Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

7. zasedání.

Tisk 716.

Interpelace:

1. sen. Reila na p. ministra pošt a telegrafů o tom, že poštmistrová Františka Hofmannová u poštovního úřadu v Borovničce, okres Hostinné, jedná proti služebním předpisům a proti zákonu a porušuje úřední tajemství.

2. sen. Bocka na p. ministra železnic stran protizákonného odnětí odznaků strany průvodčím československých státních drah.

3. sen. Schmidta na p. ministra vnitra stran pozastavení německého pozdravu a překročení služebních instrukcí orgánem tajné státní policie v Liberci.

4. sen. Franka na p. ministra vnitra stran ustanovení českých úředníků v sudetskoněmeckém území, kteří neovládají německého jazyka.

5. sen. Krommera na p. ministra vnitra stran pozastavení německého pozdravu a překročení služebních instrukcí policejním inspektorem státní policie v Krnově Tomáškem.

6. sen. Tschakerta na p. ministra veřejných prací a p. ministra financí stran nesprávnéhoa trapného postupu při zadání tesařských prací na stavbě budovy celního úřadu v Krnově.

7. sen. Franka na p. ministra pošt a telegrafů stran ustanovení čéských úředníků v sudetskoněmeckém území, kteří neovládají německého jazyka.

Překlad ad 716/1.

Interpelace

senátora E. Reila

na pana ministra pošt a telegrafů

o tom, že poštmistrová Františka Hofmannová u poštovního úřadu v Borovničce, okres Hostinné, jedná proti služebním předpisům a proti zákonu a porušuje úřední tajemství.

Množí se případy, že příjemci dostávají dopisy otevřeny nebo že jsou voláni na poštovní úřad, kde úředník službu konající dopisy příjemcům otevře, přečte a pak teprve vydá.

Tak byla Kateřina Tauchmannová, Borovnička č. 121, dne 10. června 1938 poštovním pošlem vyrozuměna, aby si došla na poštovní úřad pro dopis z Polska. Poštovní úřednice Františka Hofmannová prohlásila, že dopis, který byl jednoduše frankován, musí býti na poštovním úřadě otevřen, otevřela a přečtla ho. S poznámkou "nic to není" byl jí dopis vydán.

Dne 11. června 1938 nařídil poštovní posel Adalbertu Tauchmannovi, Borovnička č. 97, aby si došel pro dopis na poštovní úřad. Pověřil tím svého syna Gustava, který obdržel dopis s vyzváním, aby ho ihned před očima poštmistrové Františky Hofmannové otevřel. Teprve když poštmistrová toto psaní a vložené druhé psaní přečetla, byl dopis Tauchmannovi vrácen.

Téhož dne byla Františka Rzehaková, Borovnička č. 125, povolána na poštovní úřad. Poštmistrová ukázala jí doporučený dopis z Jugoslavie, otevřela ho tužkou a také druhé psaní do tohoto dopisu vložené, přečetla obě a pak teprve vydala oba dopisy adresátce.

Dne 14. června 1938 byl Č. Tauchmann, Borovnička č. 51, vyrozuměn, že pro něho leží dopis na poštovním úřadě. Poslal svou dceru Marii, aby pro dopis došla. Marie Tauchmannová obdržela dopis, musela ho před očima poštmistrové Františky Hofmannové otevříti a přečísti jí obsah.

Toto jednání poštmistrové značí hrubé porušení listovního tajemství a odporuje platným zákonům. Obyvatelstvo je pro toto jednání krajně roztrpčeno a silně zneklidněno.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra:

1. Je panu ministrovi vytýkaný stav věci znám?

2. Je pan ministr ochoten sděliti, zdali poštmistrová Františka Hofmannová jednala podle příkazu a kdo jí přikázal, aby takto jednala?

3. Je pan ministr ochoten dát věc vyšetřiti, proti provinilé zavésti disciplinární řízení a provésti je s veškerou přísností?

4. Jaká konkretní opatření učinil pan ministr, aby se podobné případy neopětovaly?

V Praze dne 16. července 1938.

Reil,
Krommer, Krczal, Patzak, Bock, Tschakert, Fritsch, Keil, Maixner, Schmidt, Stellwag.

716/1 (původní znění).

Interpellation des Senators Emil Reil

an den Herrn Minister für Post-, Telephonund Telegraphenverwaltung

wegen dienst- und gesetzwidrigen Vorgehens der Postmeisterin Franziska Hofmann am Postamte im Kleinborowitz, Bezirk Arnau, und Verletzung des Briefgeheimnisses.

Es mehren sich die Fäll, daß die Empfänger Briefe geöffnet erhalten, bzw. daß sie auf das Postamt gerufen werden, wo von den diensttuenden Beamten die an die Empfänger gerichteten Briefe geöffnet, gelesen und dann erst ausgefolgt werden.

So wurde Katharina Tauchmann, Kleinborowitz Nr. 121, am 10. Juni 1938 durch den Postboten verständigt, daß sie sich einen Brief aus Polen vom Postamte abholen möge. Die Postbeamtin Franiziska Hofmann erklärte, daß der Brief, der einfach frankiert war, am Postamte geöffnet werden müsse, brach diesen auf und las ihn. Mit dem Bemerken "es ist nichts", wurde ihr d er Brief ausgefolgt.

Am 11. Juni 1938 wurde Adalbert Tauchmann, Kleinhorowitz Nr. 97, durch den Postboten beauftragt, einen Brief vom Postamte abzuholen. Er beauftragte damit seinen Sohn Gustav, der den Brief mit der Aufforderung erhielt, ihn sofort vor den Augen der Postmeisterin Franziska Hofmann zu öffnen. Erst als dieser Brief und der inliegende zweite Brief von der Postmeisterin gelegen, worden war, erhielt Tauchmanen, das Schreiben zurück.

Am gleichen Tage wurde Franziska Rzehak, Kleinborowitz Nr. 125, zum Postamte beordert. Die Postmeisterin zeigtet ihr einen rekommandierten Brief aus Jugoslavien, öffnete ihm mit einem Bleistift und auch den, in diesem Schreiben enthaltenen zweiten Brief, las beide durch und händigte beide Briefe erst dann der Empfängerin aus.

Am 14. Juni 1938 wurde Vinzenz Tauchmann, Kleinborowitz Nr. 51, verständigt, daß ein Brief für ihn am Postamt liege. Er sandte seine Tochter Marie, den Brief zu beheben Marie Tauchmann erhielt den Brief, mußte ihn vor den Augen der Postmeisterin Franziska Hofmann öffnen und dieser den Inhalt vorlesen.

Dieses Vorgehen der Postmeisterin bedeutet eine grobe Verletzung des Briefgeheimnisses und stehlt mit den bestehenden, Gesetzen in Widerspruch. Die Bevölkerung ist wegen dieses Vorgehens im höchsten Maße empört und stark beunmuhigt.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn Minister die Anfragen:

1. Ist dem Herrn Minister der gerügte Sachverhalt bekannt?

2. Ist der Herr Minister bereit, bekanntzugeben, ob die Postmeisterin Franziska Hofmann auftragsgemäß handelte und wer ihr zu diesem Vorgehen den Auftrag erteilt?

3. Ist der Herr Minister bereit, den Sachverhalt erheben zu lassen, gegen die Schuldige ein Disziplinarverfahren einzuleiten und dieses mit aller Strenge durchzuführen?

4. Welche konkreten Verfügungen hat der Herr Minister getroffen, damit sich ähnliche Vorfälle nicht wieder ereignen?

Prag, am 10. Juli 1938.

Reil,
Krommer, Krczal, Patzak, Bock, Tschakert, Fritsch, Keil, Maixner, Schmidt, Stellwag.

Překlad ad 716/2.

Interpelace

senátora K. Bocka

na pana ministra železnic

stran protizákonného odnětí odznaku strany průvodčím československých státních drah.

Dne 12. května 1938 jel žák měšťanské školy v Žatci Schimansky motorovým vlakem v 7.10 hod. z Hořetic do Žatce. Při jízdě pozastavil mu službu konající průvodčí odznak strany k oslavě 1. května, upevněný na klopě kabátu, a odňal žákovi z tohoto důvodu jeho žákovskou legitimaci.

Toto jednání průvodčího znamená překročení jeho úředních oprávnění a přehmat proti zákonům. Průvodčí nebyl oprávněn odejmouti žákovi pro to, že měl odznak politické strany žákovskou legitimaci, tím méně však byl oprávnen pozastavovati žáka pro nošení tohoto odznaku, neboť k tomu mohl býti jedině a výhradně oprávněn nadřízený školní úřad.

Jednání průvodčího vzbudilo nevůli a pohoršení, pročež se interpelanti táží pana ministra železnic:

1. Je panu ministrovi vytýkaný stav věci znám?

2. Je pan ministr ochoten zavésti potřebné šetření a provinilého úředníka poučití řádně o jeho služebním oprávnění?

3. Jaká konkretní opatření učinil pan ministr, aby se podobné případy neopětovaly?

V Praze dne 16. července 1938.

Bock,
Gárlik, Fritsch, Ing. Weller, Enhuber, Tschakert, Schmidt, Werner, Schösser, Schrammel, Maixner.

716/2 (původní znění).

Interpellation

des Senators Karl Bock

an den Herrn Eisenbahnminister wegen ungesetzlicher Abnahme eines Parteiabzeichens durch einen Schaffner der tschechoslowakischen Staatsbahnen.

Am 12. Mai 1938 fuhr der Schüler der Bürgerschule in Saaz Schimansky mit dem Motorzug um 7.10 Uhr von Horatitz nach Saaz. Während der Fahrt wurde ihm von dem diensttuenden Schaffner das am Rockaufschlag befestigte Parteiabzeichen zum 1. Mai beanständet und dem Schüler aus diesem Grunde dessen Schülerlegitimation abgenommen.

Dieses Vorgehen des Schaffners bedeutet eine Überschreitung seiner Amtsbefugnisse und einen Verstoß gegen die Gesetze. Der Schaffner war nicht berechtigt, dem Schüler wegen des Tragens eines Abzeichens einer politischen Partei die Schülerlegitimation abzunehmen, noch weniger war er aber befugt, den Schüler wiegen des Tragens dieses Abzeichens zu beanständen, denn hiezu konnte einzig und allein die vorgesetzte Schulbehörde berechtigt sein.

Das Vorgehen des Schaffners hat Unwillen und Ärgernis erregt, weshalb die Interpellanten an den Herrn Eisenbahnminister folgende Anfragen richten:

1. Ist edlem Herrn Minister der gerügte Sachverhalt bekannt?

2. Ist der Herr Minister bereit, die nötigen Erhebungen einzuleiten und den schuldigen Beamten über seine Dienstbefugnisse gehörig aufzuklären?

3. Welche konkreten Verfügungen hat der Herr Mister getroffen, damit sich ähnliche Vorfälle nicht wiederholen?

Prag, am 16. Juli 1938.

Bock,
Garlik, Fritsch, Ing. Wellen,Enhuber, Tschakert, Schmidt, Werner, Schüssen Schrammel, Maixner.

Překlad ad 716/3.

Interpelace

senátora R. Schmidta

na pana ministra vnitra

stran pozastavení německého pozdravu a překročení služebních instrukcí orgánem tajné státní policie v Liberci.

Dne 9. května 1938 asi v 9.45 hod. zdravil Kurt Acksteiner z Vesce č. 359 u Liberce na náměstí v Liberci zdviženou rukou. V tom okamžiku přistoupil k němu nějaký civilista a srazil mu se vší silou ruku, při čemž použil nadávky "smrade"! Na to se útočník vzdálil, kdežto státní policista, který se k tomu nahodil, pana Acksteinera se vyptával a na konec se rozhodl stíhati pachatele. Ve Vídeňské třídě mohl býti pachatel zadržen. Státní policista se s ním delší dobu bavil a nechal ho pak nerušeně jíti svou cestou, kdežto s jedním svědkem příhody a udeřeným odebral se na policejní strážnici. Při výslechu se ukázalo, že pachatelem byl orgán tajné státní policie v Liberci.

Jednání orgánu tajné státní policie znamená přestopení jeho úředního oprávnéní, je neslučitelné s ustanoveními jeho služebních předpisů a vzbudilo v obyvatelstvu největší nevůli a pohoršení.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra vnitra:

1. Je panu ministrovi vytýkaný případ znám?

2. Je pan. ministr ochoten případ vyšetřiti a proti orgánu tajné státní policie v Liberci zavésti disciplinární řízení a s veškerou přísností je provésti?

3. Jaká konkretní opatření učinil pan ministr?

V Praze dne 16. července 1938.

Schmidt,
Stellwag, W. Müller, Garlik, Bartl, Krczal, Tschakert, Werner, Patzak, Frank, Ing. Weller.

716/3(původní znění).

Interpellation

des Senators Rudolf Schmidt

an den Herrn Minister des Innern

wegen Beanständung des deutschen Grußes und überschreitung seiner Dienstinstruktionen durch ein Organ der geheimen Staatspolizei in Reichenberg.

Am 9. Mai 1938 etwa um 9.45 Uhr grüßte Kurt Acksteiner aus Dörfel 3159 bei Reichenberg, am Marktplatz in Reichenberg mit erhobener Hand. In diesem Augenblick trat ein Zivilist auf ihn zu und schlug ihm den. Arm mit aller Kraft herunter, wobei er das Schimpfwort "smrade!" gebrauchte. Hierauf entfernte sich der Angreifer, während ein hinzugekommener geheimer Staatspolizist von Herrn Acksteiner Auskünfte verlangte und sich schließlich entswhloß, die Verfolgung des Schlägers aufzunehmen. In der Wiener-Straße konnte der Täter angehalten werden. Der Staatspolizist unterhielt sich längere Zeit mit diesem und, ließ ihn dann unbehelligt seines Weges gehen, während er sich mit einem Zeugen des Vorfalles und dem Geschlagenen zur Polizeiwachstube begab. Bei der Einvernahme stellte sich heraus, daß der Täter ein, Organ der geheimen Staatspolizei in Reichenberg war.

Das Vorgehen des Organes der geheimen Staatspolizei einen. Übergriff seiner Amtsbefugnis, ist mit den Bestimmungen seiner Dienstvorschriften unvereinbar und hat in, der Bevölkerüng größten, Unwillen ud Ärgernis erregt.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn Minister des, Innern die Anfragen:

1. Ist dem Herrn Minister der gerügte Sachverhalt bekannt?

2. Ist d er Herr Minister bereit, den Sachverhalt zu erheben und gegen das Organ der geheimen Staatspolizei in Reichen Berg ein Disziplinarverfahren einzuleiten, und dieses mit aller Strenge durchzuführen?

3. Welche konkreten Verfügungen hat der Herr Minister getroffen?

Prag, am 16. Juli 1938. Schmidt, Stellwag, W. Müller, Garlik, Bartl, Krczal, Tschakert, Werner, Patzak, Frank, Ing. Weher.

Překlad ad 716/4.

Interpelace

senátora L. Franka

na pana ministra vnitra

stran ustanovení českých úředníků v sudetskoněmeckém území, kteří neovládají německého jazyka.

Dne 8. července 1938 intervenoval advokát dr Wolfgang Zeynek v Lázních Kynžvartu u tamního státního policejního úřadu, aby urychlil vydání pasu. Když ho policejní úředník Bečvář česky oslovil, žádal dr Zeynek, aby s ním mluvil německy. Na to prohlásil jmenovaný úředník, že s dr Zeynkem nepotřebuje mluviti německy a že vůbec německy neumí.

Interpelanti táží se tudíž zdali pan ministr jest ochoten vzíti tohoto úředníka pro nezákonité jednání k odpovědnosti, a pak-li skutečně německého jazyka neovládá, dát ho nahraditi úředníkem, který německý jazyk ovládá.

V Praze dne 16. července 1938.

Frank, Liehm, Schmidt, Pfrogner, Schösser, Enhuber, Bock, Tschakert, Werner, Scharnagl, Bartl.

716/4 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Herrn Minister des Innern

betreffend die Anstellung tschechischer Beamter im sudetendeutschen Gebiete, welche die deutsche Sprache nicht beherrschen.

Am 8. Juli 1938 intervenierte Rechtsanwalt Dr. Wolfgang Zeynek in Bad Königswart bei der dortingen staatlichen Polizeibehörde wegen Beschleunigung der Ausstellung eines Passes. Als ihn der Polizeibeamte Bečvar tschechisch ansprach, verlangte Dr. Zeynek, dass er mit ihm deutsch spreche. Daraufhin erklärte der gennante Beamte, dass er mit Dr. Zeynek nicht deutsch zu sprechen brauche und dass er überhaupt nicht deutsch könne.

Die Interpellanten fragen daher an, ob der Herr Ministet bereit ist, diesen Beamten wegen ungesetzlichen, Verhaltens zur Verantwortung zu zieher und ihn, fallser tatsächlich die deutsche Sprache nicht beherrscht, durch einen solchen Beamten ersetzen zu lassen, der sie beherrscht.

Prag, 16. Juli 1938.

Frank,
Liehm, Schmidt, Pfrogner, Schösser, Enhuber, Bock, Tschakert, Werner, Scharnagl, Bartl.

Překlad ad 716/5.

Interpelace

senátora O. Krommera

na pana ministra vnitra

stran pozastavení německého pozdravu a překročení služebních instrukcí policejním inspektorem státní policie v Krnově Tomáškem.

Dne 9. května 1938 byl Oskar Drescher, truhlářský pomocník v Krnově u Františka Larische, když jeda na svém kole pozdravil svého známého zdviženou rukou, zadržen policejním inspektorem krnovské státní policie Tomáškem slovy: "Víte, co jste nyní učinil, nevíte, jaký je to pozdrav, to je přece hitlerovský pozdrav". Musel policejnímu inspektorovi pozdrav znovu ukázati a vysvětloval mu, že tento pozdrav, aniž by se ostatně při tom pozdrav vyslovil, je dovolen.

Na to policejní inspektor Tomášek pozdravil zdviženou rukou a zaťatou pěstí a vysvětloval panu Drescherovi, že na tento způsob smí pozdravovati.

Po sepsání personálií byl Dresher propuštěn.

Jednání policejního inspektora je neslučitelné s jeho služebními instrukcemi, znamená překročení jeho úřední moci a vzbudilo jak u svědků příhody tak také u ostatního obyvatelstva nevůli.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra vnitra:

1. Je panu ministrovi vytýkaný případ znám?

2. Je pan ministr ochoten zavésti proti policejnímu inspektoru Tomáškovi disciplinární řízení?

3. Jaká konkretní opatření učinil pan ministr?

V Praze dne 16, července 1938.

Krommer,
Krczal, Patzak, W. Müller, Fritsch, Werner, Reil, Bock, Schösser, Maixner, Schrammel.

 

Překlad ad 716/6.

Interpelace

senátora R. Tschakerta

na pana ministra veřejných prací a pana ministra financí

 

stran nesprávného a trapného postupu při zadání tesařských prací na stavbě budovy celního úřadu v Krnově.

Na základě vypsané stavby budovy celního úřadu v Krnově ucházel se stavební podnikatel František Irblich z Krnova o tesařské práce při této stavbě. Při intervenci dne 6. října 1937 u vrchního odborového rady Skokana v ministerstvu veřejných prací bylo intervenujícímu prohlášeno, že tesařské práce byly zadány Irblichovi. Dne 15. listopadu 1937 sdělil vrchní odborový rada Skokan, že místo zadání prací nastoupilo nové jejich vypsání, jež při nové intervenci dne 23. listopadu 1937 byla odůvodněno tím, že bylo podáno málo nabídek.

Při druhém vypsání byl stavební podnikatel Irblich mezi uchazeči zase nejlevnější. Při intervenci senátora Roberta Tschakerta dne 24. března 1938 v ministerstvu veřejných prací bylo mu ke spisu č. 9021-108-II-l prohlášeno, že tesařské práce nebyly zadány firmě František Irblich v Krnově, nýbrž firmě Richter z Olomouce, ačkoli její nabídka byla značně vyšší nežli nabídka firmy Irblich, ježto nabídka firmy Richter prý je pro úřad příznivější. Dne 1. dubna 1938 poukázala městská rada v Krnově ve svém podání na ministerstvo veřejných prací na tíseň místních živnostníků a prosila výslovně, aby při zadání tesařských prací bylo přihlédnuto k domácí firmě Irblich.

Při opětovné intervenci interpelantově u ministerského rady inž. Bonce v ministerstvu veřejných prací dne 12. květná 1938 bylo mu sděleno, že zadání tesařských prací firmé Richter v Olomouci stalo se již 30. března 1938, při čemž se ukázalo, že zadání bylo vypracováno již 23. února 1938.

Ačkoli se o zadání tesařských prací na stavbě budovy célního úřadu v Krnově ucházela krnovská firma, ačkoli tato firma podala nejlevnější nabídku a ačkoli se tato firma zavázala, že celou cenu nabídky 52.996'90 Kč dá odepsati pro dlužné daně, nebyly práce zadány místnímu podnikateli, v hospodářské tísni se nalézajícímu, nýbrž firmě v místě cizí, která nad to podala nabídku dražší. Toto stranické jednání při zadání veřejných prací vzbudilo u obyvatelstva v Krnově pochopitelně největší nevúli, roztrpčení a vzrušení.

Interpelanti táží se tudíž pánů ministrů:

1. Je pánům ministrům vytýkaný případ znám?

2. Jsou páni ministři ochotni sděliti, proč práce byly zadány firmě Richter, Olomouc, a nikoli firmě Irblich, Krnov?

3. Jaká konkretní opatření učinili páni ministři, aby se podobné případy více neopakovaly a aby budoucně při zadávání veřejných prací v prvé řadě bylo přihlíženo k místním firmám?

V Praze dne 16. července 1938.

Tschakert,
Frank, Schmidt, Reil, Liehm, Patzak, Werner, Stellwag, Ing. Weller, Enhuber, Krommer.

716/6 (původní znění).

Interpellation

des Senators Robert Tschakert

an den Herrn Minister für öffentliche Arbeiten und den Herrn Minister für Finanzen

wegen unrichtigen und peinlichen Vorgehens anläßlich der Vergabe der Zimmermannsarbeiten beim Bau des Zollamtsgebäudes in Jägerndorf.

Auf Grund der Ausschreibung über den Bau des Zollamtsgebäudes in Jägerndorf hatte sich der Bauunternehmer Franz Irblich aus Jägerndorf um die Zimmermannsairbeiten bei diesem Bau beworben. Auf Grund einer Vorsprache am 6. Oktober 1937 bei Obersektaonsrat Skokan im Arbeitsministerium wurde den Intervenienten erklärt, daß die Zimmermanmsarbeiten an Irblich übertragen wurden. Am 15. November 1937 wurde durch Obersektionsrat Skokan mitgeteilt, daß statt der Vergabe eine neuerliche Ausschreibung erfolgte, die bei einer neuerlichen Vorsprache am 23. November 1937 darmit begründet wurde, daß zu wenig Angebote eingebracht worden seien. Bei der zweiten Ausschreibung war unter den Bewerbern der Bauunternehmer Irblich abermals der billigste Anbotsteller. Bei einer Intervention des Senators Robert Tschakert am 24. März 1938 im Ministerium für öffentliche Arbeiten wurde ihm zu dem Akt Zl. 9021-108-II-1 erklärt, daß die Zimmermannsarbeiten nicht,an die Firma Franz Irblich, Jägerndorf, sondern an die Firma Richter aus Olmütz, obwohl deren Angebot bedeutend höher war als das der Firma. Irblich, vergeben würden, da das Angebot der Firma Richter für die Behörde günstiger sei. Am 1. April 1938 wies der Stadtrat Jägerndorf in einer Eingabe an das Ministerium für öffentliche Arbeiten auf die örtliche Notlage der Gewerbetreibenden hin und bat ausdrücklich um Berücksichtigung dem heimischen Firma Irblich bei der Vergabe der Zimmermannsarbeiten.

Bei einer abermaligen Vorsprache des Interpellanten bei Ministerialrat Ing. Bonec im Ministerium für öffentliche Arbeiten am 12. Mai 1938 wurde ihm der Bescheid gegeben, daß die Vergabe der Zimmiermannsarbeiten bereits am 30. März 1938 an die Firma Richter, Olmütz, erfolgt sei, wobei sich herausstellte, daß die Ausarbeitung der Vergabe schon am 23. Feber 1098 erfolgt war.

Obwohl sich um die Verggbe der Zimmermannsairbeiten am Bau,des Zollamtsgebäudes in Jägerndorf eine Jägerndorfer Firma beworben hatte, obwohl diese Firma das billigste Angebot unterbreitet und obwohl sich diese Firma verpflichtet hatte, dien gesamten Offertpreis von 52.996.90 Kc für rückständige Steuern abschreiben zu lassen, wurden die Arbeiten nicht an den ortsansässigen, in wirtschaftlicher Notlage befindlichen Unternehmer, sondern an eine ortsfremde Firma vergeben, die überdies ein teueres Angebot eingebracht hatte.

Dieses parteiliche Vorgehen bei der Vergabe von öffentlichen Arbeiten hat bei der Bevölkerung vom, Jägerndorf begreiflicher Weisse größten Unwillen, Verbitterung und Erregung hervorgerufen.

Die Interpellanten richten daher an die Herren Minister die Anfragen:

1. Ist den Herren Ministern der gerügte Sachverhalt bekannt?

2. Sind die Herren Minister bereit, bekanntzugdben, warum die Arbeiten an die Firma Richter, Olmütz, und nicht an die Firma Irblich, Jägerndorf, vergeben wurden?

3. Welche konkreten Verfügungen halben die Herren Minister getroffen, daß sich ähnliche Fälle nicht mehr wiederholen und künftighin bei der Vergabe öffenthcher Arbeiten in erster Linie Ortsansässige Firmen berücksichtigt werden?

Prag, am 16. Juli 1938.

Tschakert,
Frank, Schmidt, Reil, Liehm, Patzak, Werner, Stellwag, Ing. Weller, Enhuber, Krommer.

Překlad ad 716/7.

Interpelace

senátora L. Franka

na pana ministra pošt a telegrafů

stran ustanovení českých úředníků v sudetskkoněmeckém území, kteří neovládají německého jazyka.

Výpomocná úřednice Božena Janečková u přepážky poštovního úřadu ve Velké Hleďsebi přibírá při dotazech v německém jazyku listonoše Jana Gärtnera k překladu, pak podá vysvětlení listonoši v jazyce českém, který je straně má zase přeložiti do němčiny. Poněvadž se tak již stalo opětovně a vzbudilo to rozruch u obyvatelstva a jmenovaná úřednice se pro neznalost německého jazyka pro službu u přepážky zjevně nehodí, táží se interpelanti pana ministra, zdali jest ochoten dát tuto věc vyšetřiti a upraviti ji tím, že toto služební místo bude obsazeno úředníkem německy mluvícím.

V Praze dne 16. července 1938.

Frank,
Scharnagl, Krczal, Schrammel, Stellwag, Maixner, Garlik, dr Hilgenreiner, Ing. Weller, Fritsch,W. Müller.

716/7 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Herrn Minister für Post- und Tele- grafenwesen

betreffend die Anstellung tschechischer Beamter im sudetendeutschen Gebiete, welche die deutsche Sprache nicht beherrsehen.

Die Aushilfsibeamtin Božena Janečková beim Schalterdienst des Postamtes in Groß-Sichdichfür zieht bei Anfragen in deutscher Sprache den Briefträger Johann Gärtner zur Übersetzung heran, sodann gibt sie die Auskunft an den Briefträger in tschechischer Sprache, der sie wieder dem Kunden ins Deutsche übersetzen, soll. Da sich dies bereits vielfach ereignet und Erregung bei der Bevölkerung ausgelöst hat und die genannte Beamtin sich mangels Kenntnis der deutschen Sprache für den Schalterdienst offensichtlich nicht eignet, stellen die Interpellanten an den, Herne, Minister die Anfrage, ob er bereit ist, diese Angelegenheit erheben und durch Besetzung dieses Dienstpostens mit einem deutschsprechen den Beamten regeln zu lassen.

Prag, am 16. Juli 1938.

Frank,
Scharnagl, Krczal, Schrammel, Stellwag, Maixner, Garlik, Dr. Hilgenreiner, Ing. Weller, Fritsch, W. Müller.