiky v roce 1946 (tisk 76);

výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 8), jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové (tisk 77).

Interpelace posl. Děda min. financí ve věci přímých daní za berní rok 1945/46 (tisk 74).

Návrh posl. Sajala a soudr. na změnu některých ustanovení o všeobecné dani výdělkové (tisk 73).

Iniciativnímu výboru přikázán

návrh tisk 73.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 8), jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové (tisk 77).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předloze, která jest jako odst. 2 pořadu, to je:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 69) o zatímním vedení státního hospodářství Československé republiky v roce 1946 (tisk 76).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že při obou těchto předlohách jde o osnovy rázu finančního. Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem o odst. 1 je p. posl. Vašek, o odst. 2 p. posl. Fürth.

Dávám slovo p. zpravodaji o odst. 1, p. posl. Vaškovi.

Zpravodaj posl. Vašek: Slavné Národní shromáždění, dámy a pánové!

Vládní návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, upravuje jeden z nejdůležitějších úseků daňového hospodářství našeho státu. Jak známo, tvoří převážnou část státních příjmů výnos daní, dávek a poplatků, mezi nimiž právě přímé daně jsou jednou z nejpodstatnějších složek. Mezi těmito přímými daněmi stojí jak co do výnosu, tak i co do významu na prvém místě daň důchodová. Výnos daně důchodové vždy daleko přesahoval úhrn všech ostatních přímých daní, t. zv. výnosových, což je zřejmé z tohoto přehledu:

R. 1935 činil výnos daně důchodové 1.067 mil., ostatních přímých daní 696 mil., r. 1936 činil výnos daně důchodové 1.186 mil., ostatních přímých daní 682 mil., r. 1937 činil výnos daně důchodově 1.055 mil., ostatních přímých daní 924 mil., r. 1939 činil výnos daně důchodové 1.717 mil., ostatních přímých daní 893 mil. To se týkalo celého území Československé republiky. Od r. 1940 pak máme po ruce data pouze z t. zv. protektorátu: R. 1940 činil výnos daně důchodové 2.577 mil., ostatních přímých daní 987 mil., r. 1941 činil výnos daně důchodové 3.540 mil., ostatních přímých daní 1.219 mil., r. 1942 činil výnos daně důchodové 4.041 mil., ostatních přímých daní 2.072 mil., r. 1943 činil výnos daně důchodově 4.109 mil., ostatních přímých daní 2.257 mil. a r. 1944 činil výnos daně důchodové 4.801 mil., ostatních přímých daní 3.165 mil.

Význam daně důchodové záleží v tom, že postihuje co nejširší okruh poplatníků a dotýká se i subjektů zvláštní daně výdělkové, které sice samy této dani nepodléhají, ale jsou povinny srážeti ji svým zaměstnancům.

Ze shora uvedených výnosů je zřejmo, jak rozhodujícím činitelem je výnos daně důchodové pro řádný rozpočet státu, a to tím spíše v dnešní době, kdy stát stojí před nesmírnými úkoly, které budou vyžadovat i nesmírných nákladů.

Množství poplatníků této daně má za následek, že každé třeba nepatrné snížení nebo zvýšení sazeb se projevuje v celku značnými částkami.

Podle statistiky daně důchodové na berní rok 1936 je to poslední statistika za celé území předmnichovské republiky - činil počet poplatníků daně důchodové 2,059.299, celkový zdaněný důchod přes 25 miliard.

Od r. 1938 došlo jednak v zemi České a Moravskoslezské, jednak na Slovensku k podstatným změnám v ustanoveních pro daň důchodovou. Kdežto na Slovensku v podstatě zůstal v platnosti československý zákon o přímých daních, posledně ve znění vládního nařízení č. 393/1938 Sb., byla daň důchodová v zemi České a Moravskoslezské - ovšem jen na území t. zv. -protektorátu zprvu změněna ještě vládním nařízením č. 162/1940 Sb. a pak zcela zrušena a nahrazena novou daní důchodovou podle vládního nařízení č. 233/1943 Sb., přebírající téměř doslova ustanovení říšskoněmecké daně důchodové. Při tom nutno poukázat i na to, že v pohraničním území země České a Moravskoslezské, které bylo r. 1938 odtrženo a připojeno k Německu, platil plně říšskoněmecký zákon o dani důchodové, tedy v některých podrobnostech a zejména v administrativním jeho výkladu poněkud se lišící od vládního nařízení č. 233/1943 Sb., platícího na ostatním území Čech a Moravy. Na územích pak, jež byla od Slovenska odtržena k Maďarsku, platily maďarské zákony a na územích připojených k Polsku zákony polské.

V osnově jde především o to, aby místo těchto pěti daňových systémů, jež v době nesvobody na území republiky platily, byl opět zaveden jednotný, a to spravedlivý a sociálním požadavkům plně vyhovující systém přímých daní. Tento velký úkol řeší osnova jen částečně t. j. zatím jen v tom oboru, kde je tato náprava nejnaléhavější, totiž v oboru daně důchodové, neboť tato daň se u velkého počtu poplatníků vybírá srážkou při výplatě služebních požitků, takže je nanejvýše nutno, aby byla do 1. ledna 1946 zákonem upravena.

V podstatě vrací se osnova k ustanovením o dani důchodové, obsaženým v zákoně o přímých daních a jeho změnách a doplňcích vydaných před dobou nesvobody.

Již vládní návrh sám však provádí četné změny proti tomuto stavu. Jako nejdůležitější je nutno uvésti snížení daňových sazeb v nejnižších stupních důchodu, podstatné zvýšení slev pro vícečlenné rodiny a ustanovení, že již při srážce daně bude zaměstnavatel brát zřetel na počet členů poplatníkovy rodiny. Tím se vládní návrh snažil vyhovět sociálním požadavkům dnešní doby a převalit část daňového břemene s vrstev sociálně slabších na vrstvy lépe situované.

Rozpočtový výbor Prozatímního Národního shromáždění probral v několika schůzích vládní návrh a usnesl se na těchto změnách a doplňcích:

V čl. 1: Zde byl připojen nový odstavec 3, jímž se zrušuje branný příspěvek také na Slovensku. Pro země Českou a Moravskoslezskou byl zrušen už dekretem presidenta republiky č. 99/1945 Sb.

V čl. 2: v novém odstavci 1 se § 1 zákona o přímých daních doplňuje ustanovením ve věci nerozdělených pozůstalostí, urbariátů a kompesesorátů, které se přejímá z dosavadního slovenského zákonodárství.

V čl. 3: Přihlížeje ke zvýšení mzdové a cenové hladiny a sociálním potřebám, upravil rozpočtový výbor nově daněprostá minima a odstupňoval je podle počtu příslušníků rodiny. Dále znovu pojal do § 7 z. o př. d. ustanovení o nezdanitelnosti výher na losy.

V oboru zdaňování darů poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům zrušil dosavadní ustanovení o nezdanitelnosti mimořádných darů do 20.000 Kčs poskytovaných zaměstnancům, ježto toto ustanovení vyvolávalo časté spory o to, zda jde o dar mimořádný, a tím značně komplikovalo řádné provádění srážky daně důchodové. Místo toho nastupuje ustanovení, podle něhož dary zaměstnavatelů zaměstnancům podléhají bez zřetele, zda jde o dar řádný nebo mimořádný, dani důchodové, ale jen pokud ročně převyšují 2.000 Kčs.

V čl. 4: Podle vládního návrhu měly býti příspěvky poskytované rodiči dětem a naopak odčitatelny, jen pokud nepřesahují 12.000 Kčs. V zájmu jasnosti se toto ustanovení doplnilo tak, že jsou tyto příspěvky do 12.000 Kčs odčitatelny za každou podporovanou osobu.

V čl. 5: Rozpočtový výbor pokládal sazby daně důchodové v §u 18 zákona o př. d. navržené ve středních stupních, t. j. od 23.000 Kčs do 140.000 Kčs, jednak za příliš vysoké, jednak za málo odstupňované. Proto v těchto stupních sazby nově upravil rozdělením dosavadních stupňů důchodů a změnou navržených sazeb.

V čl. 6: Z důvodů sociálních a se zřetelem na zvýšenou cenovou a mzdovou hladinu byla navržena nová hranice, od které se vybírá přirážka. Podle §u 19 z. o př. d. pro rodiny s menšími břemeny u svobodných poplatníků byla zvýšena z 18.000 Kčs na 30.000 Kčs a u poplatníků bezdětných z 18.000 Kčs na 36.000 Kčs. Hranice, od které se vybírá u bezdětných poplatníků 20 % přirážka, byla zvýšena z týchž důvodů z 80.000 Kčs na 100.000 Kčs. Souhlasně s tím byla i hranice 80.000 Kčs, uvedená v odstavci 3, zvýšena na 100.000 Kčs. V §u 19, odst. 2, čís. 3 bylo dosavadní ustanovení doplněno tím, že tato výhoda, t. j. odpadnutí přirážky pro rodiny s menšími břemeny, přísluší pouze poplatníkům s důchodem nepřevyšujícím 300.000 Kčs.

V čl. 7: Sazby, navržené ve vládním návrhu pro mnohočlenné rodiny (§ 2o z. o př. d.), byly pozměněny tak, že odpadla daň v nejnižších důchodových stupních, jak to odpovídá novým daněprostým minimům, stanoveným pro tyto poplatníky §u 3 z. o př. d. (čl. 3 osnovy tohoto zákona). Dále bylo stanoveno, že tyto zvýhodněné daňové sazby neplatí pro poplatníky, kteří mají sice příjem z pramenů ležících na území republiky, ale nebydlí na tomto území. Tito poplatníci mají totiž značnou výhodu již tím, že se jejich důchod zdaňuje zčásti na našem území, zčásti ve státě jejich bydliště, čímž unikají daňové progresi.

V čl. 8: Ustanovení §u 21 z. o př. d., podle něhož se bere na zvláštní poměry, podstatně omezující poplatníkovu platební schopnost, zřetel snížením daně, bylo doplněno ustanovením, že toto snížení přísluší i pozůstalým osobám po padlých, popravených a umučených v koncentračních táborech.

V čl. 9: V důsledku zvýšení daněprostého minima (§ 3 z. o př. d.) bylo nutno také v §u 30 vypustit nejnižší stupně příjmů. Dále bylo nutno vzhledem ke změnám, provedeným v sazbě v §u 18 z. o př. d. (čl. 5 osnovy), upraviti i v §u 30 základní sazby. Dále bylo ustanovení §u 30 doplněno ustanovením o poplatnících ovdovělých a rozloučených (§ 30, odst 9 z. o př. d.).

V čl. 10: Také § 31 z. o př. d. bylo nutno pozměniti v důsledku toho, že bylo v §u 3 z. o př. d. zvýšeno daněprosté minimum. Daněprostá minima hrubých služebních požitků, uvedených v §u 31, odpovídají daněprostým minimům čistého důchodu, stanoveným v §u 3 z. o př. d. Také ustanovení §u 31 bylo doplněno ustanovením o poplatnících ovdovělých a rozloučených (§ 31, odst. 2.).

Do čl. 18 byla pojata dvě důležitá ustanovení. V odst. 3 tohoto článku se drahotní přídavky, které pobírají státní a veřejní zaměstnanci na Slovensku a které byly dosud od daně důchodové osvobozeny, osvobozují od daně důchodové, avšak jen na přechodnou dobu, a to do provedení jednotné zákonné úpravy platů státních a veřejných zaměstnanců na celém území Československé republiky. Bez tohoto opatření by totiž nastalo u zmíněných zaměstnanců na Slovensku podstatné snížení jejích příjmů tím, že by dosud osvobozené přídavky dani podléhaly. Dále se osvobozují služební požitky za práci přes čas z 50 % na přechodnou dobu 3 let od daně důchodové v zájmu zvýšení pracovních výkonů.

Za čl. 18 byly vsunuty dva nové články 19 a 20.

V čl. 19 se stanoví, že daň důchodovou a všeobecnou výdělkovou budou vyměřovati nikoliv daňové komise, nýbrž finanční úřady a že rovněž o odvolání nebudou rozhodovati komise. Tohoto opatření jest třeba, ježto sestavení komisí si vyžádá delší doby.

Čl. 20 má za účel umožniti finanční správě technická opatření, jichž je pro vyměření daní a vrácení přeplatků nezbytně třeba, jako na př. potvrzení zaměstnavatelů o výši vyplacených požitků a sražené daně důchodové a pod.

Dosavadní čl. 19 byl přečíslován na čl. 21.

Rozpočtový výbor se usnesl doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo ve znění se změnami, jak se na nich usnesl výbor rozpočtový, a aby byla přijata resoluce, ve které se vládě ukládá, aby v době pokud možno nejkratší předložila Prozatímnímu Národnímu shromáždění návrh zákona o přímých daních, zpracovaný na základě změněných politických i hospodářských poměrů v Československu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji o odst. 2, p. posl. Fürthovi.

Zpravodaj posl. Fürth: Slavná sněmovno!

Jménem rozpočtového výboru dovoluji si vám navrhnout ke schválení návrh zákona tisk 69 o zatímním vedení státního hospodářství Československé republiky v r. 1946.

Rozpočtový výbor projednal tento návrh ve své schůzi, konané dne 19. prosince, a dříve než se usnesl, aby byl doporučen plenu ke schválení v původním znění, projevil přání, aby vláda přihlédla k žádostem, které byly výborem již několikráte tlumočeny, t. j. aby předlohy zákonů nebyly předkládány rozpočtovému výboru v poslední chvíli, kdy je nutno projednávat návrhy zákonů s takovým urychlením. Věc státních financí je věcí příliš vážnou a rozpočtový výbor - a s ním jistě i celé Národní shromáždění - bude souhlasit, aby vláda předkládala předlohy své včas, a to tak, aby bylo dosti času k jejich řádnému uvážení a projednání. (Potlesk.)

Jinak rozpočtový výbor uznává, že vládě není možno, aby ještě před ukončením starého roku předložila návrh rozpočtu tak, jak bývalo zvykem v dobách prvé republiky, a že je nutno, aby Prozatímní Národní shromáždění prodloužilo ve formě zákona dekret presidenta republiky, kterým byla vláda zmocněna, aby hospodařila v posledních měsících r. 1945 bez řádného rozpočtu. Předloha zákona je s menšími obměnami vlastně prodloužením tohoto dekretu, kteréžto opatření jest nutné, aby ministerstvo financí a vláda získaly dosti času k tomu, aby mohly předložit Prozatímnímu Národnímu shromáždění řádný rozpočet na r. 1946.

Rozpočtový výbor se proto usnesl doporučiti schválení zákona ve znění navrženém vládou, doplňuje však své usnesení resolucemi. První resoluce ukládá vládě, která je zmocněna hospodařit bez rozpočtu, aby po dobu platnosti tohoto zákona předkládala Národnímu shromáždění měsíční výkazy očekávaných peněžních výdajů a příjmů. Druhá resoluce žádá, aby vláda pro nejbližší schůzi rozpočtového výboru předložila zprávu o všech úvěrech zmíněných v §u 4; jde o záruky úvěrů a o úvěry, které byly povoleny vládou na nákup potravin a surovin v období od 5. května do 31. prosince. Třetí resolucí se vláda vyzývá, aby ve lhůtě co nejkratší předkládala Národnímu shromáždění výsledky státního hospodářství za jednotlivé měsíce r. 1945, neboť se rozpočtový výbor domnívá, že Prozatímní Národní shromáždění má právo a také povinnost znát, jak vláda v r. 1945 hospodařila a jaký je dnešní stav našeho finančního hospodářství. Tím jsem domnívám se splnil úkol, který mi rozpočtový výbor uložil, a prosím, aby slavné Národní shromáždění předlohu zákona schválilo v navrženém znění. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP