Senát národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

7. zasedání.

Tisk 723.

Dne 2. června 1938 po dusném dni snesla se v odpoledních hodinách nad oblastí českomoravské Vysočiny prudká bouře spojená s průtrží mračen, krupobitím a větrnou smrští, jejíž ničivé a katastrofální účinky projevily se nejvíce v obvodu politických okresů Německý Brod, Chotěboř a Ledeč n. Sázavou.

Kromě této bouře, jež v celé oblasti trvala v plné prudkosti téměř celou hodinu, byly uvedené oblasti postiženy novou bouří a průtrží mračen v noci ze dne 2. na 3. června, jejíž účinky byly největší v soudním okrese polenském, jmenovitě v okolí obce Brzkov.

Živelní pohroma postihla katastrofální měrou majetek drobných zemědělců a zničila v některých místech polní kultury v takovém rozsahu, že zemědělci musí zcela zničené pozemky buď osívati náhradními plodinami, neb musí se vzdáti naděje na alespoň trochu uspokojivou sklizeň. Kromě těchto velmi tíživých škod na kulturách jsou však prudkými přívaly vod poškozeny katastrofálně i pozemky, ležící většinou na svazích, z nichž splavena byla úrodná vrstva ornice, takže plodivá síla polí jest na mnoho let podstatně seslabena a úbytky sklizní budou se projevovati i v mnoha letech příštích. Kromě polí zničeny jsou na mnoha místech i louky, ležící v údolích a pod svahy; byly zaneseny náplavem písku a štěrku že zničených polí a cest a sklizeň sena jest buď úplně zničena, aneb v katastrofální míře ohrožena.

Kromě majetku zemědělského poškozeny jsou i polní, obecní i okresní cesty, které byly vymlety spoustami vod a v některých obcích strhány tak, že bez nákladných oprav jsou téměř nesjízdné.

Rozsah škod v jednotlivých politických okresích jeví se následovně:

Odpolední prudká bouře, která přešla nad částí správního obvodu politického okresu Německý Brod, provázena byla slabším krupobitím a silným deštěm, větších škod však na polních kulturách nezpůsobila. Jedině v obci Šlapánov udeřil po 16. hodině blesk do stodoly Jana Neupärtla ve Šlapánově čp. 15 a zapálil ji. Kromě této, nově postavené stodoly, jež úplně vyhořela, shořelo jmenovanému majiteli ještě 17 kusů hovězího dobytka a 4 krávy byly těžce popáleny, takže celková škoda tímto požárem způsobená obnáší 115.000 Kč a jest jen z části kryta pojištěním.

Teprve noční průtrž mračen, jež počala o 24. hodině a trvala bez přestání až do 1. hodiny, poškozeny byly pozemky s polními kulturami v míře, jež zvláště v obci Brzkov jest pro poškozené rolníky katastrofální.

V této obci strhal příval vod na svahových pozemcích ornici, vyplavil satbu bramborovou, zcela zničil zaseté lny a zanesl níže položené louky štěrkem a pískem.

Pohromou postiženo bylo 52 místních malozemědělců, z jejichž celkového majetku 650 h.a poškozeny byly plodiny na výměře 467 ha. Škoda dle odhadu činí u obilnin 20 až 80 %, okopanin 60 až 90 %, pícnin 20 až 50 %, luk 80 až 90 %, lnů 100 % úhrnná škoda v penězích jest u obilnin 269.000 Kč, okopanin 194.000 Kč, pícnin a lnů 73.000 Kč, tedy celkem 536.000 Kč.

Nevyčíslitelná škoda způsobena byla však odplavením orniční vrstvy z velké části svahových polí, jež jsou takto zničeny na několik budoucích let.

Tato noční bouře poškodila i kultury a pozemky v jiných obcích okresu polenského a to hlavně v obcích Věznička a Polná.

V severozápadní části politického okresu Chotěboř způsobila těžké škody prudká bouře a krupobití, která v odpoledních hodinách přihnala se ze sousedního politického okresu Čáslav od Vilémova po 16. hodině a trvala téměř do 17. hodiny, kdy následoval již jen prudký déšť.

Vodní přívaly a spousty krup, smísené s kusy ledu, poškodily v katastrofální míře polní plodiny a to v prvé řadě žita, jež místy jsou zničena 100%. Kromě žit poškozeny jsou pšenice, ovsy, ječmeny, dále řepy, brambory, jetely, peluška, mák a lny. Spousty krup zůstaly místy ležeti ve vysokých vrstvách až do pozdních hodin večerních a na chráněných místech i do druhého dne.

Katastrofou poškozeny byly pozemky ležící v obcích a osadách Běstvina, Ronstejn, Ostružno, Borek, Kraborovice, Rušinov, Hostětinky, Klokočov, Pukšice, Přísečno, Jeřišno, Podhořice, Chuchel, Vestecká Lhota, Heřmaň, Spačice, Čečkovice, Hoješín, Drhotín, Úhrov a okolních.

V těchto obcích a osadách poškozeny byly zemědělské plodiny místních malozemědělců v počtu asi 380, vlastnících asi 2400 ha polí a luk. Škody postihly plochu rolí v celkové výměř 1563 ha, luk 49 ha, zahrad 6 ha, tedy úhrnem 1618 ha.

Podle předběžných odhadů škod jsou obilniny, a to hlavně žita poškozeny od 50 až do 100 %, okopaniny 30 až 60 %, pícniny 30 až 70 %, jiné plodiny 50 až 100 % a v penězích obnáší celková škoda kolem 3 milionů Kč.

U většiny zemědělců jest naděje na sklizeň obilovin zcela zničena, lny, mák, řepka, nedají výnosy zcela žádné, okopaniny a pícniny pak budou míti výnosy nepatrné.

Ve správním obvodu politického okresu Ledeč nad Sázavou způsobeny byly katastrofální škody dne 2. června 1938 dvěma pohromami, a to jednak v hodinách odpoledních ničivou bouří s krupobitím a vichřicí, jednak průtrží mračen v hodinách nočních.

Odpolední průtrž mračen a krupobití počala kolem půl 15. hodiny a trvala do půl 16. hodiny a přešla katastry obcí Tomice, Vraždovy Lhotice, Zahrádčice, Libčice, Budeč, Habrovčice, Hněvkovice, Kožlí, Přemelovsko, Bohumilice, Sechov, Ledeč nad Sázavou, Obrváň, Habrek, Hradec, Souboř, Olešná, Hamry, Prosička, Kozlov, Zdeslavice, Číhošť, Hroznětín, Tunochody, Kynice, Leština a okolních, tedy od jihozápadu směrem k severovýchodu, kde přešla poté do sousední části politického okresu Čáslavského.

Prudké krupobití současné s průtrží mračen a vichřicí způsobilo katastrofální škody na polních kulturách a i v lesích, kde na některých místech jsou vývraty.

Pozemky v postiženém kraji jsou většinou na svazích, takže spousty vod splavily úrodnou ornici a vymlely hluboké výmoly, čímž plodivá síla rolí jest na více let podstatně seslabena, což bude míti velmi tíživý vliv na výnosy při sklizních v příštích letech. I louky ležící pod svahy a v údolích, zaneseny byly náplavy písku a štěrku ze zničených polí a cest, takže sklizeň sena jest buď vážně ohrožena a znehodnocena, neb v některých obcích úplně zničena.

Spousty spadlých krup ležely v některých místech až do večerních hodin. Podle předběžných hlášení postihly katastrofální škody v zasažených obcích asi 280 malozemědělců, vlastnících nemovitosti v rozloze 1800 ha. Škody zasáhly plochu rolí v celkové výměře 1480 ha, luk 35 ha, zahrad 5 ha, tedy úhrnem 1520 ha a jsou tím tíživější, že v mnoha obcích již roku loňského byla sklizeň živelními pohromami poškozena. Postižení zemědělci jsou v převážné míře malorolníky, žijícími ve špatných hospodářských poměrech, v kraj i se svahovými a méně úrodnými pozemky a špatnými komunikacemi.

Postižena byla v prvé řadě žita, jež místy jsou zničena stoprocentně, dále ječmeny, ovsy a pšenice, u nichž škody pohybují se od 40 do 80 %, okopaniny (brambory, krmné řepy), u nichž škody jsou od 30 do 90 %, jetely, peluška a směsky poškozeny od 40 do 90 %, mák a len zničen zcela. Veliké škody utrpěli postižení i splavením polí a jich rozrytím.

Kromě zemědělského majetku způsobeny byly velmi tíživé škody na obecních cestách, které jsou vymlety, místy i se štětem, takže jejich opravy vyžádají si velkých a pro obce při jejich finanční situaci tíživých nákladů.

V penězích obnáší škody, způsobené touto katastrofou téměř 2 miliony Kč.

Další katastrofální škody způsobeny byly týž den v hodinách nočních průtrží mračen v okolí obce Čechtic a Černičí v soudním okrese dolnokralovickém. Tato průtrž mračen snesla se kolem 24 hodiny a trvala téměř dvě hodiny, při čemž ničivé spousty vod postihly v okolí jmenovaných obcí veškeré plodiny polní, zaplavily louky a strhaly cesty.

V obci Černičí poškozena byla hráz rybníka, jehož splav oderván s podlahou i štětem pod ní.

Tato noční bouře poškodila plodiny na ploše asi 500 ha u 160 rolníků a malorolníků a škody dle předběžného odhadu dosahují u obilovin 50 až 80 %, okopaniny 30 až 90 %, pícnin 40 až 80 %, lnů 90 až 100 %. V penězích odhadují se škody na 600.000 Kč, kromě škod na cestách.

Jelikož živelními pohromami dne 2. června 1938 postiženi byli v oblasti Českomoravské Vysočiny měrou velmi tíživou vesměs drobní zemědělci, jichž hospodářská existence jest způsobenými škodami vážně ohrožena, jeví se potřebným, aby zahájeny byly účinné akce, kterými by bylo pomoženo nejvíce postiženým.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby ke zmírnění škod, způsobených živelními pohromami v politických okresech: Německý Brod, Chotěboř a Ledeč nad Sázavou:

1. dala úředně vyšetřiti a zjistiti způsobené škody,

2. prominula postiženým předepsané daně na běžný rok, včetně daně z obratu,

3. nevymáhala, ale naopak bezúročně posečkala dosud nezaplacené daně a těm z postižených, jejichž existence je vážně ohrožena, prominula daňové nedoplatky,

4. zahájila akci na opatření osiva, steliva, krmiv a umělých hnojiv za zlevněnou cenu pro postižené kraje,

5. poskytla slevy na dovozném pro přepravu osiva, sádi, steliva, krmiv, umělých hnojiv a stavebních hmot,

6. poskytla účinnou a rychlou peněžní výpomoc alespoň těm postiženým, jejichž existence je vážně ohrožena,

7. učinila opatření, aby i ostatním postiženým zemědělcům dostalo se potřebné pomoci z prostředků Podpůrného fondu při Zemědělské radě v Praze,

8. poskytla potřebné prostředky spolu se zemí a okresy na opravu poškozených komunikací,

9. postarala se o opatření levného úvěru pro postižené.

V Praze dne 21. června 1938.