Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

7. zasedání.

Tisk 720.

Interpelace:

1. sen. Franka na p. ministra vnitra stran četnického vrchního strážmistra ve Stříbře.

2. sen. Krommera na p. ministra vnitra a p. ministra obchodu a průmyslu o tom, že okresní úřad v Bruntále nedbal nálezu nejvyššíha správního soudu.

3. sen. Franka na p. ministra vnitra stran nuceného odevzdání resp. zničení poštovních holubů v Lázních Kynžvartě.

4. sen. Franka na p. ministra školství a národní osvěty, a p. ministra železnic stran propuštění železničního dělníka Václava Gobliršche v Ošelíně, okres Stříbro.

Překlad ad 720/1.

Interpelce

senátora L. Franka na pana ministra vnitra

stran četnického vrchního strážmistra ve Stříbře.

Dne 17. června 1938, večer vytýkal vrchní četnický strážmistr, ve Stříbře služebně ustanovený, Karlu Ottovi ve Svinné č. 73 ve svém bytě, že poučil Josefa Leitla ve Vranově o formalitách, kterých je zapatřebí k přepsání jeho německých dítek z české školy do německé.

Když Karel Ott sdělil vrchnímu Četnickému strážmistru Pechovi, že také jistý Pohann ve Vranově, který je zaměstnán u dráhy, dá přepsati svou německou dceru z české školy do školy německé, prohlásil vrchní strážmistr, že Pohann na to bude přeložen, což ještě jednou se silným důrazem opětoval.

Postup tohoto četnického vrchního strážmistra vůči jmenovaným německým státním občanům projevený nátlakem za účelem přepsání jejich německých dětí do české školy je nezákonitý a trestný.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra, zdali jest ochoten naříditi vyšetření této věci a potrestání jmenovaného vrchního četnického strážmistra.

V Praze dne 23. července 1938.

Frank,
Schmidt, Bartl, Garlik, Krczal, Tschalcert, Pfrogner, Liehm, Reil, Schrammel, Keil.

720/1 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Herrn Innenminister betreffend den Gendarmerie-Oberwachtmeister in Mies.

Am 17. Juni 1938 abends machte der in Mies bedienstete Gendarmerieoberwachtmeister dem Karl Ott in Swina Nr. 73 in der Wohnung Vorhaltungen, weil er dem Josef Leitl in Wranowa über die Formalitäten, die zur Umschulung von dessen deutschen Kindern aus der čechischen in die deutsche Schule notwendig sind, Aufklärungen gegeben hatte.

Als Karl Ott dem Gendarmerieoberwachtmeister Pech mitteilte, daß auch ein gewisser Pohann in Wranowa, der bei der Bahn angestellt ist, seine deutsche Tochter aus der čechischen in die deutsche Schule umschulen werde, erklärte der Oberwachtmeister, daß Pohann daraufhin versetzt werden würde, was ex nochmals kräftig betont wiederholte.

Das Vorgehen dieses Gendarmerieoberwachtmeisters gegenüber den genannten deutschen Staatsbürgern zur Ausübung eines Druckes zwecks Einschulung deren deutscher Kinder in die čechische Schule ist ungesetzlich und strafbar.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn Minister die Anfrage, ob er bereit ist, eine Untersuchung dieser Angelegenheit und die Bestrafung des genannten Gendarmerieoberwachtmeisters anzuordnen.

Prag, am 23. Juli 1938.

Frank,
Schmidt, Bartl, Garlik, Krczal, Tschakert, Progner, Liehm, Reil, Schrammel, Keil.

Překlad ad 720/2.

Interpelace

senátora O. Krommera

na pana ministra vnitra a pana ministra obchodu a průmyslu o tom, že okresní úřad v Bruntále nedbal nálezu nejvyššího správního soudu.

Nálezem okresního úřadu v Bruntále ze dne 22. dubna 1932 č. 154/3-III/6 byl Edmund Preuss, účetní v Horním Benešově na Moravě, jako předseda spolku "Allgemeiner deutscher Arbeitnehmervere, in für Benisch und Umgebung" v Horním Benešově pro přestupek podle § 22 živnostenského řádu odsouzen k pokutě 500 Kč, v případě nedobytnosti k vězení na dobu 50 dní.

Proti tomuto výměru bylo včas podáno odvolání k zemskému úřadu v Brně, jenž výměrem ze dne 11. května. 1932, č. 9999-V-12 toto odvolání zamítl a rozhodnutí prvé stolice potvrdil.

Edmund Preuss podal proti tomu z formálních a materielních důvodů stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, složil však před tím pokutu 500 Kč u okresního úřadu v Bruntále. Nejvyšší správní soud dne 5. října 1934, č. 18.480/34, rozhodnutí zemského úřadu v Brně pro vadnost řízení zrušil. Přes to neuznal zemský úřad v Brně za potřebné, aby odstraniv závady, nejvyšším správním soudem zjištěné, vydal nové rozhodnutí anebo aby potrestanému dal okresním úřadem v Bruntále pokutu vrátiti, ačkoli to písemně a ústně bylo opětovně urgováno.

Toto jednání nižších instancí znamená zjevnou sabotáž rozhodnutí nejvyššího správního soudu a porušuje nejtěžším způsobem právní řád.

Interpelanti táží se tudíž, zdali je pan ministr ochoten zaříditi, aby odpovědní správcové jmenavaných nižších instancí byli vzati k odpovědnosti a aby bezodkladně bylo vyhověno rozhodnutí nejvyššího správního soudu.

V Praze dne 28. července 1038.

Krommer,
Fritsch, Krczal, Maixner, Keil, Tschakert, Schrammel, Reil, EVerner, Schmidt, W. Müller.

720/2 (původni znění).

Interpellation

des Senators Otto Krommer

an den Herrn Innenminister und den Herrn Minister für Handei und Gewerbe

wegen Nichtbeachtung des Erkenntnisses des Obersten Verwaltungsgerichtes durch die Bezirksbehörde in Freudenthal.

Mit Erkenntnis der Bezirksbehörde in Freudenthal vom 22. April 1932, Z. T. 154/3-III/6, wurde Edmund Preuß, Buchhalter in Denisch in Mähren, als Vorsitzender des "Allgemeinen deutschen Arbeitnehmervereines für Benisch und Umgebung" in Benisch wegen Übertretung nach § 22 der Gewerbeordnung zu einer Geldstrafe von 500 Kronen, im Uneinbringlichkeitsfalle zu Arrest in der Dauer von 50 Tagen verurteilt.

Gegen diesen Bescheid wurde rechtzeitig die Berufung an die Landesbehörde in Brünn eingebracht, welche mit Erkenntnis vom 11. Mai 1932, Z. L. 9.999-V-12, diese Berufung abgewiesen und die erstinstanzliche Entscheidung bestätsgt hat.

Edmund Preuß brachte dagegen aus formellen und materiellen Gründen die Beschwerde an das Oberste Verwaltungsgericht ein, doch hatte er vorher den Strafbetrag von 500 Kronen bei der Bezirksbehörde in Freudenthal erlegt. Das Oberste Verwaltungsgericht hat am 5. Oktober 1934, Z. 18.480/34, die Entscheidung der Landesbehörde Brünn wegen mangelhaften Verfahrens aufgehoben. Trotzdem hat es die Landesbehörde Brünn nicht für notwendig gehalten, eine neuerliche Entscheidung unter Behebung der vom Obersten Verwaltungsgerichte festgestellten Mängel herauszugeben oder dein Bestraften durch die Bezirksbehörde in Freudenthal den Strafbetrag zurückzahlen zu lassen, obwohl es schriftlich und mündlich wiederholt urgiert wurde.

Dieses Verhalten der Unterinstanzen stellt sich als eine offensichtliche Sabotage der Entscheidung des Obersten. Verwaltungsgerichtes dar und, verletzt die Rechtsordnung auf das schwerste.

Die Interpellanten fragen daher an, ob die Herren Minister bereit sind, veranlassen zu wollen, daß die verantwortlichen Leiter der genannten Unterinstanzen zur Verantwortung gezogen und der Entscheidung des Obersten Verwaltungsgerichtes unverzüglich entsprochen werde.

Prag, am 28. Juli 1938.

Krommer,
Fritsch, Krczal, Maixner, Keil, Tschakert, Schrammel, Reil, Werner, Schmidt, W. Müller.

Překlad ad 720/3.

Interpelace

senátora L. Franka

na pana ministra vnitra

stran nuceného odevzdání resp. zničení poštovních holubů v Lázních Kynžvartě.

Dne 21. května 1938 v 8 hodim večer dostavil se v Lázních Kynžvartě službou ustanovený četnický strážmistr Emanuel Piskup k několika pěstitelům poštovních holubů a vyzval je, aby své holuby připravili k odevzdání. Tak vyrozuměl v tomto smyslu mezi jinými vrchního poštmistra v. v. Dionysa Weinmanna, řezníka Viléma Zacha, pekaře Rudolfa Schmidta, vesměs v Lázních Kynžvartě, rotmistra Antonína Schustera ve Staré Vodě č. 153.

Dne 22. května 1938 přišel jmenovaný četnický strážmistr v 8 hodin ráno v průvodu civilního strážníka státní policejní expositury v Lázních Kynžvartě, Josefa Kabátka, a obecního strážníka Ferdinanda Raspa k Dionysu Weinmannovi. Strážmistr Piskup vyzval pana Weinmanna, aby své holuby odevzdal, tázal se ho, zdali má také mladé holuby a rozkázal mu konečně, aby odevzdal také vajíčka poštovních holubů. Holuby dal Josef Kabátek do pytle, vajíčka strážmistr Piskup a Josef Kabátek zničili, hodivše jimi o zeď.

Asi ve 1/4 9 dostavil se strážmistr Piskup s civilním strážníkem Josefem Kabátkem a učitelem české menšinové školy Karlem Červeným k Vilému Zachovi. Piskup ho vyzval, aby odevzdal všechny poštovní holuby a aby mláďata a vajíčka zničil. Staré holuby chtěl Piskup dáti zase do pytle, Zach mu však dal košík, aby holuby alespoň odborně umístil. Holubí mláďata a vájíčka byla zničena tím, že se jimi hodilo o zeď.

Také u pekaře Rudolfa Schmidta, řídícího učitele v. v. Edvarda Klemma, autodopravce Josefa Bauera a u majitele domu Antonína Christla, vesměs v Lázních Kynžvartě, byli holubi do pytle směstnáni, odneseni, mláďata a vajíčka zničena byla tím, že se jimi hodilo o zeď. Částečně museli to pěstitelé holubů na rozkaz intervenujících obstarati sami.

K předsedovi spolku pro pěstování poštovních holubů v Lázních Kynžvartě, panu Antonínu Schusterovi, přišli strážmistr Piskup a Josef Kabátek a vyzvali ho, aby své holuby odevzdal. Mláď'ata a vajička byla svrchu uvedeným brutálním způsobem zničena. Schusterovi bylo dále nařízeno, aby tři holuby, kteří byli na letu o závod, při návratu ihned zničil, jinak že bude potrestán.

Jde ve vylíčených případech asi o 130 holubů v průměrné ceně 50-100 Kč, takže včetně ceny zničených valjíček jde o úhrnou hodnotu asi 10.000 Kč.

Ve smyslu zákona ze dne 20. září 1923, č. 2 Sb. z. a n. z r. 1924, je zakázáno, poštovní holuby chytati, raniti a zabíjeti. Jen při mobilisaci a ve válce jsou majitelé poštovních holubů povinni odevzdati holuby proti náhradě do vlastnictví vojenské správy.

Ve skutečnosti však byli ve vylíčených případech poštovní holubi jmenovaným osobám zabaveni a do dnes jen z nepatrné části majitelům vráceni. Za nevrácené holuby a zničená mláďata nebyla poskytnuta žádná náhrada nebo odškodnění. Postupem těchto osob byl tedy zákon zřejmě porušen a majitelům poštovních holubů a pěstění poštovních holubů způsobena velká škoda. Tato nezákonitá opatření a způsob jednání při zabavení zvířat měly také za následek silné vzrušení u německého obyvatelstva v Lázních Kynžvartě.

Interpelanti táží se pana ministra, zdali jest ochoten:

1. dát zjistiti, zdali jmenovaní státní orgánové dopustili se těchto nezákonitostí na vyšší rozkaz nebo na vlastní odpovědnost,

2. zaříditi, aby vinníci byli vzati k odpovědnosti,

3. sděliti, zdali vinníci byli potrestáni a jmenovaným pěstitelům poštovních holubů způsobená škoda nahrazena.

V Praze dne 25. července 1938.

Frank,
Bartl, Liehm, Schösser, Maixner, Enhuber, Reil, Ing. Weller, Pfrogner, Schmidt, Werner.

720/3 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Herrn Innenminister betreffend die zwangsweise Ablieferung, bezw. Vernichtung von Brieftauben in Bad Königswart.

Am 21. Mai 1938 nach 8 Uhr abends erschien bei mehreren Brieftalbbenzüchtern der in Bad Königswart stationierte Gendarmeriewachtmeister Emanuel Piskup und forderte sie auf, ihre Tauben zurr Abliefern bereit zu halten. So verständigte er in diesem Sinne u. a. den Oberpostmeister i. R. Dionys Weinmann, den Fleischermeister Wilhelm Zach, den, Bäckermeister Rudolf Schmidt, sämtliche in Bad Königswart, den Rottmeister Anton Schuster in Altwasser Nr. 153.

Am 22. Mai 1.938 um 8 Uhr früh kam der genannte Gendarmeriewachtmeister in Begleitung des Zivilwachmannes der staatlichen Polizeiexpositur Bad Königswart, Josef Kabatek, und des Gemeindewachmannes Ferdinand Rasp zu Dionys Weinmann Wachtmeister Piskup forderte Herrn Weinmann auf, seine Tauben abzugeben, fragte ihn, ob er auch junge Tauben habe und befahl ihm schließlich, auch die Eier der Brieftauben abzuliefern. Die Tauben wurden von Josef Kabatek in einen Sack gegeben, die Eier Wurden von Wachtmeister Piskup und, Josef Kabatek vernichtet, indem sie diese an eine Mauer warfen.

Um etwa 1/4 9 Uhr erschien Wachtmeister Piskup mit dem Zivilwachmann Josef Kabatek und dem Lehrer der čechischen, Minderheitsschule Karl Červený bei Wilhelm Zach. Piskup forderte ihn auf, alle Brieftauben abzuführen und die Jungen und die Eier zu vernichten. Die alten Tauben wollte Piskup wieder in einen Sack geben, Zach gab ihm jedoch einen Korb, um die Tauben wenigstens fachmännisch unterzubringen. Die jungen Tauben und die Eier wurden vernichtet, indem sie en eine Wand geworfen wurden.

Auch beim Bäckermeister Rudolf Schmidt, Oberlehrer i. R. Eduard Klemm, Autofrachter Josef Bauer und beim Hausbesitzer Anton Christl, sämtliehe in Bad Königswart, wurden die Tauben, in einem Sacke zusammengepfercht, mitgenommen, die Jungen und die Eier wurden vernichtet, indem sie an eine Wand geworfen wurden. Zum, Teil mußten die Brieftaubenzüchter im Auftrage der Intervenierenden, dies selbst besorgen.

Zum Obmann des Brieftaubenzüchtervereines von Bad Königswart, Herrn Anton Schuster, kamen Wachtmeister Piskup und Josef Kabatek und forderten ihn auf, seine Tauben abzuliefern. Die Jungen und die Eier wurden auf die oben angeführte brutale Art und Weise vernichtet. Schuster wurde weiters aufgetragen, drei Tauben, welche auf dem Wettflug waren, bei Ankunft sofort zu vernichten, ansonsten er bestraft würde.

Es handelt sich in den geschilderten Fällen um etwa 130 Tauben, im Einzelwerte, von durchschnIttlich 50 bis 100 Kronen, so daß es einschließlich des Wertes der vernichteten Eier um einen Gesamtwert von ungefähr 10.000 Kronen geht.

Im Sinne des Gesetzes vom 20. September 1923, Slg. d. G. u. V. Nr. 2/2. ist es verboten, Brieftauben zu fangen, zu verletzen und zu töten. Nur während einer Mobllisierung und im Kriege sind die Besitzer der Brieftauben verpflichtet die Tauben der Militärverwaltung gegen eine Entschädigung ins Eigentum zu übergeben.

Tatsächlich wurden aber in den geschilderten Fällen die Brieftauben von den genannten Personen beschlagnahmt und bis heute nur zum geringen Teil den Besitzern zurückgestellt. Für die nicht zurückgestellten Tauben und die vernichtete Brut wurde keinerlei Ersatz oder Entschädigung geleistet. Durch das Vorgehen dieser Personen wurde daher offensichtlich das Gesetz verletzt. und den Brieftaubenbesitzern und der Brieftaubenzucht ein großer Schaden zugefügt. Diese ungesetzlichen Maßnahmen und die Art dies Vorgehens bei der Beschlagnahme der Tiere hatte auch die Auslösung einer starken Erregung bei der deutschen Bevölkerung in Bad Königswart zur Folge.

Die Interpellanten richten an den Herrn Minister die Anfrage, ob er bereit ist,

1. feststellen zu lassen, ob die genannten staatlichen Organe über höheren Auftrag oder auf eigene Verantwortung diese Ungesetzlichkeiten begangen haben,

2. zu veranlassen, daß die Schuldigen zur Verantwortung gezogen werden,

3. mitzuteilen, ob die Schuldigen bestraft wurden und ob den genannten Brieftaubenzüchtern der zugefügte Schaden ersetzt wurde.

Prag, 25. Juli 1938.

Frank,
Bartl, Liehn, Schösser, Maixner, Enhuber, Reil, Ing. Weller, Pfrogner, Schmidt, Werner.

Překlad ad 720/4.

Interpelace

senátora L. Franka

na pana ministra školství a národni osvěty a pana ministra železnic

stran propuštění železničniho dělníka Václava Goblirsche v Ošelíně, okres Stříbro.

Dne 14. června 1938 dostavil se na pracoviště železničních dělníků u Ošelína, okres Stříbro, úpravčí trati Horák a předčítal vyhlášku, kterou německým železničním dělníkům přeložili jejich čeští kamarádi, že mají dát své dítky zapsati do české školy v Ošelíně.

Dne 23. června 1938 byl železniční dělník Václav Goblirsch na zastávce v Ošelíně zavolán železničním zaměstnancem Schoberem k českému řídícímu učiteli, který ho vyzýval, aby své dítky posílal do české školy, což mu přinese výhody, a hrozil mu, že by toho v opačném případě musel litovati. Poněvadž se však Václav Goblirsch zdráhal posílati své dítky do české školy, byl již dne 24. června 1938 z práce propuštěn, poněvadž prý byl již trestán.

Tyto metody nutiti německé dítky do českých škol jsou nezákonité a trestné. Intenpelanti táží se tudíž pánů ministrů, zdali jsou ochotni dát případ vyšetřiti a vinníky vzíti k odpovědnosti.

V Praze dne 23. července 1938.

Frank,
Scharnagl, Pfrogner, Werner, Ing. Weller, Schösser, Liehm, Keil, Enhuber, Bock, Stellwag.

720/4 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur und den Herrn Minister für Eisenbahnwesen

wegen der Entlassung des Bahnarbeiters Wenzl Goblirsch in Oschelin, Bezirk Mies.

Am 17. Juni 1935 erschien an der Arbeitsstelle der Bahnarbeiter bei Oschelin, Bezirk Mies, der Bahnrichter Horak und las eine Kundmachung vor, die den deutschen Bahnarbeitern von ihren čechischen Arbeitskameradenübersetzt wurde, des Inhaltes, daß sie ihre Kinder in die čechische Schule in Oschelin einschreiben lassen sollen.

Am 23. Juni 1938 wurde der Bahnarbeiter Wenzl Goblirsch auf die Bahnhaltestelle Oschelin vom Bahnbediensteten Sehober zum čechischen Oberlehrer gerufen, der ihn aufforderte, seine Kinder in die čechische Schule zu schicken, was ihm Vorteile bringen werde, und ihm drohte, daß er es im Gegenfalle bereuen müßte. Da sich aber Wenzl Goblirsch weigerte, seine Kinder in die čechische Schule zu schicken, wurde er bereits am 24. Juni 1935 aus der Arbeit entlassen, weil er angeblich vorbestraft sei.

Diese Methoden, deutsche Kinder in čechische Schulen zu zwingen, sind ungesetzlich und strafbar. Die Interpellanten stellen daher an die Herren Minister die Anfrage, ob sie bereit sind, den Fall untersuchen zu lassen und die Schuldigen zur Verantwortung zu ziehen.

Prag, 23. Juli 1938.

Frank,
Scharnagl, Pfrogner, Werner, Ing. Weller, Schösser, Liehm, Keil, Enhuber, Bock, Stellwag.