Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

7. zasedání.

Tisk 711.

Interpalace:

1. sen. dr Budayho na pána ministra vnútra ohľadom porušenia tajnosti volieb zneužitím úradnej moci vedúcim notáram v Lučenci Jozefom Schwambergerom, ktorý pri úradnom výkone urážkami a skutkom ublížil senátorovi N. S. Antanovi Pázmánovi.

2. sen. Hokkyho celej vláde o nárokoch obce Verbovce na pasienky.

3. sen. Pfrognera na vládu stran právní nejasnosti o schůzích podle § 2.

4. sen. prof. dra Brasse na p. ministra školství a národní osvěty stran nesnesitelných prostorových poměrů na německé vysoké škole technické v Praze, obzvláště jejího oddělení pro chemii.

5 sen. Franka na p. ministra školství a národní osvěty stran protizákonného jednání učitele Jindřicha Vrby ve Staré Huti, okres Hostouň.

711/1.

Interpelácia

senátora dra Jozefa Budayho na pána ministra vnútra ohľadom porušenia tajnosti volieb zneužitím úradnej moci vedúcim notárom v Lučenci, Jozefom Schwambergerom, ktorý pri úradnom výkone urážkami a skutkom ublížil senátorovi N. S. Antonovi Pázmánovi.

Dňa 22. mája 1938 konaly sa v Lučenci voľby do obecného zastupitelstva. O 10. hod. 40 min. vstúpil senátor N. S. Anton Pázmán do volebnej miestnosti čís. VII (v dievčenskej meštianke) a počul, ako dozorčí úradník, lučenský vedúci notár Jozef Schwamberger z úradnej moci nariaďuje, aby volebná komisia vyložila širokú otvorenú ládu (debnu) na odhadzovanie volebných lístkov, ktorými voličia nevolili zo zastretého miesta pred volebnú komisiu tak, aby členovia volebnej komisie videli, keď lístky voličom odhodené sa po odhodení rozprchly, že ktorú stranu volič nevolil, tým samozrejme zvedeli i to, ktorú stranu volič volil. Ba čo viac, vedúci notár nariadil, aby jeden člen komisie stál blízko pri láde a kontroloval odhadzavanie lístkov. Zdôrazňujem, že na odhadzovanie lístkov, ktorými voličia nevolili nebola schránka, ale na vrchu široká a celkom otvorená láda.

Takéto kontrolovanie hlasovania považoval senátor Anton Pázmán za neprípustné a ohradil sa proti nemu jednak ako zmocnenec strany (ako prvý kandidát) jednak si ako člen senátu Národného shromaždenia a na znak protestu odoprel hodiť lístky, ktorými nevolil do otvorenej lády pred komisiou. Vedúci notár Josef Schwamberger sa rozzúril a začal kričať neprípustným spôsobom, že senátor Pázmán nemá tam nijakých práv, že kým lístky neodhodí, že ho z miestnosti nevypustí a potom, že ho dá vyviesť strážnikom. Keď sa senátor Pázmán proti takémuto úradovaniu a porušovaniu imunity ohradil a zdôraznil, že volby majú byť tajné, vedúci notár sa rozzúril ešte viac a neslýchano hrubým, štvavým a úradníka nijako dôstojným a ponižujúcim spôsobom začal revať: Ty potvora, zradca, somár, kretén atď. Okrem toho vyskočil a chytil senátora Antona Pázmána za hrdlo a začal ho škrtit. Len ostatní členovia volebnej komisie senátora Pázmána zachránili. Aby ďalšiemu zúreniu vedúceho notára boto zamedzené, senátor Pázmán opustil volebnú miestnosť, ale vedúci notár nadával na neho ďalej.

Pýtam sa pána ministra:

1. Je pán minister ochotný tento prípad čo najprísnejšie dat vyšetriť?

2. Je pán minister ochotný zistiť kvalifikáciu vedúceho notára v Lučenci, Jozefa Schwambergera, a zaviesť proti nemu disciplinárne vyšetrovanie?

3. Je pán minister ochotný postarat sa o rehabilitáciu senátora Antona Pázmána, ako člena zákonodarného sboru nášho štátu?

4. Je pán minister ochotný zamedziť šafárenie vedúceho notára bez predpísaného školského vzdelania v Lučenci a postarat' sa o to, aby v dnešných kritických dobách v pohraničných krajoch boli dosadení úradníci plne kvalifikovaní a nekompromitujúci vážnosť stavu a štátu?

5. Je pán minister ochotný oznámit' tento prípad príslušnému štátnemu zastupitelstvu za účelom zavedenia trestného pokračovania proti Jozefu Schwambergerovi, vedúcemu notárovi v Lučenci, pre zneužitie úradnej moci?

V Prahe dňa 8. júna 1938.

Dr Buday, dr Krčméry, dr Fritz, Janček, dr Polyák, dr Ravasz, Juriga, dr Mederly, Pázmán, Hancko, Földesi.

Překlad ad 711/2.

Interpelácia

senátora Hokkyho

celej vláde

o nárokoch obce Verbovce na pasienky.

Obec Verbovce je od storočí rydze maďarská obec v župe ugočskej, dnes okresu ugočského. Po prevrate boli na statku Františka Nagy-Idayho, v chotári obce Staré Verbovce, usadení kolonisti rusinskí. Za prevádzania pozemkovej reformy bola tedy spáchaná ťažká nespravedlivost, že obyvatelia rydze maďarskej obce Verbovce neobdržali pôdy, lež že uvoľnené pozemky boly dané rusínským kolonistom, dopraveným sem z mých krajov. Bolo to zhoršené ešte tým, že z velkostatku Zselénszkyho boly dvakrát oddelené pasienky a tieto sa dostaly zasa do držby rusinských kolonistou v Nových Verbovciach. Príslušní činitelia dobre vedeli, že obyvatelia obce Staré Verbovce nemajú pasienkov, avšak o to nedbali, a nedbali ani o to, že menovaná obec plní svoje štátno-občianske povinnosti nad svoje sily. Strana agrárna a strana soc.-demokratická nespočetnekrát využily núdzu obce Staré Verbovce o pasienky k účelom kortešským. Obyvateľom sľubovali pasienky. Avšak po volbách odmietli ich tým, že Verbovce už dvakrát obdržaly pasienky, ovšem zamlčali, že tejto výhody dostalo sa iba rusinským kolonistom v Nových Verbovciach. Takéto ťažké nespravedlivosti a šaľby vyvolávajú v maďarskom obyvateľstve, ktorého oprávnené nároky sa sosmiešňujú a príslušnými činiteľmi neplnia, iba roztrpčenie. V dôsledku podobných prípadov nemôže byt maďarské obyvateľstvo uspokojené, lebo príslušní činitelia stále sa starajú o to, aby jeho rozhorčenie vzrastalo.

A to je príčina, že maďarské obyvatelstvo nemôže už veriť žiadnym sľubom.

S úctou tážem sa celej vlády:

Či hodláte postarať sa o to, aby sa obci Staré Verbovce ihneď dostalo pasienkov, a to tým väčšmi, keďže ešte i teraz je tam zabraná pôda z veľkostatku Zselénszkyho, ktorá bude prideľovaná.

V Prahe v mesiaci máji 1938.

Hokky,
dr Turchányi, dr Szilassy, dr Pajor, Garlik, Füssy, Liehm, Keil, dr Hilgenreiner, dr Brass, Enhuber.

711/2 (původní znění).

Interpelláció

az összkormányhoz,

Verböcz község legelő igénylése tárgyában.

Beadják: Hokky Károly szenátor és társai.

Verböcz község évszázadok óta fennálló szinmagyar községe Ugocsa megyének, ma az ugocsai járásnak. A prevrat után Nagy-Iday Ferenc birtokára ruszin telepeseket telepitettek, Ó-Verböcz község határában. A földreform során tehát elkövették azt a súlyos igazságtalanságot, hogy a szinmagyar Verböcz község lakosainak nem adtak földet, hanem más vidékről hozott ruszin telepeseknek adták az ott felszabadult földeket. Ezt avval súlyosbbitották, hogy a Zselénszky uradalomból kihasítottak két izben is legelőt s azt ujból Uj-Verböcz ruszin telepeseinek adták. Jól tudták az illetékesek, hogy Ó-Verböcz lakosainak nincs legelőjük, de azzal mit sem törödtek. Azzal sem, hogy nevezett község állampolgári kötelességeinek erején felül tesz eleget. Az agrár és szoc. dem. pártok kortes célokra számtalanszor kihasználták Ó-Verböcz legelő hiányát. Igértek nevezetteknek legelőt. De a választások után mindig azzal utasitották el őket, hogy Verböcz kapott két izben is legelőt, de azt elhallgatták, hogy e kedvezményben Uj-Verböcz ruszin telepesei részesültek csak. Az ilyen súlyos igazságtalanságok s gyakori rászedések okai az elkeseredésnek a magyar lakosságban, amikor jogos igényeiket kinevetik s őket e jogos igényeik kielégitéséből az arra illetékesek egyszerűen kinullázák. Az ezekhez hasonló esetek miatt nem tud a magyar lakosság megnyugodni, mert az illetékesek állandóan gondoskodnak arról, hogy elkeseredésük fokozódjék.

Ez az oka annak, hogy a magyar lakosság nem tud már itt hinni semmiféle igéretnek.

Tisztelettel kérdem az összkormányt:

Hajlandó-e gondoskodni arról, hogy Ó-Verböcz község haladéktalanul legelőhöz jusson. Annál inkább, mert most is van lefoglalt föld, amely a Zselénsky uradalomból osztás alá kerül.

Praha, 1938. május hó.

Hokky, Dr. Turchányi, Dr. Szilassy, Dr. Pajor, Garlik, Füssy, Liehm, Keil, Dr. Hilgenreiner, Dr. Brass, Enhuber.

Překlad ad 711/3.

Interpelace

senátora A. Pfrognera

na vládu

stran právní nejasnosti o schůzích podle § 2.

Pořadatelé tak zvaných uzavřených schůzí podle § 2 jsou od mnoha let vydáni úplné libovůli správních úřadů. Každý člen policie má ve formálních předpisech pro takovéto schůze jiný názor.

Interpelanti se proto táží:

Jakých formálností je podle názoru vlády zapotřebí pro konání uzavřených schůzí podle § 2?

Odůvodňujeme naléhavost interpelace tím, že podřízení policejní orgánové denně protizákonným způsobem šikanují a obtěžují svolavatele uzavřených schůzí podle § 2!

V Praze dne 21. května 1938.

Pfrogner,
Bartl, Liehm, dr Brass, dr Tischer, Krczal, Schrammel, Keil, Ing. Weller, Frank, dr Hilgenreiner, Fritsch, Krommer, Bock, Maixner, Reil, Enhuber, Garlik, W. Müller, Schmidt, Patzak, Schösser, Tschakert, Stellwag, Werner, Scharnagl.

711/3 (původni zněni).

Interpellation

des Senators Anton Pfrogner

an die Regierung

wegen rechtlicher Unklarheit liber § 2 Versammlungen.

Die Veranstalter sogenannter geschlossener § 2 Versammlungen sind seit vielen Jahren der völligen Willkür der Verwaltungsbehörden ausgesetzt. Jeder Polizist hat über die Formvorschriften dieser Versammlungen andere Ansichten.

Die Interpellanten stellen doher die Anfrage:

Welche Formerfordernisse sind nach Ansicht der Regierung für die Abhaltung geschlossener § 2 Versammlungen erforderlich?

Wir begründen die Dringlichkeit der Interpellation damit, daß täglich untergeordnete Polizeiorgane die Einberufer geschlossener § 2 Versammlungen in gesetzwidriger Weise schikanieren und belästigen!

Prag, am 21. Mai 1938.

Pfrogner,
Bartl, Liehm, Dr. Brass, Dr. Tischer, Krczal, Schrammel, Keil, Ing. Weller, Frank, Dr. Hilgenreiner, Fritsch, Krammer, Bock, Maixner, Reil, Enhuber, Garlik, W. Müller, Schmidt, Patzak, Schösser, Tschakert, Stellwag, Werner, Scharnagl.

 

Překlad ad 711/4.

Interpelace

senátora prof. dr K. Brasse

na pana ministra školství a národní osvěty

stran nesnesitelných prostorových poměrů na německé vysoké škole technické v Praze,

obzvláště jejího oddělení pro chemii.

Již dne 4. června 1930 podal tehdejší poslanec dr Hassold v téže věci interpelaci na ministra školství a žádal naléhavě nápravu uvedených tam jednotlivých stavebních a prostorových závad.

Ježto na tuto interpelaci přes naléhavost zmíněných otázek nebyla dána odpověď, opětoval zmíněný poslanec interpelaci dne 6. října 1930.

Na to tehdejší ministr školství a národní osvěty konečně dne 2l. října 1930 odpověděl. V odpovědi na interpelaci (tisk 743 z r. 1930) se praví:

"Nedostatku místností německé vysoké školy technické v Praze lze čeliti účelně jen novými stavbami. Proto státní správa školská usiluje, aby byly získány k tomu účelu vhodné pozemky. Poněvadž však novostavby vysoké školy budou vyžadovati ještě delší doby, zamýšlí ministerstvo školství a národní osvěty provésti alespoň k částečnému odstranění nynější tísně některé snadněji proveditelné stavby, tak na příklad nástavek poschodí na domě v Konviktské ulici. Nedostatek místností pro chemické stolice německé vysoké školy technické je potřebí ovšem odčiniti co nejrychleji a ministerstvo školství a národní osvěty této věci věnuje zvláštní péči."

Při oslavě 125. výročí německé vysoké školy technické r. 1931 přislíbil tehdejší ministr školství slavnostně zakoupení přiměřeného stavebního místa Státní regulační komisi předloženo bylo neméně než 13 plánů vhodných pozemků. Dvanáctý a třináctý návrh došel konečně souhlasu k provedení nových budov. Rozhodnouti má nyní ministerstvo školství. Tam leží spis dodnes. Neboť uplynulo od té doby skoro 8 roků, aniž by celá věc byla pokročila jen o krok. Důvěřujíce v dané slovo ministrovo a poukazujíce na naléhavost přiznanou také se strany ministerstva, táži se podepsaní senátoři pana ministra školství a národní osvěty:

1. Je pan ministr ochoten zaříditi vše potřebné, aby v nejbližší době bylo odpomoženo přiznanému nesnesitelnému nedostatku místností německé vysoké školy technické v Praze?

2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby se zakoupil některý z pozemků v úvahu přicházejících?

3. Je pan ministr obzvláště ochoten odstraniti neudržitelné poměry na oddělení pra chemii německé vysoké školy technické v Praze vrácením ústavní budovy, kterou čeká vysoká škola obchodní obsadila?

V Praze dne 15. června 1938.

Dr Brass,

Frank, Ing. Weller, Liehm, Schmidt, Bock, Krommer, Schrammel, Tschakert, Garlik, Enhuber, dr Hilgenreiner.

711/4 (původní znění).

Interpellation

des Senators Prof. Dr. Kurt Brass

an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur

in Angelegenheit der unerträglichen räumlichen Verhältnisse an der Deutschen Technischen Hochschule in Prag, besonders ihrer Abteilung für Chemie.

Bereits am 4. Juni 1930 hat der damalige Abg. Dr. Hassold eine Interpellation an den Schulminister in derselben Angelegenheit eingebracht und die dringende Abhilfe der dort einzeln angeführten baulichen und räumlichen Mißstände gefordert.

Da diese Interpellation trotz der Dringlichkeit der aufgeworfenen Fragen nicht beantwortet wurde, hat der eravähnte Abgeordnete die Interpellation am 6. Oktober 1930 wiederholt.

Daraufhin hat der damalige Minister für Schulwesen und Volkskultur am 21. Oktober 1930 endlich geantwortet. In der Interpellationsbeantwortung heißt es (Druck Nr. 743 v. J. 1930):

"Dem Rauxmnangel der Deutschen Technischen Hochschule in Prag kann zweckmäßig nur durch Neubauten gesteuert werden. Aus diesem Grande ist die staatliche Schulverwaltung bemüht, die zu diesem Behufe geeigneten Grundstücke zu erwerben. Da jedoch die Neubauten der Hochschule noch eine längere Zeit erheischen werden, beabsichtigt das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur behufs wenigstens teilweiser Beseitigung der derzeitigen Schwierigkeiten, gewisse leichter durchführbare Bauten z. B. den Aufbau eines Stockwerkes auf das Haus in der Konviktgasse vorzunehmen. Der Raummangel für die chemische Abteilung der Deutschen Technischen Hochschule rmuß allerdings raschest beseitigt werden und widmet das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur dieser Angelegenheit besondere Fürsorge."

Gelegentlich der 125 Jahr-Feier der Deutschen Technischen Hochschule im Jahre 1931 hat der damalige Schulminister den Ankauf eines entsprechenden Bauplatzes feierlich zugesagt. Es wurden bereits nicht weniger als 13 Pläne von geeigneten Grundstücken der staatlichen Regulierungskömmission vorgelegt. Der 12. und 13. Vorschlag hat endlich die Züstimmung zur Ausführung der neuen Gebäude erhalten. Die Entscheidung hot jetzt das Schulministerium. Dort liegt der Akt bis heute. Denn es sind seitdem fant 8 Jahre vergangen, ohne daß die ganze Angelegenheit auch nur einen Schritt weiter gekorrimen wäre. Im Vertrauen auf das gegebene Ministerwort und unter Hinweis auf die auch von ministerieller Seite zugegebene Dringlichkeit stellen die unterfertigten Senatoren an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, alles nötige zu veranlassen, um den zugegebenen unerträglichen Raummangel der Deutschen Technischen Hochschule in Prag in allernächster Zeit abzuhelfen?

2. Ist der Herr Minister bereit, den Ankauf eines der in Betracht kommenden Grundstücke zu veranlassen?

3. Ist der Herr Minister insbesondere bereit, die unhaltbaren Zustände an der Abteilung für Chemie der Deutschen Technischen Hochschule in Prag durch Rückgabe des von der Čechischen Handelshochschule besetzten Institutsgebäudes abzustellen?

Prag, am I5. Juni 1938.

Dr. Brass,
Frank, Ing. Weller, Liehm, Schmidt, Bock, Krommer, Schrammel, Tschakert, Garlik, Enhuber, Dr. Hilgenreiner.

Překlad ad 711/5.

Interpelace

senátora L. Franka

na pana ministra školství a národní osvěty

stran protizákonného jednání učitele Jindřicha Vrby ve Staré Huti, okres Hostouň.

Učitel na české škole ve Staré Huti, okres Hostouň, jménem Jindřich Vrba, docílil loňského roku zápisu tří dítek zedníka Arnošta Sellnera, státního občana německé národnosti ve Staré Huti č. 62, do české školy ve Staré Huti tím, že mu slíbil zprostředkovati místo cestáře. Arnošt Sellner však toto místo nedostal. Tento učitel tázal se zase před třemi týdny Arnošta Sellnera, zdali bude své dítky posílati nadále do české školy, a slíbil mu v tom případě místo školníka a zprostředkovati zaměstnání u některé stavební firmy.

Jmenovaný učitel tázal se před 14 dny nádenníka německé národností Jana Lichy, zdali bude také v příštím školním roce posílati své dítky do české školy a jakého je jinak smýšlení. Učitel slíbil nádenníkovi místo "čističe školy" od července 1938 a že mu bude dán do opatrování sirotek za měsíční příspěvek 200 Kč, bude-li své dítky posílati nadále do české školy.

Šimon Saffert ze Staré Huti č. 59, německé národnosti, dostal od jmenovaného učitele kolo za to, že své dítky posílal do české školy. Poněvadž Saffert chce nyní své děti posílati do německé školy, hrozil mu učitel Vrba, že Saffert pak musí kolo zaplatit a že na něho pošle exekutora.

Také jiným rodičům německé národnosti sliboval učitel Vrba za posílání dětí do české školy dary, na příklad dětské střevíce, oděv, potraviny, také peníze a možnosti práce. Že také tyto sliby myšleny byly jedině jako lákadlo a nikoli jako sociální pomoc, vysvítá z toho, že rovněž nebyly splněny.

Toto jednání učitele Vrby je novým důkazem toho, jakými nezákonitými a dokonce podvodnými prostředky s využitím nouze chudých rodičů chytány jsou německé dítky do českých škol. Správnost hořejších údajů potvrzena je protokolárním zjištěním.

Podepsaní táží se pana ministra, zdali je ochoten učiniti přítrž těmto metodám a v uvedeném konkrétním případě provésti potrestání učitele Jindřicha Vrby.

V Praze dne 17. června 1938.

Frank,
Scharnagl, Pfrogner, dr Brass, Maixner, Bartl, Schmidt, Tschakert, Liehm, Krczal, Ing. Weller.

711/5 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur

wegen des ungesetzlichen Vorgehens des Lehrers Jindřich Vrba in Althütten, Bezirk Hostau.

Der Lehrerau der tschechischen Schule in Althütten, Bezirk Hostau, namens Jindřich Vrba, hat im Vorjahre die Einschulung von drei Kindern des Maurers Ernst Sellner, Staatsbürger deutscher Volkszugehörigkeit in Althütten Nr. 62, in die tschechische Schule in Althütten dadurch erreicht, daß er ihm die Vermittlung eines Straßeneinräumerpostens versprach. Ernst Sellner erhielt jedoch diesen Posten nicht. Dieser Lehrer fragte vor drei Wochen wiederum Ernst Sellner, ob dieser seine drei Kinder weiterhin in die tschechische Schule schicken werde, und versprach ihm in diesem Falle den Posten eines Schuldieners und die Vermittlung einer Anstellung bei einer Baufirma.

Der genannte Lehrer fragte vor 14 Tagen den Taglöhner deutscher Volkszugehörigkeit Johann Licha, ob dieser auch im kommenden Schaljahre seinedrei Kinderindie tschechische Schule schicken werde und was für eine Gesinnung er sonst habe. Der Lehrer versprach dem Taglöhner den Posten eines "Schulreinigers" ab Juli 1938 und die Beistellung eines Waisenkindes in Pflege für einen Monatsbeitrag von 200 Kronen, falls er seine Kinder weiterhin in die tschechische Schule schicken werde.

Simon Saffert aus Althütten Nr. 59, deutscher Volkszugehörigkeit, hatte von dem genannten Lehrer ein Fahrrad dafür erhalten, daß er seine Kinder in die tschechische Schule schickte. Da nunmehr Saffert seine Kinder in die deutsche Schule umschulen will, drohte der Lehrer Vrba, daß Saffert sodann das Rad bezahlen müsse und er ihm den Exekutor schicken werde.

Auch anderen Eltern deutscher Volkszugehörigkeit hat Lehrer Vrba für die Einschulung ihrer Kinder in die tschechische Schule Geschenke, z. B. Kinderschuhe, Kleider, Nahrungsmittel, auch Geldbeträge und. Arbeitsmöglichkeiten versprochen. Daß auch diese Versprechungen lediglich als Lockmittel und nicht als soziale Hilfeleistungen gedacht waren, geht daraus hervor, daß auch sie nicht eingehalten worden sind.

Dieses Verhalten des Lehrers Vrba ist ein neuer Beweis, mit welchen ungesetzlichen und sogar betrügerischen Mitteln unter Ausnützung der Not armer Elterndeutsche Kinderintschechieche Schulen eingefangen werden. Die Richtigkeit der obigen Angaben ist durch protokollarische Feststellungen bestätigt.

Die Gefertigten stellen an den Herrn Minister die Anfrage, ob er bereit ist, diese Methoden abzustellen und in dem genannten konkreten Falle die Bestrafung des Lehrers Jindřich Vrba durchzuführen.

Prag, am 17. Juni 1938.

Frank,
Scharnagel, Pfrogner, Dr. Brass, Maixner, Bartl, Schmidt, Tschakert, Liehm, Krczal, Ing. Weller.